Pouze 23 hlasů ze 73. Senát zamítl kandidaturu Pavla Simona na ústavního soudce
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon nebude ústavním soudcem. Senát ve středu jeho nominaci neschválil. Rozhodl tak podle očekávání v souladu s doporučením obou svých výborů, které kandidaturu projednávaly. Simon se stal prvním adeptem prezidenta Petra Pavla, který v horní parlamentní komoře neprošel. Nepomohla mu ani prezidentova přítomnost při celém projednávání jeho kandidatury.
Simon dostal podle předsedy senátní volební komise Jana Tecla (ODS) v tajných volbách 23 hlasů ze 73 odevzdaných. Před týdnem v ústavně-právním výboru získal Simon v tajných volbách hlasy tří z osmi členů, ve výboru pro lidská práva dostal jen jeden hlas z pěti.
Osmačtyřicetiletý Simon je předsedou senátu Nejvyššího soudu se specializací na odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu. Čelil kritice některých senátorů kvůli svému postoji k tomuto odškodňování. Poukazovali také na to, že část rozhodnutí, na nichž se podílel, v minulosti před Ústavním soudem neobstála. Soudce k tomu uvedl, že Ústavní soud nezrušil žádné rozhodnutí, které připravoval.
Soudce čelil kritice rovněž za svou vedlejší činnost ve společnosti s ručením omezeným, kterou založil se svou manželkou a byl jejím společníkem a která se věnuje jedné z čínských metod k léčení stresu. Podle kritiků zavádějícím způsobem používal zkrácenou verzi svého akademického titulu Dr., čímž mohl klienty uvádět v omyl. Někteří senátoři tyto aktivity hodnotili i jako obcházení zákona, který podnikání soudcům zakazuje.
Prezident Petr Pavel uvedl, že respektuje rozhodnutí Senátu, který neschválil soudce Nejvyššího soudu Pavla Simona na ústavního soudce. Pavel bude nadále na uvolněná místa v Ústavním soudu (ÚS) hledat nejvhodnější kandidáty, uvedl na sociální síti X.
"Dnešní rozhodnutí Senátu respektuji. Důvody, proč doktora Simona považuji za kvalitního kandidáta, jsem senátorům sdělil na plénu horní komory. Senátoři rozhodli jinak, splnili tak svou ústavní roli. I nadále budu na uvolněná místa v Ústavním soudu hledat nejvhodnější kandidáty," uvedl Pavel.
Prezident by měl ještě letos nominovat dva adepty na ústavní soudce. Prezidentská kancelář v úterý ČTK sdělila, že další nominant bude z advokacie. Podle serveru Echo24 by kandidátkou mohla být Lucie Dolanská Bányaiová, která se specializuje na soutěžní právo, mezinárodní právo soukromé a evropské právo.
Pavlova obhajoba Simona
"Opakovaně jsme svědky toho, že kandidáti na ústavní soudce jsou veřejně tak důkladně rozebíráni, jako tomu nebylo nikdy předtím. A to dokonce detailněji než u některých skutečně kontroverzních kandidátů, které navrhovali moji předchůdci," řekl ve středu v Senátu prezident Petr Pavel k obhajobě svého kandidáta na ústavního soudce Pavla Simona. Klade si otázku, proč je "grilování" nominantů tak detailní a jde i hluboko do jejich osobního života, uvedl.
"Je to jen nově pojatým detailním zájmem o jejich osobnost? Nebo je to nějaký vzkaz? Za nejdůležitější však považuji otázku, kde je hranice veřejného zájmu?" tázal se prezident. Otázkou podle něj je, kde je hranice, která umožní ověřit předpoklady kandidátů a požadavky na ně kladené, na druhé straně ale nepovede k tomu, že se kvalitní a slušní právníci začnou nominací obávat a raději je nepřijmou.
"Od špiček české justice jsem již několikrát slyšel i názor, že v případě trvání takového trendu se obávají o nezávislost soudního rozhodování. Věřím, že tak daleko nejsme. Ale jsem přesvědčen, že si podobné otázky musíme klást. Abychom třeba i v dobré víře nezpůsobili škodu, kterou jsme původně ani nezamýšleli," dodal Pavel. Simon prezidentovi k výhradám, které se objevily v médiích, předložil své stanovisko a vysvětlení. Bylo přesvědčivé a dostačující, řekl Pavel.
"Specializací Pavla Simona je rozhodování o odpovědnosti za škody způsobené veřejnou mocí, kde se střetávají práva a zájmy jednotlivců se zájmy státu. A to je agenda, která je dobrou průpravou pro to, co dělají soudci Ústavního soudu," řekl Pavel.
Součástí úvah o složení ÚS je podle něj i zvažování poměru mezi soudci takzvaně zdrženlivými a aktivistickými. Simon je podle Pavla spíše zdrženlivým, není ale formalistou omezujícím se na mechanické převyprávění právní úpravy. "Jednoduše je soudcem, který důsledněji respektuje vůli zákonodárců. Jako takový je podle mne potřebnou součástí postupně obsazovaného pestrého Ústavního soudu," uvedl.