Tag: USA

Články k tagu

Jak má Praha zareagovat na Trumpa

Mezinárodní politika měla letos ostrý start. Po únosu prezidenta Venezuely a výzvách íránským demonstrantům, aby povstali, Donald Trump vystupňoval rétoriku proti Grónsku, které chce pro USA od Dánska (a proti přáním tamních Inuitů) získat. S Dánskem se solidarizuje podstatná část evropských zemí, zatímco Česká republika mlží. O tom, jak má na americkou agresivitu reagovat Praha, přišli diskutovat první náměstek ministra zahraničí Jiří Brodský, profesor politologie a mezinárodního práva na Filozofické fakultě ZČU v Plzni a předseda spolku Svatopluk Petr Drulák, konečně i bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský, nyní vyučující na Fakultě sociálních věd UK.

„Stále více lidí chápe oprávněnost ruského postoje.“ Putinův zmocněnec Dmitrijev v Davosu jednal s Američany

Vyslanec ruského prezidenta Kirill Dmitrijev prohlásil, že vedl konstruktivní rozhovory s americkými představiteli o konci konfliktu na Ukrajině. Dmitrijev v úterý přicestoval do švýcarského Davosu, kde se koná výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). „Dialog je konstruktivní a stále více lidí chápe oprávněnost ruského postoje,“ řekl Dmitrijev po jednání s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a s prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem o situaci na Ukrajině.

ČR upřednostňuje debatu a hledání řešení v otázce americké hrozby zavedením cel, uvedla Schillerová

Česká republika upřednostňuje debatu a hledání řešení, pokud jde o americké hrozby zavedením cel, uvedla v úterý v Bruselu nová česká ministryně financí Alena Schillerová. Je ale třeba mít připraveny nástroje na případnou reakci, dodala s tím, že v tom souhlasí se zástupci Francie. Schillerová se v úterý v belgické metropoli účastnila jednání ministrů financí zemí unie.

Babiš vysvětluje spor o Grónsko. Na pomoc si vzal glóbus a mapu

Premiér Andrej Babiš na sociálních sítích vysvětloval současný spor o Grónsko. A to i za pomocí glóbusu za 15 000 korun, za který si v minulých dnech vysloužil i řadu posměšků. „Zase bavím některé lidi na sítích a někteří se mi smějí, protože mají jiný mozek než já,“ komentoval posměšné komentáře. Předseda vlády ve videu upozornil na rozdílné perspektivy polohy Grónska na mapě a právě na glóbusu a jeho blízkou polohu mezi USA a Ruskem. Upozornil, že právě přes tento ostrov by v případě konfliktu mohly letět z Ruska na USA rakety.

Krym je pro bezpečnost Ruska stejně důležitý jako Grónsko pro USA, prohlásil Lavrov

Krym je pro bezpečnost Ruska stejně důležitý jako Grónsko pro USA, prohlásil v úterý ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle státní agentury TASS. Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala ukrajinský Krym v roce 2014. Šéf ruské diplomacie na tiskové konferenci v Moskvě zároveň podle agentury Reuters řekl, že Washington ví, že Rusko nemá v plánu převzít kontrolu nad Grónskem.

Američané vyslali letadla na svou vojenskou základnu v Grónsku

Letadla společného americko-kanadského velitelství protivzdušné obrany NORAD brzy dorazí na americkou vojenskou základnu Pituffik v Grónsku. Velitelství protivzdušné obrany to dnes večer píše na sociální síti X. Napětí tak narůstá. Večer totiž dorazil do Grónska neupřesněný větší počet vojáků dánské armády, kterým velí samotný náčelník generálního štábu generál Peter Boysen. Kodaň zatím na přílet amerických armádních letounů do Grónska nereagovala.

Shodli jsme se s papežem, že o Grónsku se má dále jednat, uvedl Pavel

Český prezident Petr Pavel se s papežem Lvem XIV. shodl, že zdaleka nebyly využity všechny možnosti k řešení situace kolem Grónska a vztahů Spojených států s Evropou. Pavel to řekl českým novinářům po audienci u hlavy katolické církve ve Vatikánu. Respekt k pravidlům by měl mít přednost před tlakem, řekl Pavel. Americký prezident Donald Trump usiluje o získání Grónska, které je autonomním dánským územím. Trump přitom nevylučuje využití síly, o víkendu ale kvůli věci pohrozil několika evropským zemím zavedením cel.

Vietnam a Maďarsko se hlásí do Trumpovy Rady míru. Členství by mělo stát miliardu dolarů

K členství v Radě míru, kterou pod svým vedením chce zřídit americký prezident Donald Trump, se zatím přihlásily Vietnam a Maďarsko. Podle agentury AP však pozvánku dostala řada dalších zemí, ačkoliv není jasné kolik jich je. Podle amerických představitelů by se za stálé členství v orgánu měl vybírat poplatek ve výši jedné miliardy dolarů (skoro 21 miliard korun). Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle AP místním médiím řekl, že premiér Viktor Orbán souhlasí s pozváním do Rady míru.

„Už necítím povinnost myslet jen na mír, napsal Trump norskému premiérovi

Americký prezident Donald Trump ve zprávě adresované norskému premiérovi Jonas Gahr Støremu oznámil, že už necítí povinnost myslet jen na mír. Jako důvod zmínil, že nebyl oceněn Nobelovou cenou míru. Napsal, že ačkoli bude mír podle něj vždy převažující, může nyní přemýšlet o tom, co je dobré a správné pro Spojené státy americké. Premiér Jonas Gahr Støre deníku Aftenposten potvrdil, že tuto zprávu od amerického prezidenta obdržel.

Němečtí vojáci po 44 hodinách zase odletěli z Grónska. Bundeswehr hodnotí misi jako úspěšnou

Německá armáda v neděli stáhla svůj průzkumný tým z Grónska. Patnáct příslušníků Bundeswehru odletělo z letiště v hlavním městě Nuuk po zhruba 44 hodinách pobytu. Letoun společnosti Icelandair odstartoval s přibližně hodinovým zpožděním způsobeným nutností odmrazování stroje a zamířil přes Reykjavík a Kodaň zpět do Německa. Němečtí vojáci začali nastupovat do letounu krátce po 14:25 místního času, informoval deník Bild.

Grónský virtue signalling

Evropský internet plní (notabene vytvořené americkou nebo čínskou AI) filmy, na nichž hrdinští polární medvědi, lego vojáčci nebo sněhuláci pod vlajkou EU hájí dánskou kolonii před imperiálními choutkami Spojených států Donalda Trumpa. Dvě čísla z posledních dnů mohla v tomto kontextu obzvláště zaujmout. Na jedné straně přes 60 procent Němců deklaruje, že by EU měla v případě potřeby v Grónsku vojensky zasáhnout proti americké invazi. Na straně druhé je podle posledního výstupu Gallupova institutu jen 23 procent Němců ochotno bránit svou zemi v případě konfliktu. Implicitně – konfliktu s Ruskem.

Brusel zvažuje „členství druhé kategorie“. Ukrajina by mohla vstoupit dříve, ale bez hlasovacího práva

Evropská unie pracuje na zásadní reformě pravidel pro rozšiřování unie, která by zavedením dvoustupňového modelu mohla výrazně urychlit přijetí Ukrajiny. Podle informací deníku Financial Times (FT) by tento krok mohl být klíčovou součástí budoucí mírové dohody o ukončení války. Kyjev by však musel výměnou za rychlost akceptovat dočasné a výrazné omezení svých rozhodovacích pravomocí.

Obchodní dohoda mezi EU a USA se podle bývalého švédského premiéra „pravděpodobně zhroutí“

Podle Carla Bildta, bývalého švédského premiéra, to, že americký prezident Donald Trump uvalil cla na osm evropských zemí, které vyslaly vojenské jednotky do Grónska, „velmi pravděpodobně způsobí kolaps nedávno podepsané obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Bild to napsal na síti X. Tato dohoda, která byla uzavřena loni v červenci, zahrnovala zejména 15% cla na veškeré evropské zboží vstupující do Spojených států. „Konfrontace se začíná zostřovat,“ uvedl Carl Bildt.

Mezi senátory USA se schyluje k souboji o Grónsko. „Jak nám může někdo věřit, když zradíme Dánsko?“

Napětí kolem Grónska se dál stupňuje. Ostrá slova z Bílého domu, obavy mezi Gróňany i nezvyklá diplomatická mise amerických zákonodárců do Dánska dohromady vytvářejí atmosféru, která podle místních působí jako psychologická válka. V Kongresu USA se zároveň schyluje k souboji mezi senátory, kteří podporují a naopak odsuzují kroky prezidenta USA Donalda Trumpa. „Jak nám může někdo věřit, pokud zradíme Dánsko jako spojence v NATO?“ ptá se demokratický senátor Chris Coons.

Diplomacie místo raket. Trumpův vyslanec Witkoff nastínil plán pro jednání s Íránem

Americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff naznačil, že administrativa Donalda Trumpa preferuje diplomatické řešení napětí s Íránem před přímým vojenským zásahem. Witkoff to uvedl ve čtvrtek na konferenci Izraelsko-americké rady na Floridě v reakci na zprávy o násilném potlačování protivládních protestů v zemi. Podle vyslance by případná diplomatická dohoda musela komplexně řešit íránské jaderné ambice, raketový program i podporu militantních skupin v regionu.

Ministerstvo spravedlnosti USA vyšetřuje guvernéra Walze. Za údajné spiknutí proti federálním agentům

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů. Informovala o tom stanice CBS s odvoláním na informované zdroje. Mezi vyšetřovanými představiteli jsou podle stanice guvernér státu Tim Walz a starosta města Jacob Frey. Oba politici kritizovali zastřelení 37leté Renée Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna.

Fico podepsal v USA dohodu o spolupráci v jaderné energetice. Westinghouse postaví na Slovensku JE

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky. Informovala o tom agentura Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.

Šéf CIA jednal v Caracasu s Rodríguezovou. USA sázejí na stabilitu Venezuely

Šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe se ve čtvrtek v Caracasu setkal s venezuelskou prozatímní prezidentkou Delcy Rodríguezovou, informovala dnes americká média. Jako první to s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele napsal deník The New York Times (NYT), podle něhož jde o další důkaz toho, že Bílý dům považuje vládu Rodríguezové za nejlepší cestu k udržení stability v této zemi po americkém únosu tamního prezidenta Nicoláse Madura 3. ledna do New Yorku.

Ukrajinská delegace je na cestě do USA. Budou jednat o bezpečnostních zárukách a poválečném rozvoji

Ukrajinská delegace je na cestě do USA, kde ji čeká jednání o bezpečnostních zárukách a o poválečném rozvoji. Uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Velvyslankyně v USA Olha Stefanišynová později oznámila, že ukrajinská výprava bude jednat s americkými zástupci v sobotu v Miami na Floridě. „Pracujeme na dvou klíčových dokumentech – dohodách o bezpečnostních zárukách a ekonomické prosperitě Ukrajiny v celkovém objemu až 800 miliard dolarů (asi 16,7 bilionu korun),“ uvedla Stefanišynová.

Trump hrozí uvalením cel na země, které nepodpoří jeho plány týkající se Grónska

Americký prezident Donald Trump v pátek prohlásil, že může uvalit cla na země, které nepodpoří jeho plány na převzetí Grónska, které je součástí území Dánska, členského státu NATO. „Mohu uvalit cla na země, které nepodpoří Grónsko, protože Grónsko potřebujeme pro národní bezpečnost,“ řekl Trump na kulatém stole o zdravotnictví v Bílém domě.

Němečtí vojáci letí do Grónska. Státy NATO začínají střežit strategický ostrov

Patnáct příslušníků německého Bundeswehru je dnes na cestě do Grónska, kam míří na pozvání Dánska. Cílem mise je prozkoumat možnosti pro budoucí rozsáhlá cvičení a případnou trvalou přítomnost spojeneckých sil v Arktidě. O zahájení operace, která má být předzvěstí nového bezpečnostního konceptu, informuje německý list Bild. Skupina expertů složená ze zkušených členů armády v pátek odletěla z dánského vojenského letiště Karup.

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu. Podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás.

Trump míří doleva

Podle analytiků i predikčních trhů američtí republikáni v letošních volbách do Kongresu, tzv. midterms, s vysokou pravděpodobností přijdou o kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů, ne-li i nad Senátem. Což vzbuzuje otázku, jak bude Donald Trump dál vládnout. Odpověď ale může být překvapivá.

Puč, který nebyl. Jak probíhala první americká intervence v Íránu

Americký prezident Donald Trump varoval íránský režim, že pokud začne střílet do demonstrujících, tvrdě proti němu zasáhne. Teherán proti protestům krvavě zakročil. V Americe sídlící neziskovka zabývající se lidskými právy v Íránu identifikovala téměř 650 obětí nepokojů. Vládní íránské zdroje anonymně řekly deníku The New York Times, že při protestech zemřelo na 3000 lidí. Jiné neziskovky počet mrtvých odhadují na 12 až 20 tisíc. Zatímco svět čeká, jestli Trump splní svou hrozbu, objevují se varování ohledně moudrosti amerického zásahu.

Praha–⁠⁠⁠⁠⁠⁠Washington. Hledá se sebevědomí

České republice nově vládnou suverenisté, ale podle diplomatického zápisu, jehož se zmocnil Deník N, má ten suverenismus jisté limity. Je limitován na nesouhlas s některými extrémnějšími částmi extrémního Green Dealu, s migračním paktem EU a se způsobem, jakým západní Evropa chce pokračovat v konfliktu s Ruskem. Mezitím v zóně NATO vyvstala hrozba agrese proti členskému státu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Spojené státy proti dánskému Grónsku –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a v této nečekané situaci Praha nezaujala postoj.

Trump pohrozil povoláním armády k potlačení protestů v Minnesotě

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům v Minnesotě využije zákon o povstání, který mu umožňuje povolat vojsko. Trumpovo vyjádření přichází poté, co federální agenti ve středu střelili muže v Minneapolisu do nohy poté, co podle ministerstva vnitřní bezpečnosti zaútočil na jednoho z agentů lopatou na sníh a koštětem, píše agentura AP. Několik stovek protestujících se v Minneapolisu tentýž den střetlo s bezpečnostními složkami.

Nejméně jedna americká letadlová loď se přesouvá na Blízký východ, protože napětí s Íránem dále roste

Nejméně jedna americká letadlová loď se přesouvá směrem k Blízkému východu, protože napětí s Íránem nadále roste, potvrdily ve čtvrtek vojenské zdroje televizi Fox News. Zatím není jasné, zda se jedná o USS Abraham Lincoln, která v současnosti operuje v Jihočínském moři, nebo o jednu ze dvou letadlových lodí, které začátkem tohoto týdne opustily Norfolk a San Diego, jelikož se očekává, že cesta do oblasti bude trvat nejméně týden.

VIDEO: „Poslední dny byly náročné.“ Bojuje se slzami, hlas se jí třese. Emocionální vystoupení grónské ministryně

Grónská ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtová, v grónské televizi KNR popsala středeční jednání s představiteli americké administrativy. Zdůraznila odhodlání ostrova čelit nárokům Spojených států. Během vyjádření na ní však viditelně dolehly emoce, všiml si například Bild. Z vystoupení je patrné, pod jak silným tlakem se spolu s dánským ministrem zahraničí Larsem Rasmussenem ocitli.

Saúdská Arábie, Katar a Omán přesvědčily Trumpa, aby „dal Íránu šanci“. Útok se odkládá?

Saúdská Arábie, Katar a Omán se snažily odradit amerického prezidenta Donalda Trumpa od útoku na Írán a varovaly před „vážnými důsledky pro region“, řekl ve čtvrtek agentuře AFP vysoce postavený saúdský úředník. Údajně Trumpa přesvědčili, aby nazaútočil. Tři státy Perského zálivu „vynaložily na poslední chvíli intenzivní diplomatické úsilí, aby přesvědčily prezidenta Trumpa, aby dal Íránu šanci prokázat své dobré úmysly,“ uvedl úředník pod podmínkou anonymity.