Ministerstvo práce se chystá výrazně přitvrdit vůči zaměstnavatelům. Zákoník práce má doznat nejvíce změn od 90. let a v některých bodech jde i nad rámec toho, k čemu Česko zavazují evropské směrnice. Zaměstnavatelům tak přibudou komplikace i náklady navíc, zaměstnanci by naopak měli získat větší jistoty – jenže podle některých odborníků a podnikatelů se dopady nových pravidel mohou přenést i na ně.

Novela zákoníku práce prošla sněmovnou a ač ji Senát vrátil zpět, ministr práce a šéf lidovců Marian Jurečka už nepřipouští další změny. Argumentuje tím, že jde o dohánění transpozic evropských směrnic do českého právního řádu, na které už Česko mělo čas od dob předchozí vlády Andreje Babiše (ANO). Už od září tak Česku hrozí placení vysokých pokut.

To však příliš neuklidňuje zaměstnavatele či obory, na které mají změny tvrdě dopadnout. Hospodářská komora zásobuje veřejný prostor průzkumy, v nichž firmy například avizují rušení pracovních smluv na dohody o provedení práce či upozorňují, že flexibilní úvazky je třeba do budoucna zatraktivnit a ne naopak. Dlouhodobě se mluví například o zvýšení limitu, do kterého není třeba odvádět z výdělků na dohody pojištění. Ten však vláda prakticky nechává prozatím stejný, jen k tomu tvrdě zdaní ty, kteří si práci dělí mezi více zaměstnavatelů. A těm navíc přibudou náklady a administrativa navíc, což podle odborníků postihne zejména malé podnikatele a v návaznosti za nimi studenty, matky na mateřské či důchodce (více jsme o tom psali zde).

Odborníci a nakonec i ministerstvo práce mluví přitom dlouhodobě o tom, že kvůli demografické křivce a očekávanému výraznému nárůstu seniorní populace je žádoucí motivovat zaměstnance k prodlužování pracovního života. Podle Hospodářské komory jde však v tomto novela opačným směrem. Zavádí u flexibilnějších úvazků například přísnější plánování práce, nárok na dovolenou či nároky na příplatky za víkendy a svátky. Vzniknout má nová evidence i oznamovací povinnosti. „K rozšířenějšímu zaměstnávání seniorů by pomohlo, kdyby úprava dohod plánovaná v novele zákoníku práce a návrhu konsolidačního balíčku nebyla tak restriktivní a zatěžující zaměstnavatele,“ upozornil viceprezident komory Tomáš Prouza. Tři čtvrtiny firem přitom podle průzkumu komory lidi v důchodovém věku zaměstnávají.

Novela má také skoncovat s praxí, která je typická například pro personálně vyčerpané nemocnice. Tedy vrstvení směn ať už pomocí přesčasů či více smluv, které vede k nepřetržité práci trvající i přes 24 hodin. Současná úprava totiž nařizuje povinnou pauzu na odpočinek mezi směnami a jde ji tak poměrně snadno obejít. Nová úprava má jít ale, jednoduše řečeno, po podstatě. Odpočinek nebude nařízený mezi směnami, ale v rámci jednoho dne, tedy 24hodinového cyklu, který začíná se začátkem pracovního dne.

„Do tohoto 24hodinového cyklu se musí ,vejít‘ rozvržená směna, případná práce přesčas, pracovní pohotovost a nepřetržitý denní odpočinek v rozsahu alespoň 11 hodin, popřípadě zkrácený v rozsahu alespoň 8 hodin. Dále se navrhuje zpřesnit úpravu tak, aby zaměstnavatel měl povinnost tento denní odpočinek skutečně poskytnout, a nikoliv jen naplánovat (rozvrhnout),“ uvádí důvodová zpráva k materiálu.

Naopak má ale vrátit do pracovního práva nástroj, který tvrdě odmítají lékařské odbory či Česká lékařská komora. Kvůli personálnímu nedostatku ve zdravotnictví chce totiž vláda umožnit nad rámec 150 hodin přesčasů, které ročně může zaměstnavatel uplatnit, navíc institut takzvaných „dobrovolných“ přesčasů. Jenže podle zástupců oboru to naopak může spíše odradit od studia ještě více mladých lidí. Podle komory lékaři pracují už nyní více přesčasů. Zákoník stanoví 35 hodin práce týdně, podle komory už nyní průměrná délka směny trvá 26 hodin a lékaři pracují průměrně 77 hodin týdně. Až 97 procent nemocnic současnou právní úpravu přesčasů danou zákoníkem práce porušuje.

„Mnozí lékaři s tvrzením o této ,dobrovolnosti‘ nesouhlasí. Velice často lékaři, totiž zejména mladší kolegyně a kolegové, tuto ,dohodnutou‘ práci přesčas konají pouze z důvodu tlaku vedení nemocnice, z důvodu tlaku nadřízených nebo starších kolegů, případně z důvodu výčitek svědomí, že pokud odmítnou přesčasy vykonávat, odnesou to právě jejich kolegové, případně samotní pacienti, které nebude mít kdo ošetřovat. Tento přístup je však naprosto chybný. Omezení maximálního množství přesčasové práce u lékařů slouží naopak k ochraně bezpečnosti pacientů,“ apeloval na poslance prezident České lékařské komory Milan Kubek.

Nad rámec transpozice evropských směrnic se pak v novele zákoníku práce objevuje například legislativní ukotvení práce na dálku, tedy tzv. home office. A také ukotvení některých změn v komunikaci mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Legislativní ukotvení home office, o kterém se začalo mluvit už za covidové pandemie, přichází v době, kdy už si firmy i zaměstnanci na tento flexibilní způsob práce zvykají či od něj naopak ustupují. Původně navržená pravidla, která vzbudila tvrdý odpor ze strany firem, sice vláda nakonec zmírnila, podle varování některých odborníků to však naopak může znamenat jiné potíže: právní úprava bude v některých ohledech prakticky nadbytečná a v budoucnu ji pravděpodobně budou muset vyjasnit soudní spory například v otázce bezpečnosti práce.

Novela vychází ze dvou unijních směrnic – o předvídatelných pracovních podmínkách a o sladění práce a rodiny. Česko je mělo převést do právního řádu už na začátku loňského srpna. Evropská komise kvůli tomu za každou směrnici v dubnu stanovila sankce 45 milionů korun, které Česko reálně bez včasného přijetí novely začne platit od září. Kabinet kvůli tomu navrhl účinnost příslušných pasáží novely od září.