Nečekané vášně budí návrh novely azylového zákona. Ten rozšiřuje důvody pro neudělení azylu, zároveň ale stanovuje, za jakých podmínek může v zemi zůstat cizinec, který spáchal trestný čin.
Přiznejme evropskému soudnímu dvoru, že není zpolitizovaný. Kdyby byl, jistě by našel způsob, jak odložit svůj čerstvý rozsudek týkající se azylové politiky za termín voleb do europarlamentu. Rozsudek sice nepřinesl žádný průlom, potvrdil známý stávající výklad. Politicky uvažující člověk by se snažil nepřipomínat voličům týden před volbami, že ten výklad sponzorovaný evropskými institucemi je šílený.
Norské ministerstvo zahraniční vyzvalo Varšavu, aby kvůli „nepřijatelnému chování“ odvolala svého konzula v Oslu. S odvoláním na mluvčího ministerstva Pera Bardalena Wiggena to v úterý oznámila agentura AFP. Konzul se podle ní angažoval v případech dětí, které odebíral norský úřad pro zajištění sociální a právní ochrany nezletilých Barnevernet.
Norka Silje Garmová, která vloni v září utekla s dcerou do Polska ze strachu, že ji norská sociální služba Barnevernet připraví i o druhé dítě, získala u českých sousedů azyl. Podle ženiných právníků tím Polsko dokázalo, že rodina je skutečnou nejvyšší hodnotou státu. „Ministerstvo zahraničních věcí vydalo kladné stanovisko k udělení azylu pro Silju Garmovou a její dceru. Dříve tento názor vydal i Cizinecký úřad, který jej musí formálně znovu potvrdit,“ potvrzuje polská advokátní firma, která Garmovou zastupovala.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oznámila, že lidé, kteří překonají jižní hranici USA nelegálně, nebudou splňovat podmínky udělení azylu. Informovala o tom agentura Bloomberg.
České úřady dostaly v posledních deseti letech 85 žádostí o ochranu od dětských uprchlíků, kteří dorazili do republiky z ciziny bez doprovodu dospělých. Od roku 2015 se takový případ neobjevil. Vyplývá to ze statistik ministerstva vnitra za jednotlivé měsíce a roky. Počty opuštěných dětských běženců klesají, před lety se jich do ČR dostávaly desítky ročně.
Vláda v Bruselu řeší delikátní a současně paradoxní situaci. Bývalý major rwandské armády Bernard Ntuyahaga, který si v Belgii odpykal dvacetiletý trest vězení za spoluúčast na smrti deseti belgických vojáků OSN roku 1994 ve Rwandě, požádal v Belgii o azyl. Příbuzní zabitých vojáků jsou zděšeni a znechuceni. Také proto, že je nikdo o propuštění Ntuyahagy oficiálně neinformoval. Šance, že azyl od belgických úřadů dostane, je velmi malá, píší tamní média. Kam ale bývalý rwandský oficír z Belgie zamíří, bude mít zásadní dopad na jeho další osud.
Italský ministr vnitra Matteo Salvini, který je zároveň šéfem protiimigrační vládní strany Liga, nařídil omezit na minimum služby související s azylovými řízeními, která se v současnosti týkají 136.000 cizinců v zemi. Ministr v úterý oznámil, že úřadům zaslal příslušnou směrnicí, která má zamezit plýtvání státními penězi například při zajišťování ubytování pro žadatele o azyl.
Francouzský ministr vnitra nařídil policii, aby připravila vyklizení nelegálních stanových táborů v Paříži, v nichž žije zhruba 2300 migrantů. Gérard Collomb to oznámil po několika týdnech trvajícím sporu s radnicí hlavního města, která žádá systémové řešení problému, informovala ve středu agentura AFP.
Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) chce, aby Evropská unie měla společný azylový systém, který odolá krizím a bude konečně solidární v rozdělování běženců. Řekla to ve čtvrtek v projevu před Spolkovým sněmem. Do června v tomto tématu očekává výrazný pokrok.
Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala státy Evropské unie k pokroku v dohodě o azylovém systému a varovala, že státy očekávající finanční podporu unie musejí v řešení migračního problému projevit solidaritu. Prohlášení podle agentury DPA obsahuje na videu předtočený vzkaz kancléřky účastníkům neformálního summitu EU plánovaného na příští týden.
O Češce a jejích třech dětech, kteří získaly politický azyl na Novém Zélandu kvůli výhrůžkám smrtí od neonacistů, české úřady nic nevědí. Případ této rodiny nezná policie, úřad vlády ani veřejný ochránce práv. Novozélandské úřady jsou povinny jakékoliv detaily případu tajit. Udělení azylu ale prý nemá politický přesah, uvedly tamní úřady pro server Echo24.
Zpráva o tom, že česká rodina získala na Novém Zélandu politický azyl, nechává české úřady v klidu. Mimořádný případ odmítly komentovat úřad vlády i některá ministerstva. Také politici mlčí. Češka a její tři synové přitom získali politický azyl kvůli výhrůžkám smrtí od neonacistů, kterým údajně čelili ve své vlasti.
Dvě členky ruské protestní punkové skupiny Pussy Riot žádají ve Švédsku o azyl. Lucija Džanijanová a Alexia Knedlijakovská to sdělily švédské televizi SVT. Nyní žijí v domě pro žadatele o azyl v Lindesbergu a čekají na rozhodnutí úřadů.
Ministerstvo vnitra stále váhá, jestli má na 70 pronásledovaným křesťanským uprchlíkům z Číny poskytnout v Česku azyl. U některých z nich prodloužilo lhůtu, během které musí o jejich osudu rozhodnout, na nezákonně dlouhou dobu.
Během první poloviny letošního roku přišlo do Německa nově 90 389 žadatelů o azyl. Oznámilo to ve středu německé ministerstvo vnitra. Německo tak podle německé vlády přijímá přibližně stejný počet uprchlíků jako Itálie, která je přitom v poslední době kvůli migrační vlně v ohnisku politické debaty, napsala ve středu agentura DPA.
Evropská komise v úterý pohrozila právními kroky zemím, jež odmítají přijímat migranty v rámci programu přerozdělování podle kvót. Při prezentaci pravidelné zprávy o pokroku programu přerozdělování žadatelů o azyl zdůraznil eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos, že Maďarsko a Polsko dosud nepřevzaly z Itálie nebo Řecka ani jednu osobu.
O azyl v Německu usiluje také stále více tureckých diplomatů, vláda ví o 136 žádostech od Turků s diplomatickým pasem. S odvoláním na ministerstvo vnitra o tom v pátek informovala agentura DPA. V Německu se chtějí takto usídlit i rodinní příslušníci tureckých diplomatů.
Více než 90 procent všech cizineckých úřadů v Německu není schopno kvůli nedostatečnému technickému vybavení ověřovat v digitálních databázích otisky prstů žadatelů o azyl, což nadále migrantům umožňuje snadno se opakovaně zaregistrovat. V úterý o tom s odvoláním na Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) informoval deník Die Welt. Do Německa za poslední dva roky přišlo téměř 1,2 milionu žadatelů o azyl.
Ruský bloger Vladimir Luzgin, který byl odsouzený k obří pokutě za sdílení článku o druhé světové válce na sociální síti VKontaktě, se rozhodl utéct do České republiky. Požádal o politický azyl, o kterém české úřady rozhodnou do půl roku. Luzgina soud potrestal za to, že sdílený článek obviňoval z rozpoutání druhé světové války kromě Německa také Sovětský svaz.
V uprchlickém táboře nedaleko severoitalských Benátek v noci na úterý zasahovala policie kvůli nepokojům, které vyvolala smrt mladé ženy z Pobřeží slonoviny. Pětadvacet zaměstnanců azylového zařízení se muselo zabarikádovat v kancelářích a několik hodin čekat na pomoc, uvedl list La Repubblica.
První Afghánku, která získala oprávnění pilotovat letadlo, v rodné zemi chválili a její příběh „obletěl“ světová média. Teď ale Nílúfar Rahmání požádala o azyl ve Spojených státech amerických a poštvala tím proti sobě afghánskou vládu. Čtyřadvacetiletá pilotka zdůvodnila rozhodnutí tím, že postavení žen se v Afghánistánu nezlepšuje a doma jí vyhrožují smrtí. Informoval o tom server rozhlasové stanice Svobodná Evropa.
Počet migrantů přicházejících do Německa se v listopadu proti předcházejícím dvěma měsícům opět zvýšil. Od srpna počet lidí, kteří v zemi hledají útočiště, přitom plynule klesal, informovalo v pátek německé ministerstvo vnitra. Spolková vláda v pátek také přijala zprávu o situaci migrantů v zemi. Podle ní žije lidí s cizím původem v Německu asi 17,2 milionu, což je 21 procent všech obyvatel země.
Většina uprchlíků, která v Německu požádala o azyl, bude moci v zemi zůstat. V období od července do září letošního roku získaly mezinárodní ochranu tři čtvrtiny uchazečů o azyl. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním údaje, které německá vláda poskytla parlamentní straně Levice.
Za národního socialistu, nikoli člena sociální demokracie označil svého stranického kolegu Jeronýma Tejce končící ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). ČTK řekl, že kdyby prošly změny, které chce Tejc prosadit v zákonu o azylu a v Listině základních práv a svobod, Česká republika by ustoupila od svých mezinárodních závazků.
Německo odmítá na svých hranicích do země vpustit stále více migrantů. Roste také počet deportací neúspěšných žadatelů o azyl. S odvoláním na údaje spolkové vlády o tom informoval list Neue Osnabrücker Zeitung.
Trampoty iráckých křesťanů v České republice a jejich českých pomocníků s (některými) iráckými křesťany jsou měřeno čísly drobnost.
