Vznikla nová platforma proti covidovým omezením. Chartu 2022 zveřejnili její mluvčí: profesor Jiří Beran a právníci Tomáš Nielsen a Jindřich Rajchl. Cílem je podle mluvčích především sjednotit skupiny, které se v posledních letech ozývají proti omezování svobody ze strany státu. Prvním signatářem se stal bývalý disident John Bok. Sdružení chce upozorňovat především na konkrétní porušování práv a předkládat návrhy na jejich ochranu.
V lednu každého roku stojí za to připomenout si Chartu 77, protože Charta, to bylo lednové dítě. Letos je to výročí trochu kulatější a zase už o něco vzdálenější: je už stará jako člověk, který začíná stárnout, tedy pětačtyřicet let, takže první signatáři jsou již veteráni, skoro podobně jako tehdy byli třeba legionáři nebo vůbec vojáci první války, to znamená, že se už pomalu stávali vzácností.
Ve věku osmdesáti let zemřel v pondělí Petr Uhl, český novinář a komentátor a politik (po revoluci poslanec, v letech 1998–2001 zmocněnec vlády pro lidská práva), autor několika knih (dožil se ještě vydání výboru svých textů z let 1969–1989 pod titulem Za svobodu je třeba neustále bojovat), význačný bojovník proti komunistickému režimu, jejž ale na rozdíl od většiny ostatních disidentů kritizoval zleva jako ne dost socialistický, socialismu se zpronevěřivší.
Soud ve čtvrtek uznal čtveřici bývalých příslušníků komunistické Státní bezpečnosti (StB) vinnými z toho, že při takzvané akci Asanace šikanovali disidenty a nutili je k emigraci. Karlu Hájkovi a Rudolfu Peltanovi uložil dvouleté podmíněné tresty, u Zbyňka Dudka a Jiřího Šimáka upustil od potrestání. Oba dva už dříve dostali za týrání odpůrců komunistického režimu nepodmíněné tresty 3,5 roku vězení, což předsedkyně senátu Olga Kalašová označila za dostatečné. Verdikt není pravomocný.
Zemřel katolický kněz František Lízna, v téhle zemi nebylo mnoho takových lidí. V různých médiích a na sociálních sítích je možné si přečíst různé osobní vzpomínky na něj, v některých může být znát až dotek mystéria – třeba ve vyprávění spisovatele Pavla Kosatíka zveřejněném na Facebooku.
Zuzana Brikciusová mi vždy připomínala postavu ze secesních obrazů z vídeňské kavárny, kam ovšem patří. Je vídeňsky šarmantní, občas prostořeká a přímočará. Kdysi dávno v Čechách byla nejmladší chartistkou, pak odešla do Rakouska, ke si vzala Eugena Brikciuse, básníka života a animátora společnosti. Občas se vrátí do Čech a je z toho rozruch.
Ve věku 92 let zemřel v úterý ráno filozof, publicista a někdejší disident a mluvčí Charty 77 Ladislav Hejdánek. Uvedl to Český rozhlas, kterému to řekla Hejdánkova příbuzná, režisérka Hana Kofránková. Za normalizace byl Hejdánkovi odepřen přístup na akademickou půdu a byla mu znemožněna veřejná činnost, v 80. letech tak pořádal bytové semináře. Po roce 1989 působil na Univerzitě Karlově.
Ve věku 67 let po dlouhé nemoci zemřela pedagožka a signatářka Charty 77 Hana Jüptnerová z Vrchlabí na Trutnovsku. Potvrdila to režisérka a dokumentaristka Libuše Rudinská.
Pokud si někdo zaslouží pohřeb se státními poctami, je to právě Vlasta Chramostová, uvedl v neděli předseda Ústavního soudu a signatář Charty 77 Pavel Rychetský ve vyjádření, které poskytl ČTK. Reagoval tak na nedělní úmrtí divadelní a filmové herečky a rovněž signatářky Charty 77 Vlasty Chramostové. Pohřeb se státními poctami připravuje vláda ve spolupráci s rodinou pro zpěváka Karla Gotta, který zemřel v úterý. Pohřeb Chramostové se uskuteční v pondělí 14. října v 11:00 v Národním divadle.
Zasloužilá umělkyně, jíž bylo zakázáno vystupovat, signatářka Charty 77 a disidentka, která předtím podepsala spolupráci s komunistickou Státní bezpečností (StB) – to je jen část paradoxů z nevšedního života herečky Vlasty Chramostové, která v neděli zemřela. Životní příběh filmové a divadelní umělkyně, která by letos 17. listopadu oslavila třiadevadesátiny, v sobě zvláštním způsobem reflektuje vývoj českých dějin druhé poloviny dvacátého století.
Za takřka šest dekád své kariéry neslezl z vrcholu české populární hudby. Kromě pěveckého génia za to mohl Karel Gott vděčit často i udržováním dobrých vztahů s jakoukoliv vládnoucí garniturou, což vedlo také k tomu, že byl režimem vybrán jako jedna z vůdčích postav prohlášení umělců z „oblasti zábavné a populární hudby“ v reakci na Chartu 77. Později se naopak stalo symbolickým momentem sametové revoluce, když zazpíval hymnu s Karlem Krylem.
Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) od svého vzniku prověřoval stovky bývalých příslušníků Státní bezpečnosti (StB), které podezříval z nezákonného výkonu služby. Odsouzeno bylo dosud asi 20 lidí, a to zejména kvůli akci Asanace, jejímž cílem bylo fyzickým a psychickým nátlakem donutit občany nepohodlné režimu k trvalému opuštění republiky. Na dotaz ČTK to uvedla ředitelka ÚDV Eva Michálková.
Toto bude trochu osobnější zpráva o záležitosti, která v minulých dnech poněkud rozčeřila hladinu zdejší kulturně-společenské scény, zvláště té části, která se považuje za citlivěji založenou ve věcech etiky a morálky.
Ve věku 70 let zemřel politik, ekonom, signatář Charty 77 a jeden ze zakladatelů Občanské demokratické aliance (ODA) Ivan Mašek. Informaci serveru Echo24 dnes potvrdilo několik osob z okruhu Maškových přátel. Podle informací Echo24 zemřel kolem půlnoci z pondělí na úterý.
Jo, to bejvávaly na hranicích časy… Kryti ranní mlhou se z obou stran pohraničními hvozdy plíživě blížily sporé skupinky tichých mužů s batohy na zádech, v nichž přenášeli nebezpečný kontraband.
V sousedství známé restaurace Slamník se nalézá měšťanská vila, za jejímiž vraty se otevírá možnost vstoupit do „domu sběratele umění“, což je zvláštní druh galerie – a zvláštní druh zážitku.
Prezident Miloš Zeman se rozhodl nekondolovat vdově po zesnulém držiteli Nobelovy ceny míru Liou Siao-po. Podle slov jeho mluvčího mu to prý nepřísluší. To rozčílilo signatáře Charty 77 a bývalého politika Daniela Kroupu, podle kterého se Zeman postavil na stranu komunistického režimu a zradil tak své politické poslání, když do politiky původně vstupoval v barvách antikomunistického Občanského fóra.
Petice jsou k něčemu, když se aspoň trochu střetnou s tím, proti čemu byly sepsány.
Politická platforma SPIN (Spravedlnost & Inovace) kolem advokáta Jana Kalvody a hudebníka Michaela Kocába v úterý představí své vlastní znění prohlášení Několik vět. Podle SPINu totiž současná situace ve společnosti vybízí k nové verzi petice z roku 1989, pod kterou se tehdy podepsalo na 40 tisíc lidí. Navíc chce skupina zasáhnout do nadcházejících sněmovních voleb, kandidovat ale nebude.
ROZHOVOR S DISIDENTEM A PUBLICISTOU JIŘÍM TICHÝM. Je pozoruhodnou postavou českého uměleckého prostředí.
Z jistého pohledu by se dalo říci, že Charta 77, jejíž čtyřicáté výročí si letos připomínáme, byla též „komplexním uměleckým dílem“.
V neděli večer se poprvé rozezněl nový zvon Václav, připomínající památku Václava Havla. Následně se přidaly i zvony po celém městě. Sbírku na zhotovení zvonu pořádala Nadace Charty 77.
Anticharta už je téměř zprofanované slovo. Nebylo tomu tak vždycky: v devadesátých letech o ní chtěl mluvit málokdo z těch, kdo byli více či méně donuceni k jejímu podpisu. Převládal pocit, že nad tou trapnou věcí by se měla raději zavřít voda.
Přes 160 původních signatářů Charty 77 žádá po premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) a celé české vládě podporu lidských práv v Číně. Vláda by se podle nich měla také zastat vězněného nositele Nobelovy ceny za mír Liou Siao-poa. Text otevřeného dopisu v pátek poskytla nezisková organizace Post Bellum. Signatáři tím reagují na vládní prohlášení k letošnímu 40. výročí Charty 77, ve kterém se vláda jednomyslně přihlásila k tradicím zápasu Charty o lidská a občanská práva.
V roce 1997 jsem díky „daru pozdního narození“ (v roce 1977 mi bylo jedenáct), a tudíž jaksi s lehkou myslí, sepisoval pro Respekt, kde jsem byl tehdy zaměstnán, delší článek o antichartě.
Zveřejnění československé opoziční iniciativy Charta 77 před 40 lety předznamenala divoká honička bílého saabu herce Pavla Landovského s vozy StB kolem poledne 6. ledna 1977 v pražských Střešovicích a Dejvicích. Ve stíhaném voze seděl vedle Landovského, který řídil, dramatik Václav Havel a spisovatel Ludvík Vaculík.
Češi nemohli očekávat od demokracie víc než to, co přišlo po pádu komunismu, myslí si bývalá disidentka a jedna z prvních signatářek Charty 77 Dana Němcová. Jistota demokratických svobod je podle ní mnohem větší, než jich Češi dokážou využívat. Měli by si vážit nových příležitostí, jaké dává například svoboda projevu nebo cestování, za které už nikomu nehrozí vězení, svobodných voleb a účasti na veřejném životě společnosti, řekla v rozhovoru při příležitosti 40. výročí vzniku Charty 77.
Přesto byla tato víceméně osamocená a od „lidu“ odtržená činnost několika stovek mužů a žen tím nejvýznamnějším a nejvelkolepějším, co se v normalizačním dvacetiletí u nás dělo.
Dnes už je nedílnou součástí českého moderního mýtu. Byla ukována před 40 lety touto dobou, v prosinci 1976. A i kdyby těch třináct let, které zbývaly komunismu v českých zemích, výrazně neovlivnila (o míře jejího vlivu čtěte níže), i tak má své místo v dějinách.
ROZHOVOR S KAMILOU BENDOVOU. Ačkoliv ona sama Chartu 77 nepodepsala, tvořila zázemí svému manželovi, mluvčímu Charty, členovi VONS a dlouholetému politickému vězni Václavu Bendovi.
