Druhou řadu hraničního plotu Maďarsko dostaví do konce dubna
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Druhá řada plotu, kterou začalo Maďarsko stavět na své jižní hranici, bude hotová do 1. května. Uvedl to ve čtvrtek šéf kabinetu premiéra Viktora Orbána János Lázár. Zopakoval rovněž, že se vláda rozhodla prodloužit krizový stav vyhlášený kvůli údajnému ohrožení masovou migrací. Platit bude až do 7. září.
Testovací desetikilometrový úsek druhé řady plotu na hranici se Srbskem podle Lázára prokázal „působivou“ účinnost ve svém úkolu zabránit migrantům ve vstupu do Maďarska. Elektrický plot má ve výbavě tepelná čidla, kamery a tlampače, které na hranici upozorňují v angličtině, arabštině a jazyce farsí.
Plot se začal stavět tento týden. Na jeho budování se bude podle Lázára celkem podílet kolem 700 maďarských vězňů. Po dostavbě bude 150 kilometrů dlouhý a vláda na něj uvolnila 38 miliard forintů (3,3 miliardy Kč).
Prodloužení krizového stavu umožní mimo jiné policii a armádě nadále pomáhat při ostraze hranic. „Vláda se domnívá, že Maďarsku nadále hrozí možné nebezpečí,“ zdůvodnil Lázár rozhodnutí konzervativního kabinetu strany Fidesz. „Na Balkáně uvízlo kolem 800.000 migrantů, kteří nemůžou zpět do Turecka, ani dál do Evropy,“ vysvětlil.
Premiér Viktor Orbán v minulosti několikrát řekl, že vláda očekává, že by se letos mohla opakovat situace z roku 2015, kdy přes Maďarsko proudily do střední Evropy statisíce uprchlíků a migrantů převážně z Blízkého východu. Ve vstupu do země se jim tehdy Budapešť snažila zabránit výstavbou prvního ostnatého plotu na jižní hranici. Trasu takzvané balkánské stezky tím Maďaři odklonili a migranti nadále do Rakouska a Německa putovali přes Chorvatsko a Slovinsko. Před rokem se ale balkánská stezka zcela uzavřela.
Za svá protiimigrační opatření si Maďarsko vysloužilo kritiku od organizací na ochranu lidských práv i Evropské unie. Pobouření naposledy vyvolal návrh umisťovat všechny žadatele o azyl do táborů z obytných kontejnerů postavených přímo na hranicích, a to až do doby, než se rozhodne o jejich případu.