Prezident Petr Pavel rozhodnutí místopředsedy pražského vrchního soudu Roberta Fremra vzdát se nominace na ústavního soudce respektuje. Ocenil, že se Fremr snaží v očích veřejnosti předejít jakýmkoli pochybám o hodnověrnosti či morální integritě soudců Ústavního soudu (ÚS). Hlava státu to uvedla na facebooku. Předseda Ústavního soudu Josef Baxa rozhodnutí Fremra bere na vědomí, komentovat jej ale nebude, uvedl.
Soudce Robert Fremr stáhl svou kandidaturu na post ústavního soudce. Oznámil to v pondělí odpoledne na brífinku na Nejvyšším soudě v Praze, kde je místopředsedou. Podle něj ke svému rozhodnutí dospěl sám a informoval o něm prezidenta Petra Pavla, který jej přijal. Nominant hlavy státu byl v minulých týdnech kritizován za své rozhodování během komunismu, mimo jiné za podíl na kauze Olšanské hřbitovy, souzení emigrací nebo odsouzení skladového dělníka pro kritiku režimu. Na tento případ upozornil deník Echo24.
Prezident Petr Pavel se ještě v kauze soudce Roberta Fremra neseznámil se všemi informacemi, které si vyžádal, vzkazuje jeho hradní kancelář. Hlava státu po Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) do bádání zapojila i Archiv hlavního města Prahy. Právě z něj pocházejí nové skutečnosti, na které v neděli upozornil deník Echo24. Podle nich kandidát prezidenta na post ústavního soudce Robert Fremr odsoudil v roce 1985 na deset měsíců nepodmíněně skladového dělníka za kritiku režimu.
Otázka: Není důležitější než zamést s Fremrem zamést s fremrismem? Třetí kostlivec z předlistopadové kariéry soudce Roberta Fremra působí, jako že vypadl podle hesla: Třikrát a dost. Nepodmíněné tresty pro Alexandera Ereta a spol. z léta 1988 v sobě zjevně nesly politický element, ale podstatou stíhání tří mladíků byl v roce 1987 vandalismus a obecné ohrožení (např. kladení kamenů na železniční trať). U masového odsuzování za nedovolené opuštění republiky, jaké v letech 1983-85 praktikoval Fremr, jsme se z nitra soudcovského stavu dozvěděli, že to je považováno za kavalírský delikt, jehož se prostě „někdo“ musel ujmout.
Kauza Olšanské hřbitovy a odsouzení 172 lidí za emigraci nejsou jediná problematická místa kariéry Roberta Fremra v komunistické justici v 80. letech. Současný kandidát prezidenta Petra Pavla na post ústavního soudce odsoudil v roce 1985 na deset měsíců nepodmíněně skladového dělníka za hanobení republiky a jejího představitele.
Kandidát na ústavního soudce Robert Fremr zvažuje, že by se kandidatury vzdal. Pokud tak učiní, stane se to podle něj až poté, co jeho kandidaturu, kterou již schválil Senát, znovu vyhodnotí prezident Petr Pavel. Fremr to uvedl v pořadu Interview ČT24. Místo u ústavního soudu se mu však začalo vzdalovat kvůli pochybnostem o jeho působení v justici za totality. Fremr, jehož nominaci na ústavního soudce minulý týden schválil Senát, čelí kritice za rozsudky v době komunistického režimu, mimo jiné nad emigranty.
Zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky bude od příštího roku přísnější, podobně jako přijímání dotací a pobídek. Média například nebudou moci politici převádět na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, za porušení povinností budou hrozit vyšší pokuty. Zpřísnění takzvaného „lex Babiš“ se kvůli chybějící regulaci nevztahuje na internetová média. Prezident Petr Pavel tyto úpravy zákona o střetu zájmů dnes podepsal. O prezidentově podpisu předlohy informoval Hrad.
Prezident Petr Pavel upozornil na to, že kvůli nedostatkům novely o střetu zájmů nebude moci naplnit novou povinnost o podávání majetkového oznámení. Uvedl to dnes v dopisu předsedkyni Sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09), jenž připojil k podepsané předloze. Jelikož hlava státu nemá zákonodárnou iniciativu, Pavel ji požádal o "zvážení kroků" k nápravě další předlohou tak, aby mohl zákonné povinnosti dostát. Původní vládní předloha jen měnila organizaci Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí.
„Minulost je cizí země. Dělají tam věci jinak.“ To jsou snad nejcitovanější úvodní věty v britské literatuře dvacátého století (pocházejí z románu L. P. Hartleyho The Go-Between z roku 1953). Jsou tak citované možná i proto, že postihují melancholický pocit, jenž někdy člověka při setkávání s historií přepadá. I to, co jsme sami zažili, je někdy v přítomnosti nesdělitelné a nevysvětlitelné. Jak bychom mohli někdy pochopit události vzdálenější?
Prezident Petr Pavel požádal o informace k soudci Robertu Fremrovi z Archivu bezpečnostních složek a Archivu hlavního města Prahy. Rozhodnutí, zda Fremra jmenuje ústavním soudcem, prezident zveřejní, až se s informacemi seznámí. Pavel to uvedl na sociální síti X, dříve twitteru. Fremr, jehož nominaci na ústavního soudce minulý týden schválil Senát, čelí kritice za rozsudky v době komunistického režimu, mimo jiné nad emigranty.
Aby prezidentův kandidát na Ústavní soud neprošel přes Parlament, není tak neobvyklé. Ale aby se naopak schválený nominant nestal ústavním soudem, je už výrazně vzácnější. Podobný scénář, který teď hrozí mediálně propíranému Fremrovi se v minulosti podle všeho odehrál jen jednou. Tehdejší kandidát Václava Havla na český ústavní soud nakonec rezignoval poté, co byly zveřejněny jeho dokumenty poplatné minulému režimu.
Prezident Petr Pavel si vzal oddechový čas na rozhodnutí, jak naloží se jmenováním kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra, na nějž vyplouvají nepěkné příběhy o jeho profesionální kariéře před rokem 1989. Hlava státu prý čeká na prověření těch informací. Už teď se ale ví dost. Prezident a jeho poradci by hlavně měli přemýšlet nad tím, co je jakési nepodkročitelné minimum u adeptů na ústavní soudce. Kde je ta hrana, pod níž se nedá jít. Ta hrana má několik vrstev. Tou úplně první je vrstva osobnostní.
Na Ústavní soud, nejmocnější instituci v zemi, se konečně upnula veřejná pozornost, jakou si zaslouží. Je to bohužel pět minut po dvanácté. Stále je ale ještě možná katarze a dobrý konec, pokud prezident Petr Pavel dobře pochopí, co spolu se senátory za STAN, ANO, sociální demokraty nebo SEN21 napáchal. Uzná chybu a Roberta Fremra ústavním soudcem nikdy nejmenuje. Podle ústavy na to má právo, přestože Senát už minulý týden Fremrovu kandidaturu schválil. Těsnou většinou tří hlasů. Při dovolenkově slabé účasti pouhých 67 z 81 senátorů.
Nemohlo do dopadnout jinak: když se volí proti něčemu, ale nikoli pro něco, přijde šeredná kocovina. Vystřízlivění bude bolestné, pomalé, trpké. Je až příliš mnoho emocí zainvestováno do krkolomné a vaz lámající argumentační ekvilibristice, kdy zelená je vlastně červená, jen se zeleně tváří. Je to jen stará známá metafora s melounem používaná pro jiné chameleony, ale pro náš případ taky pasuje. Bylo jen otázkou času, kdy nově zvolený prezident selže při výkonu služby. Tím selháním je snaha o jmenování Roberta Fremra soudcem Ústavního soudu.
Poté, co prezident Petr Pavel avizoval, že prozatím nejmenuje ústavním soudcem poslední týdny mediálně propíraného Roberta Fremra, se nabízí, co bude následovat v nejbližší době. Česká ústava totiž se schváleným, ale stále nejmenovaným ústavním soudcem nepočítá. Podle právníků není nekompletní Ústavní soud pro následující dny překážkou, příliš dlouho by se věc ale také táhnout neměla.
Robert Fremr respektuje rozhodnutí prezidenta Petra Pavla ho prozatím nejmenovat ústavním soudcem, více se ale k věci vyjadřovat nechce. Deníku Echo24 to místopředseda Vrchního soudu v Praze sdělil společně s jeho mluvčí. Hlava státu v pondělí uvedla, že prozatím odsouvá Fremrovo jmenování, protože vzhledem ke kritice z posledních dní chce nejdříve prostudovat informace o soudcově minulosti před listopadem 1989. Fremr se měl podílet na zpolitizovaném soudním procesu a v 80. letech údajně odsoudil okolo stovky lidí za emigraci.
Prezident Pavel při návštěvě Ústavního soudu ohlásil, že zatím nejmenuje Roberta Fremra ústavním soudcem, třebaže jeho jmenování posvětili senátoři. Hlava státu si nejdříve chce prověřit informace o jeho působení před listopadem 1989. Plánuje se sejít se soudcovými kritiky a pročíst si dostupné informace. V posledních týdnech se totiž objevilo, že Fremr se měl podílet na zpolitizovaném soudním procesu a v 80. letech minulého století odsoudil přes sto lidí za emigraci.
Senátoři Marek Hilšer a Hana Kordová Marvanová napsali prezidentu Petru Pavlovi osobní dopis, ve kterém ho uvědomili o nových zjištěních ohledně minulosti kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra. Ten podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než 100 osob za emigraci, což si oba státníci vykládají jako účast na politické kauze. Podle obou je jeho přítomnost na Ústavním soudě ve světle těchto zjištění nevhodná.
Na Pražském hradě se v současné době jedná o tom, co do budoucna se zámkem v Lánech. Prezident Petr Pavel alespoň zatím o letní sídlo českých hlav státu příliš zájem nejeví a využívá ho jen sporadicky. Podle šéfky kanceláře prezidenta Jany Vohralíkové se teď tak jedná o „budoucí koncepci“ zámku. Pavlovi předchůdci v úřadu Lány poměrně s oblibou využívali, exprezident Miloš Zeman pak ke konci mandátu čas trávil především tam.
Prezident Petr Pavel v pátek po poledni jmenoval na pražském Hradě Josefa Baxu novým předsedou Ústavního soudu. Někdejší šéf Nejvyššího správního soudu Baxa tak ve funkci po letech nahradil Pavla Rychetského. Současně s tím hlava státu jmenovala profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou novou ústavní soudkyní, která se současně stala místopředsedkyní soudu.
Robert Fremr vybrán za ústavního soudce. Muž, kterému je vytýkán podíl na zpolitizovaném procesu Olšanské hřbitovy z léta roku 1988, ale také přístup k Izraeli, kvůli kterému ho bývalý prezident Miloš Zeman odmítl přijmout jako předsedu Nejvyššího soudu. Podle nové velvyslankyně v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové si toho židovský stát nejspíš všimne, ale zároveň by to nemělo představovat výraznější škraloup na česko-izraelských vztazích, které jsou dlouhodobě pevné.
Prezident Petr Pavel ve středu v poledne dorazil do sídla Senátu, aby horní komoře předložil nominace nových ústavních soudců. Pavel při té příležitosti přednesl projev, v němž podpořil všechny navržené kandidáty včetně kontroverzní nominace místopředsedy pražského vrchního soudu Roberta Fremra. Ten nemá jasnou podporu senátorů, podle jeho kritiků se totiž před rokem 1989 podílel na politicky motivovaném procesu a na mezinárodní scéně se stavěl proti Izraeli a Spojeným státům. Pavel nicméně vyzdvihl Fremrovy ostatní zásluhy a označil ho za vynikajícího soudce.
Prezident Petr Pavel povolil 14 Čechům vstoupit do ozbrojených sil Ukrajiny. Osmi lidem naopak žádost zamítl, uvádí web iROZHLAS.cz. Souhlas hlavy státu připojit se k Ukrajincům má podle něj celkem 146 Čechů, z toho 132 ho získalo od Pavlova předchůdce Miloše Zemana. Čeští dobrovolníci se do bojů na Ukrajině, která čelí ruské agresi od loňského 24. února, zapojili zřejmě měsíc po vypuknutí konfliktu.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) ocenil, že prezident Petr Pavel má k ochraně klimatu diametrálně jiný přístup než předchozí dvě hlavy státu Miloš Zeman a Václav Klaus. Řekl to dnes po jednání s Petrem Pavlem na Pražském hradě. Při více než hodinové schůzce řešili ochranu klimatu, přírody a krajiny, energetiku, dotační tituly nebo oběhové hospodářství.
Česko dokončilo ratifikaci smlouvy o obranné spolupráci se Spojenými státy. Dohodu podepsal prezident Petr Pavel, informoval v dnešní tiskové zprávě Hrad a uvedl, že dokument ještě podléhá spolupodpisu premiéra Petra Fialy (ODS). Parlamentní schvalování smlouvy provázely protesty odpůrců přítomnosti amerických vojáků na českém území. Obě komory ale dokument podpořily značnou většinou hlasů. V Senátu pro něj hlasovalo 66 ze 72 a ve Sněmovně 115 ze 144 přítomných zákonodárců.
Nominace někdejšího komunistického soudce Roberta Fremra na Ústavní soud dál vyvolává kontroverze. Podle nejsilnější strany vládní koalice ODS může proti Fremrovi vzniknout odpor v Senátu, který teď musí prezidentu Petru Pavlovi nominaci posvětit. Podle člena širšího vedení občanských demokratů Alexandra Vondry nelze očekávat, že by senátoři strany pro Pavlova kandidáta zvedli ruce.
Prezidentu Pavlovi není zas tak moc co závidět. Když už by dávno mělo být vše ponořeno a rozpuštěno v roztoku minulosti, vynoří se vždy z hlubin nějaký přízrak z dávných časů a připomene mu krásné mládí, jež by ale mělo raději býti zapomenuto. Jako případ soudce Roberta Fremra, jeho ideálního kandidáta na post ústavního soudce. Ještě před měsícem se o něm psalo jako o špičkovém, ba bezkonkurenčním odborníkovi, o expertovi na mezinárodní a trestní právo, jako o člověku, o kterém by nemělo být pochyb, že bude na svém místě.
Veřejnou i politickou diskuzí poslední dny hýbe nominace někdejšího komunistického soudce Roberta Fremra na Ústavní soud. Podle kritiků se totiž kandidát prezidenta Petra Pavla za minulého režimu účastnil zpolitizovaného soudního procesu a rozhodoval podle vůle Státní bezpečnosti. Pražský hrad teď nově přiznává, že dění okolo Fremra registruje a veškerou kritiku vyhodnocuje. Nejvíce je Fremrovi ale vytýkán podíl na justičním případu Olšanské hřbitovy z léta roku 1988.
Vládní koalice má v Senátu obrovskou většinu. Bez problémů může zastavit prezidentovi Petru Pavlovi kohokoliv z jeho kandidátů na ústavní soudce. Adepty mezi patnáct vyvolených s vůbec nejvyšší mocí v zemi. Nad Ústavním soudem už není nikdo. Je to hlídač, který už nad sebou nemá žádného hlídače. Proto je nutné, by ta patnáctka vyvolených byly důvěryhodné, odvážné osobnosti s jasnými hodnotami, které jsou připraveni hájit i v hodně složitých podmínkách.
Prezident Petr Pavel byl nadšeně přijat na festivalu Colours of Ostrava, což by se jeho dvěma posledním předchůdcům asi nestalo. Navíc diváky potěšil tím, že se vyjádřil pro legalizaci marihuany. To je jistě zpráva, kterou spousta lidí chtěla slyšet. Nedávno byla zveřejněna taky jiná zpráva, o které tito lidé neuslyší, a pokud ano, nevezmou ji na vědomí. Je to dosud největší longitudinální studie souvislosti mezi užíváním marihuany a psychickými problémy. Pracuje s daty od roku 1995 a vzorkem byli všichni obyvatelé Dánska starší šestnácti let.
