Když se zavřely volební místnosti a začaly přicházet výsledky z prvních sečtených okrsků, Andrej Babiš vedl s výrazným náskokem několika desítek procent před Petrem Pavlem, který ho nakonec o pár desetin procenta porazil. Oba skončili s velmi vysokými výsledky 35,40 versus 34,99 procenta při rekordní účasti 68,22 procenta. Před pěti lety přišlo k prvnímu kolu prezidentské volby 61,92 procenta lidí. V roce 2013 to bylo 61,31 procenta. Už první kolo tentokrát překonalo účast z druhého kola, když se před pěti lety utkal Miloš Zeman s Jiřím Drahošem ve velmi ostrém souboji, který zemi hodně rozděloval. Tehdy přišlo 66,60 procenta lidí. Druhé kolo prvního prezidentského souboje mezi Milošem Zemanem a Karlem Schwarzenbergem se odehrálo při nízké účasti 59,11 procenta. Tím motivem vysoké účasti je letos mimořádně polarizující figura Andreje Babiše. Ten společnost dělí výrazně víc než Miloš Zeman, což naznačovaly už předvolební průzkumy, ukazující, že Babiš prohraje výrazně v druhém kole jak s Petrem Pavlem, tak s Danuší Nerudovou.

Nebezpečné mýty

Pár desítek minut trvající velká převaha Babiše při sčítání byla podobná jako u Zemana. Vysvětluje se tradičně tím, že první jsou sečteny hlasy z malých volebních okrsků většinou na venkově. A venkov je považován za volební bašty jak Zemana, tak Babiše. Samotné volební výsledky ale ukazují, že je to velký mýtus a klišé. Česko nerozděluje to, jestli někdo žije na venkově, nebo ve městě. Rozděluje ho životní úroveň. Bohatství a chudoba. Prosperita a příležitosti a úpadek a málo šancí na dobrý život. Spokojenost a nespokojenost se svou životní úrovní. Pavel vítězí v bohatších lokalitách, Babiš v těch chudších. I velká města na severu Čech a Moravy v chudších příhraničních regionech volí Andreje Babiše. Naopak venkov v bohatších regionech volí Petra Pavla.

Dobře je to vidět z mapy, která je rozdělena na okresy. Petr Pavel vítězí v pásu, který se táhne přes Čechy od Liberce na severu přes Prahu a Středočeský kraj po České Budějovice na jihu a východočeské okresy kolem Pardubic a Hradce Králové. Pak na Moravě v Brně a okolí. Seznam těchto okresů přesně kopíruje žebříček nejbohatších regionů České republiky. Pavel tady poráží Babiše nejen ve městech, ale na venkově.

V ostatních částech České republiky, které patří mezi ty chudší, naopak Andrej Babiš vítězí i ve velkých městech. Často se značným náskokem. Ale i v těch samotných městech jsou podle bohatství čtvrti, kde se výrazně víc daří Babišovi, a hned v sousedství jiné, kde ho poráží Pavel. Když jdeme hodně do detailů, vidíme dokonce přímo rozdíly na volebních okrscích, které spolu sousedí. Bohatší centra měst volí jinak než periferie na sídlištích. A to v chudých i bohatých městech. To rozdělení není nové. Podobné bývá i v parlamentních volbách. Když se ještě politika dala rozdělit na pravici a levici podle toho, že pravice je víc pro svobodu a osobní zodpovědnost a levice nabízí víc pečujícího státu a přerozdělování, mapa České republiky se na pravolevé ose dělila stejně jako teď mezi Petra Pavla a Andreje Babiše.

Od chvíle, kdy se pravolevé osy rozpadly a česká politika se dělí trochu složitěji na vládní a opoziční tábor, mezi nímž je ale stejně ostrá linie, přes niž se voliči příliš nepřesouvají, jako bývala mezi pravicí a levicí, kopírují výsledky prvního kola prezidentské volby ten z podzimu 2021. Tam, kde zvítězily strany současné vládní koalice, vítězí Petr Pavel. Tam, kde vyhrálo ANO Andreje Babiše, vítězí dnes Andrej Babiš.

Mapa bohatství, nejlepší kompas volby

Dělení město versus venkov je mýtus, který nic nevysvětluje a jen zbytečně rozděluje společnost. Tou dělicí linií je bohatství a pocit perspektivy, nebo naopak frustrace. Důvěry nebo nedůvěry v budoucnost. Mýtus střetu města s venkovem jasně ukazují čísla. Ústí nad Labem je velké krajské město v severních Čechách, které patří k těm chudším. Úroveň vzdělání a kvalita života k těm nižším. Je to typicky městská aglomerace, která nemá s venkovem nic společného. Andrej Babiš tady vyhrál s 43,9 procenta nad Petrem Pavlem s 32,6 procenta. V samotném centru Ústí nad Labem, kde si kvůli nízkým cenám nemovitostí, rychlému spojení do Prahy a krásné okolní přírodě v posledních letech kupovala byty řada lidí, kteří odtud dojíždějí každý den za prací do Prahy, už je výsledek jiný. Vítězí Petr Pavel (38,38 procenta) před Andrejem Babišem (36,91 procenta). Slabší výsledek Andreje Babiše se nedá vysvětlit tím, že by mu v chudším Ústí sebral hlasy kandidát SPD Jaroslav Bašta. Ten tady získal jen 3,54 procenta. Méně než celostátní průměr 4,53 procenta.

Zajímavé je, jak malé rozdíly jsou podle bohatství místa mezi výsledky Danuše Nerudové. Jak moc jsou vyrovnané. V celém Ústí nad Labem získala 10,9 procenta. V centru Ústí 12,9. V nejbohatších čtvrtích Prahy 16,9 procenta. Při celkovém výsledku 14 procent jsou to velmi malé rozdíly. Severní Terasa v Ústí nad Labem je panelové sídliště. Andrej Babiš tady vyhrál s 45,75 procenta. Petr Pavel získal 31,47 procenta. Danuše Nerudová 10,77 procenta.

Severočeský Děčín má 49 tisíc obyvatel. Těžko by to někdo nazval venkovem. Je to podle bohatství na hlavu město s nižší životní úrovní. Andrej Babiš tady zvítězil (45,77 procenta) před Petrem Pavlem (29,52 procenta), Danuší Nerudovou (11,99) a Jaroslavem Baštou (4,45 procenta). Opět stejný příběh: Nerudová i Bašta velmi blízko svým republikovým průměrům. Babiš naopak dominuje nad Pavlem s velkým náskokem.

Severomoravská Ostrava, třetí největší město České republiky. Andrej Babiš tady vítězí se 44 procenty, což je jeden z jeho rekordů v tak velkém městě. Petr Pavel má 30,32 procenta. Danuše Nerudová i Jaroslav Bašta opět kolem svých celostátních průměrů 11,74, respektive 4,66 procenta.

Měkynec je malá obec s 38 voliči v seznamu v okrese Strakonice na jihu Čech, kde celkově vyhrál Petr Pavel, získal 40 procent, Andrej Babiš 30 procent a Danuše Nerudová 20 procent. Lázně Bohdaneč ve východních Čechách v okrese Pardubice mají 2781 voličů. Dají se tedy označit spíš za venkov než město. Petr Pavel tady zvítězil s 38,49 procenta, Andrej Babiš získal 32,78 procenta. Danuše Nerudová nadprůměrných 15,09 procenta. A Jaroslav Bašta 4,55 procenta. Pardubicko a jižní Čechy jsou na rozdíl od severu Moravy a Čech bohatší prosperující regiony. Zemi rozděluje bohatství a chudoba. Perspektivy a frustrace. Ne velikost sídla, kde člověk žije. Proto Andrej Babiš tak zdůrazňuje, že pomáhá lidem. Hraje pro voliče, kteří jsou závislí na státu.

Jak odradit soupeřovy voliče

Další dělicí linie, kterou už důvěrně známe ze sněmovních voleb, je generační. Andreje Babiše volí nejvíc starší lidé. Senioři jsou jeho cílová skupina, protože jejich příjmy jsou závislé na státu. Babiš je daň za to, že vlády po roce 1989 nebyly schopné reformovat penze tak, aby lidé měli víc soukromých příjmů a nebyli ve stáří odkázáni jen na příjmy od státu. Andrej Babiš provozuje jedinou stranu v Evropě, která je tak moc závislá na hlasech seniorů. Celkově platí, že Babiše do sněmovny i v prezidentské volbě vybírají ti, kdo se spoléhají na peníze od státu.

Všechny průzkumy i odhady sázkařů pro druhé kolo se shodují, že novým prezidentem se stane Petr Pavel. Že šance na vítězství Andreje Babiše jsou velmi malé. Podle sociologa Martina Buchtíka, ředitele agentury STEM (rozhovor viz str. 20), rozhodne o vítězi kromě přilákání voličů kandidátů, kteří se nedostali do druhého kola, také snaha na jedné straně odradit potenciální voliče soupeře a naopak přilákat ty, kdo ještě volit nebyli.

Data jasně ukazují, že výrazně větší, v mnoha místech i rekordní zájem byl v bohatších regionech, kde volí Petra Pavla. V Praze byla účast 70,95 procenta. V chudších místech na severu Moravy a Čech jen kolem 61 procent. Andrej Babiš nemá už kde brát nové voliče. Z těch, kdo byli u prvního kola, se k němu přirozeně mohou přesunout ti, kdo podpořili Jaroslavu Baštu. Petr Pavel má podstatně větší rezervoár nových hlasů. Podle průzkumů je připraveno jít ho volit 69 procent voličů Danuše Nerudové. Podobný podíl se dá čekat i u podporovatelů Pavla Fischera. Strategie je zřejmá. Andrej Babiš se je bude strašením snažit odradit od toho, aby dali Pavlovi hlas, který původně hodili jinému kandidátovi. Sám se naopak bude pokoušet přilákat k hlasování ty, kdo volit nechodí. Především ve svých baštách v chudších regionech. Z toho se dá odhadnout, jak může kampaň vypadat. Na jedné straně strašení, na druhé sliby dalšího přerozdělování, při němž přitom prezident nemá žádnou pravomoc.

Ta kampaň bude spíš nechutná než příjemná. Atmosféru v zemi nezlepší. Není to žádný souboj mezi městem a venkovem. Nesledujeme tady souboj mezi moderními metropolemi a tradicionalistickými vesnicemi, jak ho popisuje na příkladu Spojených států ve své knize Great Divide: Retro versus Metro z roku 2004 americký sociolog John Sperling. Petr Pavel není kandidát, kterého by davy Čechů volily s nadšením. Mnoho z nich ho považuje spíš za méně špatné řešení. Tato prezidentská volba je referendem o Andreji Babišovi, který ze sebe udělal obhájce toho chudšího a méně perspektivního Česka. Jeho voliči mu tu roli uvěřili.