Základ Green Dealu, takzvaná evropská taxonomie, která rozhoduje o tom, jaké zdroje energií budou označeny jako čisté a špinavé, byla dlouho sledovaným bojem. Evropská komise na přelomu loňského roku rozhodla, že jádro a plyn nakonec zařadí mezi zelené, tedy financovatelné zdroje. Bez toho by banky na výstavbu například nových jaderných reaktorů jen těžko půjčily. Ozelenění atomu se bralo jako vítězství „jaderných států“ v čele s Francií ale také Českem, které z jádra vyrábí až třetinu elektřiny. Plán však nečekaně zablokovali zelení europoslanci ze dvou klíčových výborů, osud jádra a plynu bude tak až do července nejistý. Europoslanec za ODS Alexandr Vondra mluví o naprostém nerespektování reality.

Evropská komise navrhla zařazení jádra a plynu mezi takzvané přechodové zdroje v lednu s cílem přesvědčit investory, že se do nich vyplatí vložit peníze. Jádro a plyn by se v zelenosti dostaly na úroveň obnovitelných zdrojů, podle míry „čistoty“ jim pak banky stanovují úroky a pojišťovny cenu pojistek.

Unijní exekutiva tím vyšla vstříc požadavku Francie a další desítky zemí včetně Česka. Jedná se o země, která ve svém energetickém mixu na jádro silně spoléhají nebo na ty, které chtějí jaderné elektrárny stavět, což je případ Polska. Plyn byl pak zařazen do taxonomie především kvůli Německu, které na něm hodlalo postavit svou zelenou přestavbu. To však silně nabourala válka na Ukrajině a ústup od ruského plynu.

Naopak vůči jádru panuje v Berlíně i přes současný vývoj stále odpor. Rakousko jako největší odpůrce jádra pak dokonce proti rozhodnutí podalo žalobu k Soudnímu dvoru EU.

Ozelenění jádra a plynu tedy posvětila EK a možnost odmítnout rozhodnutí může jen kvalifikovaná většina členských zemí či většina europoslanců. To, že nyní dva klíčové výbory Evropského parlamentu, tedy výbor pro hospodářství a životní prostředí, schválily usnesení, které má přijetí taxonomie zablokovat, bylo nečekané. Konečné slovo však přesto bude mít červencové plénum euparlamentu, kde bude pro odmítnutí návrhu potřebná většina europoslanců.

Velkým zastáncem jádra je europoslanec za občanské demokraty Alexandr Vondra, který mluví o „nešťastném hlasování zelených radikálů“. Jsou to totiž hlavně zelení a socialisté, kteří proti přijetí hlasovali, a kteří tvrdí, že podpora plynu a do jisté míry i jádra bude pro životní prostředí škodlivá a nepřispěje ke splnění klimatických cílů unie. Pro usnesení požadující zamítnutí taxonomie hlasovalo 76 poslanců, proti bylo 62.

„Jaderná energie je jediným způsobem, jak splnit klimatické cíle, které si sama EU dříve vytkla. Proto by neměla být finančně znevýhodněna. V určitém přechodném období budeme potřebovat i plynové elektrárny. Proto by se na ně mělo vztahovat totéž. Musíme být mimořádně opatrní, protože konečné rozhodnutí bude velkým signálem pro finanční trhy,“ řekl Vondra pro deník Echo24.

„V naší situaci musíme respektovat realitu. Klimatická neutralita a energetická bezpečnost jsou v hustě osídlené Evropě pouze s obnovitelnými zdroji nereálné. Snaha odradit od investic do jaderné energetiky nám způsobí celou řadu dalších problémů,“ dodal europoslanec.

Komise ve svém návrhu ze začátku roku odstranila dílčí termíny pro přechod k čistému plynu a ponechala jen konečný rok 2035, kdy budou muset zelenými investicemi podpořené podniky využívat pouze nízkoemisní plyny. U jádra se zásadní podmínky nezměnily, státy tedy budou muset mimo jiné mít hlubinná úložiště vyhořelého paliva od roku 2050. Zelený status budou mít pouze ty nové jaderné bloky, které získají stavební povolení do roku 2045.