Nejistota kolem letecké dopravy v letošní letní sezóně zůstává a v některých západních zemích už se plánují další stávky zaměstnanců. Očekává se přetížení leteckých operátorů v evropském letovém prostoru, který narušuje ruská válka na Ukrajině i přetrvávající nedostatek personálu. A také možné další, větší stávky. Zrušených či výrazně zpožděných letů tak přibývá. Pro cestující však platí jedna jistota: mají nárok na péči ze strany aerolinek i odškodnění, které plyne z nařízení Evropské unie. Nemusí však jít vždy o hladkou záležitost.

Následky obav i očekávaného přetížení se už projevují. Britská nízkonákladová letecká společnost easyJet například v pondělí oznámila, že zrušila zhruba dvě procenta svého letního letového řádu. Opatření se týká 1700 letů a ovlivní plány zhruba 180 000 cestujících, informovala agentura Reuters. Firma krok zdůvodnila obavami z problémů souvisejících s řízením letového provozu v Evropě. Kvůli hrozícím stávkám zaměstnanců Evropské organizace pro bezpečnost leteckého provozu (Eurocontrol) hrozí odklady či rušení až dvanácti tisíc letů denně.

V případě, že letos cestující na dovolených opět narazí na podobné případy, jako při chaosu v minulém „pocovidovém“ létě, může se hodit znát práva zákazníků aerolinek i pravidla platná v rámci letů týkajících se Evropské unie.

Platí totiž, že v případě problémů se mají letecké společnosti o své zákazníky do určité míry postarat, i v případě delších zpoždění pak už platí nárok na kompenzace. Stejně tak bohužel platí, že domoct se pravidel či kompenzací není vždy samozřejmé a žádosti o finanční prostředky se mohou táhnout i měsíce.

V případě zrušení letů či přesunutí například až na další den má letecká společnost povinnost se o cestující postarat. To znamená bezplatně zařídit občerstvení, stravu, ubytování v případě letu až další den, dopravu do místa ubytování a zpět na letiště či dokonce dva telefonní hovory nebo alternativní způsoby komunikace. Lepší je se v takovém případě asistenci aktivně domáhat, pokud aerolinky asistenci neposkytnou, je pak také možné o vzniklé náklady v přiměřeném rozsahu žádat zpětně.

Ať už dojde ke zrušení letu či jeho zpoždění – a to už od tříhodinového posunu – vzniká cestujícím také nárok na kompenzaci. To garantuje v zemích EU nařízení o pravidlech náhrad a pomoci cestujícím. Výklad všech práv a možností jak se domáhat svých práv je pak podrobně dostupný například zde.

Nařízení konkrétně vymezuje situace a z nich plynoucí práva i na poměrně vysoké odškodné pro cestující v závislosti na délce letu či příčinách zpoždění. I několik hodin může znamenat nárok na vysoké kompenzace. Nařízení se vztahuje na evropské, islandské, norské i švýcarské aerolinky, případně i na jiné, pokud jde o let v rámci EU či let mířící z EU a přidružených států.

Nárok vzniká jednoduše, pokud dojde k nečekanému zrušení letu či jeho zpoždění při příletu alespoň o tři hodiny. Stejně tak pokud kvůli zpoždění nestihne cestující navazující spoj. Výška kompenzací se pak odvíjí od délky trasy. Za lety do vzdálenosti 1500 km vzdušnou čarou jde o 250 eur, do 3 500 km pak 400 eur až finálně u letů nad 3 500 km 600 eur.

Nárok na kompenzaci podle nařízení nevzniká, pokud se o zrušení letu dozví cestující se čtrnáctidenním předstihem. Kompenzace pak také nenáleží zákazníkům v případech, kdy za zpožděním či zrušením letu nestojí problémy aerolinek, tedy pokud prokáží, že došlo k nějakým mimořádným okolnostem, které nebylo možné ze strany společnosti ovlivnit.

Chaos v minulém roce vedl k rostoucímu počtu sporů mezi pasažéry a leteckými společnostmi po celém světě a výzvám k odškodňování. Některé skupiny cestujících obviňovaly letecké společnosti z obcházení kompenzací tím, že se odvolávají právě na zmíněnou výjimku pro výjimečné okolnosti, v Kanadě či USA došlo na otázku kontrol a možných úprav pravidel, v rámci EU se zase vzbudila diskuze o přísnosti prosazování současného nařízení. Pokud mají cestující pocit, že se jim nedostalo jejich práv, mají se nejprve obrátit se stížností na leteckou společnost. V případě nedostatečné či žádné reakce pak mají možnost obrátit se na příslušné vnitrostátní orgány či přistoupit k dalším krokům.