Prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala (ODS) a další představitelé státu v pondělí u Národního památníku na pražském Vítkově připomněli 106. výročí vzniku Československa. Položili věnce u hrobu Neznámého vojína. Tradičního pietního aktu se zúčastnili také zástupci armády, církve a hlavního města i váleční veteráni. Doprovodil ho přelet armádních letadel a vrtulníků.
Komunikační kampaň Moje vlajka, kterou u příležitosti nadcházející výročí vzniku Československa připravil odbor strategické komunikace úřadu vlády, má za cíl podpořit hrdost občanů na jejich vlast. Lidé či instituce mohou fotografie a videa s vlajkou z různých míst sdílet na sociálních sítích s hashtagem #mojevlajka, uvedl úřad vlády v tiskové zprávě.
Minulý týden uplynulo sedmdesát pět let od vzniku Německé demokratické republiky. Je to výročí, které u nás nebylo příliš připomínané, samozřejmě z pochopitelných důvodů – vždyť kdo by se namáhal s dějepisem sousední totalitní země, když máme dost problémů se svou vlastní minulostí. Nehledě na to však jde o důležité výročí, jelikož tři čtvrtě století je doba, jíž se dnes lidé běžně dožívají, takže mezi námi chodí mnoho těch, kteří si vznik NDR pamatují a prožili v ní značnou část života. Bývají ještě v plné mentální kondici a jsou s to přemýšlet o tom, jaké dědictví nám tu někdejší Východní Německo po sobě zanechalo. A bývá to reflexe třeba i nečekaná.
Nikita Chruščov byl prvním a na dlouho jediným sovětským komunistickým vůdcem, který nezemřel ve funkci. Jeho straničtí oponenti jej před 60 lety, 14. října 1964, na plenárním zasedání ÚV KSSS zbavili vedoucích stranických funkcí. Do křesla prvního tajemníka komunistické strany usedl Leonid Brežněv. Muž, který v srpnu 1968 vpadl do Československa a který "proslul" hrudí posetou metály a vášnivými polibky se stranickými soudruhy.
Minulý týden Izrael oznámil, že zabil v Gaze Azize Salhu. Ten nechvalně proslul v roce 2000, kdy dav Palestinců zlynčoval dva izraelské armádní rezervisty, kteří špatně zatočili a vjeli do středu Ramalláhu. Salha byl jedním z vrahů. Je zvěčněn na fotografii, kde davu ukazuje své zakrvácené ruce. Následně byl odsouzen na doživotí, ale v roce 2011 propuštěn v rámci výměny za Gilada Šalita, vojáka zadržovaného Hamásem. Nezdá se, že by Salha byl nějak vysoce postaveným teroristou. Jeho likvidace je hlavně zprávou Izraele nepřátelům: Dostaneme vás všechny. Sedmý říjen 2023 je přelomový den v dějinách Blízkého východu.
Spojené státy, Maďarsko, Česko a nějaké ostrovní ministátečky. To je sestava tradičně hlasující proti každé antiizraelské rezoluci v OSN. USA, jelikož potřebují podporovat svého nejdůležitějšího spojence na Blízkém východě. Viktor Orbán se tím vymezuje proti EU. Ostrovní ministátečky bývají uplacené, pokud máme být upřímní. Jen ČR, nehledě na vládu, situaci či prezidenta, stojí věrně za Izraelem, aniž za to cokoli očekává. Dokonce i jinak evropsky konsenzuální Fialova vláda je ochotna zablokovat společné prohlášení EU vyzývající k příměří. Podle české diplomacie „jednostranně omezovalo právo Izraele na sebeobranu proti teroristům z Hizballáhu“.
V Izraeli začaly pietní akce, které připomínají první výročí krvavého útoku ozbrojenců palestinského teroristického hnutí Hamás. Prezident Jicchak Herzog držel s dalšími lidmi minutu ticha v tehdy napadeném kibucu Reim. U rezidence premiéra Benjamina Netanjahua se shromáždili příbuzní lidí, které teroristé před rokem odvlekli do Pásma Gazy. Rozsáhlý útok v sobotu 7. října 2023 překvapil bezpečnostní složky a šokoval izraelskou společnost. Zemřelo při něm zhruba 1200 lidí
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) vzhledem k dění na Blízkém východě neplánuje omezovat bezpečnostní opatření, kterými česká policie před týdnem reagovala na zabití nejvyššího vůdce šíitského militantního hnutí Hizballáh Hasana Nasralláha. Posílila tehdy služby u židovských objektů. Bezpečnostní komunita je obezřetná a věnuje situaci pozornost, stejně tak policie, uvedl Rakušan v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi.
Od teroristického útoku ozbrojených stoupenců radikálního islamistického hnutí Hamás na Izrael uplyne 7. října 2024 rok. U příležitosti smutného výročí proběhne v pondělí v Praze pietní shromáždění „Nikdy nezapomeneme, spolu a silnější“, které pořádá Federace židovských obcí v ČR ve spolupráci s JCC Prague. Na Staroměstském náměstí vystoupí například režisér a herec Václav Marhoul, zpěvačka Jitka Čvančarová, podnikatel Jan Dobrovský nebo vrchní zemský rabín Karol Sidon.
Dnes, 27. září, je to sto let, co se narodil Josef Škvorecký. Kdybych měl rychle popsat jeho význam pro českou společnost a jejího ducha, pomohl bych si Karlem Čapkem. Škvorecký byl Karlem Čapkem druhé poloviny dvacátého století. Ovšem nikoli postavením v české veřejnosti: Čapek byl, ať již vědomě či bezděky, oficiálním spisovatelem první republiky, to se o Škvoreckém, který navíc druhou půlku života prožil v emigraci, nikdy říci nedalo! Ale pokud jde o lidský a umělecký typ a působení mezi lidmi, mezi čtenáři a v jejich vztah k nim, v tom si ti dva spolurodáci (z Náchoda do Malých Svatoňovic je to dvacet kilometrů) byli nápadně podobní.
Vypadá to, že dnešní 85. výročí zahájení 2. světové války útokem na Polsko si připomínají jen v Polsku. "Utrpěli jsme obrovské ztráty v důsledku německého barbarství, v důsledku krádeže naší země, ale především v důsledku ztráty obyvatelstva," řekl polský prezident Andrzej Duda ve Wieluni, městečku, které bylo hned na počátku německé invaze 1. září 1939 bombardováno a zahynulo zde na 1200 civilistů. O vzpomínkové akci informují polská média.
Česká republika si dnes připomíná 56. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Chystá se celá řada pietních akcí a vzpomínat budou tradičně také politici. Vláda společně s prezidentem Petrem Pavlem společně zhlédnou film Vlny režiséra Jiřího Mádla, který se věnuje vysílání Československého rozhlasu v osudovou chvíli. Noc z 20. na 21. srpna 1968, kdy do tehdejší ČSSR vtrhla vojska armád Varšavské smlouvy patří k nejtragičtějším datům československé moderní historie.
Výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 připomene v úterý večer nápis „Jdi domů, Ivane! Go home, Russia!“ promítaný na sídlo vlády – Strakovu akademii v Praze. Začne tak první komunikační kampaň Můj 68, kterou připravil odbor strategické komunikace úřadu vlády Otakara Foltýna. Kampaň v médiích poběží jako součást vládního projektu „Česko informuje“ s rozpočtem zhruba 13 milionů korun na půl roku.
Afghánské teroristické huntí Tálibán ve středu oslavilo 3. výročí od svého návratu k moci v Afghánistánu. Oslavy zahrnující velkolepou vojenskou přehlídku probíhaly na letecké základně Bagrám. Ta dříve byla vojenskou baštou USA, na které působilo ještě před čtyřmi lety i mnoho českých vojáků v rámci zahraničních misí, někteří zde i padli. Jak píše mimo jiné online verze amerického týdeníku Newsweek, přehlídka zahrnovala představení vojenské techniky, kterou po sobě zanechaly síly USA a NATO
Od chvíle, kdy nacisté nalezli v zadním traktu firmy Otty Franka skrýš, kde se s rodinou a dalšími pronásledovanými Židy dva roky v Amsterdamu ukrývali, uplynulo v neděli 4. srpna přesně 80 let. Po válce publikovaný deník jeho dcery Anny Frankové, která se sestrou a matkou na rozdíl od otce věznění v koncentračním táboře nepřežily, se mezitím stal jednou z nejznámějších knih na světě. Až letos se českému čtenáři dostává možnost dozvědět se více o osudech schovávajících se Židů v Nizozemsku díky knize Ukrývané děti, která vyšla v překladu Veroniky ter Harmsel Havlíkové v nakladatelství Pangea.
V malé středoafrické zemi jménem Rwanda se schyluje k volbám. Kandidáti jsou tři, skutečný ovšem jen jeden: Paul Kagame, faktický vládce země od roku 1994 (a formální prezident od roku 2000). V minulých volbách získal pěkných 98,79 procenta hlasů, což vůbec není podezřelé. Ani letos to nevypadá na méně než 97 procent; co by za to Petr Pavel nebo Donald Trump dali… Legrácky stranou, Kagame je ten nejmíň typický a nejhůř „zpracovatelný“ druh diktátora: poměrně osvícený a schopný jedinec, který dokáže své horší stránky držet na uzdě.
Hnutí za zrovnoprávnění černošského obyvatelstva ve Spojených státech se začalo ozývat hned po druhé světové válce, cesta k plnému zrovnoprávnění ale byla ještě dlouhá. Převratné události přinesla až polovina 60. let. Po období sílících demonstrací a nepokojů podepsal před 60 lety, 2. července 1964, prezident Lyndon Johnson zákon o občanských právech, který odstraňoval rasovou diskriminaci ve veřejných zařízeních, ve školách, restauracích či v dopravě.
Lidé v Česku by si měli připomínat svoji historii, znát například činy odbojářů za druhé světové války, řekl prezident republiky Petr Pavel, který se v Miřeticích na Chrudimsku účastnil pietního aktu k 82. výročí vypálení a vyvraždění osady Ležáky za druhé světové války. V posledních letech bylo podle prezidenta více pozornosti věnováno Památníku Lidice než Památníku Ležáky. „Pokud jde o Lidice a Ležáky, v posledních letech bylo více pozornosti věnováno Lidicím, Ležáky byly v pozadí,“ uvedl prezident.
Někdy se to sejde neobyčejně vhodně: dnes je 23. června, což znamená, že uplynulo na den přesně osm let od referenda a rozhodnutí britských občanů vystoupit z EU. Vypadalo to na evropskou zkázu, předpovídalo se, jak moc Velká Británie zchudne, co všecko zkolabuje, ale nestalo se: nedávno londýnská City oznámila, že už je zase největší burzou kontinentu, uzmula si první místo zpět z Paříže. Taky se říkalo, že brexit ochromí kontinentální Evropu, protože jejími tahouny se stane nechvalně
Celý svět si od středy připomíná vylodění v Normandii a vítězství západních spojenců nad nacistickým Německem. "Francie nikdy nezapomene na váš boj za osvobození Evropy od nacistům," řekl před vojenskými veterány francouzský prezident Emmanuel Macron při oslavách připomínajících 80 let od spojeneckého vylodění v Normandii, informovala AP. Ceremonií se účastní řada světových státníků, včetně prezidenta USA Joea Bidena, ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského, britského krále Karla III. i českého prezidenta Petra Pavla.
Francouzský prezident Emmanuel Macron zahájil třídenní oslavy 80. výročí vylodění spojenců v Normandii 6. června 1944. Ceremonií se zúčastní i jeho americký protějšek Joe Biden, informovala agentura AFP. Na oslavy v Bretani a v Normandii podle odhadů francouzských úřadů přijede asi milion hostů. Britský král Karel III. prohlásil, že příběhy o houževnatosti, solidaritě a odvaze válečné generace si připomínáme dodnes.
Na začátku června 1924 umírá Franz Kafka. Je mu čtyřicet let a jedenáct měsíců. Navzdory pokračující nemoci si jeho tvář udržuje mladistvý výraz, jak ho zaznamenala poslední fotografie z podzimu 1923: stále ty husté tmavé vlasy, hluboké temné oči (podle pasu „tmavě modrošedé“), úzké rty, a hlavně ta štíhlá, jaksi orientálně vykrojená silueta tváře. Dalších sto let se bude jeho odkaz vytvářet pod dojmem této ikonické tváře krásného proroka a mystika, který měl prý předpovědět, kam člověk kráčí, do jakých temnot směřuje lidská společnost.
Účastníci pietního aktu u budovy Českého rozhlasu (ČRo) ve Vinohradské ulici v Praze vzpomněli události Pražského povstání z května 1945 a uctili památku těch, kteří padli. Řečníci v projevech ocenili statečnost tehdejších Pražanů a zdůraznili, že za svobodu je potřeba bojovat. Na akci vystoupili mimo jiné předsedové obou komor Parlamentu Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a Miloš Vystrčil (ODS), slovenská velvyslankyně Ingrid Brocková nebo pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS).
Jsme dvacet let v Evropské unii. S výjimkou scénáře třetí světové války (ale ta zatím nevypukla) je to důležitější výročí než 25. let od vstupu do NATO. EU ovlivňuje svými regulacemi naše každodenní životy mnohokrát denně. Za posledních dvacet let přibylo v unijním zákonodárství 55 tisíc nových předpisů a nařízení. Na příslušné konferenci v Praze včera předseda vlády a prezident vzpomněli přínosy našeho členství - v první řadě hospodářský vzestup, který je nepopiratelný hlavně díky otevření velkého trhu, mnohem problematičtěji kvůli dotacím.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ocenila českou pomoc Ukrajině. V projevu před slavnostním koncertem ke 20. výročí vstupu České republiky do Evropské unie v pražském Rudolfinu také uvedla, že Česko se podílí na vytváření budoucnosti unie. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že EU funguje lépe, když se ocitne pod tlakem, v čase krizí. Poukázal na ruskou hrozbu a tlak světové ekonomické konkurence.
Členství v Evropské unii přispělo k tomu, že je Česko dnes mnohem bohatší zemí. Na konferenci 20 let Česka v EU na Pražském hradě to v úterý uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Unie podle něj dává Česku také bezpečnostní garance a pevně zemi ukotvuje na Západě, kam historicky vždy patřila, kromě několika desetiletí komunistického režimu, kdy z něj byla násilně vytržena. Za aktuální výzvy Fiala považuje zejména bezpečnost a konkurenceschopnost. Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil za přijetí eura: "Chce-li Česko hrát pomyslnou první ligu v Evropě, logicky se nabízí například přijetí eura," uvedl prezident. Podle německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera "EU není nezničitelná, je potřeba ji chránit".
V pondělí 29. dubna uplyne přesně dekáda od chvíle, kdy zemřela zpěvačka Iveta Bartošová. Kdy nedaleko svého domu skočila pod vlak, a kdy se tak završil jeden zprvu pohádkový, nakonec nešťastný osud tuzemského showbyznysu. Deset let… a pořád nemá ta ženská klid, pořád se kolem ní kdekdo točí, kdekdo v jejím životě šťourá a hledá v něm nové senzace, kdekdo se k ní vyjadřuje.
Mělo by to tak být, že předplatitelé i čtenáři našeho týdeníku dostanou objemnější, řekněme, složku. Vedle regulérního vydání, kde najdete další text naší výrazné posily Bohumila Pečinky, který po 25 letech přestoupil z Reflexu do redakce Echa. Ve svém textu přemýšlí nad dalším osudem ODS. Začíná se navenek rýsovat, že Bohumilovým antipodem je Daniel Kaiser, který byl v pondělí v Bratislavě a pořídil rozhovor se slovenským premiérem Robertem Ficem. Důvod je nasnadě: stav česko-slovenských vztahů a také změny v postojích nové slovenské vlády. Protikladnost obou našich významných autorů je jen prvoplánovým hodnocením hodným uživatelů sociální sítě Twitter.
Neštěstí kulatých výročí spočívá v tom, že je v nich přítomen všeobecně srozumitelný kýč, a že se k nim proto touží vztáhnout kdekdo, jelikož je to snadné. Obzvlášť velké pokušení k patetickému vyjádření nabízejí dvojitá kulatá výročí. Přesně to letos znovu potkalo básníka a písničkáře Karla Kryla. Třicáté výročí jeho úmrtí a okolnosti, jež ho doprovázely, už na začátku března připomněl kolega Marian Kechlibar.
Mnohé jeho písně zlidověly a staly se symboly boje proti totalitní moci. Některé provokovaly, většinou ale jen málokoho nechaly chladným. Jedni ho berou jako klasika, legendu protestsongů své doby, pro jiné byl zase věčně nespokojeným kverulantem. Po roce 1989 totiž v rozhovorech i ve své tvorbě kritizoval dění ve společnosti. Pro většinu svého publika ale písničkář a básník Karel Kryl zůstal především věrným své kytaře a písním. Karel Kryl zemřel náhle na srdeční příhodu před 30 lety, 3. března 1994, v Mnichově ve věku 49 let.
