Prezidentské referendum o Andreji Babišovi

Vyhraje ten, kdo vadí nejméně

Prezidentské referendum o Andreji Babišovi
Vyhraje ten, kdo vadí nejméně

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Nekandiduji proti něčemu, kandiduji pro něco. Opakuje často v debatách Danuše Nerudová, která patří do trojice největších favoritů historicky třetí přímé prezidentské volby. Čtyři dny předtím, než v pondělí 9. ledna odešlo toto vydání Týdeníku Echo do tiskárny, to ale vypadalo, že lidé volí spíš proti něčemu. Vybírají si kandidáta, kterého považují za nejméně špatnou volbu. Poslední dny kampaně mohou všechno otočit. Mohou přiletět černé labutě, které nikdo nečekal. Ve čtyřech dnech před uzávěrkou jich přiletělo docela hodně. I tento text nutně odráží stav a atmosféru k pondělnímu večeru.

V té chvíli bylo zřejmé, že nikdo z tria favoritů prvního kola není pro většinu voličů přirozenou přitažlivou volbou. V byznysu se tomu říká love brand, mimořádně přitažlivá značka, po níž lidé touží. Tou pro většinu není ani generál ve výslužbě Petr Pavel, ani profesorka ekonomie a bývalá rektorka Danuše Nerudová, ani expremiér Andrej Babiš. Nikdo z tria, které má podle posledních průzkumů pohodlný náskok před zbytkem pelotonu. Tria, z něhož se dva dostanou do finále.

Do posledních chvil zůstávalo mezi těmi, kdo vědí, že k volbám určitě půjdou, skoro čtvrtina nerozhodnutých. Velká část z nich vybírá mezi Danuší Nerudovou a Petrem Pavlem. S tím, že v případě, když ten, komu dávají do prvního kola přednost, nakonec nepostoupí, nemají problém podpořit toho druhého. Jsou připraveni volit kohokoli proti Andreji Babišovi. Do posledních chvil nevyšel jediný veřejný průzkum, který dával bývalému premiérovi šanci ve druhém kole uspět. Při modelování finálových duelů ho s přehledem porážela Danuše Nerudová i Petr Pavel. Velmi podobným skóre.

Je to už ohraný příběh. Řada pozorovatelů se shoduje, že volba Antibabiš už je únavná. Jenže ona se přirozeně stále dokola opakuje. Ač každý z těch, kdo proti Andreji Babišovi stojí, idealisticky zdůrazňuje, že pozitivně kandiduje pro něco, většina lidí ho volí především proto, aby zabránila vítězství Andreje Babiše. Ten je mimořádně polarizující figurou. Zhruba třetina společnosti mu věří a je k němu velmi loajální, ať udělá skoro cokoli. Pro ni je tím love brandem. Další dvě třetiny k němu mají odpor. Z podstatné části velmi silný. Překoná ho jen to, že by jeho protivník ve finále vadil ještě víc. To ale není příběh ani Danuše Nerudové, ani Petra Pavla. Oba sbírají podporu i na svou sílu Andreje Babiše porazit. Jsou těmi, kdo nadpoloviční většině těch, kdo se chystají k volbám, vadí výrazně méně než Andrej Babiš.

Přestože se o to někteří kandidáti snažili, tato přímá volba nemá téma. Je to skutečné referendum o Andreji Babišovi. Jako jím byly parlamentní volby na podzim roku 2021, v nichž získaly většinu strany současné vládní koalice. Jako jím byly komunální a senátní volby loni na podzim, v nichž opět uspěl vládní tábor, přestože kabinet Petra Fialy je v časech energetické krize a rekordní inflace a pádu životní úrovně velmi nepopulární.

Posílen zproštěním

Čtyři dny před otevřením volebních místností nic nenaznačovalo, že by Andrej Babiš to referendum měl vyhrát. Na přelomu prvního a druhého týdne po Novém roce se ale odehrály tři věci, které mohou prezidentskou volbu výrazně ovlivnit. Jediná debata, do níž se chystal jít Andrej Babiš, je až ve čtvrtek 12. ledna v televizi Nova.

Nejdůležitější událost, která má potenciál volbu ovlivnit, se odehrála u Městského soudu v Praze v pondělí 9. ledna v devět hodin ráno. Soudce Jan Šott vyslovil verdikt nad Andrejem Babišem v případu dotačního podvodu na Čapím hnízdě z roku 2008. Verdikt: Nevinen. On i jeho blízká spolupracovnice a později senátní kandidátka hnutí ANO na Jihlavsku Jana Nagyová. Soudce v důkladném odůvodnění rozsudku, který veřejně přednesl, argumentoval, že se nepodařilo dát dohromady důkazy, že by se Andrej Babiš dopustil trestného činu. Nebyly podle něho předloženy důkazy, že Babiš vyvedl Čapí hnízdo z Agrofertu účelově, aby z něj udělal malý podnik a mohl získat dotaci. Obhájce Michal Bartončík to trefně komentoval slovy, že nad celou transakcí je „důkazní mlha“. Šott také zdůraznil, že celý systém evropských dotací je mimořádně nejasný a složitý. Není z něho zřejmé, co pro žádost o dotaci skutečně byla malá firma, jež měla na dotaci nárok. Soudce Jan Šott zároveň kritizoval žalobce, za to, že „neodpracoval“ některé důkazy. (Detailní komentář k rozsudku přineseme v příštích dnech na Echo24.cz).

Zatím není jasné, jestli se státní zástupce odvolá. Andrej Babiš je ale v této chvíli zproštěn obžaloby. Zatím nepravomocně. Není pochyb, že ho to posílí. Už o něm nikdo nemůže říkat, že je obžalovaný a že by měl kvůli tomu odstoupit. Jak to v minulých dnech vyhlašovali někteří jeho soupeři nebo lídr SPD Tomio Okamura. Na Babišův volební výsledek to ale nebude mít zlomový vliv. Jeho fanoušci i odpůrci na něj mají jasný názor, který verdikt soudce Šotta nemůže zásadně ovlivnit. Jeho věrní, kterých je kolem třiceti procent, by ho volili, i kdyby byl uznán vinným. Jeho odpůrci ho nebudou volit ani jako nevinného. Na Andreji Babišovi jim toho vadí mnohem víc. Čapí hnízdo je jen jeden kamínek do mozaiky. Rozsudek může udělat Andreje Babiše přijatelnějšího pro pár procent těch, kdo na něj vyhraněný názor nemají. Průzkumy ukazují, že takových lidí není mnoho.

Pro legitimitu prezidentské volby je ale lepší, že rozsudek padl před ní. Pokud Andrej Babiš prohraje a prezidentem se nestane, nemůže skuhrat, že za to může zpolitizovaný soud. Nebude se mít na co vymlouvat a nebude mít co zpochybňovat. To je pro atmosféru příštích měsíců zásadní.

Kdo sebere Středulovy věrné

Pár hodin před vyhlášením rozsudku v debatě České televize, kterou sledovalo 1,5 milionu diváků, vystoupil odborový předák Josef Středula. Se slovy, že nechce za prezidenta ani komunistického agenta, ani rozvědčíka, se oficiálně vzdal kandidatury a podpořil Danuši Nerudovou jako jedinou kandidátku bez komunistické zátěže se šancí uspět. Středula měl ve všech průzkumech podporu kolem dvou až tří procent. Jenže z voleb všude po světě je zřejmé, že samotná podpora někoho jiného hlasy nepřenáší. Josef Středula svou kandidaturou odčerpával hlasy především Andreji Babišovi. Podle odhadů průzkumníků byl pro padesát procent jeho podporovatelů druhou volbou on. Pro dvacet procent Danuše Nerudová. Teď je otázka, jaký vliv na ně Středulův emotivní televizní výstup měl.

Okamura proti Babišovi

Andrej Babiš svoji kandidaturu staví na tom, že se nevymezuje proti svým soupeřům, ale proti nepopulární vládě Petra Fialy. Tvrdí, že lidé mu mají dát hlas, protože on jako jediný z tria favoritů je protiváhou té vlády. Danuši Nerudovou i Petra Pavla ve svých videích líčí jako vládní kandidáty. Tuto linii proti nim používá víc než cokoli jiného. Ví, že jeho šancí, která může překonat i odpor lidí k němu, je spojenectví proti Fialově vládě. Sešikovat za sebou všechny opoziční voliče. Ví, že tou sjednocující figurou není, a tak i on přesně ve stylu této kampaně sám sebe prezentuje jako to menší zlo.

Aby oslovil většinu voličů, ale nutně potřebuje fanoušky parlamentní SPD. Tomio Okamura postavil vlastního kandidáta Jaroslava Baštu. Proti Babišovi se ale po celou kampaň nijak výrazně nevymezoval. Podle dostupných informací ho o to požádal i dosluhující prezident Miloš Zeman. Obrat přišel týden před volbou před kamerami televize Prima. Okamura vyzval Andreje Babiše, aby se vzdal prezidentské kandidatury. Nemá podle něho šanci vyhrát, protože ho 70 procent lidí nesnáší a je nevolitelný. Místo toho by měl podle Okamury Babiš podpořit Baštu, který by se prý mohl stát silným sjednocujícím kandidátem opozice a ve finále porazit Petra Pavla. Okamura byl povzbuzen Baštovým dobrým výkonem v debatě Primy předchozí den. To bylo ještě před Šottovým pondělním rozsudkem. Předseda SPD ale na Babišově odstoupení trval i poté, co byl expremiér nepravomocně zproštěn viny. Bašta skutečně v posledních průzkumech sílil až na 8 procent. Hlasy sbíral u těch, kdo zvažovali volbu Andreje Babiše, a těch, kdo se dosud k volbám nechystali. Vsadil na stejnou kartu jako Babiš. Ostrou kritiku vlády, k níž na rozdíl od Babiše přidává i vstřícnější vztah k Rusku. Stejně jako expremiér zdůrazňuje i to, že vláda má sklony cenzurovat a omezovat svobodu projevu. Proti Babišovi hraje tvrdou linii se slibem, že by po zvolení okamžitě Fialovu vládu odvolal. To, že je to podle Ústavy ČR nemožné, Bašta důsledně ignoruje. Odpůrcům vlády, kterým zároveň vadí i Andrej Babiš, to podle Baštovy rostoucí podpory zjevně imponuje. Bývalý člen ČSSD, který proslul v éře Zemanových kufříků s kompromitujícími materiály, umně mixuje svou levicovost s minulostí předlistopadového disidenta. Jestli bylo pár dní před volbami pro Andreje Babiše něco největší překážkou postupu do druhého kola, byl to Bašta, který mu bral hlasy podstatně víc než Středula.

Volba toho nejméně špatného není žádnou českou výjimečností. Je to trend, který poznamenává volby v řadě zemí Západu. Joe Biden nevyvolával žádné velké nadšení Američanů, byl pro ně ale méně špatným řešením než Donald Trump. Emmanuel Macron byl před dubnovými volbami jedním z nejméně oblíbených francouzských prezidentů. S přehledem ale mandát obhájil. Všechna další řešení považovali Francouzi za horší než Macrona, kterého nijak nemuseli. Nový český prezident vzejde ze stejné atmosféry a emocí.