Tag: výročí

Články k tagu

Rasová segregace černochů skončila v USA před 60 lety

Hnutí za zrovnoprávnění černošského obyvatelstva ve Spojených státech se začalo ozývat hned po druhé světové válce, cesta k plnému zrovnoprávnění ale byla ještě dlouhá. Převratné události přinesla až polovina 60. let. Po období sílících demonstrací a nepokojů podepsal před 60 lety, 2. července 1964, prezident Lyndon Johnson zákon o občanských právech, který odstraňoval rasovou diskriminaci ve veřejných zařízeních, ve školách, restauracích či v dopravě.

Prezident se účastnil piety za vyvraždění osady Ležáky. Zaslouží si více pozornosti, uvedl

Lidé v Česku by si měli připomínat svoji historii, znát například činy odbojářů za druhé světové války, řekl prezident republiky Petr Pavel, který se v Miřeticích na Chrudimsku účastnil pietního aktu k 82. výročí vypálení a vyvraždění osady Ležáky za druhé světové války. V posledních letech bylo podle prezidenta více pozornosti věnováno Památníku Lidice než Památníku Ležáky. „Pokud jde o Lidice a Ležáky, v posledních letech bylo více pozornosti věnováno Lidicím, Ležáky byly v pozadí,“ uvedl prezident.

Osmé výročí brexitu a sranda seriálu Parlament

Někdy se to sejde neobyčejně vhodně: dnes je 23. června, což znamená, že uplynulo na den přesně osm let od referenda a rozhodnutí britských občanů vystoupit z EU. Vypadalo to na evropskou zkázu, předpovídalo se, jak moc Velká Británie zchudne, co všecko zkolabuje, ale nestalo se: nedávno londýnská City oznámila, že už je zase největší burzou kontinentu, uzmula si první místo zpět z Paříže. Taky se říkalo, že brexit ochromí kontinentální Evropu, protože jejími tahouny se stane nechvalně

„Temným silám čelíme i dnes.“ Celý svět oslavuje 80 let od vylodění v Normandii

Celý svět si od středy připomíná vylodění v Normandii a vítězství západních spojenců nad nacistickým Německem. "Francie nikdy nezapomene na váš boj za osvobození Evropy od nacistům," řekl před vojenskými veterány francouzský prezident Emmanuel Macron při oslavách připomínajících 80 let od spojeneckého vylodění v Normandii, informovala AP. Ceremonií se účastní řada světových státníků, včetně prezidenta USA Joea Bidena, ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského, britského krále Karla III. i českého prezidenta Petra Pavla.

Svět oslavuje Den D. Vylodění v Normandii si připomíná Biden, král Karel III. i Zelenskyj

Francouzský prezident Emmanuel Macron zahájil třídenní oslavy 80. výročí vylodění spojenců v Normandii 6. června 1944. Ceremonií se zúčastní i jeho americký protějšek Joe Biden, informovala agentura AFP. Na oslavy v Bretani a v Normandii podle odhadů francouzských úřadů přijede asi milion hostů. Britský král Karel III. prohlásil, že příběhy o houževnatosti, solidaritě a odvaze válečné generace si připomínáme dodnes.

To štěstí, být s Kafkou v jednom pokoji

Na začátku června 1924 umírá Franz Kafka. Je mu čtyřicet let a jedenáct měsíců. Navzdory pokračující nemoci si jeho tvář udržuje mladistvý výraz, jak ho zaznamenala poslední fotografie z podzimu 1923: stále ty husté tmavé vlasy, hluboké temné oči (podle pasu „tmavě modrošedé“), úzké rty, a hlavně ta štíhlá, jaksi orientálně vykrojená silueta tváře. Dalších sto let se bude jeho odkaz vytvářet pod dojmem této ikonické tváře krásného proroka a mystika, který měl prý předpovědět, kam člověk kráčí, do jakých temnot směřuje lidská společnost.

Před 79 lety vypuklo Pražské povstání. „Barikády a boj nás spojily,“ citoval Vystrčil generála

Účastníci pietního aktu u budovy Českého rozhlasu (ČRo) ve Vinohradské ulici v Praze vzpomněli události Pražského povstání z května 1945 a uctili památku těch, kteří padli. Řečníci v projevech ocenili statečnost tehdejších Pražanů a zdůraznili, že za svobodu je potřeba bojovat. Na akci vystoupili mimo jiné předsedové obou komor Parlamentu Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a Miloš Vystrčil (ODS), slovenská velvyslankyně Ingrid Brocková nebo pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS).

Před dvaceti lety jsme vstoupili do revoluční organizace

Jsme dvacet let v Evropské unii. S výjimkou scénáře třetí světové války (ale ta zatím nevypukla) je to důležitější výročí než 25. let od vstupu do NATO. EU ovlivňuje svými regulacemi naše každodenní životy mnohokrát denně. Za posledních dvacet let přibylo v unijním zákonodárství 55 tisíc nových předpisů a nařízení. Na příslušné konferenci v Praze včera předseda vlády a prezident vzpomněli přínosy našeho členství - v první řadě hospodářský vzestup, který je nepopiratelný hlavně díky otevření velkého trhu, mnohem problematičtěji kvůli dotacím.

VIDEO: Von der Leyenová v Rudolfinu ocenila ČR i za pomoc Ukrajině. Publikum pozdravila česky

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ocenila českou pomoc Ukrajině. V projevu před slavnostním koncertem ke 20. výročí vstupu České republiky do Evropské unie v pražském Rudolfinu také uvedla, že Česko se podílí na vytváření budoucnosti unie. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že EU funguje lépe, když se ocitne pod tlakem, v čase krizí. Poukázal na ruskou hrozbu a tlak světové ekonomické konkurence.

Česko je díky EU bohatší, řekl Fiala. Pavel propagoval přijetí eura

Členství v Evropské unii přispělo k tomu, že je Česko dnes mnohem bohatší zemí. Na konferenci 20 let Česka v EU na Pražském hradě to v úterý uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Unie podle něj dává Česku také bezpečnostní garance a pevně zemi ukotvuje na Západě, kam historicky vždy patřila, kromě několika desetiletí komunistického režimu, kdy z něj byla násilně vytržena. Za aktuální výzvy Fiala považuje zejména bezpečnost a konkurenceschopnost. Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil za přijetí eura: "Chce-li Česko hrát pomyslnou první ligu v Evropě, logicky se nabízí například přijetí eura," uvedl prezident. Podle německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera "EU není nezničitelná, je potřeba ji chránit".

Deset let od skoku Ivety Bartošové

V pondělí 29. dubna uplyne přesně dekáda od chvíle, kdy zemřela zpěvačka Iveta Bartošová. Kdy nedaleko svého domu skočila pod vlak, a kdy se tak završil jeden zprvu pohádkový, nakonec nešťastný osud tuzemského showbyznysu. Deset let… a pořád nemá ta ženská klid, pořád se kolem ní kdekdo točí, kdekdo v jejím životě šťourá a hledá v něm nové senzace, kdekdo se k ní vyjadřuje.

Zlobivý element establishmentu

Mělo by to tak být, že předplatitelé i čtenáři našeho týdeníku dostanou objemnější, řekněme, složku. Vedle regulérního vydání, kde najdete další text naší výrazné posily Bohumila Pečinky, který po 25 letech přestoupil z Reflexu do redakce Echa. Ve svém textu přemýšlí nad dalším osudem ODS. Začíná se navenek rýsovat, že Bohumilovým antipodem je Daniel Kaiser, který byl v pondělí v Bratislavě a pořídil rozhovor se slovenským premiérem Robertem Ficem. Důvod je nasnadě: stav česko-slovenských vztahů a také změny v postojích nové slovenské vlády. Protikladnost obou našich významných autorů je jen prvoplánovým hodnocením hodným uživatelů sociální sítě Twitter.

Panwerichovský osud Karla Kryla

Neštěstí kulatých výročí spočívá v tom, že je v nich přítomen všeobecně srozumitelný kýč, a že se k nim proto touží vztáhnout kdekdo, jelikož je to snadné. Obzvlášť velké pokušení k patetickému vyjádření nabízejí dvojitá kulatá výročí. Přesně to letos znovu potkalo básníka a písničkáře Karla Kryla. Třicáté výročí jeho úmrtí a okolnosti, jež ho doprovázely, už na začátku března připomněl kolega Marian Kechlibar.

„Bratříčku, zavírej vrátka.“ Písničkář Karel Kryl náhle zemřel před 30 lety

Mnohé jeho písně zlidověly a staly se symboly boje proti totalitní moci. Některé provokovaly, většinou ale jen málokoho nechaly chladným. Jedni ho berou jako klasika, legendu protestsongů své doby, pro jiné byl zase věčně nespokojeným kverulantem. Po roce 1989 totiž v rozhovorech i ve své tvorbě kritizoval dění ve společnosti. Pro většinu svého publika ale písničkář a básník Karel Kryl zůstal především věrným své kytaře a písním. Karel Kryl zemřel náhle na srdeční příhodu před 30 lety, 3. března 1994, v Mnichově ve věku 49 let.

Každý přece někoho známe…

Při dvouletém výročí ruské invaze na Ukrajinu mnozí z nás vzpomínají, co dělali, když to začalo. Třeba já se náhle probral uprostřed noci s nejasným zlým pocitem, okamžitě jsem popadl telefon, otevřel zprávy a pochopil, že některé informace se napřed předávají jakousi energetickou vlnou – jinak bych se přece nevzbudil. Jiní třeba po takové době přehodnocují své někdejší názory a dumají, jaký boj to vlastně vedeme. A další, patřím k nim, se naopak ve svých názorech upevnili: skutečně nemáme na práci mnoho podstatnějšího než Rusy v jejich nehorázném chování zastavit.

Tisíce lidí přišly podpořit Ukrajinu proti ruské agresi, vystoupil i prezident Pavel

Tisíce lidí se shromáždily v Praze na Staroměstském náměstí při akci na podporu ukrajinského boje proti ruské agresi. Část přišla v průvodu z náměstí Kinských přes Karlův most. Shromáždění zahájil prezident Petr Pavel, ohlášený byl i videopozdrav ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho manželky Oleny. Lidé na náměstí mají vlajky Ukrajiny, Evropské unie a Severoatlantické aliance a transparenty na podporu napadené země. Akce je podle zpravodaje ČTK poklidná.

„Nikdo nevěřil, ale Ukrajina věřila! Uvěřila, bojovala a přežila. Pomstíme se!“ řekl velitel Syrskyj

"Když se kolony tisíců ruských útočníků přesunuly ze všech směrů na Ukrajinu, když na naši zemi dopadly tisíce raket a bomb, nikdo na světě nevěřil, že přežijeme. Nikdo kromě ukrajinských obranných sil, které od prvních minut vstoupily do boje s nepřítelem,“ popsal dnes ve svém projevu na dvouleté výročí ruské invaze na Ukrajinu vrchní velitel armády Olexandr Syrskyj první dny války. O projevu informují ukrajinská média.

Deset let od Majdanu. Šlo tehdy o převrat CIA?

Již deset let trvá rusko-ukrajinská válka. Dvacátý únor 2014 je považován oběma stranami konfliktu za začátek okupace Krymu, tedy první vojenské akce války, která pokračovala boji na Donbase a před dvěma lety se ji Vladimir Putin rozhodl vyeskalovat masivní invazí. Je to také den, kdy snipeři z okolních střech postříleli přes sto lidí protestujících na kyjevském Majdanu proti tehdejšímu prezidentovi Viktoru Janukovyčovi, čímž se ukrajinská revoluce dostala do nové, krvavé fáze. Události následně nabraly rychlý spád. Protesty ještě získaly na intenzitě a Janukovyč zmizel, dne 22. února ho ukrajinský parlament zbavil funkce, čímž byla ukrajinská revoluce završena.

Výročí vstupu Česka do EU má být významný den. Vládě to navrhl Dvořák

Po dvaceti letech od vstupu Česka do Evropské unie by se mohl 1. květen objevit v kalendáři jako významný den připomínající tuto událost. Návrh změny zákona o státních svátcích, který předložil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), schválila vláda. Informoval o tom na tiskové konferenci ministr dopravy Martin Kupka (ODS). V důvodové zprávě Dvořák upozornil, že významným dnem je už 12. březen jako připomínka vstupu Česka do Severoatlantické aliance (NATO).

Dvacet let s Facebookem

V neděli to bude dvacet let od začátku naší éry, čtvrtého února byla spuštěna sociální síť dnes známá jako Facebook. Je to už dávno. Ale uvědomí-li si člověk míru změn lidského chování a všemožných sfér lidské existence, kterou sociální sítě přinesly, je to „jenom“ dvacet let. Ty začátky byly, svým způsobem, hezké. Dnes se o sociálních sítích debatuje především ve vztahu k tomu zlému, co přinesly – od různých pro ně specifických forem zločinu přes „těžení“ a zneužívání dat uživatelů po velmi pravděpodobný destruktivní dopad na duševní zdraví především mladších uživatelů,

Eurovolby rozhodnou, jestli se v EU bude více tvořit, nebo prokremelsky bořit, říká Jourová

Česko podle eurokomisařky Věry Jourové začíná po 20 letech v EUi fungovat jako stát, který má ambici a schopnost ovlivňovat evropské dění. Stala se také vysoce atraktivní zemí pro investory. Za přínos vstupu, jehož 20. výročí si letos ČR připomíná, má Jourová také ukončení „divokých devadesátek“. Na pondělní konferenci v pražském Lichtenštejnském paláci připomenula spolupráci zemí EU v době covidové pandemie, kdy účast země v unii znamenala rovný přístup k vakcínám, či pomoc unijních zemí při likvidaci požáru v Českém Švýcarsku.

Palachův čin měl vyburcovat národ z letargie. Cílem bylo „probudit lidi“

Památku Jana Palacha, který se před 55 lety upálil na pražském Václavském náměstí, si dnes lidé připomenou na několika místech v Česku. Dvacetiletý vysokoškolský student se upálil na protest proti rezignaci lidí na vývoj společnosti po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968, na následky popálenin zemřel za tři dny 19. ledna 1969. Jeho památku si lidé připomenou na nádvoří pražského Karolina i u jeho památníku na Václavském náměstí. V Děčíně bude u příležitosti dnešního výročí odhalen pomník Jana Palacha a Jana Zajíce.

Mafie, Sovětský svaz, magická kulka. Atentát na Kennedyho je opředen rekordním počtem konspiračních teorií

Průjezd texaským Dallasem, před kterým ho varovaly americké bezpečností složky, se stal 22. listopadu 1963 osudným Johnu Fitzgeraldu Kennedymu. Když projížděl v otevřené limuzíně Lincoln po náměstí Dealey Plaza, zasáhlo ve 12:30 místního času několik střel do krku a hlavy. I přes okamžitý odjezd limuzíny směrem k nemocnici Parkland Memorial, lékaři už mohli konstatovat pouze smrt. Zemřel tak jeden z nejikoničtějších amerických prezidentů. Jeho smrt je také opředena pravděpodobně největším počtem konspiračních teorií vůbec.

KLDR mohutně slaví. Ukazuje vojenskou sílu. Zdravici Kimovi poslal Putin i Si

Severní Korea dnes uspořádala k výročí založení státu přehlídku polovojenských skupin. Severokorejský režim doplňuje svou už tak rozsáhlou armádu o různé polovojenské, záložní a bezpečnostní skupiny, jako jsou například Dělnicko-rolnické Rudé gardy (WPRG). Zdravici do Pchjongjangu zaslali čínský i ruský prezident, oba chtějí s KLDR prohloubit vztahy, poznamenala agentura Reuters. Severokorejský vůdce Kim Čong-un sledoval přehlídku na ústředním náměstí Kim Ir-sena v metropoli.

Srpnová nedorozumění

Ve vystoupení prezidenta republiky 21. srpna u Rozhlasu přišly dva zajímavé momenty. „Nejlepší, co udělat s traumaty, je vypořádat se s nimi. Ale ne cestou černobílého vidění, ne cestou sklouzávání do často primitivní nenávisti, ale snahou o objektivní poznávání faktů, ale také emocí té doby,“ řekl Petr Pavel hned na začátku. Z dalších slov vyplynulo, že tento apel se netýká velké historie, že je žádostí o pochopení pro lidi jako on, tedy překabátěné komunisty. O chvíli později předvedl černobílé vidění sám prezident, když srovnal sovětskou invazi do Československa s invazí Ruska na Ukrajinu.

Pavel k r. 1968 a své minulosti: K tomu, co se dělo, jsem se dostal později

Prezident Petr Pavel v době své dovolené vystoupil s projevem k 55. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Petru Pavlovi v době invaze bylo sedm let. Když v roce 1987 žádal o členství v KSČ, ve vlastnoručně psaném životopise sovětskou invazi hájil. V pondělním projevu před budovou Českého rozhlasu se krátce věnoval i svému pohledu, o této části života se však nezmínil. Mluvil o nutnosti vypořádat se s historickými traumaty. Uvedl také, že se jednalo o porušení mezinárodního práva.

Láska k únosci jako strategie k přežití. Před 50 lety byl popsán Stockholmský syndrom

Zajímavý paradox lidského chování, kdy rukojmí pod psychickým tlakem pocítí náklonnost k únoscům, tzv. stockholmský syndrom, bezděčně „vynalezli“ bankovní lupiči a jejich rukojmí. Termín posléze vymyslel americký psychiatr Frank Ochberg, který studoval přepadení banky v centru Stockholmu před půl stoletím, 23. srpna 1973. Během pár hodin se tehdy mezi jedním z lupičů a jednou rukojmí vyvinul vztah, který by se dal popsat jako spolupachatelství zamilovaných.

Temný spisovatel pod ochranným dohledem

Když v srpnu 1994 Ladislav Fuks zemřel, byl to pak takový podivný pohřeb na konci léta. Na to, jaký to byl velký a známý spisovatel, bylo ve strašnickém krematoriu vlastně málo lidí. A ti, kdo přišli, na sebe hleděli rozpačitě: stáli tam bývalí komunističtí funkcionáři, normalizační profesor Rzounek cenil svůj pověstný chrup, pár současných státních úředníků, nikoli však ministr kultury (Pavel Tigrid – pozn. red.), přátelé a známí, ze spisovatelů se mi vybavuje Eva Kantůrková a Petr Prouza, ti ho znali osobně. Jako by se rychle pohřbíval někdo, kdo už byl dlouho mrtvý a nedopatřením přežil do jiných časů.

„Na protest proti všemu, co se tady děje.“ Česko si připomene výročí upálení Jana Palacha

Probudit národ z letargie a vyburcovat ho k odporu proti nastupující normalizaci po okupaci ze srpna 1968. Takové bylo poselství Jana Palacha, který se v lednu 1969 upálil na pražském Václavském náměstí. Jeho čin sice politický vývoj nezměnil, mnohým ale dodával v době normalizace sílu. A koncem 80. let připomínka studenta Univerzity Karlovy, který se narodil 11. srpna 1948 ve středostavovské rodině ze Všetat, předznamenala konec totalitního režimu v Československu.

Stále válí a skáče po pódiu. Mick Jagger slaví osmdesátiny

Nikdy nezůstal nic dlužen své pověsti sexuálního idolu a rebela a zejména vynikajícího hudebníka, který kromě dobré muziky dokáže z každého koncertu udělat jedinečnou show. Legendární britský hudebník Mick Jagger dnes slaví osmdesátiny a stále okouzluje publikum živelnou energií, dandyovskou arogancí a smyslnými rty i ve věku, kdy většina jeho vrstevníků už volí mnohem klidnější způsob života. Jagger se narodil jako starší ze dvou bratrů do středostavovské rodiny v Dartfordu v hrabství Kent.