Propaganda, která nemá konce

Propaganda, která nemá konce

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Začal listopad a je zřejmé, že tak jako loni se několik měsíců ponese ve znamení boje s covidem-19. Toto pondělí začala segregace neočkovaných ve veřejném životě. Směrodatní činitelé budoucí vlády se sice postavili proti zpoplatnění testů ve chvíli, kdy to odcházející ministr zdravotnictví Adam Vojtěch avizoval, ale když už to zavedl, jsou rádi, že za ně někdo odvádí špinavou práci. Segregace je špinavá práce, která víc lidí donutí jít na vakcínu. Proočkovanost je mantra s reálným základem, starším lidem, řekněme nad 65 roků, dá vakcína ochranu převažující nad rizikem. Ovšem většinu ve frontách u očkovacích center (například v Praze na hlavním nádraží) netvořili lidé staří, ale lidé středního a mladšího věku, často mládež.

Byla to fronta lidí z epidemického hlediska nevýznamná. Toto soustředění na procento očkovaných, radost, že se mladí lidé stavějí do front, je umanutost. A co se ve snaze nahnat co nejvíc občanů k očkování odehrává, je regulérní propaganda.

Názorně ji v těchto dnech můžeme pozorovat na dvou případech. Prvním je nový vládní obrat pandemie neočkovaných. Realita v českých nemocnicích je složitější. Počátkem tohoto týdne bylo s covidem hospitalizováno 1503 a na jednotkách intenzivní péče bojovalo 235 pacientů. Z hospitalizovaných bylo 849 neočkovaných, kteří se dosud s covidem nepotkali, a 653 očkovaných, kteří předtím nákazu neprodělali. Poměr očkovaní/neočkovaní dělá 57 : 43 procentům. Na jipkách bylo z 235 pacientů 151 neočkovaných a 84 očkovaných, 66 : 34 procentům. Vzhledem k tomu, že většinu dospělé populace už zdravotníci napíchali – čtyřicátníky z víc než 60 procent, padesátníky z víc než 70 a od 65 let z víc než 80 procent , je zřejmé, že vakcína výrazně snižuje riziko těžkého průběhu. V tomto ohledu tedy obrat „pandemie neočkovaných“ platí ze dvou třetin a méně, aspoň zatím.

Zatímco tady dávají data vládní propagandě spíš za pravdu, v čem ji naopak roznášejí na kopytech, je známý spor o to, zda je lepší imunita získaná nemocí, nebo očkováním. Neočkovaných, kteří už předtím covid prodělali, v českých nemocnicích leželo v pondělí nula. Takže pokud náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková na Primě den předtím tvrdila, že kampaň za uznávání protilátek vede k tomu, že ti lidé nebyli naočkovaní a teď jsou na JIP a ARO odděleních, dopustila se dezinformace, šíří poplašnou zprávu a měla by ve funkci rychle skončit.

Propaganda může být aktivní, může se ale projevovat i pasivně, tak, že o nějakých jevech pomlčí. Takže velká většina lidí netuší, že od Austrálie přes USA po západní Evropu se už řadu týdnů konají demonstrace proti vnitrostátním covid pasům. V Itálii, kde jsou dnes protesty nejmasovější a konají se v řadě měst současně, se jich o posledním víkendu účastnily desítky, pravděpodobně stovky tisíc lidí. Učinit si celkový obrázek o síle protestů je obtížné, k fragmentům informací se dostaneme hlavně přes twitterové účty disidentů pandemického věku (pozoruhodný je například twitterový účet technika ze Silicon Valley Aarona Ginna). V USA zažívají v některých státech citelné výpadky pracovní síly, což jsou lidé odmítající povinné očkování. V Chicagu, městě zvlášť postiženém ozbrojenou kriminalitou, odmítla před dvěma týdny třetina policistů hlásit svůj očkovací status, za což podle vyhlášky hrozí neplacená dovolená. V New Yorku toto pondělí nesplnilo novou povinnost dát se naočkovat 23 procent hasičů. Asi 30 procent letů za minulou neděli bylo v USA zrušeno, „proaktivně“. Co z toho jsou jiné vlivy (u letadel prý počasí...) a co z toho je hon na neočkované? Nevíme. Velká média se nezajímají, asi že si to jejich šéfredaktoři vyhodnotili jako nebezpečné informace, špatný příklad, který svádí k napodobování.

Že by média měla reportovat o tom, co se skutečně děje, a ne pouze o tom, co by se dít mělo, je banalita. Až si strážci našeho veřejného prostoru budou zase stěžovat, kolik Čechů „seriózním“ médiím nevěří a že k nim není jak dopravit epidemicky důležité informace, bude to šance zamyslet se nad přínosem této propagandy.