V nedělním tureckém referendu zvítězili zastánci ústavní reformy, která posílí pravomoce hlavy státu a přemění politický systém Turecka z parlamentního na prezidentský. Po sečtení téměř sta procent odevzdaných hlasů získali příznivci těchto změn 51,3 procenta. Výsledek přivítal turecký prezident, premiér i šéfové části opozice; dvě opoziční strany ale sčítání zpochybnily a budou žádat přepočítání části hlasů. Volební účast činila 84 procent.

Výsledek referenda ještě před vyhodnocením všech hlasů uvítal prezident Recep Tayyip Erdogan, i opoziční nacionalistická Strana národní akce (MHP). Naopak jiná část opozice - Lidová republikánská strana (CHP) - už oznámila, že bude žádat přepočítání hlasů. Stěžovala si mimo jiné na to, že národní volební komise uznala za platné i neorazítkované volební lístky. Ty byly v předchozích volbách považovány za neplatné.

Také prokurdská Lidová demokratická strana (HDP) referendum kritizuje. Její mluvčí mimo jiné uvedl, že stín na legitimitu voleb vrhá i to, že spolupředsedové HDP jsou ve vězení a že se referendum konalo v době výjimečného stavu.

Ve večerním projevu ze své istanbulské rezidence Erdogan označil referendum za historické a vyzval všechny, včetně zahraničí, aby výsledek respektovali. "Turecko udělalo historické rozhodnutí, pokud jde o systém jeho vlády," prohlásil a zároveň oznámil, že začne jednat s premiérem a lídry dalších stran o obnovení trestu smrti. I o něm by se podle Erdogana hlasovalo v referendu.

Odpůrci ústavních změn v dnešním referendu zvítězili mimo jiné ve třech největších tureckých městech - v Istanbulu, Ankaře a Izmiru.

Dnes mohlo v Turecku hlasovat 55,3 milionu voličů, již dříve mohly odevzdat svůj hlas téměř tři miliony Turků žijících mimo svou vlast. V zahraničí zvítězili mezi Turky zastánci změn ústavy s větším náskokem než doma, když se pro posílení prezidentských pravomocí vyslovilo asi 59 procent hlasujících příslušníků diaspory.

Jak hlasovali Turci v západní Evropě

Například v Německu změny ústavy podle agentury Anadolu podpořilo na 63 procent tureckých voličů, kteří šli hlasovat. Volební účast mezi Turky v Německu činila asi 50 procent. V Rakousku pro posílení pravomocí tureckého prezidenta hlasovala dokonce téměř 73 procent tamních Turků, což ovšem představuje necelých 18.000 lidí.

Ve Švýcarsku naopak hlasovali místní Turci více proti změnám ústavy, když je odmítlo téměř 59 procent zúčastněných voličů.

Historické referendum: Bude Erdogan vládnout do roku 2029?

Referendum je považováno za historické. Očekávané posílení prezidentských pravomocí může mít zásadní vliv nejen na domácí dění, ale i na vztahy Ankary se Západem, zejména s Evropskou unií.

Podle průzkumů chtěla těsná většina Turků změny podpořit. Současný prezident Recep Tayyip Erdogan by se tak mohl udržet ve funkci do roku 2029. Navržená ústava dává hlavě státu mimo jiné právo vydávat dekrety, jmenovat členy vlády, vybírat část soudců nebo rozpustit parlament.

Od sobotního večera zemřeli v Turecku při násilnostech spojených s referendem tři lidé. Agentura Anadolu oznámila, že dva z nich přišli o život při rodinné hádce. Další při útoku členů Strany kurdských pracujících (PKK) na východě země.

Erdogan v kampani sliboval, že změna Turecku zajistí lepší bezpečnost a stabilitu. Nový systém se má podobat politickému uspořádání ve Francii nebo v USA. Podle odpůrců ale reforma soustředí příliš mnoho pravomocí do rukou prezidenta a omezí kontrolní mechanismy.

Podle změn bude moci prezident zůstat členem své strany, což by znamenalo, že by se Erdogan mohl vrátit do proislámské Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), kterou spoluzakládal. Erdogan je prezidentem od roku 2014, do té doby byl od roku 2003 předsedou vlády.

Návrh změn také předpokládá, že se příští parlamentní a prezidentské volby budou konat v roce 2019. Prezidentský mandát bude pětiletý a ucházet se o něj bude možné maximálně dvakrát.

První člověk v Besiktasi v Istanbulu odvolil krátce po osmé. #Turecko # referendum pic.twitter.com/nOMna3i3F9

— Anna Barochová (@ABarochova) 16. dubna 2017

„Náš prezident je pro nás boží dar“

Hlasování předcházela bouřlivá kampaň, která Turky rozdělila na dva tábory a vyvolala také napětí ve vztazích s některými státy Evropské unie. Nizozemsko a Německo nesouhlasily s pořádáním předreferendových shromáždění za účasti tureckých politiků na svém území a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan je obvinil z nacistických praktik.

V Istanbulu se před volebními místy od dnešního rána tvořily fronty. „Jsme zde, abychom řekli Ne v zájmu naší země, dětí a vnuků. Přišel jsem včera (v sobotu) večer, abych mohl hlasovat mezi prvními,“ řekl novinářům penzionovaný daňový úředník Murtaza Ali Turgut před místností v Istanbulu.

Jiný občan tohoto nejlidnatějšího tureckého města prohlásil, že hlasuje pro změnu, protože chce plně podpořit Erdogana. „Náš prezident je pro nás boží dar. Vždy ho podpoříme, vládne tak dobře,“ řekl podle agentury AP Mualla Şengül.

Bývalý voják Hencer Şenkom po odevzdání hlasu řekl, že odevzdal lístek s Ne. „Jsem proti této vládě, protože vím, jak pohlíží na svět. Reformy tu byly v letech 2002 a 2004 a řeklo se nám, že se Turecko připojí k Evropské unii, že skoncuje s terorismem, ale nic z toho se nestalo,“ citovala ho agentura AFP.

Také lodní kapitán Hamit Yaz řekl, že změnu nepodpořil. „Nechci, aby celou tuto zem, její legislativu, vládu a soudy řídil jediný muž. To Turecko neposílí ani situaci nezlepší, jak oni říkají. Oslabí to naši demokracii,“ řekl Yaz agentuře Reuters.

Reformu kritizuje zejména opoziční levicová Lidová republikánská strana (CHP) a prokurdská Lidová demokratická strana (HDP). Připravované změny označují za upevňování autoritářského režimu.