„Zaútočíš-li na krále, raději nemiň,“ je rada gangstera Omara Littlea ze seriálu The Wire - Špína Baltimoru nepřátelskému kriminálníkovi. Za rebelii proti králi lze totiž zaplatit pouze tu nejvyšší cenu. Poučka by se také dala parafrázovat jako „puče se mají dotahovat do konce“. Před dvěma měsíci Jevgenij Prigožin, šéf žoldnéřské skupiny Wagner, minul a opustil svůj převrat v polovině. Před třemi dny naplnil svůj osud a zemřel při pádu soukromého letadla.
Na nedávném summitu BRICS v Jižní Africe, kde Vladimir Putin vystoupil přes videokonferenci, mluvil také o tzv. zlaté miliardě. Podle této teorie, která pochází ze Sovětského svazu, svět ovládá miliarda nejbohatších a nejmocnějších lidí na planetě a ostatní jsou obyvatelé „druhé kategorie“. Na summitu v Johannesburgu Putin vyzdvihl, že BRICS je alternativa proti této údajné miliardě lidí ovládajících svět. Informovala o tom například ruská agentura TASS. V minulosti o této teorii psal server NPR.
Dobrovolníci plnící vojenské úkoly budou muset složit přísahu před ruskou státní vlajkou, stejně jako to dělají ruští vojáci. Stanovuje to nový dekret prezidenta Vladimira Putina, o kterém dnes informovala agentura TASS. Ruská státní média o dekretu informovala dva dny poté, co při pádu letadla v Tverské oblasti nejspíš zahynul šéf soukromé Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenij Prigožin.
Co předcházelo pádu letadla s majitelem a šéfem Wagnerovy armády Jevgenijem Prigožinem? První verze, že letoun zasáhla ruská raketa země-vzduch, je zřejmě překonaná. Podle amerických tajných služeb stál nejspíš za pádem letadla úmyslně vyvolaný výbuch. Existují ale i další verze: chyba pilota nebo porucha letadla. Podle Prigožinovy letušky byl totiž let opožděn kvůli urgentním opravám.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se již tři týdny neukázal na veřejnosti, přesněji od doby, kdy se v americkém listu The New York Times (NYT) objevily jeho výroky, že „volby v Rusku nejsou ve skutečnosti demokracií, ale drahou byrokracií“, a že ruské prezidentské volby příští rok „vyhraje Vladimir Putin s 90 procenty hlasů“, upozornil americký časopis Newsweek.
Usekněte hadovi hlavu a zabijete celé tělo, praví přísloví. Platí totéž pro hlavu žoldnéřské „Wagnerovy armády“ Jevgenije Prigožina, s nímž se tento týden za podivných okolností v Rusku zřítilo letadlo, nebo může soukromá armáda o několika desítkách tisíc mužích přežít i svého zakladatele? To ukáže až čas. Bezprostředně po události, při níž zemřel nejen Prigožin, ale také vojenský velitel wagnerovců Dmitrij Utkin a dalších osm lidí, se nabízí dva nejpravděpodobnější scénáře.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek vyjádřil soustrast všem pozůstalým po pádu letadla s vůdcem soukromé žoldnéřské armády Jevgenijem Prigožinem. Putin podle státní agentury TASS uvedl, že Prigožin se ve středu, kdy se letadlo zřítilo v ruské Tverské oblasti, právě vrátil z Afriky. Označil jej za talentovaného podnikatele se složitým osudem, který udělal i vážné chyby, a uvedl, že vyšetřování pádu stroje si vyžádá čas. Agentura Reuters označila Putinovy výroky za první potvrzení Prigožinovy smrti Kremlem.
Vladimir Putin téměř jistě nařídil ruskému vojenskému velení, aby sestřelilo Prigožinovo letadlo, napsal v prohlášení americký Institut pro studium války (ISW). Ruský prezident se prý potřeboval pomstít za nevydařenou vzpouru wagnerovců z konce června, kterou odsoudil jako „zradu“. A tu dle svých slov neodpouští. Šéf žoldnéřské Wagnerovovy skupiny Jevgenij Prigožin je mrtev, napsal podle ruskojazyčného serveru BBC telegramový kanál Grey Zone, spojovaný s wagnerovci, po středeční havárii letadla v Tverské oblasti.
Rusko chce ukončit válku, kterou na Ukrajině "rozpoutal Západ a jeho satelitní země", řekl ve středu ruský prezident Vladimir Putin na summitu skupiny zemí BRICS. Šéf Kremlu, který k účastníkům setkání hovořil prostřednictvím videopřenosu, zopakoval tradiční narativ Moskvy, že ruská operace na Ukrajině je vynucenou reakcí na kroky Kyjeva a Západu. Agentura Reuters podotkla, že vrcholní představitelé ostatních zemí BRICS ruskou agresi na Ukrajině výslovně neodsoudili.
Excentrický miliardář Elon Musk v minulých týdnech intenzivně řešil, zda nadále poskytovat Ukrajině svůj systém satelitů Starlink. V rozhovoru s bývalým americkým náměstkem ministra obrany Colinem Kahlem, který s ním jednal o dalším používání systému Ukrajinou, se zmínil o tom, že se o budoucnosti systému bavil i s Vladimírem Putinem. Podle bývalého náměstka se obává, že Ukrajina systém nevyužívá jen k obraně, a že může být v Rusku vykreslován jako podporovatel Ukrajiny.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho íránský protějšek Ebrahím Raísí po telefonu probírali možné připojení Íránu ke skupině rozvíjejících se ekonomik BRICS, uvedl ve čtvrtek na svém webu Kreml. Státníci se také bavili o kooperaci v rámci Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO), mezi jejíž členy patří nově i Írán.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, který zvyšuje horní věkovou hranici pro povinnou roční službu v ruské armádě z dosavadních 27 na 30 let. Oznámila to ruská média s odvoláním na Kreml. Zákon začne platit od Nového roku. Spodní věková hranice nadále zůstává na 18 letech, přestože ministr obrany Sergej Šojgu v prosinci navrhoval její zvýšení na 21 let. Tento krok také poslanci schválili v prvním čtení, ale ve druhém čtení to odmítli. Dva senátoři proti změně původně protestovali, ale zákon hladce prošel horní komorou parlamentu, jak avizovala její předsedkyně Valentina Matvijenková.
Ruské námořnictvo ještě v tomto roce obdrží 30 nových lodí. Ruský prezident Vladimir Putin to dnes oznámil na slavnostním ceremoniálu v Petrohradě, kde sledoval přehlídku válečných plavidel a jaderných ponorek.
Rusko se minulý týden rozhodlo neprodloužit obilnou dohodu, díky které se z ukrajinských přístavů dostalo do světa kolem 30 milionů tun obilí. Nyní se ruský prezident Vladimir Putin své kroky rozhodl vysvětlit v dopise africkým lídrům. V dopise uvádí, že z obilné dohody profitovaly především evropské firmy a nikoliv chudé země v Africe, které obilí potřebují. Zároveň v dopise ujistil, že Rusko čeká rekordní úrodu a je připravené nahradit ukrajinské obilí. Západní státy neprodloužení dohody odsoudily.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon zakazující lidem v Rusku změnu pohlaví, oznámila dnes agentura Interfax. Jedinou výjimkou ze zákazu jsou případy, kdy je lékařský zásah nevyhnutelný pro léčbu vrozených vad u dětí, uvedl Interfax. Novela zákona o zdraví občanů, kterou ještě před prezidentovým podpisem jednomyslně schválily obě komory ruského parlamentu, zakazuje jakékoli „lékařské zákroky zaměřené na změnu pohlaví osoby“, stejně jako změnu pohlaví v úředních dokumentech a veřejných záznamech.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal v pondělí zákon o zavedení digitálního rublu - dodatečného nového způsobu ruské měny. O zprávě informuje ruská státní agentura TASS. Tento dodatečný způsob měny se tak stává třetí formou ruského rublu. Digitální ruský rubl se zařadil k stávajícímu hotovostnímu a bezhotovostnímu způsobu. Transakce by se měly provádět přes partnerskou aplikaci platformy digitálního ruského rublu. Provozovatelem platformy je přímo Centrální banka Ruské federace.
Polské ministerstvo zahraničí si v sobotu předvolalo ruského velvyslance, aby se ohradilo proti pátečním výrokům ruského prezidenta Vladimira Putina, který obvinil Varšavu z územních nároků vůči Bělorusku a Ukrajině. Informovala o tom polská média. Polský premiér Mateusz Morawiecki o plánu předvolat si ruského velvyslance informoval v pátek večer.
Povstání Wagnerovců odhalilo Putinovy slabé stránky, uvedl na bezpečnostním fóru v coloradském Aspenu šéf CIA William Burns. Ozbrojená vzpoura pod vedením Putinova přítele a člověka, který je často označován za „Putinova kuchaře“, Jevgenije Prigožina“ podle Burnse ještě přispěla k rostoucí nespokojenosti Rusů. Informoval o tom například server National Public Radio. Ruská nespokojenost vedla i ke zvýšenému zájmu o působení Rusů ve prospěch americké zpravodajské služby.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek varoval, že případné napadení Běloruska bude Rusko pokládat za útok proti sobě samému a na agresi odpoví všemi prostředky. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury. V souvislosti s přesunem žoldnéřů z ruské Wagnerovy soukromé skupiny do Běloruska Polsko ve čtvrtek oznámilo, že přesune část svých vojenských jednotek ze západu na východ země, tedy k běloruské hranici.
Ruští vyšetřovatelé zadrželi prominentního nacionalistu Igora Girkina. Oznámila to jeho žena a potvrdil advokát. Bývalý důstojník tajné služby Girkin, který je znám také jako Igor Strelkov, od jara 2014 velel milicím proruských separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny. Tento stoupenec války proti Ukrajině poslední dobou stále ostřeji kritizoval ruské vojenské velení i prezidenta Vladimira Putina a označoval je za neschopné.
Rusko na srpnovém summitu rozvíjejících se ekonomik BRICS nebude zastupovat prezident Vladimir Putin, ale ministr zahraničí Sergej Lavrov, uvedla dnes ruská státní agentura TASS s odvoláním na kancelář jihoafrického prezidenta. Na Putina vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí do Ruska během nynější války. Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa žádal ICC, aby Putina během summitu nemusel zatknout, protože to by hrozilo válkou.
Satelitní snímky po útoku na Kerčský most ukazují, že důležitá spojnice pevninského Ruska s anektovaným Krymem utrpěla vážné poškození. Horší, než se původně odhadovalo. Zatímco železniční doprava byla částečně obnovena, obě části silnice zůstávají mimo provoz. Pruhy ve směru na Kerč jsou zcela zničené, ukazují videa z místa a satelitní snímky společnosti Maxar. Poničení mostu, který je důležitou tepnou pro zásobování ruských vojsk bojujících na Ukrajině, připisují ruské úřady útoku ukrajinských námořních dronů.
Ruský stát převzal kontrolu nad ruskou pobočkou francouzské potravinářské firmy Danone a nad pivovarem Baltika, který patří dánské společnosti Carlsberg. Příslušný dekret v neděli podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Obě firmy měly v úmyslu opustit ruský trh v reakci na napadení Ukrajiny Ruskem, uvedla agentura AFP. Podle dekretu přejdou dočasně na ruskou Federální agenturu pro správu státního majetku akcie zahraničních společností v ruských divizích, píše ruskojazyčná verze webu Forbes.
Vedení ruské armády zřejmě v posledních dnech odvolalo dalšího významného generála. Nejnověji měl být podle ruských válečných blogerů zbaven velení generálmajor Vladimir Seliverstov, velitel 106. gardové divize bojující u Bachmutu. Seliverstov by tak byl dalším v dlouhé řadě velitelů, kteří byli v posledních týdnech odstaveni. Informace ale oficiálně nebyla potvrzena. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) je tato vlna odvolání symptomem šířící se neloajality v ruské armádě.
Ruský prezident Vladimir Putin řekl, že po neúspěšné červnové vzpouře nabídl příslušníkům Wagnerovy skupiny, aby dále bojovali na Ukrajině pod vedením svého "přímého" velitele, wagnerovce s přezdívkou Šedý. Putin to řekl v rozhovoru, který dnes otiskl ruský list Kommersant. Prohlásil, že jím jmenovaný wagnerovec byl posledních 16 měsíců skutečným velitelem skupiny. Nabídku podle svých slov Putin učinil při setkání v Kremlu krátce po vzpouře.
Po vzpouře žoldnéřů z Wagnerovy skupiny proti armádnímu vedení z konce června ruské úřady zadržely a vyslýchaly přes deset vysoce postavených armádních představitelů včetně generála Sergeje Surovikina, uvedl americký list The Wall Street Journal, který se odvolává na nejmenované zdroje. Asi 15 důstojníků podle listu navíc přišlo o funkci. O Surovikinovi list napsal, že sice není v "detenčním zařízení", ale že prochází opakovanými výslechy.
Vězněného ruského opozičního představitele Alexeje Navalného nutí ve vězení už 100 dní v kuse poslouchat stále stejný dvouhodinový projev ruského prezidenta Vladimira Putina. Upozornila na to stanice Nastojaščeje vremja. Ruská ochránkyně lidských práv Olga Romanovová stanici řekla, že jde o snahu o převýchovu, ale i mučící metodu. Že jde o mučící metodu, si myslí také psychoanalytička Anastasija Rubcovová.
Když vůdce ruské žoldnéřské wagnerovské skupiny Jevgenij Prigožin ohlásil pochod na Moskvu s cílem sesadit ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova, vypadalo to na zásadní krizi ruského státu. Pak ale vzpoura skončila stejně náhle, jako začala. Podle dohody, kterou údajně vyjednal běloruský prezident Alexandr Lukašenko, wagnerovci dostali imunitu za vzpouru a za to se mohli stáhnout do Běloruska. Svět si mezitím lámal hlavu, co se vlastně stalo. Pro Týdeník Echo se to pokouší aspoň částečně objasnit Mark Galeotti, jeden z nejuznávanějších expertů na současné Rusko.
Co se přesně stalo během vzpoury žoldnéřské Wagnerovy skupiny vedené Jevgenijem Prigožinem, stále není jasné. Wagnerovci se nejspíše snažili vyhnout začlenění do regulérní ruské armády. O důsledcích celé akce hovořil pro Echo24 turecký vojenský analytik Can Kasapoğlu. Ten dříve působil jako výzkumník na NATO Defense College v Itálii a jako hostující vědecký pracovník v NATO Cooperative Cyber Defense Center of Excellence v Estonsku.
Ruský prezident Vladimir Putin přijal pět dní po vzpouře žoldnéřů z Wagnerovy soukromé společnosti jejich šéfa Jevgenije Prigožina v Kremlu. Spolu s ním se setkal i s více než 30 dalšími lidmi z vedení skupiny a veliteli. Podle agentury Interfax to dnes řekl prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Wagnerovci podle něj na schůzce zdůraznili, že Putina jako hlavu státu a vrchního velitele ozbrojených sil uznávají. Prigožin se s Putinem setkal 29. června po neúspěšném tažení Wagnerovců na Moskvu.
