Generál Petr Pavel je připraven vzdát se své případné prezidentské kandidatury, pokud se objeví vhodnější kandidát s potenciálem výhry ve volbách. Nyní ale takového kandidáta nevidí. Bývalý vysoký představitel české armády a NATO to řekl na dnešní debatě v galerii 400 ASA v Praze. Sám Pavel ještě svou kandidaturu oficiálně neoznámil. Naznačil, že jasnější stanovisko sdělí v září nebo v říjnu.
Zasloužíme si, aby příští prezident nebyl bývalý člen KSČ, řekl v diskusi na CNN Prima News šéf poslanců ODS Marek Benda. Tím mimo jiné stanovil jedno z kritérií, které budou občanští demokraté a zřejmě i koalice SPOLU brát v potaz při podpoře některého z kandidátů. Podobně se již tento týden vyjádřil i premiér Petr Fiala. Toto kritérium vylučuje kromě bývalého premiéra Andreje Babiše také generála Petra Pavla.
Největší podporu v prezidentských volbách mají nadále předseda hnutí ANO Andrej Babiš a armádní generál ve výslužbě Petr Pavel. Březnový volební model agentury Median ukázal bývalému premiérovi podporu 25 procent voličů a Pavlovi 20 procent. Dále s větším odstupem následují senátor Pavel Fischer, ekonomka Danuše Nerudová, odborový předák Josef Středula a miliardář Karel Janeček. Babiš ani Pavel, který byl předsedou Vojenského výboru NATO, zatím kandidaturu oficiálně neoznámili.
Česká republika je jedinou zemí v Evropě, která nemá prezidentský systém, ale prezidentské volby jsou v ní vnímány jako nejdůležitější ze všech. Vyvolávají největší mediální zájem i největší aktivitu všemožných angažovaných podnikatelů a finančních skupin. Každý chce mít svého prezidenta. Češi k Pražskému hradu vzhlížejí a symbolicky si projektují do prezidenta větší moc, než jakou skutečně má. Je to také volba, která je ze své podstaty výrazně víc vzrušující. Vítěz musí sebrat aspoň polovinu hlasů těch, kteří ve druhém kole k volbám přijdou.
Generál Petr Pavel, který rozpačitě neskrývá své prezidentské ambice, přišel s novou interpretací své komunistické minulosti a působením ve vojenské komunistické rozvědce. Generál na svých stránkách zveřejnil dobové dokumenty z archivu bezpečnostních složek a vše doprovodil rozsáhlým rozhovorem pro deník Blesk. Svou minulost nyní vysvětluje naivitou a přichází s tezí, že „nikomu neublížil“. Jeho tým pro tuto verzi získal historika Eduarda Stehlíka, Radek Schovánek byl mnohem rezervovanější.
