Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) od svého vzniku prověřoval stovky bývalých příslušníků Státní bezpečnosti (StB), které podezříval z nezákonného výkonu služby. Odsouzeno bylo dosud asi 20 lidí, a to zejména kvůli akci Asanace, jejímž cílem bylo fyzickým a psychickým nátlakem donutit občany nepohodlné režimu k trvalému opuštění republiky. Na dotaz ČTK to uvedla ředitelka ÚDV Eva Michálková.

„Metody, které příslušníci StB používali, byly v přímém rozporu i s tehdejší takzvanou socialistickou zákonností,“ uvedla Michálková. V praxi šlo podle ní například o bití u výslechu, vyhrožování, vyvážení disidentů na opuštěná místa, kde jim bylo vyhrožováno nebo způsobena újma na zdraví. Mohlo jít také o ponižování osobní důstojnosti. Činnost byla podle ředitelky úřadu vedena systematicky a disidenti v mnoha případech zemi skutečně opustili.

Počet lidí, kteří byli za akce proti disidentům odsouzeni, není podle Michálkové konečný. „Další případy jsou nadále rozkrývány,“ uvedla. „Je však třeba uvést, že řada skutků měla obdobný modus operandi nezákonné činnosti příslušníků StB, avšak nenesla název Asanace,“ doplnila.

V souvislosti s akcí Asanace byli v minulosti odsouzeni například bývalí příslušníci StB Zbyněk Dudek a Jiří Šimák. Za psychické i fyzické týrání disidentů v roce 1981 je soudy potrestaly 3,5 roku vězení.

V únoru 2002 potrestal soud tříletými podmínkami bývalé šéfy 10. správy StB Vladimíra Stárka a Zdeňka Wiederlechnera a bývalého šéfa krajské správy Sboru národní bezpečnosti Prahy a středních Čech Zdeňka Němce. O dva roky později dostalo dalších deset vysokých důstojníků StB rovněž podmíněné tresty. Kvůli akci Asanace byl stíhán také předlistopadový federální ministr vnitra Jaromír Obzina. V lednu 2003 však zemřel.

Dalšími kauzami se nyní zabývají policisté i soudci. Obvodní soud pro Prahu 1 začal například v červnu řešit případ tří příslušníků StB, kteří podle obžaloby v 80. letech donutili emigrovat rodinu s malými dětmi do Francie. Hlavní líčení bylo odročeno na neurčito kvůli námitkám jednoho z advokátů.

Někteří disidenti se kvůli Asanaci soudili se státem kvůli náhradě škody. Například signatář Charty 77 Petr Hanzlík žádal náhradu za dům, který musel v 80. letech prodat, chtěl také vyšší důchod, který mu vinou vystěhování nebyl vyměřen. Soud ale loni uvedl, že je jeho nárok promlčený. Další lidé žádají náhradu škody přímo v trestních řízeních.

Ne všechna odsouzení funkcionářů a pracovníků StB souvisela s akcí Asanace. Alojz Lorenc, poslední náčelník StB, byl v roce 1992 postaven před soud za zneužívání pravomoci veřejného činitele a omezování osobní svobody. Kauza dospěla k pravomocnému rozsudku zhruba po deseti letech, kdy Vyšší vojenský soud v Trenčíně potvrdil Lorencovi za zneužití pravomoci veřejného činitele podmíněný trest v délce 15 měsíců. Tento případ ale neřešil ÚDV, neboť vznikl až v roce 1995.