Ruský Rosatom začne v následujících týdnech stavět dva nové bloky maďarské jaderné elektrárny Paks. Píše o tom britská BBC s odvoláním na vyjádření maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjárta. Smlouva mezi Ruskem a Maďarskem byla podepsána v roce 2014 a jejím předmětem je rozšíření elektrárny. Podle ministra by nové bloky mohly být hotové v roce 2030. Cena stavby se odhaduje na 12,5 miliardy eur (zhruba 310 miliard korun).
Ukrajinská energetická společnost Enerhoatom v sobotním prohlášení upozornila na vysoké riziko úniku radioaktivních látek v důsledku pokračujícího ostřelování Záporožské jaderné elektrárny okupované ruskými vojsky. Z ostřelování největší jaderné elektrárny v Evropě se v sobotu opět vzájemně obvinily obě znepřátelené strany, což se v poslední době stalo už několikrát. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že za posledních 24 hodin ukrajinské jednotky na elektrárnu střílely třikrát, podle Enerhoatomu stříleli Rusové.
Jeden z dosud odpojených reaktorů Záporožské jaderné elektrárny je znovu připojen k energetické síti, oznámila dnes odpoledne ukrajinská státní společnost Enerhoatom. Blok podle ní pokračuje v navyšování své kapacity a proud jde do ukrajinské energetické sítě. Ráno firma uvedla, že všech šest reaktorů je odpojeno od ukrajinské elektrické sítě a pokračuje příprava na připojení dvou bloků atomové elektrárny k síti.
V blízkosti Záporožské jaderné elektrárny, největší atomové elektrárny v Evropě, vypukl lesní požár, uvedla ruská tisková agentura TASS. „V oblasti Záporožské JE hoří lesy. Bez dodávek elektřiny dnes (ve čtvrtek, pozn. red.) na několik hodin zůstala města Enerhodar, Melitopol a Cherson,“ napsal v noci na sociální síti Telegram člen proruské administrativy ukrajinské Záporožské oblasti Vladimir Rogov, jenž zároveň přiložil satelitní snímky, které mají zachycovat oheň.
Rusové se chystají odstavit dosud fungující reaktory v Záporožské jaderné elektrárně a odpojit ji od ukrajinské sítě. Kvůli tomu již omezili přístup personálu do elektrárny, na pracoviště směli pouze zaměstnanci, kteří zajišťují provoz jaderných bloků, uvedla dnes ukrajinská státní společnost Energoatom, která za normálních okolností tuto největší jadernou elektrárnu v Evropě spravuje.
Francie je dlouhodobě považována za jadernou energetickou velmoc. Z atomu se zde vyrábí více než tři čtvrtiny elektřiny, z čehož mohly kvůli nižším cenám těžit tamější domácnosti.
Německo kvůli energetické krizi neodstaví své poslední tři jaderné elektrárny a nechá je prozatím v provozu i po konci letošního roku, kdy Berlín zastavení výroby energie z jádra plánoval.
Ukrajina si bere na mušku ruské vojáky, kteří ostřelují okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnu nebo ji naopak využívají jako základnu a střílí na své cíle, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina a Rusko se navzájem obviňují z ostřelování největší jaderné elektrárny v Evropě. „Každý ruský voják, který buď střílí na elektrárnu, nebo střílí s využitím elektrárny jako štítu, musí pochopit, že se stává zvláštním terčem pro naše zpravodajce, pro naše speciální síly, pro naši armádu,“ řekl Zelenskyj
Situace v okupované Záporožské jaderné elektrárně je podle ukrajinských odborníků kritická. „Současná situace v Záporožské jaderné elektrárně pravděpodobně přeroste v největší jadernou katastrofu, jejíž následky pocítí nejen Ukrajina,“ uvedli vědci z Národní akademie věd Ukrajiny. Vyzvali také k sankcím na ruský jaderný energetický sektor. Největší jaderná elektrárna v Evropě byla ve čtvrtek znovu ostřelována, uvedla ukrajinská společností Enerhoatom, která ze střelby obvinila ruské jednotky.
Záporožská jaderná elektrárna, největší v Evropě, byla znovu ostřelována, uvedla ukrajinská společností Enerhoatom, která ze střelby obvinila ruské jednotky. Ty elektrárnu obsadily už v březnu. Místní úřady, dosazené Rusy, naopak tvrdí, že elektrárnu ostřelovaly ukrajinské síly z raketometů a z těžkých děl. Ruská vojska „znovu ostřelovala největší jadernou elektrárnu v Evropě, Záporožskou“, uvedl Enerhoatom podle listu Ukrajinska pravda.
Ruští vojáci, kteří okupují ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu, stavbu údajně podminovali a hrozí jejím odpálením. „Elektrárna bude buď ruská, nebo ničí,“ měl říci ruský generálmajor Valeryj Vasiljev. O pravdivosti tvrzení, které převzala ukrajinská a světová média, ale panuje mnoho pochybností. Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) uvádí, že výrok je pravděpodobně zcela falešný, ruce od něj dává pryč i ruské ministerstvo obrany.
Stalo se již tradicí, že přijde horké léto a zpravodajství nás zásobuje požáry z celého světa. Tentokrát však oheň dorazil i do samotného Česka. V Českém Švýcarsku vzplálo několik hektarů lesa. Vyjelo k němu přes 400 hasičů, kouř byl cítit až v Praze. To zase vyšponovalo diskusi o globálním oteplování a klimatické změně do hysterických výšin. Odložme na chvíli stranou spory o to, zda se otepluje, o kolik se otepluje, zda je na vině člověk a jestli se jedná o existenční katastrofu, nebo spíše drobnou nepříjemnost.
Silné obavy z ještě větší energetické krize donutily Němce jakožto odhodlané odpůrce jádra změnit názor. Ještě před pár dny tamější vláda socialistů a zelených dogmaticky odmítala prodloužit provoz zbývajících atomových elektráren, které zemi zajišťují ne úplně bezvýznamné procento výroby elektřiny a lze je navíc označit za bezemisní zdroj. V nouzi už Německo rozhodlo o návratu ke spalování uhlí.
Energetická krize způsobená závislostí na ruském plynu bude zřejmě ještě hlubší, než se předpokládalo. Evropská komise už ani neočekává, že Vladimir Putin znovu spustí plynovod Nord Stream 1, hlavní trasu pro pro dodávky z Ruska do Německa.
Berlín se chystá na konci roku definitivně odstavit poslední tři německé jaderné elektrárny. Opoziční CDU a CSU a i vládní FDP se snaží v nastalé energetické krizi tento postoj zvrátit. Na stole už je i návrh zákona, který by umožnil prodloužit chod stávajících jaderných elektráren o tři roky. Spolková země Bavorsko už před několika dny předložila Spolkové radě návrh zákona, v němž je ukotveno prodloužení životnosti posledních tří jaderných elektráren v Německu.
Ruská armáda rozmístila v prostoru okupované ukrajinské jaderné elektrárny Záporoží odpalovací raketové zařízení, odkud pak ostřeluje oblast Nikopol. Podle deníku Le Figaro to uvedl v pátek šéf ukrajinského jaderného operátora Energoatom Petro Kotin. Rusové obsadili největší evropskou jadernou elektrárnu v Záporoří v březnu. "Ruští okupanti nainstalovali raketové odpalovací systémy na území jaderné elektrárny Záporoží a útočí odtud na oblast Nikipol," řekl Kotin.
Potřebujeme udržet ceny elektřiny na uzdě. Aby nám je nezvedaly uměle vysoké evropské ceny, které vycházejí z nedostatku elektřiny na trhu. K tomu je třeba, aby stát dostal ze sta procent pod kontrolu elektrárenskou společnost ČEZ, v níž má dnes 70 procent. Pak může cenu fixovat. Přesně tak, jak už to dnes dělají Francouzi. A zatím vláda Petra Fialy stále čeká a váhá. Nejasně naznačuje, že zestátnění ČEZ je běh na dva roky. Ale stále s ním ani nezačala. Proč to jde ve Francii rychle a jasně, avšak tady vláda tápe v mlze? Výsledky jsou už dnes k vidění.
Dočasné zařazení jádra a plynu mezi zelené investice neohrozí stavbu nových bloků v jaderné elektrárně Dukovany. Tendr pro dostavbu v současné době běží a všichni tři zájemci o stavbu už absolvovali první návštěvy v jaderné elektrárně. Začít stavět se pak má za sedm let. Výjimka schválená europoslanci pak hovoří o tom, že do zelené taxonomie spadnou všechny projekty, které získají stavební povolení do roku 2045.
Francouzská vláda chystá úplné znárodnění energetické společnosti EDF, uvedla dnes podle agentury Reuters premiérka Élisabeth Borneová. Akcie společnosti po jejím výroku prudce zpevnily. Francouzský stát nyní vlastní 84 procent akcií tohoto zadluženého jaderného giganta. „Potvrzuji vám dnes, že stát má v úmyslu kontrolovat 100 procent kapitálu EDF,“ uvedla Borneová ve svém projevu v dolní komoře parlamentu. V promluvě formulovala priority své menšinové vlády.
Čeští europoslanci zvolení za Piráty hlasovali v Evropském parlamentu proti zahrnutí plynu a jádra mezi zelené investice, když podpořili námitku proti této výjimce. Všichni ostatní přítomní čeští europoslanci byli pro tzv. taxonomii – včetně těch opozičních. Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová na CNN Prima News před hlasováním řekla, že Pirátům vadí zahrnutí plynu do taxonomie. Tvrdí, že plyn prosadili mimo jiné ruští lobbisté a znamenalo by to podporu války. Jádro naopak podporují, ujistila.
V podzámčí se utrhla inflace a po létě, které si podle Fialovy rady máme užít, přijde prý pro mnohé občany s energiemi cenový šok. Porůznu v Evropě začínají nepokoje, nizozemští nebo španělští zemědělci protestují proti unijním regulacím či obecně proti raketovému zdražování.
Energetická společnost ČEZ v úterý uzavřela smlouvy se americkou společností Westinghouse a francouzskou firmou Framatome na dodávky palivových souborů pro jadernou elektrárnu Temelín. Oba dodavatelé byli vybráni ve výběrovém řízení letos v dubnu. Dodávky souborů na více než deset let začnou v roce 2024. Hodnota kontraktu se pohybuje v řádu miliard korun. Nyní se používá ruské palivo od společnosti TVEL ( holding Rosatom). O dohodě informovala Echo24 společnost Westinghouse.
Německo uvažuje o návratu k jaderné energetice a uhlí kvůli astronomickým cenám energií a přerušeným dodávkám plynu z Ruska. Většina německých občanů si myslí, že větší využívání uhlí a jádra má smysl, a požaduje „trvalou závislost“ na těchto zdrojích. Podle nového průzkumu ARD je 56 procent obyvatel pro uhelné elektrárny a 61 pro atomovou energii, píše deník Welt. „Teď už nic nesmí být tabu. Ministr musí začít jednat,“ kritizuje opozice německou vládu a volá po přijetí jádra.
Na začátku března svět zažil bezprecedentní obsazení jaderné elektrárny cizí armádou. Jadernou elektrárnu v Záporoží obsadily ruské síly během nočního útoku. O tom, co se děje na místě, které je nyní pod kontrolou ruských sil, nyní informoval deník Wall Street Journal. Ve své reportáži píše o paranoie ruských okupantů a snaze potřít ukrajinský odpor 11 000 zaměstnanců, kteří se přes výslechy a pravidelné ponižující kontroly snaží zůstat loajální Kyjevu.
Základ Green Dealu, takzvaná evropská taxonomie, která rozhoduje o tom, jaké zdroje energií budou označeny jako čisté a špinavé, byla dlouho sledovaným bojem. Evropská komise na přelomu loňského roku rozhodla, že jádro a plyn nakonec zařadí mezi zelené, tedy financovatelné zdroje. Bez toho by banky na výstavbu například nových jaderných reaktorů jen těžko půjčily. Ozelenění atomu se bralo jako vítězství „jaderných států“ v čele s Francií ale také Českem, které z jádra vyrábí až třetinu elektřiny.
Dvojice klíčových výborů Evropského parlamentu v úterý odmítla dočasné označení jádra a plynu za ekologicky čisté zdroje energie. Europoslanci z výborů pro hospodářství a životní prostředí schválili usnesení, které má zablokovat přijetí takzvané taxonomie podporované většinou členských států včetně Česka. Konečné slovo bude mít červencové plénum EP, kde bude pro odmítnutí návrhu potřebná většina europoslanců. Evropská komise navrhla zařazení jádra a plynu mezi tzv. přechodové zdroje v lednu.
Téma jaderných elektráren v Německu není mrtvé. Oživit ho totiž chce ministr financí Christian Lindner, který je zároveň předsedou svobodných demokratů. Podle něj by se měla otevřít v současné energetické krizi diskuze, jaká je budoucnost jaderných elektráren v Německu.
Jednou z příčin současné energetické krize je útlum jaderné energetiky v ekonomicky nejvýznamnějším evropském státě – Německu. Atomová energetika má samozřejmě mnoho technických a ekonomických aspektů, pokud však jde o její nebezpečnost, rozhoduje hledisko radiobiologické, tj. jaký vliv má záření, které je s jadernou energetikou spojené, na živé organismy a na člověka zvlášť.
Ruské jednotky se v okolí okupované jaderné elektrárny Černobyl chovají nezodpovědně, uvedla místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. V uzavřené zóně okolo odstavené elektrárny podle ní na několika místech hoří, napsala dnes agentura Reuters. Informaci potvrdily i úřady v Moskvě, nebezpečí však podle nich nehrozí. Ruské síly zároveň opustily severoukrajinské město Slavutyč, kde žije mnoho pracovníků elektrárny, uvedl tamní starosta.
Sankce uvalené na Rusko kvůli invazi na Ukrajinu mohou mít tvrdý dopad na jadernou elektrárnu v Dukovanech. Ta totiž odebírá palivo od ruské společnosti TVEL, která spadá pod státní podnik Rosatom. Právě Rosatom je nyní probírán s možnými sankcemi, které uvalují západní státy vůči Rusku. Jaderná elektrárna Dukovany má zatím palivo na tři roky. Jedná se o palivové soubory, které jsou velmi specifické. ČEZ proto nyní vyhodnocuje, zda a kdo by mohl případně palivo dodat.
