Umění a kritika

Třináct podob Cate Blanchettové

Národní galerie uvádí filmovou instalaci berlínského umělce Juliana Rosefeldta Manifesto v hlavní roli s australskou herečkou Cate Blanchettovou. Ta ve třinácti rolích představí návštěvníkům manifesty, které stály u zrodu moderního umění. Převtěluje se třeba do bezdomovce, učitelky, loutkoherečky nebo dělnice.

Ztracený svět barvité špíny

O pornografii se v posledních měsících píše jako o vážné hrozbě – závislost budícímu požeráku času, jenž mění lidi (především muže), kteří jejímu sledování propadnou, činí je neschopnými prožívat normální vztah, dokonce snad i působí změny v jejich mozcích. I nikterak alarmističtí autoři v souvislosti s ní používají termín krize, některé státy Unie ji označily za hrozbu pro veřejné zdraví.

Originální regionální Štajnhaus

Mladí znojemští architekti, dnes manželé Barbora Hora a Jan Hora, na sebe upozornili už v roce 2012 rekonstrukcí vinného sklepa ve Vrbovci. Po studiu na pražské UMPRUM se tito čerství třicátníci usadili ve Znojmě a založili ateliér ORA. Říkají, že hlavním tématem je pro ně maloměsto a jeho kontext. „Štajnhaus nebyl projekt, ale proces.

Výstava jako vzpomínka na Káju Saudka

Plzeňská galerie ve spolupráci s rodinou Káji Saudka, který zemřel v červnu 2015, připravila výstavu jeho prací. V prodeji zde bude i kniha 18+, jež nabízí výběr toho nejlepšího z tvorby Saudka na téma erotika. Kniha reprodukuje díla i fragmenty s erotickou tematikou, komiksy, oleje na plátně, skici, ale také kresby, za které byl Saudek odsouzen do vězení.

Sběrný dvůr v Rudolfinu

Marcel Duchamp před sto lety zavrhl „umělé“ umění a vystavil pisoár a nazval ho Studánkou. Jiné své slavné dílo, Sušák na lahve, již ani nijak nazývat nemusel, jen ho prohlásil za umělecké dílo. Dnes lze sice vystavit jako umění obojí, jak pisoár, tak sušák, ba ještě mnoho dalšího, ale žádnou velkou díru do světa s tím už neuděláme. Umělec současnosti pochopil, že předměty, které sám nevytvořil, je třeba multiplikovat, násobit, zmnožovat, vrstvit, zvětšovat.

Jak Polsko miluje hrdiny. Nejen filmové

Oscar! Oscar! Oscar! Oscar! Volal celý sál, když skončila projekce filmu Nejlepší. Asi tisícihlavé publikum stálo a volalo, herci a režisér se na pódiu objímali a nemělo to konce. Stržen byl i jeden divák, který sice nevolal, ale kdyby, měl by jeho „Oscar“ asi mírně jiný přízvuk. Jinak se ovšem cítil s nadšením srozuměn.

Kostel v Sazovicích

Moravská ves Sazovice toužila po vlastním kostele už před druhou světovou válkou. Před šesti lety ve vsi o 700 obyvatelích založili Spolek pro stavbu kostela a oslovili uznávaného architekta sakrálních staveb Marka Jana Štěpána. V obci kostel nikdy nestál, jedinou sakrální stavbou bývala zvonička z roku 1708. Pozemek pro stavbu kostela věnovala obec. Investiční náklady zaplatili místní lidé, podnikatelé a farnosti v regionu.

Největší koncert Zrní

Kapela Zrní uspořádá největší samostatný koncert ve své historii, během něhož pokřtí své nejnovější album Jiskřící. V jeho první části hudebníky doprovodí Filharmonie Hradec Králové, ve druhé části zazní písně z aktuální desky, přičemž některé doplní vystoupení taneční skupiny DEKKADANCERS.

Kamera na cestách Islámským státem

Islámský stát přinesl krutou válku do části Blízkého východu, teroristické útoky do několika evropských měst. Kromě toho útočí i na představivost lidí na Západě, zásobuje ji děsivými obrazy, krvelačného a jaksi osobního násilí, za nímž je cítit nepochopitelné a krajní barbarství, které se potkalo s moderními komunikačními technologiemi a naučilo se je ovládat. A taky temná síla, která dokáže na dálku nebo s pomocí emisarů přitáhnout lidi, kteří v Evropě žijí.

Naprogramovaný jezdec apokalypsy

Rubrika Postavy už v Týdeníku Echo existuje nějakou dobu, o mašinách se v ní ale moc nepsalo. Nejvyšší čas to změnit. Takže Terminátor. Je to totiž postava velice pozoruhodná, svým způsobem dokonalá. Jistě ne proto, že by se v ní otevíraly nějaké hlubiny, dokonalá ale pro ten účel, k němuž byla autory filmů použitá (mluvím o prvních dvou Terminátorech v režii Jamese Camerona).

Den architektury

Akce nazvaná Den architektury je pozoruhodná hned z několika důvodů. Už na první pohled zaujme fakt, že trvá celý víkend 30. 9. a 1. 10, na některých místech dokonce již od 28. září do 5. října. Letos už po osmé stovky architektů, teoretiků, historiků a dalších provázejí veřejnost po vybraných místech po celé republice.

Návykový seriál o byznysu s kokainem

Seriál Narcos, produkovaný streamovací službou Netflix, vstoupil do třetí sezony, zveřejněny byly opět všechny díly najednou. Nemálo fanoušků si asi vzalo na den volno, Narcos sice není převratné televizní dílo, podívaná je to ale návyková, kdo se koukat začne, hned tak nepřestane.

Šťastný život ubitého muže

Je těžké si představit, že americký herec Harry Dean Stanton (1926 – 15. 9. 2017) byl někdy mladý. Nebo přesněji že mladě vypadal, že jeho tvář byla hladká a oči zářící, že působil jako kluk. Jinak než Harry Dean Stanton, jak ho znali a milovali filmoví fanoušci, muž s tváří, na níž jako kdyby zanechaly stopy všechny pohromy světa.

Leopoldova bouda

Stanislav Fiala je jedním z nejvýraznějších českých architektů. Mezi jeho nejznámější realizace patří kancelářská budova MUZO v pražských Strašnicích, která se stala stavbou roku 2000, byla vybrána do finále evropské soutěže Mies van der Rohe Award (2001) a publikována v Atlasu současné světové architektury (2005, Phaidon Atlas of Contemporary World Architecture).

Plastici ve Vagonu

Na večírku pro starší a pokročilé zahraje rocková kapela, která patřila mezi hlavní protagonisty československého hnutí undergroundu v letech 1968 až 1988 a inspirovala vznik mnoha dalších undergroundových kapel. Od roku 1968, kdy Plastici vznikli, se v kapele vystřídalo téměř 40 hudebníků.

Pokus o zfilmování nezfilmovatelného

Na první trailer filmu To se během jednoho dne on-line podívalo skoro dvě stě milionů lidí, obrovskou pozornost poutaly i ty další. Adaptace románu Stephena Kinga vyvolala velikou pozornost, upoutávky vypadaly dobře, naznačovaly, že se to mohlo povést a vznikl takový přepis oblíbené předlohy, který by mohl být „jako knížka“.

Alfarezidence

S architekty Jiranem a Kohoutem jsem se setkala před lety na jejich přednášce o cohousingu. Tehdy jsem se zabývala doktorskou prací na téma sociálního bydlení a náruživě objížděla francouzská sídliště i nejrůznější formy „koldomů“. Myšlenka cohousingu neboli komunitního bydlení či spolubydlení tady a teď se mi přesto zdála poněkud výstřední.

Průvodce inteligentní ženy po jejím smažáku

Knižní vydání populárních blogů nejsou výjimkou: před dvanácti lety vyšel, jako jeden z prvních, Denik Ostravaka, tištěná verze fenoménu tehdejší blogosféry, dvojí publikace už se dočkala „bichla“ brněnských legend KKRD boys, v pěti knižních porcích předložilo čtenářům svůj koncentrovaný hejt trio autorů z blogu 1000 věcí, co mě serou.

Zažít česká města jinak

Sousedské slavnosti Zažít město jinak oživují veřejný prostor a sbližují Čechy už od roku 2006. Výjimečná akce ukazuje, co se stane s ulicí, když patří jen lidem a jejich fantazii, protože právě oni stojí za programem i produkcí „své“ slavnosti. Zaparkovaná auta tak nahradí koncerty, divadla, dílny, hry pro děti nebo recepty místních obyvatel.

Osudová na rozladěném pianu

Nakladatelství Knižní klub vypisuje už dvacet let svou Literární cenu. Soutěžit o ni může rukopis, který je anonymně zaslán do redakce a vybrán porotou. Zatím asi nejzajímavějším vítězem se v roce 2009 stala novela Bílej kůň, žlutej drak, a to především proto, že se z údajné první české spisovatelky vietnamské národnosti Lan Pham Thi krátce po vyhlášení ceny vyklubal mystifikátor a Jihočech Jan Cempírek.

O chlapci, který chce být premiérem

„Byl ministrem financí. Stane se i premiérem!“ Po vyprodaných třech představeních se na divadelní prkna vrací ostrá politická satira o chlapci, který si šel za svým snem a politickou kariérou přes mrtvoly. Jedná se o zábavný interaktivní kabaret, během něhož se divák stane přímým účastníkem natáčení absurdní televizní talkshow.

Velká žena stvořená „misogyny“

Ta skladba Ennia Morriconeho je obehraná pomalu do mrtva. Cituplný ženský vokál roste, roste a roste ve vyklenuté melodii, k níž přibývají nánosy dalších a dalších emocí, až je ručička na měřáku patosu zlomená nebo spíš rozdrcená. Hudba, o které se nedá říct, že je „přes čáru“, protože to by bylo asi jako říct, že chilli paprička Trinidad Moruga Scorpion „trochu pálí“.

Základní škola v Dobřichovicích

Dobřichovice, kde Pražané sobě od 80. let 19. století budovali letní vily, zaujímají významné místo v dějinách české architektury. Na protějším břehu od dobřichovické villegiatury stojí v centru zámek, jenž býval letní rezidencí velmistrů rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou. Zámek stejně jako vily měl těžký osud, naštěstí přežil a dočkal se i kvalitní rekonstrukce.

Ze všeho nejdůležitější je se narodit

Svatý Augustýn pravil: Inter faeces et urinam nascimur, rodíme se mezi výkaly a močí, a Bohumil Hrabal, který měl ten výrok tak rád, to vždy doplňoval – a přesto jsme nádherní. Porod je základní, de facto nejdůležitější událostí našeho života, při níž jsme přitom naprosto odkázáni na někoho druhého.

Vizionář Malick o vzniku a zániku vesmíru

Skoro 40 let si vizionářský režisér Terrence Malick myslel na ambiciózní projekt – natočit film o vzniku, vývoji a zániku známého vesmíru, o životním cyklu sluneční soustavy. Na tvorbě dokumentu se podíleli paleontologové, biologové, astrofyzici z celého světa. Film komentuje uhrančivým hlasem herečka Cate Blanchettová.

A přece je louka modrá, nebe zelené, mraky žluté

Před osmdesáti lety byla pronesena asi nejcitovanější, a tím zřejmě i jaksi nejslavnější kritika moderního umění. Jejím terčem se stali umělci, kteří malují obrazy, kde „louka je modrá, nebe je zelené, mraky sírově žluté, a každý je za blbce“. Takoví umělci „produkují cosi jako odpad“, nikdo jim nerozumí a oni sami „nejsou schopni doložit právo na existenci bez nabubřelého návodu k použití“.