Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.
Sbíhají se dva trendy. V české politice před volbami panuje zdánlivě konsenzus, že euro v příštím volebním období přijato nebude, současně bez ohledu na českou volební kampaň francouzský prezident Emmanuel Macron koncem září přednesl vysoce prointegrační projev, v němž mimo jiné navrhuje společného ministra financí pro eurozónu nebo sjednocování firemních daní.
Západní novináři nám už zase demonstrují, jak zoufale nechápou fenomén Babiš. Včera Huffington Post (v německé verzi) přirovnal Andreje Babiše k Donaldu Trumpovi.
Dva týdny před volbami proběhla médii zpráva o definitivním ovládnutí Českých aerolinií Jiřím Šimáněm. Vyvrcholil děj, kdy společně s bývalým ministrem financí Andrejem Babišem Šimáně vytlačil z ČSA Korejce, kteří sem s velkou slávou vstoupili jako strategický investor za Nečasovy vlády.
Na dnešní české politice je zoufalé tempo její holandizace. Tím nemyslím proslulý pragmatismus Holanďanů, ale politickou roztříštěnost.
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek stál za pokusem vybudovat třetí sílu české politiky spojením se STAN. V srpnu ale lidovci, znejistělí průzkumy, které této dvoukoalici nedávaly potřebných deset procent.
V lednu 2018 bude profesor politologie Petr Fiala předsedou ODS čtvrtým rokem.
O podivnosti této volební kampaně bylo už leccos inteligentního napsáno: jak zmatečné jsou průzkumy veřejného mínění a jak jich ubylo; jak vysoko letos vystoupal počet váhajících voličů, aniž by o ně strany, které ty volby vyhlašují za osudové, vážně usilovaly; jak v kampani chybí přímý politický střet.
V uplynulých dnech se připomínalo deset let od vzniku Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), v rámci toho připomínání vystoupil v České televizi náměstek ředitele Ondřej Matějka.
Pražský arcibiskup a kardinál Dominik Duka uctil památku svatého Václava projevem ve Staré Boleslavi, který byl vyhraněnější než jindy, a dokonce trochu předvolební. Do médií proniklo Dukovo přání, aby v nadcházejících sněmovních volbách vyhrála „umlčovaná většina“.
Fenoménem německých voleb 24. září se stala protipřistěhovalecká a eurokritická Alternativa pro Německo (AfD) s téměř 13 procenty.
Nedělní zásah policie, obušky a gumové projektily, to byla od Madridu tak hrubá chyba, že pokud se katalánští nacionalisté nedopustí nějaké podobné chyby, je zřejmě tato provincie pro Španělsko ztracena.
Násilí a chaos, které včera opanovaly řadu měst a obcí v Katalánsku, vypadají úplně neočekávaně, jako kdyby spadly z nebe. Konzument zpráv několik set kilometrů daleko má sklon si pomyslet: Asi je v té krásné Barceloně pálí dobré bydlo. Ve skutečnosti je to samozřejmě všechno jinak: snahy Katalánců o větší autonomii a posléze, když už tu autonomii měli, o samostatnost, mají v posledních letech stupňující tendenci.
Jméno Milana Knížáka se v rozhovorech především s výtvarnými umělci, jež bývají publikovány na tomto místě, objevuje poměrně často, ne vždy v lichotivých souvislostech.
Pilný je reprezentantem údajně středopravicového hnutí ANO, ale taková slova může pronést jen mentální komunista.
Konzervativní kancléřka Angela Merkelová počtvrté v řadě vyhrála volby, což by v každé jiné evropské zemi byl neuvěřitelný úspěch. Ale nedá se psát neuvěřitelný, když se s jejím čtvrtým vítězstvím všeobecně počítalo. A nakonec to byl úspěch dosti strhaný.
Jedenáctého září 2017 detonovala v evropské diplomacii tichá bomba. Analytická služba polského Sejmu zveřejnila expertizu, která měla podepřít starší úvahu šéfa vládní strany PiS Jarosława Kaczyńského, že by Varšava od Německa mohla žádat válečné reparace.
Robert Pelikán a Ivo Ištvan jsou fyzicky vzato dvě různé osoby, ale fakticky působí jako jeden.
Krakovský profesor Andrzej Nowak (57) je významný reprezentant dnešní polské historiografie, pracuje mj. na velkých dějinách Polska. Současně má politicky blízko k vládnoucí konzervativní garnituře.
Zase to vypadalo, jako že předseda lidovců Pavel Bělobrádek dělá z ničeho velké Něco, ale jeho popuzení bylo namístě.
Výstavní pitomost je zaujmout názor v nějaké konkrétní věci nikoliv podle věcné podstaty, ale s ohledem na to, proti komu se tím vymezíme nebo s kým bychom se mohli ocitnout v jedné řadě.
Komplex viny Západu za příkoří spáchaná v dějinách bílým mužem – to je celoživotní téma spisovatele a filozofa Pascala Brucknera.
Zrod českého Sorose včera ohlásily Hospodářské noviny, respektive v rozhovoru s redaktorem se k této ambici přihlásil pražský developer Luděk Sekyra.
Diváci v Německu na to byli připravováni jako na vyvrcholení demokratického souboje, ve skutečnosti byl nedělní televizní duel mezi Angelou Merkelovou a Martinem Schulzem nudný a vzhledem k nudnosti dlouhý.
Uchazeč o prezidentský úřad Michal Horáček má podle průzkumů zatím menší šance porazit prezidenta Zemana než Jiří Drahoš, ale vystupuje značně suverénně.
Taky vám bitva o budoucnost osobní dopravy připadá jako bouřka, která se spustila, sotva jste si stačili všimnout mraků, a než odtekla voda, už se z jejího průběhu dělají dalekosáhlé závěry o budoucnosti aut? Na ráně je teď dieselový motor a v druhém plánu spalovací motory jako takové. U dieselů je to vyvrcholení procesu, který začal v září 2015.
Ve středu byl český premiér Bohuslav Sobotka spolu se slovenským Robertem Ficem připuštěn k francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi.
Dodávka na pěší zóně Las Ramblas v Barceloně, čtrnáct mrtvých a 120 zraněných, posléze jeden muž ubodaný v autě nedaleko místa činu – to je bilance radikálního salafisty marockého původu Júnise abú Jakúba z minulého čtvrtka.
Několik dní po teroristických útocích dostatečně úspěšných na to, aby vzbudily delší než jednodenní zájem veřejnosti, a tedy i médií, zpravidla přichází svědectví o životě teroristů.
Minulost odmítá být… minulá, vždycky to tak bylo, a vždycky to způsobí údiv, když se živost historie nějakým způsobem připomene.
Šéfovi hnutí ANO hrozí v případu dotačního podvodu s Čapím hnízdem vězení. Přestože Andrej Babiš celý případ na veřejnosti shazuje jako „pseudokauzu“, ve skutečnosti ho bere velmi vážně. Podle dobře obeznámeného zdroje loni na jaře po mimořádné schůzi sněmovny a následné solidární návštěvě prezidenta Zemana s komparzem z dětských domovů na Čapím hnízdě Babiš zkolaboval.
