Americký ministr zahraničí Rex Tillerson ve čtvrtek s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem hovořil o situaci v Iráku, boji proti terorismu a prioritách v Sýrii, kde Turecko od konce ledna vede ofenzivu proti syrským kurdským milicím YPG. S odkazem na zdroj v turecké prezidentské kanceláři o tom informovala agentura Reuters. Tillerson v Turecku završuje svou pětidenní návštěvu Blízkého východu.
Tisíce lidí v sobotu v Německu a Francii demonstrovaly proti turecké ofenzivě do severosyrské oblasti Afrín. Odpůrci vojenské akce se sešli například ve Stuttgartu, Hamburku, Paříži či Štrasburku. Mezi protestujícími byla podle agentury DPA řada Kurdů. V bojích na severu Sýrie v sobotu mezitím padlo osm tureckých vojáků, obětí ofenzivy na straně Ankary je tak podle agentury AP již třináct.
Turecká armáda v sobotu v severosyrském Afrínu, který ovládají kurdské milice YPG, de facto zahájila pozemní operaci. Řekl to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Premiér Binali Yildrim krátce nato uvedl, že oblast začalo bombardovat turecké letectvo. Arabsko-kurdské milice varují, že operace posílí teroristickou organizaci Islámský stát (IS).
Turecká vláda v oficiálním věstníku zveřejnila informaci o zákroku proti lidem zapojeným podle Ankary do loňského nezdařeného puče. Podle oficiálních údajů přišlo o práci přes 2700 osob a zatčeno bylo 50 tisíc lidí. Vláda převrat připisuje okruhu kolem duchovního Fethullaha Gülena, o jehož vydání z USA marně usiluje.
Rusko a Turecko se shodují v tom, že rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uznat Jeruzalém jako metropoli Izraele vede k destabilizaci situace na Blízkém východě. Prohlásil to v pondělí ruský prezident Vladimir Putin na tiskové konferenci, kterou uspořádal společně se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře.
Izrael je podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana teroristický stát, který vraždí děti. Erdogan to v neděli prohlásil na kongresu vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Erdogan patří ke kritikům rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uznat Jeruzalém za hlavní město Izraele. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na Erdoganova slova odvětil, že není zvyklý dostávat lekce o chování od někoho, jehož země je zapletena do tolika kontroverzí.
Navzdory rostoucímu napětí ve vztazích se Západem se vzdušné síly Turecka opět objevily na ostravských Dnech NATO a turecké zbrojovky letos poprvé přijely na brněnský veletrh IDET, kde byla islámská mocnost dokonce hlavním partnerem. Pro znalce a fanoušky ovšem o žádné překvapení nešlo, protože turecký zbrojní průmysl už řadu let prožívá velkou expanzi, která se dá označit za důkaz i nástroj nynějších ambicí Ankary.
Turecko nedovolí, aby se na jeho jižní hranici se Sýrií zformoval kurdský stát. Podle listu Hürriyet Daily News to ve středu řekl prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara si také přeje, aby se v irácké autonomní oblasti Kurdistán nekonalo plánované referendum o nezávislosti, uvedla agentura Reuters.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval turecké voliče v Německu, aby ve volbách udělili politickým stranám lekci a aby nevolili kancléřku Angelu Merkelovu a další „nepřátele Turecka“. Parlamentní volby budou v Německu 24. září.
Necla Keleková (59) je německá socioložka a spisovatelka čerkesko-tureckého původu a představuje jeden z nejdůležitějších hlasů v evropských debatách o soužití s muslimy.
V Istanbulu v pondělí začíná soud se 17 novináři opozičního tureckého deníku Cumhuriyet, jimž kvůli obviněním z terorismu hrozí až 43 let vězení. Organizace Novináři bez hranic proces označuje za politický motivovaný útok režimu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na nepohodlné novináře a proces ostře kritizují i další mezinárodní novinářské organizace.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ostře zareagoval na oznámení německého ministerstva hospodářství, které se rozhodlo zastavit dodávky zbraní do Turecka. Prohlásil, že Německo ani nikdo jiný není dost silný na to, aby se ho Turci báli a obvinil Německo, že se snaží pomocí lží odrazovat německé firmy od investování v Turecku, píše server Hurriyet Daily News.
Turecko si v sobotu připomíná první výročí nezdařeného puče proti režimu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, při němž bylo 250 lidí zabito a přes 2000 zraněno. V zemi platí výjimečný stav, vláda řídí zemi pomocí dekretů. Ze zaměstnání bylo propuštěno více než 150 000 státních zaměstnanců údajně podporujících pučisty. Degradováno bylo 350 důstojníků.
Rozhodnutí Spojených států odstoupit od pařížské dohody o ochraně klimatu ohrožuje kompenzace slíbené rozvíjejícím se zemím. Turecko je tak nyní méně nakloněno ratifikaci této dohody. Na summitu skupiny velkých světových ekonomik G20 v Hamburku to v sobotu řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl, že Německo páchá sebevraždu, když mu neumožňuje vystoupit v projevu před německými Turky během jeho účasti na summitu skupiny zemí G20, který začíná v pátek v Hamburku. Berlín stále ještě ale prý může svůj postoj napravit.
Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel ve čtvrtek řekl, že veřejná vystoupení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v Německu mimo nadcházející summit skupiny G20 v Hamburku by byla vzhledem k napětí mezi Berlínem a Ankarou „nevhodná“.
Na tureckých školách se má přestat vyučovat teorie evoluce. Vyhlásil to ve středu Alpaslan Durmuş, předseda tureckého Úřadu pro vzdělání. Podle Durmuşe je evoluce diskutabilní, kontroverzní a pro studenty příliš složitá. Očekává se, že rozhodnutí vyvolá protesty sekulární opozice. Informaci přinesl deník Guardian.
Ve čtvrtek 27. dubna vtrhl do budovy makedonského parlamentu rozvášněný dav, zmlátil pár poslanců a policii trvalo několik hodin, než v budově zákonodárného sboru obnovila pořádek. Tím demonstranti přerušili proces ustavení vlády po volbách. Zároveň otevřeli prostor k úvahám, jestli má zastupitelská demokracie smysl na Balkáně a obecně v jihovýchodní Evropě.
Uvážíme-li, že Erdogan má pod kontrolou podle kvalifikovaných odhadů až 80 procent médií, že z některých míst země bylo hlášeno zastrašování ve volebních místnostech nebo nepřipuštění zástupců opozice ke sčítání lístků, je zřejmé, že turecká společnost, odepisovaná jako nedorostlá západní demokracie, není v o tolik horším stavu než společnosti v některých členských státech EU.
Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru se svým tureckým protějškem blahopřál Recepu Tayyipu Erdoganovi k vítězství v nedělním ústavním referendu o posílení prezidentových pravomocí a poděkoval mu za podporu amerického úderu v Sýrii. Oznámil to Bílý dům.
V nedělním tureckém referendu zvítězili zastánci ústavní reformy, která posílí pravomoce hlavy státu a přemění politický systém Turecka z parlamentního na prezidentský. Po sečtení téměř sta procent odevzdaných hlasů získali příznivci těchto změn 51,3 procenta. Výsledek přivítal turecký prezident, premiér i šéfové části opozice; dvě opoziční strany ale sčítání zpochybnily a budou žádat přepočítání části hlasů. Volební účast činila 84 procent.
Jen několik dní zbývá do tureckého referenda o posílení hlavy státu, během kterých se prezident Recep Tayyip Erdogan zase pustil do Evropské unie. Prohlásil, že se EU bude zodpovídat za to, co Turkům udělala. Ty jsou podle Erdogana utlačovaní a ponižovaní. O jeho projevu v Izmiru informoval web Svobodné Evropy.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek jednal s šéfem americké diplomacie Rexem Tillersonem o vydání duchovního Fethullaha Gülena, kterého Ankara obviňuje z odpovědnosti za loňský pokus o státní převrat. Podle agentury Reuters o tom informovala kancelář tureckého prezidenta, aniž upřesnila výsledek rozhovoru.
Před tureckým konzulátem v Bruselu bylo ve čtvrtek podle belgického tisku napadeno a zraněno několik lidí, kteří tam přišli hlasovat v tureckém ústavním referendu. Kurdská agentura Firat News píše, že zraněni byli tři Kurdové, z toho jeden vážně. Bruselská policie zatím pouze uvedla, že před konzulátem se stal incident, při kterém několik osob utrpělo zranění.
Turecko může po dubnovém referendu o posílení prezidentských pravomocí uspořádat ještě další plebiscit, ve kterém by voliči rozhodli, zda chtějí s Evropskou unií pokračovat v přístupových rozhovorech. Řekl to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Vztahy mezi Ankarou a evropskými státy jsou nyní velmi napjaté.
Asi 5000 lidí v sobotu ve švýcarském hlavním městě Bernu demonstrovalo proti tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi. Ankara si kvůli protestu, kterého se zúčastnili Kurdové, Turci a příznivci levicových stran, předvolala zástupce švýcarského velvyslance, informovala agentura Reuters.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý ohlásil, že přehodnotí vztahy své země s Evropskou unií po dubnovém tureckém referendu o posílení pravomocí hlavy státu. Současná Evropa je podle jeho slov „fašistická a krutá“ jako v období před druhou světovou válkou, uvedla agentura Reuters.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan předpokládá, že turecký parlament schválí opětovné zavedení trestu smrti po referendu z 16. dubna o rozšíření pravomocí hlavy státu. On sám takovému kroku nebude bránit. Informovala o tom v sobotu agentura AFP.
Nizozemský premiér Mark Rutte sice vyhrál parlamentní volby, ztratil ale přátelství Ankary. V reakci na výsledek středečního hlasování v západoevropské zemi a na aktuální diplomatickou roztržku mezi Tureckem a Nizozemskem to ve čtvrtek uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Kritizoval také úterní rozhodnutí Soudního dvora EU, podle kterého mohou firmy zakázat svým zaměstnancům nošení muslimského šátku. Erdogan to označil za začátek křižácké výpravy proti islámu.
Oči Evropy jsou dnes upřeny na Nizozemsko. Holanďané jdou k volbám.
