Je atmosféra v amerických redakcích skutečně tak vystrašená a stísněná, jak takové zprávy naznačují? Existuje v těchhle revolučních časech i nějaká kontrarevoluce? Týdeník Echo o tom mluvil s newyorským novinářem Jessem Singalem.
V Česku ročně spáchá sebevraždu zhruba třináct set lidí. Sebevraždy jsou druhým nejčastějším důvodem úmrtí mezi lidi od 15 do 24 let, především ve spojení s duševní chorobou. Denně si na život sáhne tři až pět Čechů. „Troufám si odhadovat, že tato zátěžová situace, která byla pro celou zemi bezprecedentní, ještě bude mít velké dopady na psychiku obyvatelstva, nejen dětí,“ říká pro Echo Kateřina Lišková z Linky bezpečí, která nabízí pomoc mladým lidem.
I české ministerstvo zahraničí trpí po ratifikaci Lisabonské smlouvy, která většinu evropské agendy přenesla do hájemství premiérů, úbytkem váhy. Ale ministr Tomáš Petříček jako kdyby měl zvláštní dar ocitat se co chvíli uprostřed nějaké potyčky. Naposledy to byl střet nad českou politikou k Izraeli a Palestincům a nejnověji sága ruského diplomata, který měl údajně chystat pogrom ricinem na několik komunálních politiků v Praze. Jak pevně sedí Petříček ve funkci? A jak vidí v tichosti projednávaný evropský dluhopis a tzv. plán obnovy, který naši budoucnost může ovlivnit víc a trvaleji než spor o sochu na jednom náměstí v Dejvicích?
Volba tří nových členů Rady ČT je často interpretována jako rozhodující krok k ochočení veřejnoprávní televize mocenským blokem ANO-Hrad.
První dny a týdny koronavirové karantény byli psychoterapeuti náhle bez práce.
Při konfrontaci s pandemií koronaviru obstálo Česko i další země západního světa jen do určité míry. Za obranu před neznámou infekcí jsme zaplatili vysokou cenu, míní přední český a světový virolog Zdeněk Hostomský, současný ředitel Ústavu organické chemie a bioechemie, který proslavil jeho předchůdce Antonín Holý.
Česká ekonomika je zdravá a podnikatelský sektor stabilní, proto bude cesta ze současných ekonomických problémů snadnější než po ekonomické krizi, která přišla po roce 2009. Myslí si to ředitel firemního bankovnictví Raiffeisenbank Václav Štětina. V rozhovoru pro Týdeník Echo hovořil i o tom, jakým způsobem mohou banky pomoci českým firmám, které jsou momentálně v nesnázích.
Česká republika vystupuje z dvouměsíční karantény a místo počtu infekcí čísla R začínají nabývat na významu jiné ukazatele – především hloubka ekonomického propadu a nezaměstnanost.
Koronakrize rozklížila Evropskou unii. Zdravotnické pomůcky musela dovážet z Číny, jih směřuje k finanční krizi, euroskepticismus stoupá, odhodlání unie bojovat s klimatem nepolevuje. Francie s Německem na boj proti finančním následkům krize vyhlásily plán založení fondu financovaného evropskými dluhopisy. Co to vše znamená pro Českou republiku a Evropu? K tomu se vyjadřoval europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra. Řeč přišla i na jeho stranického kolegu Pavel Novotného.
Robert Šlachta (48) je bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a velitel razie na Úřadu vlády, která smetla premiéra Petra Nečase a jeho kabinet, avšak nezachytila tam žádný organizovaný zločin. Dnes tvrdí, že poměry v české politice se od roku 2013 bohužel nezlepšily. Před třemi týdny s ním vyšel knižní rozhovor, který má našlápnuto stát se bestsellerem. Dá se ale zájem veřejnosti překlopit do politického angažmá?
Pojďme to uzavřít tím, že tahle léčba ekonomiky opravdu nebyla účinná. Na otevřené zlomeniny se dávaly homeopatické kuličky. A pokud možno po jedné. Covid III vypadá slibněji.
Tuzemští zdravotníci zvládli koronavirovou krizi s přehledem, zdejší pacienti našli vždy účinnou pomoc zvláště v těch nejlépe vybavených a největších nemocnicích. Ke třem klíčovým ústavům v zemi patří vedle bohunické nemocnice v Brně a pražského Motola také Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) v Praze na Karlově náměstí. Dnes ví snad každý, že právě v tomto špitále poprvé zkusili lék remdesivir. Onkolog David Feltl nastoupil na místo ředitele Všeobecné fakultní nemocnice přesně rok před příchodem pandemie.
Rozhovor se Seyran Atesovou, Berlíňankou, Kurdkou, Turkyní, bojovnicí za lidská práva v tom původním slova smyslu, vznikl v březnu, těsně před začátkem omezení a karantén. V redakci jsme ho odkládali, koronavirus a následné vypnutí života byly v tu chvíli naléhavější. Ale po nějaké době se vrací chuť prokládat koronavirus jinými tématy a hlavně představovat lidi, kteří se ve svém životě dokázali postavit velmi konkrétním rizikům a překonat skutečnou nepřízeň osudu.
V posledních letech slova jako národ či nacionalismus dostávají ve veřejné diskusi pejorativní nádech, fungují hlavně jako nálepky pro častování politických protivníků.
V tuhle chvíli jsou utajovaná data o detailních komorbiditách, protože jestli někdo má navíc HIV, tak takové věci se prostě zveřejňovat nebudou. Anonymizovaně by se zveřejňovat mohly, ale o to jim nejde. Oni chtějí vlézt do databáze.
