Pomalu každým dnem přibývá kritiků takzvané velké mediální novely, která mimo jiné mění dosavadní výši koncesionářských poplatků za Českou televizi a rozhlas. Zástupci komerčních médií se v úterý na tiskové konferenci připojili k firmám a avizovali, že se chtějí obrátit na poslance a senátory s návrhem na zastavení projednávání návrhu zákona. Požadují změny návrhu, které vzejdou z odborné diskuse s komerčním sektorem.
Takzvaná velká mediální novela, která počítá se zvýšením koncesionářských poplatků za využívání České televize a Českého rozhlasu, se ocitá pod palbou kritiky firemních asociací a komor. Problémem přitom není ani tak nová výše poplatků, jako spíše záměr rozšířit je na všechny, kteří vlastní počítače, tablety nebo chytré telefony s připojením k internetu, a také nutnost platit dle počtu zaměstnanců či zařízení. Kritika hovoří až o snaze zavést novou daň.
Zvýšení koncesionářských poplatků za televizní a rozhlasové vysílání budí vášně a nejnověji se rozproudila ostrá výměna názorů mezi soukromými rozhlasovými stanicemi a Českým rozhlasem. Provozovatelé soukromých rádií vyzvali vládu, aby stáhla návrh tzv. velké mediální novely, která zvyšuje rozhlasové a televizní poplatky. Soukromníci se domnívají, že dojde k narušení hospodářské soutěže na rozhlasovém trhu, kdy se veřejnoprávnímu rozhlasu umožňuje navýšenými příjmy investovat do produktů, které přímo konkurují soukromoprávním subjektům.
Budeme mít o něco vyšší jednu daň. Sice o málo a sice ji už dnes odvádí velká většina českého obyvatelstva, ale napříště už před ní nebude úniku. Pětikoalice se podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) dohodla na zvýšení koncesionářského poplatku České televizi ze 135 na 160 a Českému rozhlasu ze 45 na 55 korun. Dohodla se i na rozšíření skupiny plátců. Dosud bylo možné poplatkům se vyhnout čestným prohlášením: Nemám televizi. Nově se za přijímač považuje i osobní počítač nebo mobilní telefon, stačí jeden přístup na internet v domácnosti.
Když nastupující generální ředitel České televize Jan Souček v červnu o funkci usiloval, jednou z jeho hlavních novinek byl nápad propojit všechna česká veřejnoprávní média v rámci jedné zpravodajské platformy. Tehdy se na to zástupci Českého rozhlasu a agentury ČTK příliš netvářili, Součkovi se ale podle informací deníku Echo24 povedlo všechny strany přesvědčit k jednání. Schůzka o případném společném projektu proběhne na podzim.
Koncesionářský televizní poplatek se od začátku roku 2025 pravděpodobně zvýší o 25 korun na 160 korun měsíčně a rozhlasový vzroste o deset korun na 55 korun za měsíc. Počítá s tím návrh takzvané velké mediální novely, na kterém se shodli zástupci vládní koalice. Na tiskové konferenci to uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Návrh nyní čeká meziresortní připomínkové řízení. Rozšíří se také podle Baxy počet plátců.
Weby Českého rozhlasu (ČRo) a zpravodajský web iROZHLAS.cz se zhruba od čtvrtečních sedmi ráno potýkají s masivním DDoS útokem. Rozhlas o tom informoval na twitteru. Weby jsou stále nedostupné, rozhlas problém řeší. ČRo dává útok do souvislosti s pořádanou konferencí o médiích a Ukrajině. Podle prezidenta Petra Pavla útok ukazuje, jak moc protivníkům vadí objektivní informace o konfliktech.
Týden Společnosti nedůvěry se jmenuje před několika dny skončený projekt Českého rozhlasu. Je to soubor článků o dezinformacích a konspirátorech v české společnosti a čerpá z velkého průzkumu, který si objednal rozhlas u Národního institutu SYRI. Podívejme se, na co se v časech údajného škrtání zbytných výdajů ve veřejném sektoru také propalují peníze. O české společnosti nám velký průzkum se 4000 účastníků nevyjevil mnoho nového.
Česká televize (ČT) i Český rozhlas (ČRo) navrhují zvýšení koncesionářského poplatku shodně o 15 korun. Televizní poplatek by se zvýšil na 150 Kč a rozhlasový na 60 Kč. Zároveň by oba veřejnoprávní vysílatelé chtěli změnit definici toho, kdo má být plátcem poplatku. Při dnešní diskusi, kulatém stole o financování médií veřejné služby to v Senátu řekl generální ředitel ČT Petr Dvořák. Televizní poplatek se nezvyšoval od roku 2008 a rozhlasový od roku 2005. Veřejnoprávní média se v EU financují z poplatků v 11 zemích.
Šéfdirigentem Vídeňského symfonického orchestru bude od sezóny 2024/25 na pět let český dirigent a skladatel Petr Popelka. Podle agentury DPA to uvedli to zástupci orchestru a města Vídeň. Na svých internetových stránkách o tom informuje i sám Popelka, který je v současnosti druhou sezonu šéfdirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu.
Poněkud překvapivě už ve středu zvolili radní České televize nového generálního ředitele. Volbu nakonec opanoval dlouholetý šéf brněnského studia Jan Souček, který ve třetím kole získal 11 z 15 hlasů radních. Obhajující generální ředitel Petr Dvořák dosáhl v závěrečném hlasování pouze na 4 hlasy. Jak se televize pod Součkem změní? Budoucí ředitel má některé ambiciózní plány.
Národní galerie v Praze (Grafický kabinet) představuje kresby českých umělců, kteří ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století pobývali v Paříži, tehdejší Mekce umění. Umělci zachycovali nejen městská zákoutí, ale především pulzující život velkoměsta s bulváry, kavárnami, výstavami a divadly. Mezi Paříží a Prahou – kresby „českých Pařížanů“, NGP (Veletržní palác), do 30. 7. 2023.
Vládní koalice přišla s nápadem rozšířit koncesionářské poplatky, které se platí za sledování České televize a poslech rozhlasu. Nově se mají týkat nejen těchto přijímačů, ale také počítačů, chytrých telefonů nebo tabletů. V praxi by tak poplatky zřejmě museli platit úplně všichni, i když by kupříkladu mobil ke sledování veřejnoprávní televize vůbec nevyužívali. Proti záměru koaličních politiků se staví někteří opoziční a ozývají se i právníci s tím, že se něco takového bude jen těžko provádět.
Vládní koalice kvůli opozičním obstrukcím stejně jako v úterý prosadila, že Sněmovna ve středu bude moci opět zasedat až do noci. Opoziční hnutí ANO nepodpořilo snahu SPD vetovat tento postup, jehož cílem je prosadit novelu o změně způsobu volby rad České televize a Českého rozhlasu.
Poslancům vládní koalice se kvůli obstrukcím ani ve středu do konce jednání sněmovny nepovedlo dostat k hlasování kontroverzní novelu zákonů o České televizi a Českém rozhlasu. Radu ČT a radu ČRo by nově nemělo být možné odvolat a nahradit jako celek, jejich členové by navíc měli být voleni nejen poslanci, ale také senátory. Jednou ze změn je také navýšení počtu členů rad. V současné politické situaci by to v praxi vedlo k ovládnutí mediálních rad současnou vládní většinou.
Začíná žhavá část kampaně před volbou prezidenta ČR, kterého si lidé budou moci vybírat zkraje druhého lednového víkendu. Kandidáti dostanou zákonem vymezený pětihodinový prostor pro oslovení voličů ve veřejnoprávních médiích. Český rozhlas začne vysílat jejich příspěvky už dnes večer, Česká televize se připojí ve čtvrtek. Ve veřejnoprávní televizi se budou kandidáti se svými půlminutovými nebo minutovými příspěvky objevovat od 29. prosince do 1. ledna na ČT24 a od 2. do 9. ledna na ČT1.
Červencový nárůst nezaměstnanosti je tradičním sezonním výkyvem, podle některých analytiků k němu mohla již přispět i rostoucí inflace, která nutí firmy šetřit. Výrazný nárůst nezaměstnanosti přes čtyři procenta ale letos nečekají. Nezaměstnanost v Česku v červenci stoupla na 3,3 procenta z červnových 3,1 procenta, oznámil dnes Úřad práce ČR. „Trh práce v červenci odhalil jak běžné sezonní trendy, tak mírný propad poptávky po pracovní síle,“ uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář se otevřeným dopisem obrátil na generálního ředitele Českého rozhlasu (ČRo) Reného Zavorala i na Radu Českého rozhlasu kvůli třem článkům zpravodajského serveru iROZHLAS.cz týkajících se Hradu, které podle kancléře obsahovaly nepravdivá tvrzení, dezinformace a mylné interpretace. Mynář v dopise požádal Zavorala o zjednání nápravy a apeloval na „ukončení podjatého podávání zpráv o činnosti prezidenta republiky a KPR (Kanceláře prezidenta republiky)“.
Na jedno volné místo v Radě Českého rozhlasu dnes poslanci zvolili historika Jaroslava Šebka, kterého navrhla Akademie věd ČR. Do Rady České televize zvolila v prvním kole volby na pětici volných míst pouze bývalého ředitele ostravského studia ČT Ilju Racka. Dalších osm kandidátů na tato místa postupuje do druhého kola volby. Na jedno volné místo v Radě ČT po odvolané radní Haně Lipovské poslanci nikoho nezvolili, do druhého kola volby postupují bývalí radí Zdeněk Šarapatka a Daniel Váňa.
Pokud jste už byli smířeni s tím, že se nikdy nestanete neurochirurgy ani aeronautickými inženýry, přinesl pro vás závěr roku 2021 dobrou zprávu. „Z nové studie vyplývá, že aeronautičtí inženýři a neurochirurgové nejsou chytřejší než zbytek populace a kariéra v těchto oborech je v dosahu každého, kdo se bude snažit,“ informovala televize Sky News. Studii schválil výbor pro výzkumnou etiku University College London a vyšla ve vědeckém časopise BMJ.
Řízením zpravodajství Českého rozhlasu bude od ledna dočasně pověřený šéfredaktor Radiožurnálu Ondřej Suchan. Přijal nabídku generálního ředitele ČRo Reného Zavorala. Nahradí Jana Pokorného, který po dohodě místo opouští, ale v rozhlase zůstává, řekl mluvčí Jiří Hošna. Na místo měla původně nastoupit bývalá šéfka zpravodajství Primy Jitka Obzinová. Po kritice zaměstnanců a některých politiků, by mohla ohrozit objektivitu a nezávislost zpravodajství, své rozhodnutí Zavoral zrušil.
K oblíbeným činnostem tuzemských konzervativců patří vyhlížení české „cancel culture“, která se zatím nějak nedostavuje. Co není, může být, to jistě. Nepochybně tu existují lidé, kteří berou jako historickou křivdu, že (zatím ještě) nemohou „zrušit“, koho je napadne, trestat vyjádření a jednání, jež naplní jejich pružná kritéria problematičnosti.
Jako jsme měli na začátku třicetileté války zimního krále, má zpravodajství Českého rozhlasu předvánoční ředitelku. Tedy ani nemá, Jitka Obzinová se jí měla stát od 1. ledna, avšak i v designovaném stavu vydržela pouhý jeden den. Včera generální ředitel ČRo René Zavoral oznámil, že jeho kandidátka do funkce nenastoupí. Zřejmě jí to nestálo za to. Obzinovou zastavila hlavně petice, kterou do včerejšího zvratu podepsalo více než 600 zaměstnanců a externích spolupracovníků rozhlasu.
Jitka Obzinová na pozici ředitelky zpravodajství v Českém rozhlase nenastoupí. Dohodla se tak s generálním ředitelem rozhlasu Reném Zavoralem. „Dnes jsem se sešel s paní Jitkou Obzinovou. Český rozhlas máme oba natolik rádi, že bude vždy stát nad jakoukoliv profesní kariérou. Oběma nám leží na srdci stabilita a silná pozice Českého rozhlasu. Společně jsme se tak dohodli, že na post ředitelky zpravodajství Českého rozhlasu Jitka Obzinová nenastoupí,“ uvedl Zavoral v tiskové zprávě.
Nepřijatelné, těžko pochopitelná změna. Takto reagují politici nastupující vládní koalice na rozhodnutí generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala. Do funkce ředitelky Centra zpravodajství ČRo dosadil Jitku Obzinovou, která vystřídá zasloužilého „rozhlasáka“ Jana Pokorného. Zasahování politiků do chodu médií přitom v minulosti vyvolávalo nesouhlas médií a veřejnosti. Proti Obzinové v čele zpravodajství protestovalo ve čtvrtek formou otevřeného dopisu přes 300 zaměstnanců této instituce.
Zaměstnanci Českého rozhlasu se bouří proti výměně na vedoucím křesle zpravodajství Českého rozhlasu (ČRo). Protestují proti tomu, že Jana Pokorného má na pozici ředitele zpravodajství nahradit Jitka Obzinová. Generálnímu řediteli ČRo Renému Zavoralovi to napsali v otevřeném dopise, který podepsaly více než dvě stovky zaměstnanců. Lidem podepsaným pod peticí se nelíbí zejména to, jak Obzinová ve svém dřívějším působišti vedla zpravodajství.
Zpravodajství Českého rozhlasu (ČRo) povede od ledna bývalá šéfka zpravodajství televize Prima Jitka Obzinová. Vystřídá stávajícího ředitele Jana Pokorného. Řízení vývoje a výroby ČRo se nově ujme nynější šéfredaktorka Radia Wave Iva Jonášová a novou šéfredaktorkou stanice ČRo Dvojka bude Lenka Mahdalová, která stála za vznikem digitální stanice ČRo Pohoda, jejíž řízení bude i nadále spadat do její působnosti.
Zpěvák Daniel Landa odmítl, že by se distancoval od iniciativy Zlatý špendlík, která vyzývala k zahlcení hygienckých stanic. Zároveň však uvedl, že se nepokusil o sabotáž státního aparátu, jak uvedlo ministerstvo zdravotnictví, které proti iniciativě a její akci podá trestní oznámení. Zpěvák ve svém vyjádření také upozornil na chybějící části rozhovoru, které poskytl serveru iRozhlas a který předčasně ukončil.
Lubomír Veselý, který si říká Luboš Xaver Veselý, po dvou letech ukončil spolupráci s Českým rozhlasem, kde na regionálních stanicích moderoval pořad Xaver a host. Informoval o tom server Médiář. Podle Českého rozhlasu skončil Veselý kvůli „osobním důvodům“. Konkrétně konec svého působení ve veřejnoprávním rozhlasu nekomentoval ani přímo Lubomír Veselý, který pouze sdělil, že skončil na základě vlastního rozhodnutí.
Bývalý prezident Václav Klaus dál stupňuje svou kritiku ČRo a jeho pořadu 20 minut Radiožurnálu, kde se dostal do konfliktu s moderátorem a studio pak předčasně opustil. Exprezident si prý vyčítá, že nedal moderátorovi Vladimíru Krocovi za způsob vedení rozhovoru pěstí. Svůj odchod považuje za „zbabělý“ a považuje se kvůli tomu za „poseroutku“ a „hovňouska“, uvedl v pořadu na XTV. Rozhlasové interview se týkalo kauzy miliardové půjčky Sovětskému svazu na přelomu 80. a 90. let.
