Americký imigrační úřad pozastaví od příštího měsíce zrychlené vyřizování žádostí o víza v rámci programu H1-B, jehož využívají firmy k najímání vysoce kvalifikovaných zaměstnanců. Nové opatření, o němž v pátek informoval na svých stránkách imigrační úřad USA, se podle televize CNN dotkne zejména počítačových expertů, lékařů, inženýrů či výzkumných pracovníků. Platit má od 3. dubna na šest měsíců.
S počtem žadatelů o azyl se v okolí Vídně zvýšil také počet dospělých, kteří požádali místní katolickou církev o křest. Vídeňská arcidiecéze zaznamenala letos oproti loňsku více dvojnásobný počet zájemců o tuto svátost, informovala agentura APA. Nejčastěji o křest žádají dospělí původem z Íránu a Afghánistánu.
Druhá řada plotu, kterou začalo Maďarsko stavět na své jižní hranici, bude hotová do 1. května. Uvedl to ve čtvrtek šéf kabinetu premiéra Viktora Orbána János Lázár. Zopakoval rovněž, že se vláda rozhodla prodloužit krizový stav vyhlášený kvůli údajnému ohrožení masovou migrací. Platit bude až do 7. září.
Evropské komisi dochází trpělivost s členskými státy, které se zdráhají přijímat migranty. Takovým zemím včetně České republiky pohrozil eurokomisař pro migraci a vnitřní záležitosti Dimitris Avramopulos „obřími pokutami“, když se nebudou řídit uprchlickými kvótami. Lhůta je do září. Informoval o tom britský The Guardian.
Maďarská vláda se rozhodla postavit druhou řadu oplocení, které nechala loni vybudovat na hranicích se Srbskem ve snaze zastavit ilegální pronikání migrantů do Maďarska. Na čtvrteční tiskové konferenci v Budapešti o tom podle tiskové agentury MTI informoval šéf úřadu vlády János Lázár.
Soud v sicilském Palermu potrestal šest muslimských migrantů 18 roky vězení za to, že při plavbě přes Středozemní moře svrhli do vody 12 běženců křesťanské víry, kteří se utopili. Prokuratura viníky obžalovala z vraždy a žádala pro ně doživotí, soud ale podle listu Corriere della Sera odmítl uznat závažnou přitěžující okolnost, kterou měla být nenávist z náboženských důvodů.
Vracet uprchlíky do zemí původu může být v letošním roce složitější než dříve, myslí si německý ministr vnitra Thomas de Maiziére (CDU). Přesto je přesvědčen, že se letos ze spolkové republiky ať už dobrovolně, či nedobrovolně vrátí více než 80 000 běženců, jak tomu bylo loni.
Jednou z kuriozit evropské reakce na zvolení Donalda Trumpa je, že konečně stanul v Bílém domě někdo, kdo naplňuje letitou evropskou karikaturu amerického prezidenta.
Angela Merkelová se v pondělí oficiálně stala kandidátkou konzervativní unie CDU/CSU na německou kancléřku. Na setkání špiček obou stran v Mnichově ji podpořila i bavorská CSU, která se k tomu dlouhé měsíce neměla. Na společné tiskové konferenci to v pondělí řekl předseda CSU Horst Seehofer.
Odvolací soud v San Francisku zamítl v neděli žádost amerického ministerstva spravedlnosti, aby do rozhodnutí o jeho odvolání okamžitě obnovil platnost prezidentského dekretu, který zakazuje cesty obyvatel několika muslimských zemí do USA. Soud zároveň podle agentury AP vyzval ministerstvo, aby nejpozději v pondělí odpoledne předložilo ke své odvolací žádosti další doklady.
Vrcholní představitelé Evropské unie se v pátek sešli na Maltě, kde řeší problém s migranty, kteří do Evropy připlouvají přes Středozemní moře. Unijní lídři rovněž budou diskutovat o budoucnosti společenství po očekávaném odchodu Británie nebo o spolupráci mezi EU a Spojenými státy po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Neformálního setkání se účastní i premiér Bohuslav Sobotka.
Kdo chce v těchto dnech doložit, že je dobrý člověk, vyjadřuje veřejně rozhořčení nad zákazem vjezdu do USA, který vyhlásil americký prezident Donald Trump. Na zuřivé kritice Trumpa je aktuálně v naší zemi největší společenská shoda. Také já považuji způsob, jakým se Trump chová, za vulgární a realizaci zákazu vjezdu za amatérskou. Za ještě horší ale považuji samolibost a slepotu k faktům, nad nimiž se němečtí politici povznášejí. Zde je sedm nepohodlných bodů, které se rády (a vědomě) zamlčují, píše komentátor největšího německého deníku Bild.
Institut Václava Klause (IVK) varoval, že Berlín směřuje k direktivnímu nařízení ostatním státům v Evropě, aby přijali migranty. Usoudil tak na základě sledování rétoriky jak německé kancléřky Angely Merkelové, tak nového šéfa německých sociálních demokratů Martina Schulze, dalšího kandidáta na úřad kancléře.
V berlínských tělocvičnách a na bývalém letišti Tempelhof na jihozápadě německé metropole je dodnes provizorně ubytováno kolem dvou tisíc uprchlíků. I když se pro ně město snaží hledat lepší ubytování, zatím to nejde tak rychle, jak jeho zástupci plánovali. Přinejmenším tělocvičny by se ale během příštích dvou měsíců měly vrátit svému původnímu účelu.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble se obrátil proti šéfce CDU Angele Merkelové kvůli otázce migrační politiky. Otevřít hranice běžencům přicházejícím z oblasti Blízkého východu a Afriky podle něj byla chyba. Informaci přinesl server Politico.
Kanadský premiér Justin Trudeau vzkazuje uprchlíkům ze zemí, na které se vztahuje Trumpův zákaz, že Kanada je přijme. Vyjádřil se tak na svém Twitteru. Vzkaz je určen „těm, kteří prchají před persekucemi, terorem a válkou“. Trudeau tím reaguje na Trumpův zákaz přijímání uprchlíků ze sedmi konkrétních zemí. Informaci přineslo BBC.
Švédská policie zadržela tři mladíky, kteří znásilnili ženu, přičemž svůj čin živě vysílali na Facebooku. Muži se ženě během videa vysmívají, vyhrožují jí pistolí a nakonec jí oznámí: „Byla jsi znásilněna.“ S odvoláním na švédská média o tom informuje švédská verze serveru The Local.
Nový americký prezident Donald Trump se ve středu a v dalších dnech tohoto týdne chystá podepsat několik exekutivních příkazů týkajících se migrace a mimo jiné dočasně zakázat přijímaní přistěhovalců ze Sýrie a dalších blízkovýchodních zemí. Informovaly o tom agentury Reuters a AP s odvoláním na několik zdrojů obeznámených s tématem.
Holandský premiér Mark Rutte zveřejnil otevřený dopis, ve kterém vyzývá k obraně národních hodnot. Všechny, kdo je nerespektují, vyzval k odchodu ze země. Lídr konzervativně–liberální Lidové strany pro Svobodu a přímou demokracii (VVD) před nadcházejícími volbami přiostřuje svou rétoriku, aby nalákal voliče. Tím ale popudil předsedu populistické Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, podle kterého Rutte jen vykrádá jeho program.
Posílit kontroly na hranicích se Slovenskem a v Brennerském průsmyku spojujícím Itálii s Rakouskem plánuje rakouský ministr obrany Hans Peter Doskozil. Až 100 vojáků má být připraveno na hlídky ve vlacích, napsal ve středu web listu Der Kurier.
Plány na zpřísnění rakouské migrační politiky jsou šéfovi Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinz-Christianovi Strachemu málo. Podle něj, by Rakousko nemělo přijímat žádné běžence. Zároveň vyzval k zákazu „fašistického islámu“, jehož symboly přirovnal k nacistickým. V opačném případě podle něj vyhubí evropskou společnost. Strache to řekl na víkendovém sjezdu strany, která má nyní největší podporu mezi rakouskými stranami.
Německá kancléřka Angela Merkelová svou politikou otevřenosti vůči nelegálním migrantům udělala katastrofální chybu. V rozhovoru pro britský dnešní list The Times to prohlásil nastupující americký prezident Donald Trump. Kancléřka se se svou proimigrační politikou dostává pod stále větší vnější i vnitropolitický tlak. Naopak za přistěhovaleckou politiku ji před pár dny osobně pochválil odcházející šéf Bílého domu Barack Obama.
Poslankyně Spolkového sněmu Erika Steinbachová po více než 40 letech odchází z Křesťanskodemokratické unie (CDU). Protestuje tak proti přístupu kancléřky Angely Merkelové k migrantům, informovala v sobotu agentura DPA. Třiasedmdesátiletá Steinbachová kancléřčinu politiku kritizuje už delší dobu.
Konzervativec François Fillon, favorit nadcházejících prezidentských voleb ve Francii, by v případě vítězství odmítl přijmout ze solidarity více migrantů, jak od evropských partnerů požaduje Německo. Řekl to Fillonův poradce pro zahraniční politiku Bruno Le Maire v rozhovoru, který v sobotu zveřejnil německý deník Bild.
Německo plánuje od poloviny března vracet zase do Řecka některé žadatele o azyl. Organizace na pomoc uprchlíkům jsou záměrem Berlína zděšené, napsal zpravodajský portál Deutsche Welle. Podle německého rádia panuje v řeckých táborech pro běžence humanitární krize. Atény nedávno snahu o obnovu dublinských migračních pravidel kritizovaly a pohrozily vytvořením opoziční skupiny v EU.
Německo podle kancléřky Angely Merkelové nepostupovalo v minulosti dost důsledně při integraci migrantů, ani při vracení těch, kteří v zemi nemohou zůstat. To se podle ní musí změnit. Merkelová to v pondělí řekla v projevu na zasedání svazu zaměstnanců státní správy v Kolíně nad Rýnem.
Státy, které nepřijmou zpět neúspěšné žadatele o azyl, by v budoucnu mohly přijít o hospodářskou pomoc z Německa. Právě s tímto návrhem přišel německý vicepremiér Sigmar Gabriel, kterého podporuje i tamní ministr vnitra Thomas de Maizière. Informaci přinesl server Deutsche Welle.
Masovou migraci do Evropy nezpůsobily konflikt na Blízkém východě a násilí páchané teroristickou skupinou Islámský stát (IS), ale může za ni politika evropských elit. V pořadu Partie na televizi Prima to v neděli řekl bývalý prezident Václav Klaus. Vyjádřil také přesvědčení, že Evropskou unii v příštích letech čekají zásadní změny, její rozpad ale neočekává.
Čtvrteční požár na ubytovně pro uprchlíky v obci Hövelhof na severozápadě Německa zřejmě způsobili někteří z jejích obyvatel. Policie v této souvislosti v pátek ráno zadržela pět podezřelých. Informovala o tom agentura DPA.
V období od ledna do konce listopadu 2016 se rozhodlo odstoupit od svých žádostí o azyl ve Švýcarsku celkem 8 166 migrantů a zmizeli ze země. Podle švýcarských serverů to potvrdil mluvčí švýcarského ministerstva pro migraci Martin Reichlin.
