Stockholm se kvůli ruské hrozbě rozhodl zrušit ambiciózní plán na větrné elektrárny v Baltském moři. Švédská vláda odmítla plány na výstavbu 13 větrných elektráren kvůli obavám o národní bezpečnost. Rozhodnutí přišlo po analýze švédských ozbrojených sil, které varovaly, že tyto projekty by mohly zkomplikovat obranu země, zejména kvůli potenciální ruské hrozbě v podobě nedaleké exklávy Kaliningrad.
Možný útok na východní křídlo NATO se jako teoretická hrozba objevuje od začátku války na Ukrajině opakovaně. S tím pak i úvahy o skutečné akceschopnosti aliance vzhledem k vyznění zásadního článku 5 Severoatlantické smlouvy. Tyto skutečnosti pak hrají roli i ve válečné simulaci, o které informuje německý deník Bild. Ta modeluje scénáře možného ruského útoku na Pobaltí a ukazuje právě i nejhorší variantu, podle které by reakce aliance trvala několik dní. Ty by přitom byly zejména pro Litvu značně devastující.
Patrně málokdo nezaznamenal, že vtipná věc se podařila a že v anketě, kterou vyhlásila letecká společnost airBaltic s cílem najít jména pro čtyřicet osm letadel své flotily, skutečně s absolutním předstihem zvítězil mezi jinými toponymy název estonského městečka (a řeky) Kunda. Opravdu se tak bude jmenovat letoun, který bude od příštího roku přistávat patrně také v Praze a Bratislavě. Lidé, tedy našinci, se smějí a jsou s výsledkem spokojeni, jelikož dobrý prank je holt dobrý prank a protože představa vulgarismu svobodně vrženého do prostoru osvobozuje.
Baltská letecká společnost airBaltic vyhlásila internetovou soutěž, kde lidé hlasují pro pobaltská města, podle jejichž názvů se následně pojmenují i letadla. Společnost spojující Lotyšsko, Litvu a Estonsko nabídne dohromady 48 letadel, každá země samostatně disponuje šestnáctkou strojů. Z českého pohledu však některé názvy zní více než pikantně. Například estonskému žebříčku vévodí v hlasování o název letadla třítisícová vesnice Kunda o rozloze necelých 10 km2, kterou následuje ještě menší Püssi s 886 občany a rozlohou 2,1 km2.
Rusko hodlá překreslit námořní hranice s Litvou a Finskem v Baltském moři. Ruská federace to oznámila skrze vyhlášku zveřejněnou na svých oficiálních internetových stránkách. Severské země ruský pokus o změnu námořních hranic označily za provokaci. Jednostranné rozhodnutí Moskvy, která si uzurpuje východ Finského zálivu a okolí Taranského mysu u Litvy, nebylo ani mezinárodně uznáno, píše ukrajinský deník The Kyiv Independent.
V Severoatlantické alianci i Evropské unii se letos bude rozhodovat o novém personálním obsazení na nejvyšších pozicích. Funkci generálního tajemníka NATO má díky podpoře Washingtonu, Londýna, Paříže či Berlína velkou šanci získat dosluhující nizozemský premiér Mark Rutte. Šlo by už o čtvrtého Nizozemce v této funkci. O místo však projevili zájem i politici z pobaltských zemí a oni i další představitelé střední a východní Evropy se teď ptají, zda jsou pro Západoevropany skutečně rovnocennými partnery, píše bruselský server Politico.
Estonsko zakázalo vjezd aut s ruskými poznávacími značkami do pobaltské země. Zákaz platí od deseti hodin místního času (09:00 SELČ), uvedl server Delfi s odvoláním na ministerstvo vnitra. Tallinn tak následuje příklad Litvy a Lotyšska, které zákaz přijaly o den dříve. Děje se tak poté, co Evropská komise v uplynulých dnech vyjasnila pravidla ohledně zákazu dovozu automobilů a osobních věcí.
Ruští exportéři v roce 2022 více než zdvojnásobili prodej zkapalněného ropného plynu LPG do pobaltských států, část z něho byla přeprodána Ukrajině. Uvedla to tento týden agentura Reuters s odvoláním na tři obchodní zdroje z regionu. Na LPG se protiruské sankce nevztahují. Ke skoku v nákupech ruského LPG došlo navzdory ostrému odsouzení válečných akcí Moskvy proti Ukrajině ze strany tří pobaltských států, všech členů NATO a Evropské unie.
Estonsko uzavřelo kontrakt na nákup amerických raketometů HIMARS v hodnotě 200 milionů dolarů (4,6 miliardy Kč). Informovala o tom v sobotu agentura AP. Součástí smlouvy je i dodávka raket a výcvik, uvedlo estonské ministerstvo obrany. Výrobce raketometů, zbrojovka Lockheed Martin, má první raketomety dodat v roce 2024. Stejné zbraně pořizuje také Lotyšsko a Litva. Americké raketomety HIMARS jsou dalším důležitým krokem při rozvíjení obranných schopností Estonska.
Litevská blokáda Kaliningradu dodala druhý dech běloruskému diktátorovi Alexandru Lukašenkovi. Z Běloruska se po delší době ozvala ruská palba, probíhají vojenská cvičení, Lukašenko mluví o vyhlášení války ze strany Litvy a spolu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o dodávce raket schopných nést jaderné hlavice. Pokud by však Lukašenko chtěl změnit nejasnou pozici Běloruska k válce s Ukrajinou, může ho čekat na domácí půdě řada vážných problémů.
Blokáda Kaliningradu vyvolala ostré reakce Kremlu a v Rusku se začalo mluvit i o možném útoku na koridor na pomezí polsko-litevské hranice. To je kritické místo případného střetu s NATO, před kterým experti roky varují. A zároveň také řídce obydlené a jinak nepříliš významné území, kterým by mohlo Rusko otestovat jednotu aliance, která by musela rozhodnout o aktivaci zásadního článku 5.
Alianční letouny během minulého týdne vzlétly v Pobaltí pětkrát k ruským strojům. Na svém webu to v pravidelné zprávě uvedlo litevské ministerstvo obrany. Které ze strojů NATO se ostrých vzletů zúčastnily, zpráva neuvádí. V Litvě již téměř dva měsíce působí české gripeny, při hlídkování spolupracují s dalšími spojenci. Armáda ČR působení svých stíhacích letounů z bezpečnostních důvodů nekomentuje. Dnes ale zveřejnila video, ze kterého vyplývá, že čeští stíhači zasahovali u tří ruských letadel.
Prezidenti z Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska, Andrej Duda, Gitanas Nausėda, Egils Levits a Alar Karis ve středu navštíví Kyjev, hlavní město Ukrajiny. O návštěvě informoval na svém twitteru Nausėda. Prezidentská návštěva na Ukrajině má za cíl vyjádřit politickou podporu zemi, ve které již přes měsíc probíhá invaze ze strany Ruské federace. Informovala o tom agentura Ukrinform.
Pět stíhacích letounů Jas-39 Gripen v úterý dopoledne odletělo z čáslavské základny do Litvy, odkud budou střežit vzdušný prostor pobaltských zemí. Na cestu se po 10:00 vydaly nejdříve dva a poté další tři stroje a všechny mají již za sebou přistání v litevském Šiauliai. Operační úkol čeští stíhači převezmou 1. dubna od dánského letectva, plnit ho budou do konce července. Jde už o jejich sedmé nasazení k ochraně vzdušného prostoru členských států Severoatlantické aliance, v Pobaltí budou hlídat počtvrté.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj se v Kyjevě ve čtvrtek setkal se zástupci Litvy, Lotyšska a Estonska, kteří do z části obléhaného města přicestovali. Společně projednávali dopady ruské invaze na Ukrajinu a podepsali prohlášení na podporu této země, uvedla agentura Unian. Šéfové parlamentů Lotyšska Inara Murniece, Litvy Viktorie Cmilyte-Nielsenová a Estonska Jüri Ratas přijeli dnes do Kyjeva, aby ukrajinskému prezidentovi projevili podporu během ruské invaze na Ukrajinu.
Vypadá to jako návrat do minulosti. Severoatlantická aliance, založená v roce 1949 k obraně před sovětskou hrozbou, čelí návratu k mechanizovanému válečnictví, obrovskému navýšením výdajů na obranu a také možnosti pádu nové železné opony v Evropě. Po obtížích s hledáním své nové role po studené válce, boji proti terorismu po útocích z 11. září 2001 a ponižujícímu stažení z Afghánistánu v roce 2021 se NATO vrací k obraně před svým původním protivníkem, napsala agentura Reuters.
Rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina uznat nezávislost separatistických republik na východě Ukrajiny a vyslat tam jednotky postavilo Evropu do situace, kdy čelí bezprostřední hrozbě dalekosáhlého konfliktu a musí na porušení mezinárodního práva razantně reagovat. Pokud Západ kvůli liknavosti a neschopnosti dohody Rusku dovolí další porušení ukrajinské suverenity, může to být pro Putina pobídka, aby se příště o totéž pokusil třeba v Pobaltí, míní komentátoři evropských médií.
Evropská komise hodlá umožnit Polsku a pobaltským státům, aby volněji nakládaly s migranty, kteří překročí běloruskou hranici. Podle návrhu, o němž ve středu informoval bruselský web Politico, by mohly polské, litevské či lotyšské úřady držet žadatele o azyl u hranic déle, než je obvyklé. Měly by zároveň snazší jejich deportace. Unijní exekutiva se návrhem snaží vyjít vstříc požadavkům zmíněných států, které dlouhodobě odmítají pouštět přes hranice kohokoliv z tisícovek běženců pokoušejících se dostat na západ.
Ruské ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, že vyhošťuje diplomaty z Estonska, Litvy a Lotyšska v odvetě za to, že pobaltské země vypověděly ruské diplomaty v gestu solidarity s Českem. Z Ruska budou podle agentury TASS muset odjet také tři pracovníci slovenského velvyslanectví v Moskvě. Rusko podle agentury AFP vyhošťuje celkem sedm diplomatů - tři Slováky, dva Litevce a po jednom diplomatovi z Lotyšska a Estonska. Na opuštění země jim dalo týden.
Litevský ministr zahraničních věcí Gabrielius Landsbergis na twitteru oznámil, že v rámci solidarity s Českou republikou vyhostí Litva společně s Lotyšskem a Estonskem dva ruské zaměstnance ruské ambasády. Pobaltským státům pak ruská ambasáda v Bělorusku nediplomatickým způsobem naznačila, že jejich krok vypovídá o komplexu jejich malého přirození. ,,Lotyšsko, Estonsko a Litva se společně rozhodly projevit solidaritu České republice a vyloučí dva zaměstnance Velvyslanectví Ruska za jejich aktivity neslučitelné s jejich diplomatickým statusem,“ informoval Landsbergis na twitteru.
Litva, Lotyšsko a Estonsko v solidaritě s Českem, které se dostalo do roztržky s Moskvou, nařídily celkem čtyřem ruským diplomatům, abych opustili jejich území. Podle agentury Reuters o tom informoval litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis a potvrdil to i jeho lotyšský kolega Edgars Rinkévičs. Německo o ruském pozadí výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 jedná s členy EU a NATO a o případné reakci vůči Moskvě se poradí se svými spojenci.
Vakcinaci v největší pobaltské zemi provází chaos v očkovací strategii a také značná nedůvěra v oficiálně schválené preparáty. Zatímco v Česku chce být naočkováno přes 80 % seniorů, v Litvě se v některých oblastech nedaří dosáhnout ani desetiprocentní hranice. Je všední dopoledne a na ulicích Kaunasu, druhého největšího litevského města, se pohybuje jen málo lidí. Většinou jde o důchodce směřující do nedalekého obchodního centra.
Pobaltské státy by měly společně vymáhat na Rusku kompenzaci za sovětskou okupaci z let 1940-91. V estonském parlamentu to řekl ministr zahraničí Urmas Reinsalu. „Jsou-li škody, oběti a mrtví, musí existovat i viník,“ řekl ministr. Moskva pobaltské požadavky na odškodnění rezolutně odmítá.
Česko bude moci posílit své vojenské mise v Iráku, Afghánistánu a v Mali. Bude také moci vyslat letectvo na ochranu vzdušného prostoru pobaltských států. Plán vlády ANO v demisi hladce schválila Sněmovna, byť až po místy bouřlivé debatě. Senátoři s návrhem souhlasili již dříve.
Pokud Česko neschválí účast vojáků na misi v Pobaltí, pak to výrazně sníží jeho věrohodnost jako spojence. Uvedl to generál Petr Pavel v Otázkách Václava Moravce v souvislosti s posledními kroky KSČM. Komunisté hrozí, že pokud Česko posílí účast v misích, nebudou tolerovat společnou vládu ANO a ČSSD.
Slovensko plánuje v rámci operace NATO na zajištění kolektivní obrany vyslat do Pobaltí zhruba 150 vojáků a techniku. Informovalo o tom slovenské ministerstvo obrany. Nejde o první podobnou akci, do které se Slovensko zapojí v rámci Severoatlantické aliance.
Nejvyšší představitelé tří pobaltských zemí chtějí požádat amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby do regionu poslal více vojáků a posílil protivzdušnou obranu východního křídla Severoatlantické aliance. Uvedla to agentura AFP. Trump má v úterý večer SELČ ve Washingtonu jednat se svými protějšky z Estonska, Litvy a Lotyšska o bezpečnosti a hospodářské spolupráci.
Největší námořní tragédie na počet mrtvých? Většina lidí si nejspíše vybaví potopení Titanicu, který se dočkal filmové adaptace. Smutný konec německé lodi MV Wilhelm Gustloff v Baltském moři si ale vyžádal přes 9 000 obětí, což je šestkrát více než v případě slavného parníku. Po druhé světové válce se o události ovšem tolik nemluvilo kvůli pádu třetí říše, píše server DailyMail. Poslední dobou se stále častěji objevují spekulace o natočení hollywodského velkofilmu s tématikou kontroverzní námořní tragédie.
Na západě Ruska a v Bělorusku začaly ve čtvrtek společné manévry běloruských a ruských jednotek Západ 2017, jejichž scénář počítá s odražením agrese „západních“ vojsk. Obavy sousedních států ze „strategického cvičení“ tisíců vojáků s tanky a letadly se snaží rozptýlit Minsk i Moskva. Zejména pobaltské státy a Polsko kritizovaly nedostatečnou transparentnost manévrů a zpochybňovaly záměry Moskvy.
Spojené státy vyslaly dalších sedm stíhaček F-15 na ochranu vzdušného prostoru pobaltských států. Stroje v úterý přistály na vojenské základně v litevském Šiauliai, informoval ministr obrany baltského státu. USA posilují svou přítomnost v Pobaltí v době zvýšených bezpečnostních obav v regionu kvůli blížícím se rusko-běloruským manévrům.
