Kdo chce v těchto dnech doložit, že je dobrý člověk, vyjadřuje veřejně rozhořčení nad zákazem vjezdu do USA, který vyhlásil americký prezident Donald Trump. Na zuřivé kritice Trumpa je aktuálně v naší zemi největší společenská shoda. Také já považuji způsob, jakým se Trump chová, za vulgární a realizaci zákazu vjezdu za amatérskou. Za ještě horší ale považuji samolibost a slepotu k faktům, nad nimiž se němečtí politici povznášejí. Zde je sedm nepohodlných bodů, které se rády (a vědomě) zamlčují, píše komentátor největšího německého deníku Bild.

1. Jde o zákaz namířený proti muslimům. Jde o zákaz vjezdu pro sedm převážně muslimských zemí.

Drtivá většina muslimů může dále do USA jezdit. Prezident Donald Trump naznačil, že chce ze sedmi dotyčných zemí upřednostňovat při cestě do USA křesťany. To se obvykle vykládá jako diskriminace. Pravdou ale také je, že křesťané jsou v muslimských zemích pronásledování výrazně častěji a krvežíznivěji než muslimové v křesťanských zemích.

2. Je absurdní, že zrovna ti, kdo mylně hovoří o zákazu proti muslimům, (implicitně) požadují, že by už více muslimů do USA nemělo jezdit, například ze Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů (SAE).

"Argument" zní, že to byli Saúdové a občané SAE, kteří stáli za teroristickými útoky 11. září 2001. Přitom se ale zamlčuje, že oba tyto státy zavedly od té doby biometrické pasy a databanky, jež znemožnily falšování identit. Úřady USA vědí, koho před sebou mají a kdo je na varovném seznamu či na seznamech teroristů a No-Fly. Pro sedm zemí, pro něž byl vyhlášen zákaz, to neplatí.

3. Nebyl to Trump, nýbrž to byl jeho předchůdce v úřadě Obama, kdo Syřanům kvazi znemožnil cestovat do USA.

Za vlády Obamy, který zprvu jen nečinně přihlížel, jak se Sýrie pod bombami mění v sutiny a prach a jak se v ní zabíjejí lidé plynem, přijaly USA pouhých 12 tisíc syrských uprchlíků, což je jen zlomek toho, kolik jich přišlo do Německa nebo Švédska. Nikdo proti tomu neprotestoval. Německo se na této politice dívání se jinam nejen podílelo, ale samo ji děsivým způsobem spoluvytvářelo. Za naši politiku appeasementu vůči Rusku našeho budoucího prezidenta Franka-Waltera Steinmaiera se budeme jednoho dne stydět.

4. V Německu de facto platí stop přistěhovalectví pro Syřany. Libyjce, Íránce, Afghánce, Somálce, Iráčany a další.

Víza se udělují jen stěží a kdo se jako uprchlík vydá na cestu, uvízne v Turecku nebo na řecko-makedonské hranici a vidí před sebou nepřekonatelné Maďarsko a Rakousko. Německo a kancléřka Angela Merkelová nikdy nevyhlásili zákaz vjezdu nebo stop uprchlíkům. Ve skutečnosti ale existuje. Vypracovali ho v kancléřském úřadě a na ministerstvu zahraničí. Necháváme prostě dělat špinavou práci (jako téměř vždy) jiné. Skoro všichni s vládní odpovědností, kteří se nyní povyšují nad Trumpa, přesně tuto politiku vymysleli a praktikují ji.

5. Mezi Německem a Tureckem existuje dohoda, která je, pokud jde o cynismus, mnohem horší než Trumpův zákaz vjezdu.

Deal zní, že Turecko už nepouští do Řecka žádné Syřany, aby nemohli dále pokračovat do Německa. Za to umožňuje Německo, aby k nám mohli Syřané přicházet z Turecka spořádaně v kontingentech, což se téměř neděje. Za to, že máme zoufalce z krku, platíme Turecku miliardy. Výsledkem je, že Turecko uzavřelo hranice se Sýrií takovým způsobem, že pro oběti a utlačované Asadovým režimem už není úniku. Kdo se pokusí utéci ze Sýrie do bezpečného Turecka, toho na hranicích zastřelí. To je druh "zákazu vjezdu", který vyjednala naše spolková vláda.

Kdo kdekoli v Německu tvrdí, že Trumpův výnos ohrožuje lidské životy, měl by si nejprve připomenout, co páchá už měsíce německá vláda. Pro lidi, jichž se to týká, to znamená výrazně větší hrozbu než všechno, co dosud Trump nařídil.

Pokud se tedy divíte, proč mezitím přichází do Německa výrazně méně uprchlíků, tak je to tím, že máme - stejně jako USA - brutální zákaz vjezdu. Pokud to považujete za nesprávné, nepište o Trumpovi na Facebooku, nýbrž pošlete dopis poslancům Spolkového sněmu.

6. Nehledě na bezpočet jeho předchozích trestů, bezpočet identit, bezpočet úřadů, které ho sledovaly, nehledě na jeho jasně islamisticko-teroristický světonázor, mohl Tunisan Anis Amri spáchat v Německu islamistický teroristický útok s dosud nejvíce obětmi (masakr na vánočním trhu v Berlíně). Jeden z teroristů, kteří vraždili cizince v muzeu Bardo v Tunisu, žil nerušeně na západě Německa ve Wiesbadenu. Pravdou je, že v až příliš mnoha případech nevíme, kdo a kde u nás žije.

A pokud už to víme, příliš mnoho států si své zločince nebere zpět. Kdybychom se u nás zeptali, zda máme dovolit jeden jediný vjezd do doby, než budou tyto nanejvýše nebezpečné problémy vyřešeny, drtivá většina lidí v Německu by odpověděla, za žádných okolností. Spojení státy čelí podobným problémům. Zákaz vjezdu může být radikální. Je to ale zkrátka také radikální opatření na ochranu vlastních občanů. Stejně tak radikální ostatně je, že slušní lidé, které ale považujeme za nebezpečné, by v naší zemi měli nosit na nohou elektronické náramky. Je to také radikálně správné.

7. Žádná ze sedmi postižených zemí neumožňuje vstup lidí s izraelským pasem. Všech sedm zemí, jichž se týká zákaz vjezdu do USA, si už desetiletí nepřeje nic jiného než brzký zánik Izraele a "Židy v moři".

V Íránu je zničení Izraele státní doktrínou. S Íránem chtěl Frank-Walter Steinmaier, který označuje Trumpa za "kazatele nenávisti" , uspořádat hezkou výstavu v Berlíně, která však ztroskotala na tom, že zodpovědný člověk na íránské straně byl popírač holocaustu a pořadatel soutěže karikatur o holocaustu. Je zvláštní, že nad stop pro zákaz vjezdu židům spojeným s fantaziemi o jejich vyhlazování se nikdo nerozhořčoval takovým způsobem, jako nyní nad Trumpem.

Německá politika dělá opět chybu, kterou v otázkách bezpečnostní politiky činí opakovaně. Stejně jako u absurdní věty Merkelové, že "přece nejde, aby se přátelé odposlouchávali" (aféra s americkými odposlechy německých politiků včetně a Merkelové), se předstírá, že v přístupu k terorismu existují nějaká uhlazená, čisťoučká řešení.

Namísto toho, abychom realisticky vysvětlili situaci a přiznali si, že ani my jsme nezůstali čistí v bahně z kolabujících států, globálního terorismu a proudů uprchlíků, v nichž se mohou ukrývat teroristé, ukazujeme - stejně jako ve skandále s odposlechy ze strany USA - rozhořčeně na Spojené státy a jejich nového prezidenta, který představuje vděčný cíl.

Německo obhajuje úspěšně titul mistra světa v prolhaném přesvědčování sebe sama o vlastní neomylnosti.

 

Business Monitor24, pp