Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.
Hranice myslitelného u nás se posouvají každý týden. Nově vláda zavedla nouzový stav, strany nastupující vlády s ním sice nesouhlasí, ale umožnily ho a ve sněmovně se zdržely. Andrej Babiš veřejně hovoří o uzákonění povinnosti očkovat vakcínou proti covidu už od 50 let věku. Jeho nástupce Petr Fiala, který jediný bude mít reálnou možnost to prosadit, nebo pohřbít, k Babišovu novému nápadu neříká nic (kromě obecné moudrosti, že očkování je jediná cesta z pandemie).
Patří ke stěžejním tvůrcům tradice českého ústavního soudu položené v 90. letech. Jako veterána posledních 32 českých a československých let se svobodou se Pavla Holländera ptáme na to, jestli se boj za svobodu za tu dobu nepřesunul do jiných poloh. Po revoluci coby renomovaný právník a federalista pomáhal Václavu Havlovi hledat kompromis, který by umožnil zachovat federaci, po jejím rozpadu zůstal v české části. V letech 1993–2003 byl výrazným soudcem ÚS v Brně.
Protivníkům zazobaného matematika a sponzora soutěže Český slavík Karla Janečka se podařilo docílit tzv. efektu Streisandové. Tak jako právníci známé americké zpěvačky hrozili pokutou, když jeden server nestáhne mezi mnoha snímky z pobřeží Malibu náhodou pořízený snímek zpěvaččina domu, čímž ho teprve proslavili, podobně se teď ohrnoval nos nad několika nevinnými větami, které Janeček pronesl v pátek na Nově při slavnostním slavičím večeru.
Jedna naše čtenářka nám napsala, že je ráda za uveřejnění polemiky profesora Jiřího Váchy v minulém vydání týdeníku. Pan profesor si myslí, že příliš umenšujeme účinek vakcín proti přenosu covidu. Čtenářka v kultivovaně psaném e-mailu mluví o „antivakcionalismu“ některých členů redakce. Myslím, že to je mylné pojmenování a že dobře to lze ukázat na tématu povinného očkování, které v těchto dnech u nás s plnou silou propuklo.
Charakteristickým momentem těchto dní byla reakce sociologa Daniela Prokopa a dalších odborníků (z jedné, totiž „zavíračské“ části odborného spektra) na to, že se Babišova vláda rozhodla pro bavorskou cestu. Ta dnes znamená útok na neočkované, na jejich přístup do restaurací, ke službám, do veřejného života. Odebírá jim testy, tuto poslední vstupenku mezi lidstvo první kategorie. Bavorský model bude u nás platit nejméně dva tři týdny, než se ujme moci Fialova vláda, která zatím slibuje, že PCR testy jako vstupenku vrátí do hry.
Jsme uprostřed další vlny infekce koronavirem a vláda doposud reaguje hlavně zvýšeným tlakem na očkování. Od konce listopadu bude lidem bez vakcíny či nedávno prodělaného onemocnění řádně zpoplatněna jakákoli účast na veřejném životě. Jak je to s tvrzením, že nakažení očkovaní přenášejí virus méně a že máme epidemii neočkovaných? To jsou jen některé z otázek pro imunoložku Zuzanu Krátkou.
V pátek se uskutečnilo první covidové jednání mezi nastupující a odcházející garniturou. Ti, kdo přicházejí, prozatím zabránili rakouskému modelu navrhovanému ministrem zdravotnictví v demisi Adamem Vojtěchem. Podle Vojtěchových představ se neočkovaní od 1. prosince už neměli účastnit veřejného života, ani kdyby byli ochotni si za účast zaplatit (test). Tým Vlastimila Válka je v tuto chvíli pro pokračování stávajícího režimu, což ale pořád znamená i zostřené vyžadování dokladu o vakcíně, uzdravení nebo testu.
Fialova vláda se bude muset osvědčit na dvou velmi těžkých frontách – inteligentně proplout infekcí koronaviru a vyvzdorovat si úlevy z klimatického tažení Evropské unie, a kde to půjde, brzdit. Pokud jde o tu druhou frontu, na startovních značkách zaznamenáváme pohyb, který nevypadá moc slibně. Předpoklad, že na místech, kde se tvoří naše evropská politika, budou sedět lidé se vzpurnou mentalitou, se proměňuje ve svůj pravý opak.
Aktuálně.cz nabídl kdysi na českém internetu jako první server řadu blogů lidem různých názorů, dodnes tam přežívají i někteří neortodoxní autoři. Ale rozpětí se zužuje. Šéfredaktor Josef Pazderka teď třem autorům, kteří píší proti vládní politice covidismu, dal stopku. Jistěže si soukromé médium může rozhodovat, koho tisknout a koho ne. K jednomu z postižených, známému lékaři Janu Hnízdilovi, bych také měl výhrady.
Profesor sociologie Zdzisław Krasnodębski je poslancem Evropského parlamentu za polské vládní Právo a spravedlnost (PiS) a blízkým spojencem předsedy strany Jarosława Kaczyńského. Vedle Bruselu má druhý domicil v německé Bochumi. Pro rozhovor o konfliktu mezi Evropskou komisí a Varšavou (a v druhém sledu Visegrádskou skupinou), který je do značné míry střetem německých představ o střední Evropě se Středoevropany, je to ideální osoba.
Tento pátek končí klimatický summit ve skotském Glasgowě, nazvaný COP26. Následující text se netýká přijatých závěrů, ty v den naší uzávěrky ani nebyly známy. Týká se vystupování politiků a státníků. Pro ilustraci byli vybráni tři: královna Alžběta II., její poddaný a britský premiér Boris Johnson a jeho český protějšek Andrej Babiš.
Prezident včera pověřil Petra Fialu pokusem o sestavení vlády. Pokud příští čtyři roky nepřiletí černá labuť, budou vládnutí Petra Fialy definovat dvě nadtémata: zvládnutí čínského koronaviru tak, aby přitom nezemřel pacient, jímž je česká společnost, a odvracení drahoty, způsobené lockdowny a ve stále větší míře přímo zelenou politikou EU obecně a sousedního Německa zvlášť.
Slušný výsledek koalice České pirátské strany a Starostů a nezávislých – téměř 16 procent hlasů a 37 poslanců – byl, jak známo, upraven kroužkováním. Piráti mají pouze čtyři poslance a budou ovšem mít tři ministry. Co strana, která na jaře platila za favorita voleb, dělá dnes? Pozvání do Salonu Týdeníku Echo přijali Mikuláš Ferjenčík, který měl na starosti volební kampaň, europoslanec Mikuláš Peksa a kandidát na ministra zahraničí Jan Lipavský.
Jak naložit se zprávou, že předsedkyně EK Ursula von der Leyenová použila pro cestu mezi Vídní a Bratislavou soukromé letadlo? Václav Havel pronesl v roce 1991 v Kodani pozoruhodnou řeč o důvodech, proč jdou lidé do politiky, proč vůbec touží po moci. Havel vyjmenovává tři druhy důvodů: 1. chuť něco užitečného vykonat, 2. touha po sebepotvrzení, snaha zanechat stopu, 3. „pestrá paleta výhod, jimiž je život politika – i v těch nejdemokratičtějších poměrech – nutně provázen“.
Začal listopad a je zřejmé, že tak jako loni se několik měsíců ponese ve znamení boje s covidem-19. Toto pondělí začala segregace neočkovaných ve veřejném životě. Směrodatní činitelé budoucí vlády se sice postavili proti zpoplatnění testů ve chvíli, kdy to odcházející ministr zdravotnictví Adam Vojtěch avizoval, ale když už to zavedl, jsou rádi, že za ně někdo odvádí špinavou práci. Segregace je špinavá práce, která víc lidí donutí jít na vakcínu.
Piráti coby nejslabší strana z pětice stran budoucí vlády mají pocit, že byli podvedeni svým koaličním partnerem STAN. Není to pouze závěr jedné analýzy a několika jejích autorů, je to převažující pocit v horním patře strany. Z tohoto rozladění a z obavy, že v koalici pravého středu budou piráti ztrácet jakousi svoji identitu, se živí spekulace, že by strana místo vlády mohla dát přednost hrdé opozici. Vládní většinu ve sněmovně by Pirátská strana odebráním svých čtyř hlasů ze 108 neohrozila.
Vlastimil Válek (TOP 09) stále ještě pracuje jako radiolog ve Fakultní nemocnici Brno-Bohunice. Současně je adeptem na funkci ministra zdravotnictví. Následující rozhovor je pokusem proniknout do uvažování muže, na němž bude do velké míry záviset jak náš další postup proti koronaviru, tak i stupeň omezování veřejného života.
Jeden z kamenů úrazu pro chystanou vládu Petra Fialy představují ceny energií. Za jejich strmý růst nemůže, ale náš soucit se drží v mezích. Nejenže větší část vládního tábora se proti tzv. klimatické politice v době jejího vzniku nevymezovala, přičemž tato politika je vedle lockdownů druhým hlavním důvodem pro dnešní růst cen. Co hůř, vládní tábor není prost lidí, kteří na této zelené politice ochuzující společnost sami zbohatli.
Pokud se novým ministrem zdravotnictví stane Vlastimil Válek, bude mít hlavní slovo v boji s koronavirem Roman Chlíbek. Předseda České vakcinologické společnosti by měl pro Válka sestavovat a řídit jakýsi oficiální poradní orgán ministra pro covid-19. V téže době, kdy jsme se dověděli tuto zprávu, vznesl ředitel pražského Motola Miloslav Ludvík na iDNES.cz zásadní otázku, kterou bychom mohli parafrázovat asi následovně: Proč už opět chceme při nastávající vlně koronaviru a covidu zanedbávat včasnou léčbu?
V řadě varovných zpráv z energetiky ční zpráva o strmém růstu cen kapaliny AdBlue. Řidič dieselového auta sice za litr této příměsi nezaplatí moc, zato si snadno představí katastrofu, od níž nás dnes dělí jen několik zpráv o tom, jak tu či onde AdBlue už není, ostatní řidiči začali příměs nakupovat do zásoby, příměs došla a velká část vozového parku včetně nákladních aut a autobusů prostě nevyjede.
Včera začal týden, který v řadě škol využili k tzv. podzimním prázdninám. Pojem „podzimní prázdniny“ žádná aktivní generace ze své školní docházky nezná. A vzhledem k tomu, že se pořádně neučilo poslední dva školní roky, je to od konkrétních škol skutečně velkorysost v zacházení s časem vyměřeným dětem v jejich životech pro vzdělání. Tato velkorysost, až laxnost vůči podmínkám, za jakých u nás probíhá výuka, patří k všeobecným charakteristikám této zvláštní doby.
Týden po volbách doznívala radost v táboře překvapivých vítězů (netýká se České pirátské strany), a do té radosti se vkrádalo klepání na dveře. Klepe realita – energetická krize, první krachy dodavatelů plynu a elektřiny, inflace. Zatímco veřejný prostor zaplňovaly spekulace o prezidentově zdraví, nastávající vládní partneři pilně vyjednávali o programu, přičemž od začátku platí, že teprve po dohodnutí koaliční smlouvy se mají závazně dělit ministerstva mezi strany a obsazovat konkrétními politiky. Z tohoto pohledu je času zatím dost.
Krátce před volbami se česká politická scéna jako jeden muž sjednotila v odporu proti Zelenému údělu Evropské unie. Green Deal je jak známo vize bezuhlíkové ekonomiky do roku 2050. Konkrétní opatření, jak se této nirváně začít přibližovat, představil 14. července viceprezident Evropské komise Frans Timmermans. Jde o čtrnáct legislativních návrhů známých jako balíček Fit for 55.
Uběhly dva týdny od voleb – a témata v kampani potlačená se vracejí zpět. Vedle klimatické politiky je to hlavně způsob „boje“ s koronavirem. Ministerstvo zdravotnictví a některé profesní organizace činí kroky k vytvoření nátlaku na neočkované. V uplynulých dnech se tu vyznamenala Česká lékařská komora s doporučením proti covidu povinně očkovat zaměstnance ve zdravotnictví. Tlak na neočkované vyvíjí na poslední chvíli i dosluhující ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Další vývoj závisí na tom, do jaké míry se dogmatikům klimatické politiky podaří odpoutat pozornost od skutečných příčin. Dosluhující vláda dnes má jednat o odpuštění poplatků domácnostem za obnovitelné zdroje, její předseda Andrej Babiš nadhazuje i dočasně zrušit, nebo aspoň výrazně snížit DPH na energie. To jeho nástupce Petr Fiala nechce.
Na pozvání Aliance pro rodinu cestovala koncem září po České republice Katy Faustová, ředitelka americké neziskovky Them before us, česky Ony před námi, míněny děti před dospělými. Hlavní prioritou skupiny je obhajoba definice manželství jako svazku muže a ženy a tím i obhajoba tradičního modelu, v němž se děti adoptují jen do heterosexuálních rodin. Faustová je dcerou ženy, která po rozvodu s jejím otcem začala žít s jinou ženou. Nakolik ji to nasměrovalo na dráhu aktivistky?
Uplynul týden od razie v úřadu rakouského kancléře Sebastiana Kurze, jíž se spustila tzv. aféra korupce v ÖVP. Aféra mezitím získala svou vlastní dynamiku. Pod zkratkou ÖVP se jak známo skrývá Rakouská lidová strana, jejímž byl Kurz posledních pět roků silným lídrem.
Povolební Salon Echa se skládá ze dvou částí: v první hledáme odpověď na otázku, proč výsledky dopadly tak, jak – v některých ohledech překvapivě – dopadly. Druhá část se zabývá nejbližší budoucností: funkcí ve sněmovně, rolí prezidenta nebo politickou budoucnosti Andreje Babiše a jeho hnutí. Pozvání přijali dosluhující předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) i dva dosud opoziční, ale brzy už vládní poslanci Marek Benda (ODS) a Petr Gazdík (STAN).
Vítězům z hnutí STAN a především z koalice Spolu je třeba pogratulovat, už proto, že před námi stojí těžší doby a před nimi státnická úloha. Musejí uzdravit státní rozpočet a udržet přitom společenský smír. Koalice Spolu před volbami tvrdila, že během čtyř let dokáže snížit strukturální schodek rozpočtu o nějakých 200 miliard korun ročně, zatímco méně ambiciózní PirátStan by za stejnou dobu schodek snížil o 100 miliard.
Echo připravuje knihu 50 rozhovorů s předními světovými a českými osobnostmi, které odpovídají na nejdůležitější otázky začátku 21. století. Jednou z nich je americký historik, odborník na Blízký východ a politický analytik Daniel Pipes, který je znám tvrdými názory na islamismus, za což mu tu a tam někteří levicoví intelektuálové přilepí nálepku islamofoba. Naopak někteří arabští vzdělanci si jeho postojů cení a tvrdí, že by jim lidé v islámském světě měli naslouchat.
