Případ takzvaného moderního otrokářství, z kterého policie už dříve obvinila dva muže a dvě ženy, míří k soudu. Státní zástupce podal na čtveřici obžalobu, sdělil dnes mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Organizovaná skupina Čechů podle kriminalistů lákala sociálně slabé lidi z Karlovarského kraje do Velké Británie, kde je nutila pracovat a nedávala jim téměř žádné peníze.
Jen od začátku roku skončilo v Česku přes 40 500 živností, což je polovina celkového počtu z minulého roku. Zároveň jen během prvních čtrnácti únorových dnů zrušilo živnost přibližně 25 000 podnikatelů, tedy víc než za celý prosinec 2022. Podle analytičky Dun & Bradstreet Petry Štěpánové je hlavním důvodem především povinné zavedení datových schránek a s tím spojené povinnosti. Poslední měsíc v roce je podle ní přitom dlouhodobě z pohledu počtu rušených živností nejsilnější.
Nejen uprchlíci před ruskou agresí na Ukrajině, ale i jejich čeští zaměstnavatelé se zřejmě dočkají přísnějších pravidel. Úřady práce si chtějí „posvítit“ na zaměstnance pod dočasnou ochranou, kteří dosud vypadávají z evidence České správy sociálního zabezpečení. O doplnění se pak mají postarat právě podnikatelé. Těm se rozšíří současné povinnosti. Vláda se obává možného zneužívání pracovněprávních vztahů zaměstnavateli, zároveň chce efektivněji vynakládat se systémem sociální podpory.
Už nyní máme v Česku jedno z nejvyšších zdanění práce vůbec a z pojistného na sociální zabezpečení má stát výrazně nadprůměrné příjmy. Přesto se vláda nijak nebrání tomu, aby osoby samostatně výdělečně činné platily ještě více. Argument zní, že živnostníci by si měli zajistit „důstojnější“ podmínky v důchodu. Realitou je však to, že stát by si tím jen snadno a rychle přihrál vyšší příjem do rozpočtu.
Vláda v čele s ODS a jejím ministrem financí Zbyňkem Stanjurou na veřejnost opatrně vypouští možné návrhy, jak zasáhnout do daní a důchodů. Jedním z velmi třaskavých je zvýšení povinných odvodů pro OSVČ, tedy nepřímé zvýšení daně z příjmu, kterému jsme se již věnovali zde či zde. Velmi vysoko u nás daníme práci, mnoho zaměstnavatelů se proto snaží na zaměstnancích ušetřit a nenabízí jim hlavní pracovní poměr.
Síť tuzemských obchodů s optikou Eiffel Optic zkrachovala. Insolvenční návrh na sebe podala sama firma, dluží okolo 86 milionů korun. Peníze nemá ani na lednové výplaty. Uvedl to server Seznam Zprávy s odkazem na insolvenční návrh, zveřejněný v insolvenčním rejstříku.
V Česku jsou v plném proudu jarní prázdniny a lidé se vydali ve velkém do hor. Na sociálních sítích si však mnozí stěžují, že jsou oblíbená česká lyžařská střediska drahá, cenově srovnatelná s alpskými středisky v Rakousku či Itálii, která na rozdíl od zdejších disponují mnohem kvalitnějšími službami i sjezdovkami. Podle ekonoma je třeba lyžování ve Špindlerově Mlýně drahé i proto, že ceny nadsazují provozovatelé střediska i nad rámec inflace, kterou navíc využili jako "příběh kterým by zdůvodnili své zdražování".
Stát už více než milionu lidí zřídil nově povinné datové schránky. Ty mají sloužit především jako rychlý a zjednodušující prostředek ke komunikaci se státem či institucemi, znamenají však také nová pravidla a povinnosti pro jejich uživatele. A s těmi se pojí i řada „mýtů“ a nejasností, které mohou však potenciálně vést i ke značně nepříjemným problémům. Úřad 24 hodin denně a všechny důležité zprávy na jednom místě. Tak představovalo před 13 lety ministerstvo vnitra datové schránky.
Na živnostníky není fér pohlížet jako na „daňové únikáře“, jen kvůli tomu, že mohou na pojistném na rozdíl od zaměstnanců odvádět minimální částky. Nezvyšujme jim odvody, ale zvyšme raději zásluhovost důchodů. To je další z názorů na možné zvýšení daňového zatížení OSVČ, s nímž si vláda pohrává jako s jednou z možností, jak přivést další příjmy do rozpočtu.
Když stát jen těžko hledá, kde v době vysokých schodů ušetřit, rozhoduje se raději, kde brát. A přistoupit může i k citlivému zvýšení daňového zatížení živnostníků. Konkrétně by si OSVČ podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) více připlatili na odvodech pojistného tak, aby se zdanění srovnalo na úroveň zaměstnanců. Jak upozorňují ekonomové, zavádění vyšších minimálních odvodů živnostníkům je politicky daleko těžší, než sáhnout na daňovou zátěž zaměstnanců,
K paušální dani se letos přihlásily další tři desítky tisíc podnikatelů. Kdo z nich však čeká na nějaké potvrzení, že k dani přistoupil, může narazit na nepříjemné překvapení. Přihlášením se totiž podnikatel automaticky stává plátcem daně. Jak Finanční správa deníku Echo24 potvrdila, stále platí, že jakoukoliv reakci dostanou pouze ti, u kterých existuje nějaký problém.
Obrat českých e-shopů loni poprvé meziročně klesl, a to z 223 miliard Kč v roce 2021 na 197 miliard korun. Vyplývá to z tiskové zprávy Asociace pro elektronickou komerci a internetového srovnávače cen Heureka.cz. Poprvé na českém trhu klesl i počet e-shopů, a to o 885 na 50.100 obchodů. Důvodem byly vysoké provozní náklady a rostoucí inflace.
Generální ředitel J&T Banky Štěpán Ašer si přečetl aktuální průzkum vysněných firem a institucí, pro které by chtěli pracovat mladí absolventi ekonomie na českých vysokých školách. Výsledek ho vyděsil tak, že k němu napsal komentář do Hospodářských novin. „Studenti českých ekonomických škol chtějí pracovat pro stát. Mladá generace, která by měla brzy převzít otěže při tolik potřebném restartu české ekonomiky, si do top desítky ideálních zaměstnavatelů z poloviny navolila státní instituce? Znamená to snad konec podnikavosti mezi současnou mladou generací?“
O tom, jak autorské psaní souvisí s prací nakladatelského redaktora, podává přesvědčivý důkaz chystaná kniha Jana Šulce O lidech a knihách. Žánrově pestrý titul zahrnuje vzpomínky, sloupky, předmluvy, doslovy, přednášky, články a rozhovory. Všechny ve svazku otištěné texty autor zasvětil tomu, co má rád, tedy literatuře.
Ještě přísnější pravidla pro financování firem podle zelené evropské politiky. Ta se stanou realitou, pokud se ve čtvrtek definitivně schválí přísná směrnice Evropské komise. Nejenže uloží velkým podnikům povinnost kontrolovat své klienty, zda jednají „správně“ a v souladu s udržitelností, ale také nastaví tvrdší podmínky pro samotné firmy, které budou chtít dosáhnout na finance od investorů a bank. České ministerstvo financí ani resort spravedlnosti deníku Echo24 své připomínky k směrnici nesdělily.
Poslanci v pátek popravili Elektronickou evidenci tržeb (EET). Pro politiky hnutí ANO nástroj, který narovnal podnikatelské prostředí, pro současnou vládní koalici byrokratickou překážku a zbytečné otravování živnostníků. Na tom, kam se česká ekonomika bez EET bude ubírat, nicméně nepanuje shoda. Zastánci hovoří o oživení takzvané šedé ekonomiky nebo o tom, že většina podnikatelů je pro zachování evidence, zatímco podnikatelské organizace krok současné vlády chválí.
Newyorská generální prokurátorka podala žalobu na bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho tři dospělé děti v souvislosti s podvody, kterých se podle ní dopustili při podnikání, uvedla agentura Reuters. Trump žalobu znovu označil za politický "hon na čarodějnice" a prokurátorku Letitii Jamesovou, která je Afroameričanka, nazval "rasistkou a podvodnicí".
Do Trenýrkárny.cz, největšího tuzemského eshopu se spodním prádlem, vstoupila investiční skupina SPM. Stojí za ní spoluzakladatelé herního studia Bohemia Interactive Slavomír Pavlíček a Marek Španěl. Investiční skupina nakoupila 40 procent, po 30 procentech zůstává spoluzakladatelům a dosavadním majitelům Trenýrkárny.cz Ruslanovi Skopalovi a Adamovi Rožánkovi. Kolik peněz do firmy investoři vložili, nebylo zveřejněno.
Od doby, kdy ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal v únoru válku proti Ukrajině, řada magnátů a oligarchů čelí na Západě zamrznutým kontům a někteří byli i donuceni opustit západní společnosti či prodat své středomořské vily. Kreml nyní vyzývá tyto oligarchy, aby se vrátili do Ruska, kde nebudou muset čelit západním sankcím. Ruským oligarchům, kteří stále zůstávají na Západě, opakovaně zvoní telefony s pobídkami k návratu domů. Informuje o tom list The Financial Times.
Firmy se doposud v letošním roce překvapivě dobře drží, to nejhorší však může přijít teprve na podzim i se zpožděním v příštích letech. Přes příznivou statistiku začínají padat první podniky kvůli vysokým cenám energií, další úpadky pak stále souvisí s dobou covidových restrikcí. A podle Hospodářské komory zůstávají ve hře stále dva scénáře: krize s vážnými dopady i stabilita.
ODS se ostře pustila do podnikání Agrofertu, kdy podnik přijal 9,51 miliard korun na dotacích, ale odvedl pouze 5,47 miliard na daních. „Ukazuje se, že za Babiše bylo líp, ale jen bývalému premiérovi a jeho firmám. To teď skončilo, tak se vzteká!“ kritizuje ODS bývalého premiéra Babiše. Ten se proti tomu ohradil a zkritizoval marketingovou kampaň volební koalice Spolu, která přirovnává Babiše k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
„Zařízení plynovodu Nord Stream 1 má závady, které vyžadují bezodkladnou opravu,“ říká mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a zároveň dodává, že není v silách Ruska tuto opravu zajistit. Člověk si přitom vzpomene na starý normalizační vtip, ve kterém po vítězném zápasu československých hokejistů proti sovětské sborné posílá Moskva gratulační telegram: GRATULUJEME K VITEZSTVI TRI JEDNA STOP ROPA STOP PLYN STOP.
Italská Calzedonia, francouzský Bonduelle nebo německý Globus. To je jen malá část z výčtu firem, které stále ještě operují na ruském trhu a pomáhají tak svým způsobem udržovat ekonomiku země, která v únoru napadla Ukrajinu. Pravidelně aktualizovaný seznam společností přináší skupinu pozorovatelů z americké Yaleovy univerzity. Od začátku invaze na Ukrajinu sledují odborníci z Yaleovy univerzity reakce více než 1 200 společností na vývoj války.
Čínský miliardář Jack Ma vlastnící Ali Baba Group, podle některých zdrojů největší společnost na světě, se plánuje vzdát kontroly nad společností Ant Group. Ta je k jeho konglomerátu přidružená, uvedl Wall Street Journal. Ant Group platila za světově nejhodnotnější společnost zabývající se finančními technologiemi. V listopadu 2020 byla její hodnota odhadnuta na zhruba 313 miliard amerických dolarů. Ovšem po regulačním zásahu, který v roce 2020 zmařil první vstup na burzu, se musela společnost restrukturalizovat.
Nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov v pondělí oznámil, že veškerý svůj mediální byznys v hodnotě desítek miliard korun předá státu. Kvůli ruské válce proti Ukrajině jej totiž nedokázal prodat za tržních podmínek v půlroční lhůtě. Tu vymezil loni přijatý zákon, který má kvůli národní bezpečnosti omezit vliv oligarchů na Ukrajině. Achmetovovo mediální podnikání podle jeho vyjádření zahrnovalo mimo jiné deset televizních stanic. Do médií investoval více než 1,5 miliardy dolarů (asi 36,6 ld. Kč) a zaměstnává zde na čtyři tisíce lidí.
Energetický a průmyslový holding (EPH), základ impéria Daniela Křetínského, se stal aktuálně největší českou firmou. Skupina se také poprvé dostala na první příčku žebříčku Czech Top 100 představujícího sto nejvýznamnějších českých firem hodnocených podle tržeb. Křetínský tak předběhl firmu Škoda Auto i ČEZ. EPH loni dosáhl rekordních výsledků hlavně kvůli vysokým cenám elektřiny a plynu.
U konce je doba, kdy státním zaměstnancům rostly platy daleko razantněji než v soukromém sektoru. Tento jev byl typický pro bývalou vládu Andreje Babiše, za které se štědře rozdávaly peníze státním zaměstnancům. Soukromý sektor přitom vydělává právě na státní zaměstnance. Mzdy ve firmách tak zřejmě letos porostou rychleji a už nyní nebude docházet k dalšímu rozvírání nůžek mezi platy )ve veřejném sektoru) a mzdami (ve firmách).
Po navýšení limitu pro povinnou registraci k DPH a tím i snadnější vstup do režimu paušální daně volají podnikatelé a živnostníci již dlouhou dobu. Ke změně se rozhoupala až končící vláda Andreje Babiše, která v listopadu souhlasila s odesláním žádosti k Evropské komisi, aby České republice byla udělena výjimka.
Fenomén tzv. komprimovaného týdne je v Česku čím dál populárnější. Dvě třetiny Čechů podle výzkumů chtějí pracovat jen čtyři dny v týdnu a i proto řada firem už tuto možnost testuje. Zhuštění pracovních povinností do pouhých čtyř dnů by podle průzkumu mohla hrát klíčovou roli jako benefit na pracovním trhu. Vyplývá to z údajů asociace ABSL, která v ČR sdružuje centra podnikových, IT a zákaznických služeb. Dle průzkumu v Česku má o čtyřdenní pracovní týden zájem až 66 % zaměstnanců.
Koronavirová krize a s tím spojené nucené karantény mají stále dopad na pracovní život. Lidé, kteří byli zvyklí pracovat v kancelářích a na pracovištích, se totiž stále ve větší míře přesouvají do pohodlí domova za své počítače. Fenomén home officů se stává pro řadu lidí vítaným standardem, který si nárokují i po covidu. Na jedné straně argumentují, že při práci z domova jsou výkonnější, na straně druhé stojí zaměstnavatelé, kteří je potřebují ve svých kancelářích. Mnozí z nich tak připravují i programy, jak nalákat své zaměstnance zpět do práce.
