Jak se hnutí ANO stane dědicem stran, které propadly?

Možná nastane i žravá varianta

Jak se hnutí ANO stane dědicem stran, které propadly?
Možná nastane i žravá varianta

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Povolební Salon Echa se skládá ze dvou částí: v první hledáme odpověď na otázku, proč výsledky dopadly tak, jak – v některých ohledech překvapivě – dopadly. Druhá část se zabývá nejbližší budoucností: funkcí ve sněmovně, rolí prezidenta nebo politickou budoucnosti Andreje Babiše a jeho hnutí. Pozvání přijali dosluhující předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) i dva dosud opoziční, ale brzy už vládní poslanci Marek Benda (ODS) a Petr Gazdík (STAN).

Jak hodnotíte volby?

Benda: Pro mě ty volby byly malý zázrak. Nečekal jsem, že propadnou všechny malé strany. Potvrdila se ale jedna věc. S Andrejem Babišem nelze uzavírat win-win dohodu. On je predátor a každého sežere. Choval se tak celou dobu v byznyse, chová se tak v politice. Překvapivým výsledkem éry Andreje Babiše bude, že zlikvidoval komunisty. Nakonec na něj budeme vzpomínat v dobrém pouze v tomto ohledu. Jinak neudělal dobrého nic.

Vondráček: V ANO jsme většinou příjemně překvapeni, po všech těch eskapádách, poté, co jsme v červnu sahali jen na 20 procent. Já osobně jsem spokojen i ve svém Zlínském kraji, kde jsme docílili téměř 27 procent. Naši voliči k volbám přišli, rozdíl ve výsledku oproti volbám před čtyřmi lety máme minimální. Neboli vláda se z pohledu našich voličů osvědčila. Celkové výsledky jsou samozřejmě úspěchem koalice Spolu, považuji to za odvážný šachový tah pana předsedy Fialy, který na tu koalici vsadil mnohé a prostě mu to vyšlo. Ve volbách. Ale nejsem si jist, jak bude pokračovat jejich koaliční projekt v čase po volbách. Z pohledu ANO představuje klíčovou roli více než milion propadlých hlasů. Skoro 1,1 milionu voličů nemá zastoupení v Poslanecké sněmovně, takže ANO se teď bude cítit i jako zástupce těchto nezastoupených hlasů.

Pane Gazdíku, u vás nade vším vyčnívá fenomén vykroužkování Pirátů ve prospěch STAN. Máte vy sám radost? Chápu, že asi musíte dodržovat etiketu, ale já jsem vás vždycky bral spíš za konzervativního člověka.

Gazdík: Ano, někteří lidé říkají, že jsem poněkud konzervativnější. (Marek Benda: Já to o tobě říkám taky.) Nicméně v politice zastávám princip, že od každé spolupráce a dohody musí odejít spokojeni oba. Není dobré, aby jeden získal všechno a druhý nic. Takže lidsky jsem za úspěch STAN velmi rád a pokorně to beru jako vůli voličů. Na druhou stranu mě mrzí, že někteří poslanci Pirátů ve sněmovně nebudou. Řada z nich byla velmi pracovitá a kompetentní. Namátkou Jan Lipavský, Lukáš Kolařík nebo Petr Třešňák.

A čím to, že jste je takhle převálcovali? Je to tím, že na kandidátku jste přece jen nasazovali lidi známé v místní politice, kteří mají vždycky výhodu, anebo se Piráti ukázali na české publikum jako příliš pokrokářští?

Gazdík: Naše koalice v zimě a na jaře vyletěla raketově nahoru. Voliči ocenili, že se někdo dokázal spojit. Načež následovala velmi agresivní, lživá kampaň: Ubytujeme vám domů migranta. Zrekvírujeme vám chaty a chalupy. Proto se nás někteří voliči začali lekat. Říkali: Ano, my bychom chtěli změnu, nechceme vládu ANO. Ale ta masivní kampaň podpořená chybami jednotlivých Pirátů způsobila u části voličů úlek.

Jaké chyby jednotlivých pirátů máte na mysli?

Gazdík: Výrok poslance Profanta, že odpůrci manželství pro všechny jsou bílí konzervativní páprdové se sklonem k fašismu, což mě osobně urazilo. Nebo nedávný tweet jeho kolegy Kopřivy, jak kvitoval vyvlastňování bytů v Berlíně. Takové věci některé voliče mohou odpuzovat. Liberální volič, který nechtěl vládu ANO a nevolí strany inklinující k extrémům, si mohl vybrat mezi koalicí Spolu a námi. Po tomhle někteří svou obavu z Pirátů vyřešili hlasem pro Spolu, někteří zjevně kroužkovali Starosty. Z výsledků je vidět, že na naší kandidátce stačilo mít za jménem STAN, že to nebylo dané jen, jak jste říkal, tím, že někdo je úspěšný správce, lokálně známý starosta. Do parlamentu se díky značce STAN dostali někdy lidé až z desátého místa.

ODS se vrací na výsluní, ale je to kvalitativně úplně jiný návrat než kdykoli předtím. Teď jste se vyvezli nahoru za pomoci dvou stran, které jsou s vámi v různých ohledech nekompatibilní. Je to vítězství zdravé pro dlouhodobé směřování ODS?

Benda: Určitě. Nejsme v 90. letech, dokonce ani na začátku nového tisíciletí. Sociální demokracie, tehdejší hegemon na levici, úplně zmizela. Lidé dnes očekávají trochu něco jiného. Proto tu na jednu stranu máme hnutí ANO, které rozhodně není normální stranou, vždyť vůbec nepřiznává barvu, čím je a čím není. A z druhé strany se vytvářejí širší bloky. Takže za mě to určitě je zdravé vítězství. My, ODS, se postupně vracíme. V roce 2013 jsme taky mohli úplně umřít. Kdyby tu nebyla nejdřív Mirka Němcová, která se postavila do čela kandidátky, za což já jí budu do smrti vděčný, a kdyby posléze nepřišel Petr Fiala, tak jsme začátek roku 2014 nepřežili. Andrejovi lidé tehdy chodili a skupovali naše dluhy, aby ODS poslali do bankrotu.

Je to pravda, pane Vondráčku, že Babiš nechal skupovat dluhy ODS?

Vondráček: Už jsem toho v politice slyšel hodně, ale tohle fakt ne.

Benda: Já to taky nemyslím tak, že by se o naše dluhy zajímala strana, ale jak říkám, Andrejovi lidé. Ono už nikdo nikdy přesně nezjistí, jak to bylo, ale já jsem to takhle slyšel. Zkrátka jsme si tehdy prošli klinickou smrtí, pomalu se zvedáme. Naplnit očekávání, že se sami vlastními silami dostaneme zpátky na 30 procent, jak jsme byli zvyklí, to bude chvíli trvat. Samozřejmě že tu ambici dál máme. Prozatím se vytvořila koalice Spolu a my budeme mít premiéra.

V příštích čtyřech letech bude hodně důležitá evropská, klimatická, energetická politika. Ze 108 poslanců příští vládní většiny patří 70 stranám, které zase v europarlamentu patří do Evropské lidové strany, k eurofederalistům. To vás nezneklidňuje?

Benda: Ale my se přece taky netváříme, že snad z EU chceme odejít. Jsme, pravda, v jiné frakci, u Evropských konzervativců a reformistů. Že v naší budoucí koalici doma jsou i subjekty, které na evropské úrovni patří k federalistickým frakcím, to tak je. Úkolem do Evropy v tuto chvíli je zhostit se pořádně evropského předsednictví a hájit v Evropě české národní zájmy. Což je například jádro, ale našel bych jich mnohem víc, namátkou pomalejší útlum spalovacích motorů. O tom všem se jako koalice budeme bavit konkrétně při tvorbě programu a konkrétně to uvidíte na výkonu Fialovy vlády.

Co bude dělat ANO, pokud by Andrej Babiš opustil politiku, jak pro případ odchodu do opozice v kampani tvrdil? Rozpadnete se, nebo jakou vlastně politiku, jaké zájmy ANO obsluhuje, které by neobsluhovala jiná politická strana?

Vondráček: S Andrejem Babišem to už není aktuální informace, protože jsme na něj už při vyhlášení voleb i ve dnech následujících opakovaně naléhali, ať z politiky neodchází. Já opravdu cítím velký závazek vydržet na pozicích. Je nás 72 poslanců, u voleb propadl milion hlasů, které někam patří. Teď potřebujeme být co nejsilnější. A Andrej Babiš je silnou postavou české politiky.

Takže zůstane v parlamentu jako opoziční lídr?

Vondráček: Doufám, že jsme ho přesvědčili. Zítra (míněno úterý 12. října pozn. red.) máme klub. Jestli předseda chce, aby byl jeho hlas ve veřejném prostoru slyšet, musí držet vhodnou pozici. Ale i kdyby se z politiky stáhl, máme primátory, hejtmany, máme zatím ministry a minimálně do 21. října předsedu sněmovny. Já naší značce věřím. Věřím tomu, co jsme za osm let vybudovali. Navíc znovu zdůrazňuji, že nová sněmovna je kvůli těm propadlým hlasům poskládána trochu nahodile. My v nové sněmovně vlastně nemáme deklarovanou levici. ANO je centristické, doširoka rozkročené hnutí. Já sám jsem se nikdy netajil tím, že jsem spíš liberál s konzervativním srdcem, a to se nezmění. Takže já patřím spíš doprava. Ale i tak jsem hlavně člověk konsenzu. Povahově se cítím dobře v centru. A teď zjišťuji, že když se chcete cítit ukotveně ve středu, potřebujete kotvu napravo i nalevo. Dnes to levo ve sněmovně úplně chybí. Nová Poslanecká sněmovna bude nejkonzervativnější parlament široko daleko, zvlášť když vidím posuny v Evropě, jak dopadly německé volby. U nás Zeleným byli nejblíž Piráti, jsou ve sněmovně čtyři. Zelení sami měli jedno procento, což je na Evropu úplný atyp. Proto říkám, že hnutí ANO na tomto poli čeká obrovská práce, musíme českou politiku nějak vyvážit.

Rozumím tomu dobře, že ANO teď začne v parlamentu zastupovat chybějící levicové a zelené pozice?

Vondráček: To já za sebe takto říct nemůžu, protože člověka, jeho vnitřní ustrojení, nezměníte. Ale určitě cítíme jistou zodpovědnost i za hlasy, které právě propadly. A myslím, že budeme muset hájit sociální prvky z našeho programu sami tím spíš, že pro ně nebudeme mít spojence. V minulém volebním období jsme prosadili některé pravicové věci, například zrušení superhrubé mzdy. Na druhou stranu jsme například navyšovali starobní důchody, což někdo označí za čistě levicovou politiku. Fakticky jsme byli střed, a umožňovalo nám to i rozložení sněmovny. Teď to bude jiné. Notabene když bude stejné rozložení ve sněmovně i v Senátu. My napříště musíme vyvažovat většinu ve dvou komorách. Jsem rád, že máme 72 poslanců a tím velmi silný klub. A hrozně mě rozladila prohlášení jako od pana Kalouska nebo pana Stanjury, kteří si ve sněmovně nepřejí respektovat největší poslanecký klub. Mně by teď stačilo vzít si stenozáznam, vybrat si z minulosti pár ochotnických výstupů pana Kalouska o tom, jak demokracie je o ochraně menšiny, a vystačím si půlku poslaneckého období jenom s citáty pana Kalouska. Jestliže jsme po volbách spolu ještě ani nezasedli ke stolu, a už dostáváme výhrůžky, to opravdu není šťastný start. Tak velký klub, jako jsme my, nemůžete, pánové, obejít.

Nejdřív musí být konstituována nová sněmovna.

Gazdík: Tak zaprvé tu máme dost nestandardní situaci kolem prezidenta. Pokud je evidentní, že se kolem ustavení nové vlády hrají nějaké hry, že někdo chce zdržovat, musí většina ve sněmovně samozřejmě konat, aby tomu zabránila. Aby například nevzniklo rozpočtové provizorium. Je mi líto, ale v dané situaci je politický tlak jedním z legitimních nástrojů. Souhlasím s tím, že i politický tlak musí mít nějaké hranice. Mělo by to být jako ve fotbale. Můžeme proti sobě hrát a nelámat si při hře nohy. Ale ANO v minulosti taky různými formami tlačilo.

Vondráček: Musím říct, že ve sněmovně jsme z pozice síly nikdy takovým způsobem nevystupovali.

Gazdík: No, začátek minulého parlamentu z vaší strany zrovna ukázkový nebyl. Proto my jsme tenkrát museli vytvořit takzvaný demoblok, ANO se snažilo nám menším stranám nic nedat. Kontrolní komise, což byla vždycky doména opozice, nám nechtěli dát vůbec, nechtěli ani slyšet o paritním zastoupení. Radek správně připomíná moudrost, že s čím zacházíš, tím také scházíš. Ale copak platí jen někdy? Na začátku minulého volebního období to vypadalo, že vy absolutně nechcete být kontrolováni.

Benda: Vy jste na začátku minulého období uzavřeli pevnou dohodu s komunisty a s SPD. Vzpomínáte na volbu místopředsedy sněmovny? Vojta Filip zvolen v prvním kole, Tomio Okamura zvolen v prvním kole, Petr Fiala ve třetím.

Vondráček: Volba vedení sněmovny byla tajná, a můžu říct, že já jsem pana Fialu volil ve všech kolech a spousta našich taky tak. Šlo o to, že Fiala se s 25členným klubem pasoval rovnou na předsedu sněmovny. Že neprošel hned, to už je snad pryč. Dokonce si vzpomínám, že když propadl i v druhém kole, byli jsme sami překvapení, byli jsme z toho špatní a omlouvali jsme se mu. Nicméně ano, část našich byla naštvaná. Byla to tajná volba a my jsme lístky nekontrolovali.

Bude ANO žádat křeslo předsedy sněmovny?

Vondráček: Vzhledem k rozložení Senátu, Poslanecké sněmovny, vzhledem k tomu, jak nemáme jednoduchou pozici při vyjednávání o vládě, a protože jsem přítel rovnováhy a protože tu je milion propadlých hlasů, by bylo ku prospěchu naší země, aby v první ústavní čtverce byla jistá rovnováha.

Benda: Za situace, kdy na Hradě sedí Miloš Zeman a deklaruje, že bude pověřovat Andreje Babiše až do smrti, musí být předseda sněmovny z našeho tábora. Jakou cenu má pověřovat sestavením vlády někoho, kdo ji nesestaví? Teď jde jen o to, jestli se přizná, že ANO prohrálo volby a odchází do opozice. Anebo se budeme dva až čtyři měsíce trápit s tím, že prezident Zeman bude neustále pověřovat Andreje Babiše. Pokud to bude takto probíhat a Andrej pověření z Hradu bude přijímat, musí bohužel nastat žravá varianta.

Vondráček: My chceme rychlé, čisté jednání. Nezhoršujme si sami politickou kulturu. Proč se nedomluvíme, že vítěz má první pokus, a pak jsou pokusy další? A tam se každý bude chovat racionálně. Teď přece taky nastavujeme precedent do budoucna. Chtěl bych, aby se trochu zklidnily emoce. Hnutí ANO volby vyhrálo. Sice mizerně, ale vyhrálo.

Benda: Nevyhrálo. Volby jsme vyhráli my, sorry, Radku. O tom není žádná diskuse.

Vondráček: Máme nějaký volební systém, z něho vzejdou mandáty. Na honu se taky počítají zajíci, a ne počet výstřelů. Na mandáty jsme vyhráli, bohužel jen těsně. A nemáme k sobě tradičního partnera, který vypadl.

Benda: Nemáte k sobě žádného partnera.

Gazdík: Připočtěte do svých počtů nás a bude i vám v ANO evidentní, že vyhrála touha po změně.

Vondráček: Pánové, já doteď nevím, jak chcete obsazovat sněmovnu. Slyšel jsem sice nějaká vyjádření, že budete dál postupovat v koalicích, ale proč jste si pak vytvořili svoje kluby? Pak se už vůbec nedivte, když se chceme bránit. Protože pro vás velký počet klubů samozřejmě znamená žádat další přednostní práva. A to chcete vládu. Jestli nepochopíte, že se musíme domluvit, tak platí zákon akce a reakce. Dvaasedmdesátičlenný klub se dokáže bránit.

Pánové Gazdíku a Bendo, souhlasíte s názorem Zbyňka Stanjury, že by se poslancům za ANO neměla dávat ani vedení výborů?

Gazdík: Za normální situace ne. Bohužel my dnes nejsme v normální situaci. Nevíme, jestli prezident je zdráv, nebo ne, jestli je, nebo není schopen vykonávat své ústavní úlohy. Naší odpovědností je zajistit stabilitu. A pokud, jak správně říkal Radek Vondráček, v politice funguje systém tlaků a protitlaků, znamená to, že když jedna strana něco udělá, například když Andrej Babiš přijme pověření sestavovat vládu, druhá strana bude muset přitlačit. Já si to nepřeji, myslím, že opozice má mít ve funkcích parlamentu poměrné zastoupení. Ale předsedu sněmovny v dané situaci prostě nemůžeme pustit. V případě, že prezident není schopen vykonávat své funkce, předseda sněmovny získává mimořádnou roli. Až standardně dojde ke jmenování premiéra, jsme připraveni opozici ve vedení sněmovny i ve výborech přiměřené zastoupení dát.

Benda: Přesně. Teď se hraje o to, jestli Andrej Babiš přijme první pověření k sestavení vlády. Jestli ano, dělá si z občanů republiky srandu, balamutí je, že snad ve sněmovně existuje jiná většina. Pokud hrozí scénář, že dál budou pokračovat vlády Andreje Babiše, byť nezískají většinu ve sněmovně, tak jsme rovnýma nohama ve žravé variantě. To je náš vzkaz Hradu i ANO.

Pane Vondráčku, má Andrej Babiš vůbec přijímat případné pověření k sestavení vlády od prezidenta, když to stejně nedává smysl?

Vondráček: Mně to dává smysl v rámci vyjednávání. Protože co je to za taktiku, pokud nám pan Stanjura přes média vzkazuje, že nás nechce pustit vůbec k ničemu? Když to budete chtít po zlém, budete to mít po zlém. My vzhledem k dnešní situaci chceme jednat o celém balíčku: o vládním pověření, o obsazení sněmovny, obecně o tom, co bude. Hnutí ANO není prezident Zeman, já jsem parlamentní člověk a mě zajímá parlament.

Co když prezident bude dál ve stavu, v jakém je teď? Přináší to procesní problém? Nebo se prostě ustaví nová sněmovna a dění dál jede bez prezidenta?

Gazdík: Zkuste si prosím představit, že když byl včera (v neděli 10. října pozn. red.) na zámku v Lánech Andrej Babiš, že by od prezidenta dostal pověření. Následně pana prezidenta odvezla záchranka a bohužel, podle mě je to velmi neetické, jsme viděli stav, v němž se pan prezident nachází. Jak by národ věděl, že Babiš to pověření skutečně má, že to je opravdu svobodná vůle pana prezidenta, že ho nedostal třeba od pana poradce Nejedlého?

Benda: Teď má prezident jednu jedinou ústavní povinnosti: svolat úvodní zasedání Poslanecké sněmovny. Pokud by toho nebyl schopen, sněmovna se sejde třicátý den po volbách. Po skončení této schůze dochází k demisi vlády a pak dochází i k případnému pověření nového předsedy vlády. My, obě koalice, samozřejmě můžeme úplně v klidu jednat o sestavení vlády, aniž bychom potřebovali pověření prezidenta. My se do té ustavující schůze klidně dohodneme, a pak, po ustavující schůzi, přichází akt prezidenta republiky, který je nezbytný: že jmenuje nového premiéra.

Bylo vzhledem k inflaci, zadlužení, ceně energií a Green New Dealu v těchto volbách o co stát? Není vítězství v dané situaci vstupenka na kapitánský můstek Titaniku?

Vondráček: Nepochybně nás čeká složitá doba. A poněvadž přepřahání vždycky něco stojí, bylo by lepší pokračovat v něčem, co už je zaběhnuté. Před osmi lety byla například výstavba dálnic v tristním stavu. Teď se u nás ve Zlínském kraji bude klepat kladívkem. Takový pokrok je všude, toto byla kompetentní vláda. Premiér Babiš vždycky razil, že neexistuje, aby na dopravní stavbu, když už má stavební povolení, nebyly peníze. Dnes mám velkou obavu z deklarovaných škrtů, jsem z toho fakt nervózní. Říkám to jako příklad, proč by to chtělo širokou dohodu o národních zájmech.

Gazdík: Dovolím si nesouhlasit. Kdyby to pokračovalo stejným způsobem, jakým jste hospodařili doposud, tak zhruba v roce 2030 republika zkrachuje a staneme se další Argentinou.

Vondráček: Nejeďme už kampaň. To je samozřejmě nesmysl.

Benda: Radku, ty jedeš kampaň. Proboha, jaká kompetentní vláda? Větší bandu zoufalců jsme tu neměli celých těch třicet let. Žádná kontinuita. Potřebujeme diskontinuitu. A k tomu Titaniku: Vždycky když přebíráme vládu po levici, čeká nás trošku plavba na Titaniku. Jsme na to zvyklí.