Čínský prezident Si Ťin-pching a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se hodlají zúčastnit podzimního summitu velkých světových ekonomik G20 na indonéském ostrově Bali. Agentuře Bloomberg to řekl indonéský prezident Joko Widodo. Mnohé západní země v čele se Spojenými státy usilují o to, aby Indonésie, která letos skupině předsedá, Rusko ze zasedání vyloučila kvůli jeho invazi na Ukrajinu.
Strategie „nulového covidu“ čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, tedy uzavírání celých oblastí, přinesla téměř nulový hospodářský růst. Doby, kdy se druhá největší ekonomika světa chlubila dvojcifernými přírůstky, jsou nenávratně pryč. Čína dokázala ve druhém čtvrtletí meziročně vykázat pouze 0,4% růst, což je pokles ze 4,8 % v prvním čtvrtletí. Výsledky přispěly k obavám z blížící se globální recese.
Čínský prezident Si Ťin-pching podle médií odmítl pozvání ruského prezidenta Vladimira Putina přijet na návštěvu do Moskvy. K pozvání mělo dojít během telefonického rozhovoru 15. června. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zprávu dementoval s tím, že Si Rusko navštíví, až se uvolní covidová opatření.
Čína a Rusko využili zahajovací den zimních olympijských her v Pekingu k uzavření takzvané bezlimitní dohody. Oficiálně s tak spojili proti „odporu“ Ukrajiny a Tchaj-wanu. Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se na jednání v Pekingu zavázali k hlubší spolupráci proti Západu, Čína mimo jiné podpořila ruský požadavek, aby Ukrajina nebyla přijatá do NATO. Obě země se chtějí podporovat v řadě oblastí včetně například kontroly internetu.
Ruský prezident Vladimir Putin v úvodu videorozhovoru se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem odmítl politizaci sportu a uvedl, že se chystá v únoru příštího roku zúčastnit slavnostního zahájení zimních olympijských her v Pekingu. Informovala o tom agentura TASS. Některé západní země nedávno oznámily diplomatický bojkot nadcházející olympiády kvůli porušování lidských práv v Číně. „Počítám s tím, že v únoru příštího roku se konečně budeme moci setkat v Pekingu osobně,“ řekl šéf Kremlu.
Soupeření mezi Spojenými státy a Čínou nesmí přerůst v otevřený konflikt, řekl americký prezident Joe Biden v noci na dnešek SEČ svému čínskému protějšku Si Ťin-pchingovi při dlouho očekávaném více než tříhodinovém virtuálním setkání. Čínský vůdce uvedl, že obě země by měly kvůli řadě globálních výzev zintenzivnit vzájemnou komunikaci i spolupráci, informovaly tiskové agentury. Od lednového nástupu Bidena do funkce amerického prezidenta je to první jednání, na němž si oba státníci viděli do tváře.
Čínský prezident Si Ťin-pching vybízí k vytvoření mezinárodního systému špehování turistů a vůbec všech lidí cestujících do zahraničí, nyní prioritně kvůli pohybu potenciálně nakažených nemocí covid-19. Každá osoba by měla vlastní QR kód, který by obsahoval její lékařské a cestovní záznamy. Podle prezidenta by takový systém například urychlil mezinárodní dopravu, obchod i turistiku a zaručil by tak vyšší bezpečnost a rozproudil pohyb i v době pandemie.
Čínský prezident Si Ťin-pching během soboty vyzval další státy, aby se připojily k projektu takzvané nové Hedvábné stezky. Na setkání vedoucích představitelů tří desítek zemí se prezident snažil také rozptýlit kritiku, že iniciativa dělá málo pro rozvoj afrických a asijských zemí, které za pomoci čínských úvěrů budují přístavy, železnice a další projekty. Prezident v závěrečném projevu řekl, že na summitu byly podepsány kontrakty za více než 64 miliard dolarů (1,5 bilionu Kč), uvedla agentura Reuters.
Prezident Miloš Zeman se v pondělí v Šanghaji sešel se svým protějškem čínským Si Ťin-pchingem. Přijal přitom od Sia další pozvání do Číny na duben 2019 na summit o novodobé Hedvábné stezce, která má spojit Asii, Evropu a Afriku pomocí sítě železnic, přístavů a další infrastruktury.
Čínský prezident v pondělí v projevu na slavnostním zahájení dovozního veletrhu China International Import Expo (CIIE) slíbil další snižování dovozních cel a otevíraní čínského trhu zahraničním investorům. „Hospodářská globalizace je nezvratný trend dějin,“ řekl Si Ťin-pching a v narážce na ochranářskou politiku prosazovanou americkým prezidentem Donaldem Trumpem odsoudil „zákon džungle“. Konkrétní návrhy ke snížení napětí v obchodních vztazích ale neučinil.
Prezident Miloš Zeman v neděli zahájil svůj program na třídenní návštěvě Číny. V Šanghaji se zúčastnil zhruba hodinové večeře, kterou pořádal jeho čínský protějšek Si Ťin-pching s manželkou Pcheng Li-jüan. Akce se konala vpředvečer zahájení prvního ročníku dovozního veletrhu China International Import Expo (CIIE), kvůli kterému do Šanghaje přijela řada státníků a podnikatelů.
Plenární zasedání čínského parlamentu schválilo změnu ústavy, z níž bude vyškrtnuta klauzule omezující výkon funkce prezidenta na deset let. Podle očekávání hladce prošel návrh Čínské komunistické strany, který posílí pozici současné hlavy státu Si Ťin-pchinga. Ten bude moci nyní vládnout neomezeně.
Speciální vyslanec čínského prezidenta Si Ťin-pchinga zahájí v pátek návštěvu Severní Koreje. Oficiálním cílem cesty je informovat Pchjongjang o říjnovém sjezdu Komunistické strany Číny. Zda bude čínský diplomat jednat o severokorejském jaderném programu zatím není jisté.
Americký prezident Donald Trump v pátek na summitu zemí Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) obhajoval svou politiku, jež „klade Ameriku vždy na první místo“, a prohlásil, že Spojené státy již nebudou tolerovat nepoctivé obchodní praktiky. Čínský prezident Si Ťin-pching, který vystoupil s proslovem krátce po něm, naopak vyzdvihl globalizaci jako „nezvratný historický trend“.
Uživatelé populární čínské chatovací aplikace WeChat o víkendu zjistili, že veškeré obrázky a zmínky o Medvídku Pú zmizely z internetu. Pravděpodobně za to může časté připodobňování čínského prezidenta ke kreslené postavě.
Přestože americký prezident Donald Trump prohlásil, že s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem mají výborný vztah, jeho administrativě se nyní toto tvrzení podařilo zpochybnit. V oficiálním prohlášení se podle serveru The Guardian Bílý dům o Sin Ťin-pchingovi zmiňuje jako o prezidentovi Tchaj-wanu.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman trvá na potrestání dvou Číňanů, kteří vytrhli demonstrantce v Praze tibetskou vlajku a hodili ji do Vltavy. Podal dovolání proti verdiktu pražských soudů, které případ předaly do přestupkového řízení, zjistila ČTK z justičních databází.
Čínský prezident Si Ťin-pching, který je od čtvrtka na třídenní návštěvě v Hongkongu, se v pátek v této bývalé britské kolonii zúčastnil vojenské přehlídky. Podle agentury Reuters jde o neobvyklou demonstraci čínské moci nad Hongkongem, který právě před 20 lety přešel pod správu Pekingu a jemuž Čína přislíbila vyšší stupeň autonomie v rámci pravidla „jedna země, dva systémy“.
Čínský prezident Si Ťin-pching ve čtvrtek přicestoval poprvé od svého nástupu do funkce v roce 2012 do Hongkongu, informovala agentura Reuters. Jeho třídenní návštěva byla naplánována v kontextu 20. výročí přechodu této bývalé britské kolonie pod správu Pekingu. V den výročí, tedy 1. července, nastoupí do funkce nová správkyně této zvláštní administrativní oblasti, příznivkyně Pekingu Carrie Lamová. Očekávají se masové protesty demokratické opozice.
Kauza pražského studenta, kterého za výkřik „měli byste se stydět za čínského prezidenta“ zadržela policie a na služebně ho pak zfackovali dva policisté, spěje ke svému konci. Oba muži zákona jdou po více než ročním vyšetřování k soudu. Obžalováni jsou v jednom případě za závažný zločin, ve druhém za přečin zneužití pravomoci úřední osoby. O jejich vině bude rozhodovat v pátek Obvodní soud pro Prahu 2.
Prezident Miloš Zeman se v pátek v Pekingu sešel se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Zeman při setkání řekl, že do Číny přijel proto, aby podpořil projekt novodobé Hedvábné stezky, která má posílit obchodní vztahy Číny s Evropou. Uvedl také, že by byl rád, aby jedna z větví této stezky vedla přes Českou republiku.
Spojeným státům hrozí vážný konflikt se Severní Koreou kvůli jejímu jadernému programu a vojenským provokacím. V rozhovoru s agenturou Reuters to ve čtvrtek řekl americký prezident Donald Trump s tím, že preferuje diplomatické řešení současné vyhrocené situace.
Přátelství se rozvinulo hned po prvním setkání mezi americký prezidentem Donaldem Trumpem a jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingen. Uvedl to v pátek šéf Bílého domu, který svého hosta přijal ve své floridské rezidenci Mar-o-Lago v době, kdy Spojené státy zaútočily desítkami střel na leteckou základnu v Sýrii.
Severní Korea v noci na středu SELČ testovala další balistickou raketu. Podle agentury Reuters to oznámila jihokorejská armáda s tím, že střela byla odpálena z východního pobřeží KLDR, uletěla asi 60 kilometrů a spadla do moře.
Prezident Miloš Zeman se letos při návštěvě Číny opět setká s prezidentem Si Ťin-pchingem. Poté se zúčastní konference o vybudování novodobé Hedvábné stezky. Řekl to nový ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák. Zároveň odmítl, že by byla v ohrožení Zemanova cesta do USA.
Americký prezident Donald Trump poprvé hovořil po telefonu se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem a ujistil ho, že bude respektovat politiku jedné Číny. Uvedl to podle zahraničních agentur v prohlášení Bílý dům. Peking Trumpův postoj ocenil. Oba prezidenti si také slíbili, že se vzájemně navštíví.
Americký prezident Donald Trump poslal svému čínskému protějšku Si Ťin-pchingovi dopis, v němž vyjádřil naději na „konstruktivní vztahy“ mezi USA a Čínou. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle níž dopis zmírňuje napětí, které mezi oběma zeměmi panuje od zvolení Trumpa do čela Bílého domu. Trump rozhořčil Peking, když zpochybnil politiku jedné Číny a opakovaně odsoudil čínské obchodní praktiky. Se Si Ťin-pchingem Trump také doposud přímo nehovořil – na rozdíl od vůdců dalších světových velmocí.
Pražský městský soud v úterý projednal žalobu bývalého místopředsedy vlády Martina Bursíka, který si stěžuje na údajně nezákonný postup policie a magistrátu vůči shromáždění svolanému při letošní návštěvě čínského prezidenta v Praze. Bursík uvedl, že v dnešní demokratické době vůbec neočekával, že by policie mohla takto jednat.
Pražský městský soud se dnes odpoledne bude zabývat dvěma žalobami v souvislosti s březnovou návštěvou čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze. Obě má navíc projednávat stejný senát. První, za kterou stojí mimo jiné bývalý předseda Zelených Martin Bursík s manželkou Kateřinou Bursíkovou Jacques, tvrdí, že policisté a magistrátní úředníci popřeli ústavní právo na shromažďování, když odmítli vpustit demonstranty na Hradčanské náměstí. Druhou žalobu podali dva muži, kterým policie přikázala sundat z oken tibetskou a tchaj-wanskou vlajku.
