Evropa je ve výrobě léků závislá na Číně a Indii, kam se s rostoucími regulacemi i cenovými tlaky přesunula velká část výroby. A objevují se tak varování před možnými hrozbami. Cesta „zpět“ by ale nesla značné náklady. „Musela by být masivně finančně podpořena z veřejných prostředků,“ říká v rozhovoru s deníkem Echo24 výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel.
Evropa se stala silně závislou na výrobě určitých zásadních komponent léků zejména v Číně a Indii. Totální obrat nastal za posledních dvacet let a staví „starý kontinent“ i do potenciálně mnohem větších problémů. Na možná rizika upozornila velmi rychle už bující covidová pandemie a s ní jdoucí tvrdé restrikce, rozbité dodavatelské a výrobní řetězce se na výpadcích léků podílí dodnes.
Politici se nyní předhánějí s řešením důchodové reformy či tristní situace s obory a kapacitami škol. Dokud lidé nenarazili do zdi a nenastal akutní problém, bylo to ale přesně naopak. Úřady jsou zaskočené ohromným zájmem o předčasné důchody, který ještě rozdmýchalo samo ministerstvo práce, a tisíce lidí marně čekají na důchod. Stejně pak politiky zaskočili rozčílení rodiče s frustrovanými dětmi.
„Obvolávání sto lékáren“ nekončí, lidé stále naráží na nedostatky některých léků a lékárníci musí často sahat k improvizaci. Ačkoliv je podle nich v něčem situace lepší, stále připomíná návrat na podzim minulého roku. A zatímco se jedna věc „zalepí“, jiné léky zase vypadnou. A to včetně například některých antibiotických přípravků pro děti. Komplikace přitom zřejmě jen tak neskončí.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chystá výrazné změny v důchodovém systému, který míří do neudržitelné situace. To má mít dopad i na prodlužování doby odchodu do řádné penze. Důležitým pro výpočet se mají stát statistiky o předpokládané délce dožití jednotlivých ročníků a jako prvních by se to mělo týkat padesátníků. „Všeobecně všechny prognózy předpokládají, že délka života poroste až do konce století,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24 demograf Tomáš Fiala.
Spádová turistika znamená pro některé rodiče a jejich děti značný problém, pro další zase řešení. Společným jmenovatelem jsou nedostatečné kapacity základních škol a také jejich výrazně rozdílná kvalita. Po radikálních krocích zejména ze strany Prahy 6 či protestech rodičů v Karlíně se začíná rodit řešení i na státní úrovni. Jenže zmíněné problémy, které působí potíže obcím i rodičům už dnes, zákaz nevyřeší. Z pohledu některých rodičů je spíš může značně zhoršit.
Vláda chce důchodový věk nově „naroubovat“ na průměrnou dobu dožití. V průměru by si tak lidé měli přijít na 21,5 roku v penzi. V realitě to však, podobně jako dnes, znamená kratší důchod pro muže a delší pro ženy. A na první pohled by se mohlo podle tradiční předpovědi Českého statistického úřadu zdát, že rozdíl bude výrazný a ženy by snad měly v rámci spravedlnosti zůstávat v práci déle.
Pražský magistrát se snaží situaci kapacit na středních školách vysvětlovat chaotickým systémem přijímacího řízení. Podle radního pro školství Antonína Klecandy (STAN) je však do budoucna potřeba začít s výstavbou a k té je nutné financování ze strany státu. Pak by podle jeho slov mohla do půl roku začít výstavba čtrnácti základních a tří středních škol. To však vzbudilo ostrou kritiku ze strany opoziční Prahy Sobě.
Vládou chystané změny důchodů, které mají zarazit neudržitelný vývoj současného systému, vyvolávají obavy z další vlny žádostí o předčasné penze. Zanedlouho se totiž pravidla i podmínky předčasných důchodů mají výrazně zpřísnit. Někteří odborníci i zástupci institucí tak vládu varovali před skokovými změnami, které mohou sloužit jako motivace „nezaváhat“ a odejít do důchodu za současných pravidel.
Michal Voráček patří k nejzkušenějším podnikatelům a manažerům v českém mediálním prostoru, stál u zrodu porevolučního vydavatelského byznysu, v němž působí dodnes – a rozšiřuje své aktivity i za hranice. Jeho kariéru tak protínají všechny fáze, kterými mediální trh v Česku za poslední tři dekády prošel. Na jeho filozofii se ale nic nemění: Svobodné médium je jedině to, které si na sebe vydělá, říká v rozhovoru s deníkem Echo24.
V Česku je rekordně špatně dostupné bydlení. Mladí lidé tak sice z nutnosti manifestují větší zájem o bydlení v nájmu, po vlastnictví však touží pořád stejně jako generace jejich rodičů. Aby se vztah k nájemnímu bydlení změnil a stalo skutečně alternativou, musí si Češi projít tragickým zážitkem s propady cen na trhu s byty, říká v rozhovoru s deníkem Echo24 sociolog Martin Lux působící na Akademii věd.
Zpěvačka Helena Vondráčková si musela pro vyšší důchod dojít až k soudu. Z jejího případu však plyne varování, které se týká každého budoucího žadatele o důchod. Chybějící údaje v evidenci správy sociálního zabezpečení totiž mohou výrazně snížit konečný důchod. A nejde přitom jen o osobní zodpovědnost, poškodit žadatele totiž mohl dávno v minulosti i zaměstnavatel či škola. Výjimečné není ani to, že lidé s překvapením najdou i několikaletý výpadek v evidenci, podobně, jako se to stalo známé zpěvačce.
Tristní situace s kapacitami středních škol v některých krajích nedává rodičům ani dětem příliš na výběr. Ačkoliv mohou doufat v úspěchy ve druhých či i dalších kolech přijímaček na střední školy, v některých částech Česka naráží i ta na přetlak stovek zájemců. Nejde tak už dávno o „vysněné“ školy, ale problém dostat se kamkoliv. Pokud se situace radikálně nezmění, nelze pak příliš počítat ani s taktikou „za rok se to povede“. Kapacity totiž budou pod stejným tlakem ještě několik let.
Na trh práce vstupuje nejmladší generace, firmy se však musí paradoxně připravit na něco jiného. Neúprosná demografická křivka je podle odborníků donutí k tomu, aby se naopak začaly uzpůsobovat generacím nejstarším. Ty se bude snažit motivovat zřejmě i stát. Výpadek pracovní síly v důsledku stárnutí populace by totiž podle odhadů znamenal výpadek statisíců zaměstnanců.
Umělá inteligence před pár měsíci vtrhla intenzivně do veřejné debaty a nyní se zdá, že si začíná poměrně rychle klestit cestu i do každodenních životů lidí. „Úřadovat“ tak už může i v hospodách a restauracích. Podle restauratéra Luboše Kastnera má už teď využití nejen nových jazykových modelů potenciál ušetřit podnikům statisíce. V budoucnu pak může přinést dosud nevídanou automatizaci i budování zážitku pro zákazníky, říká v rozhovoru s deníkem Echo24 zástupce gastronomie v Asociaci malých a středních podniků.
Česko nemá problém pouze s kapacitami středních škol, místa začínají docházet i pro menší děti na základních školách. A problém není jen v Praze. „Jsme v naprosté bezmoci, ty děti není kam dát,“ říká v rozhovoru s deníkem Echo24 starostka středočeských Drahelčic Petra Ďuranová. Prvňáci tak skončí v příštích letech v kontejnerových třídách. V rozhovoru mimo jiné popisuje, jak může v české realitě vypadat snaha řešit současný problém výstavbou. Jen sehnat povolení trvalo obci šest let.
Praha 6 na sebe vzala roli pomyslného kanárka v kleci a rozhodla se razantně zakročit proti spádové turistice. Oproti tradičnímu výkladu zákona tak vyžadovala tvrdší důkazy o tom, že děti mířící do prvních tříd základních škol skutečně bydlí ve spádové oblasti a nejsou tam jenom účelně přihlášené. „Své“ děti pak jasně prioritizovala v umístění na školy. A podle vedení už postup přinesl výsledky.
Po dlouhém čekání se v Británii odehraje rituál s tisíciletou tradicí. Velkolepá korunovace hlavy státu, krále Karla III., se odehraje po sedmi desítkách let. „Panovník vlastně vstupuje do sňatku se svou zemí,“ popisuje korunovaci bývalý hradní protokolář Jindřich Forejt v rozhovoru pro Echo24. Tentokrát se však dozná i několika změn, které mají reflektovat „moderní zvyklosti“ či společenskou strukturu.
Zmar dětí i rodičů se po roce opět opakuje. Několikanásobné převisy na žádaných středních školách a gymnáziích vyřadily tisíce dětí z preferovaných typů škol, tedy zejména těch poskytujících perspektivy všeobecného vzdělání. Nelze čekat, že by se situace příliš lišila ani ve vypsaných druhých kolech. Ta se přitom v některých krajích prakticky nebudou u těchto typů škol konat, jak už avizují některé z nich. Scénář minulého roku, současného a velmi pravděpodobně i několika let příštích.
Stát zřídil povinné datové schránky více než dvěma milionům lidí, jenže téměř polovina se do nich stále nepřihlásila. Deník Echo24 to zjistil od Digitální a informační agentury (DIA), která správu datových schránek převzala v dubnu. Pro uživatele to může potenciálně znamenat i vážné problémy. K aktivaci schránky totiž dojde i bez přihlášení, po uplynutí několikadenní lhůty to znamená pro uživatele nové povinnosti, které mohou vyústit v pokuty i promeškání zásadních dokumentů.
V pražském Karlíně se rodiče bouří proti losování, které má rozhodnout o přijetí či nepřijetí dětí do prvních tříd ZŠ. Problém kapacit neřeší jen tady, Praha 6 se nedávno rozhodla pro radikální změnu přístupu, kterým chce zarazit tzv. spádovou turistiku. Naopak ředitel karlínské školy na Lyčkově náměstí Jan Korda se rozhodl držet dosavadních postupů a přebytek zájemců vyřešit losováním.
Pohlavní choroby mají v posledních letech žně a Česko v tom není výjimkou. Jak potvrzují data ÚZIS, která deník Echo24 získal od Státního zdravotního ústavu, případy syfilidy i kapavky v poslední dekádě strmě rostly a zarazit se to nepodařilo ani tvrdým protipandemickým opatřením. Podle odborníků totiž došlo k „poklesu“ v celoevropských datech jen kvůli výpadku kapacit diagnostické péče. Důvody jsou přitom nasnadě.
Statisíce lidí se staly povinně uživateli datových schránek a letos tak na řadu z nich čeká zcela nová povinnost. Zatímco ve většině totiž vlastnictví datové schránky znamená zejména povinnost pro úřady, které musí s podnikateli komunikovat elektronickou formou, v některých případech taková povinnost vzniká i uživatelům. A její opomenutí může způsobit značné nepříjemnosti.
Je zubní péče u českých dětí v troskách? Podobné otázky vyvolal případ třídy školáků na Ostravsku, u kterých zubaři našli alarmující počet zubních kazů. Objevuje se tak i volání po návratu preventivních zubních prohlídek na školy. „O takovém řešení mám ale velké pochybnosti,“ reaguje v rozhovoru pro deník Echo24 zubní lékařka a zakladatelka Českého zeleného kříže Hana Zallmannová, která se přes dvacet let věnuje osvětě a prevenci u dětí. Řešení je podle ní jinde
Chřipka, RS viry, spála či „starý dobrý“ covid-19. Koktejl infekčních nemocí letos podle lékařů udeřil v nebývalém měřítku a mířil především na dětskou populaci. Za tím může podle dětských lékařů stát netrénovaná imunita po letech pandemie, ale i agresivnější chování virů a bakterií. Těm navíc k odolnosti pomáhá nedostatek léků, který v Česku měsíce panuje, zejména základních antibiotik. Vláda přitom naopak vyšší nemocnost označuje za jeden z důvodů, proč léky chybí.
V posledních dvou letech dochází v Česku zdánlivě k nárůstu případů, při nichž pachatel usmrtí často blízké osoby a nakonec i sebe. Poslední incident vzbudil pozornost před několika dny, muž se samopalem měl údajně zabít pár seniorů, jejich vnuka a poranit jeho matku. Šlo o jejího přítele, který následně spáchal sebevraždu. Policejní statistiky však nejsou v tomto jasné. Obecně však ukazují, že vražd spíše nepřibylo. Pouze se vrátily do ,,normalnich“ dob před lockdowny a pandemií.
Ruské sociální sítě i vojenští bloggeři varují před masivním útokem ukrajinských kamikadze dronů. Podle nich Ukrajina vyhrává boj o součástky k jejich konstrukci a má „nasbíráno“ na výrobu desítek tisíc jednotek. Objevují se tak varování, že součástí chystané ukrajinské protiofenzivy může být i útok tisíci dronů a to nejen na frontu, ale i do ruského vnitrozemí. Západ s napětím očekává připravovanou ukrajinskou protiofenzivu.
Praha 6 se rozhodla zarazit tzv. spádovou turistiku zpřísněním podmínek pro přijímání dětí a její vedení říká, že je ochotné jít do sporu s magistrátem a případně dotáhnout stížnosti rodičů až před soud. Vidí to totiž jako rychlejší cestu, než čekat na změny zákonů, což naopak razí magistrát. „Mně se ten postup v podstatě líbí,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24 pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN).
Vláda žene právní ukotvení práce z domova do sněmovny, která dostává na stůl výrazně upravený návrh. Po původní ostře kritizované úpravě tak návrh nabízí řadu ústupků zaměstnavatelům, zároveň se však k problémům staví v některých ohledech „šalamounsky“, tedy jen formálně zakotví současný, často problematický stav. I přes ústupky však podle Hospodářské komory novela zákoníku práce stále klade zaměstnavatelům některé zbytečné překážky.
Restauratéři volají po zmírnění „fatálních“ dopadů možného navýšení DPH na stravování a zejména pivo. Podle analýzy dopadů by to znamenalo desítky procent propadu v ziscích a značnou hrozbu pro venkovské podniky, které čelí výraznému úbytku poptávky. Mezi návrhy je tak odklad možného navýšení, vyšší sazba na rozvoz jídel i podmínka, bez které se „nelze bavit“: zavést spotřební daň na tichá vína.
