Hospodářská usedlost z 19. století stojí v kopcovité krajině jižních Čech mezi městy Bavorov a Vlachovo Březí, pod zříceninou Helfenburk. Architekti z ateliéru ADR, s. r. o., Aleš Lapka a Jana Zoubková ji proměnili v pozoruhodný komplex se speciálním využitím. Kromě moderního ubytování rodiny majitele a jeho hostů zde vznikl i lihovar.
Kola showbyznysu, nebo jak to říct, se točí i v parném létě. Ehm. To, že se ctěné publikum z větší části vyvaluje u rybníka, ještě neznamená, že ve světě přestaly vycházet desky. Vycházejí. A někdo se jimi musí prohrabat, něco si z nich poslechnout a vydat o tom zprávu, aby navrátivší se rekreanti byli trochu v obraze
Rockoví experimentátoři Deerhoof konečně představí svoji novou desku The Magic. Deerhoof se už od svých začátků v roce 1994 vyhýbají běžným hudebním stylům. Jejich desky jsou díky kombinaci hudebních samouků a výborných muzikantů a kontrastu hlasitého bubeníka a drobné tiché japonské zpěvačky plné hravosti.
Válečné filmy posledních let se snaží dosáhnout jaksi vtahující kvality, dovést diváka k pocitu, že je „tam“. Milník v tomto ohledu představuje snímek Christophera Nolana Dunkerk, svým způsobem skutečně mimořádný film, který se dočkal mimořádně příznivého přijetí – mezi diváky i kritiky. Jaké jsou ale limity téhle „zážitkovosti“?
Čerstvě osmdesátiletý (8. srpna) Dustin Hoffman je dnes žijící instituce, živoucí součást světového kulturního dědictví, nezpochybnitelná hvězda. V době, kdy začínal, ale na mnoho lidí z prostředí filmového průmyslu musel působit jako herec s jasným limitem, určený pro vedlejší role, bez hvězdného potenciálu. Protože k hvězdám je potřeba vzhlížet. A vzhlížet ke chlapíkovi, který měří 167 centimetrů, není úplně jednoduché, pokud si člověk nelehne na zem.
Místo, kam můžete jít pracovat, když už vás homeoffice nebaví, kancelář začínajících firem neboli coworkingové centrum. Většina podobných míst cílí na nejmladší podnikatelskou generaci, ale vlastní projekty rozjíždějí i lidé, kteří mají za sebou třeba kariéru v korporátní firmě.
Revue Prostor vydala jako svou 107. publikaci sborník textů s názvem Generace chaosu. Jeden z nejstarších českých časopisů, navazující na samizdatovou tradici, se dlouhodobě zabývá vztahem kulturních, společenských a politických témat a v půlroční periodicitě vydává obsáhlé sborníky (ten aktuální má na 160 stran) vždy s unikátní dramaturgií a tematickým zacílením.
Na obuvi Manola Blahnika, který má české kořeny, lze vypozorovat Kupkovo dílo nebo Velázquezův rukopis. Jeho boty v sobě mísí retrostyly z 20. století stejně jako rokokovou hravost. Blahnik se proslavil v době, kdy jeho boty začala obouvat lady Diana, Madonna nebo Kylie Minogue, ale také díky americkému seriálu Sex ve městě.
Úspěšný film Baby Driver diváka vrací do dob, kdy zlatým hřebem filmového „napínáku“ byla honička v autech. Na jeho počest proto přinášíme subjektivní výběr nejlepších filmových honiček posledních desetiletí.
V krásném beskydském údolí Podolánky na okraji Čeladné byl 1. srpna otevřen nový hotel s překvapivým názvem Mezi plůtky. Překvapivý může být i koncept tohoto čtyřpokojového hotelu, který je zcela proti proudu „baby friendly“ určen dospělým hostům a větším dětem od 12 let.
Pro jistý typ fanouška je největší kompliment, jaký je možné kapele vyseknout po koncertě, že naživo zní jako z desky. Dá se rozumět tomu, že někdo ocení, když hudebníci dokážou, že na studiových nahrávkách jaksi nefixlují, jsou schopní reprodukovat zvuk svých nahrávek bez možností studia.
Na pražský Žižkov se z Kutné Hory přestěhovala úspěšná výstava 33 fotografií první dámy České republiky. Výstava vznikla při příležitosti oslav 20. výročí založení Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a už sedmým rokem putuje po muzeích, knihovnách, zámcích a jiných výstavních prostorách v Česku i na Slovenska.
Mafián Tony Soprano ve skvělém podání Jamese Gandolfiniho (1961–2013) se na obrazovkách poprvé objevil před osmnácti lety. Byl to velice významný milník příchodu „zlatého věku televize“. Z televizního seriálu, dříve většinou chápaného jako bezmyšlenkovitá zábava natočená levně, rychle a bez invence, se stala špička audiovizuálního vyprávění s často až románovými ambicemi, nabízející scenáristům a režisérům možnost obracet se k dospělému publiku odpovídající formou.
Sovětská válka v Afghánistánu začala 24. prosince 1979. Osmdesát pět tisíc vojáků 40. armádního sboru bylo přepraveno buď letecky Antonovy An-22, nebo pozemními cestami a během prvních dvou dnů obsadili velká města a strategické body. O tři dny později speciální jednotky dobyly bez většího odporu prezidentský palác v Kábulu.
U obce Hulice nedaleko úpravny vody Želivka vyrostlo moderní návštěvnické středisko nazvané Vodní dům. Provozuje jej Český svaz ochránců přírody Vlašim a projekt jeho výstavby byl financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj – Operačního programu Životní prostředí.
Je jasné, že místo Boba Dylana v dějinách světové kultury bude jinde než ve výtvarném umění. S ambicemi tohoto druhu on ostatně ani nepočítal a nepočítá. Jeho malby a kresby jsou spíš vedlejším efektem geniálního talentu (Dylan má rysy génia), jenž je ovšem tak komplexní, že se projevuje i v nich, i když jen tak jakoby náhlým a rychlým dotekem.
Kanadská punkrocková skupina Billy Talent v Česku poprvé vystoupila v roce 2007 jako předskokan My Chemical Romance. Po deseti letech už vyprodávají vlastní koncerty a vystupují jako headlineři na festivalech, třeba na královéhradeckém Rock for People. V Praze odehrají koncert ke své zatím poslední desce Afraid of Heights.
Na místě temné herny na rohu ulic Veverkova a Milady Horákové vznikl Bar Cobra. Zmizely hrací skříňky, páchnoucí koberce i polepy oken a objevil se úžasný prostor pro kavárnu, bar a nyní i bistro s profesionální kuchyní. „Skupina nadšenců se rozhodla vytvořit pietní místo s trvalou připomínkou oblíbené poslední štace.
Když si člověk uvědomil, že žije v „devadesátkách“ (tak se těm letům ještě ale neříkalo, a i pak jen lidé s horším vkusem) a jak je to báječné, bylo už pozdě. Najednou skončily, dokonce se má za to, že skončily docela zřetelně: ve čpavém dýmu a za zvuku rozbitého skla při „antiglobalistických protestech“ během zasedání Mezinárodního měnového fondu v Praze.
Nový film Christophera Nolana Dunkerk provázelo dávno před premiérou mohutné očekávání. Britský režisér se těší zasloužené pověsti tvůrce, jenž zatím nenatočil slabý film. Nolan dosud svůj režijní rukopis realizoval v oblastech, které ho sice pasovaly na režijního boha v očích filmových nerdů, milovníků sci-fi a komiksů, ale ceny se za ně neudělují, a když už, pak v technických disciplínách.
Chantal Poullain na sebe na počátku 80. let upozornila v Divadle Husa na provázku titulní rolí královny v představení Šašek a královna. V letech 2010–2013 koncertovala se šansonovým projektem za doprovodu kapely saxofonisty Štěpána Markoviče. V Klementinu nyní uvede večer plný šansonu s písněmi o lásce, životě a smrti.
Hudební festivaly se u nás těší stejně vzrůstající oblibě jako v zahraničí. Festivalové léto nabízí letos na šest desítek větších podniků a ještě mnohem větší počet událostí lokálního charakteru: každá druhá větší vesnice má nějaké to Rockové léto, nebo Rockování (v Česku je na užívání těchto dvou pojmů snad nějaký zákon).
Už se to zase rozjelo, HBO začala vysílat sedmou, předposlední řadu seriálu Hra o trůny, adaptaci knižní řady George R. Martina – spisovatel ale v posledních letech jaksi přestal stíhat a televizní seriál jeho prózu předběhl. Je to, jak se dnes rádo říká, globální fenomén, v případě Hry o trůny se ale tohle přepjaté klišé dá použít se skoro čistým svědomím.
Uprostřed bouřlivých debat o Maršmelounu, bytovém domě architekta Zdeňka Fránka, byl opodál celkem v tichosti zrekonstruován soubor historických budov Obecního dvora, k nimž přibyla i novostavba od katalánského architekta Ricarda Bofilla.
Ordinace psychoanalytika je osvědčená filmová lokace, aby taky ne. Je to místo, kde lidé můžou procházet intenzivními vnitřními dramaty, vyjevovat tajemství, nejtemnější tužby. A je to taky – jak každý trochu zkušenější divák ví – místo, v němž to jiskří erotickým napětím. Freud se přece rovná sex, pokud možno tak či onak ujetý, všichni to víme a máme to tak rádi.
V českých městech jsou v letních měsících čím dál tím populárnější letní kina. Pražané můžou vyrazit na retro filmy na střechu Veletržního paláce a do zahrady AVU, filmové novinky promítá třeba letní scéna na holešovickém výstavišti nebo letní kino v Karlíně. A už podesáté vyrazí do ulic Prahy pojízdný Kinobus.
Film Svět podle Daliborka ještě před tím, než byl uveden na festivalu v Karlových Varech, už kolem sebe vytvořil atmosféru dohadů, nejistot, jisté podezíravosti, co Vít Klusák, režisér filmu, tentokrát narafičil. Klusák je typem „dokumentaristy“ mystifikátora, který do reality vstupuje řekněme kreativním způsobem.
Ty nejvýznamnější filmové festivaly této sezony už skončily, pro mnoho milionů filmových fanoušků (především pánů, především mladších) ale ta nejdůležitější filmová událost letošního roku přichází až příští týden. Celosvětovou premiéru bude mít nový film Christophera Nolana Dunkerk. Popisuje úspěšnou ústupovou operaci, díky níž se v roce 1940 podařilo zachránit britský expediční sbor.
Investice do malých prázdninových bytů v horských střediscích jsou stále oblíbenější. Ne každý ale interiér řeší s architektem, a přitom právě z malé plochy dokáže zkušený odborník vykřesat až nečekaný efekt. Podle návrhu architektky Daniely Poloubědovové byl nedávno dokončen elegantní apartmán v klidném koutě Špindlerova Mlýna.
O zahajovacím snímku karlovarského festivalu, který se stal už diváckým hitem na festivalu Sundance, mluví kritici jako o nejvtipnější love story letošního roku. Vypráví skutečný příběh nadějně se rozvíjejícího vztahu stand-up komika Kumaila a studentky psychologie Emily, který ale naruší záhadná nemoc, kvůli níž je Emily v umělém spánku.
