Česká veřejnoprávní média se už pomalu chystají na změny v jejich financování, které by měly vstoupit v platnost od roku 2025, pokud bude schválena velká mediální novela, o kterou se v dohledné době sehraje bitva v Poslanecké sněmovně. Do parlamentu totiž zřejmě ještě před letními prázdninami doputuje návrh, který zásadním způsobem rozšiřuje okruh poplatníků koncesionářských poplatků, a tedy i rozpočty České televize a Českého rozhlasu. Proti němu se přitom neustále ozývají opoziční politici i soukromá média. V novém prohlášení varují před porušením evropského práva, nedostatkem transparentnosti a nepřiměřeným zatížením poplatníků.

Novela zahrnuje především zvýšení televizního poplatku o 15 na 150 korun měsíčně a rozhlasový o deset na 55 korun. Zákon by také umožňoval valorizaci poplatků dle inflace. Týkal by se všech domácnosti s internetem. Pro firmy budou poplatky určeny podle počtu zaměstnanců. Novela počítá i s tím, že by se poplatku nevyhnuly nejen domácnosti vlastnící televizor, ale i ty připojené k internetu. Postačí k tomu jeden počítač, tablet nebo mobilní telefon. Povinnost by se neměla vztahovat na každé zařízení, ale pouze na jeden mobilní telefon, tablet nebo počítač připojený k internetu v rámci domácnosti.

Legislativě se dostává poměrně dost pozornosti veřejnosti a také podpory ze strany generálního ředitele ČT Jana Součka. Ten nově plánuje propojit televizní poplatky s užíváním služby iVysílání, což by mělo podle něj zajistit udržitelnost veřejnoprávní televize a větší spravedlnost v placení poplatků. „Předpokládám, že během letošního roku dojde k přijetí novely tak, jak je navržena,“ uvedl Souček. Novela by měla umožnit, že rozšířené služby iVysílání budou dostupné pouze těm, kdo platí televizní poplatek.

Tento krok má podpořit financování veřejnoprávní televize a přizpůsobit se měnícímu se mediálnímu trhu. Souček současně varoval, že pokud zákonodárci neschválí zvýšení koncesionářského poplatku, Česká televize bude nucena propustit zhruba 350 zaměstnanců v příštím roce. Letos již opustí ČT přibližně 90 z celkového počtu 3000 zaměstnanců.

Výnos ze zvýšeného poplatku by měl činit asi 850 milionů korun ročně, což by mělo zalepit díry v osmimiliardovém rozpočtu ČT, které vznikly v minulých letech. Souček upozornil, že televizní poplatek ve výši 135 korun měsíčně se nezměnil od roku 2008 a jeho reálná hodnota dnes činí jen 57 korun. Zvýšení o 15 korun by představovalo jedenáctiprocentní nárůst, zatímco příjmy státního rozpočtu za stejnou dobu stouply o 104 procent a starobní důchody o 114 procent.

Protesty soukromých provozovatelů médií

Návrh mediální novely však čelí silné kritice ze strany soukromých provozovatelů médií, a to opakovaně už v průběhu připomínkového řízení i po představení upravené verze novely, která zřejmě půjde poslancům na stůl. Provozovatelé vyjadřují v prohlášení, které má deník Echo24 k dispozici, kategorický nesouhlas a upozorňují na několik zásadních problémů. Podle nich novela hrubě odporuje právu Evropské unie. „Logika návrhu novely zcela odporuje nakládání s prostředky koncesionářů jakožto řádného hospodáře,“ tvrdí provozovatelé médií.

Jedním z hlavních problémů je nedostatečné a nepřesné vymezení veřejné služby. Soukromí provozovatelé tvrdí, že „v situaci, kdy není dostatečně přesně vymezeno, co má být obsahem veřejné služby, nedávají plány na konkrétní navyšování poplatků vůbec žádný smysl.“

Provozovatelé médií také poukazují na nedostatek odborné debaty a nesoulad mezi tím, co bylo prezentováno ministerstvem a tím, co je skutečně v návrhu obsaženo. Například návrh měl dle prezentace ministerstva zastropovat navyšování poplatků dle kumulované inflace na 6 procent, ale ve skutečnosti umožňuje navyšování poplatků bez ohledu na inflaci. Soukromí provozovatelé také kritizují novou úpravu poplatků jako skrytou daň, která zatěžuje domácnosti a podnikatele.

Soukromá média rovněž zdůrazňují, že hrají klíčovou roli v obraně pluralitního demokratického systému. „Jak ukazuje současná situace v řadě zemí, soukromá média jsou tím pilířem občanské společnosti, který dokáže vzdorovat tlaku politiků mnohdy déle a efektivněji než ta veřejnoprávní,“ uvádějí provozovatelé v prohlášení, pod nějž se podepsali například předseda Asociace provozovatelů soukromého vysílání Jiří Hrabák, šéf skupiny Radio United Martin Hroch nebo ředitele televize Prima Marek Singer.

První čtení do prázdnin

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) uvedl, že novela zákona zajistí odolnost a ekonomickou stabilitu veřejnoprávních médií a je v souladu s duálním nastavením českého mediálního trhu. „Jsme na konci dlouhého procesu, jehož výsledkem je novela zákona, která zajistí odolnost a ekonomickou stabilitu veřejnoprávních médií a je v souladu s duálním nastavením českého mediálního trhu,“ řekl Baxa.

Rozhodnutí o budoucnosti financování veřejnoprávních médií ale teď primárně leží v rukou zákonodárců. Zastánci se rekrutují především z řad koaliční stran, typickým zastáncem je šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob.

Podle poslance hnutí ANO a šéfa sněmovního výboru pro mediální záležitosti Aleše Juchelky má se ale zákonem problém opozice. „Koncesionářské poplatky v celé Evropě pomalu končí a spousta států přechází na jiné model. V Itálii je to na faktuře za elektřinu, ve Švédsku je to nějaké promile z daňového přiznání. Naroubovat v tuto chvíli všechny mobilní telefony, počítače nebo tablety i pro firmy se mi zdá krajně nespravedlivé, protože se z koncese už stává opravdu daň, která se dotkne úplně, ale úplně všech,“ řekl redakci.

Dříve jsme také informovali o výhradách mobilních operátorů a firem, jejichž námitky nicméně ministerstvo kultury, pod nějž legislativa spadá, v odpovědích na připomínky zamítlo.

Podle plánu vládní koalice by měl vláda projednat návrh ministerstva kultury ještě v červnu, a Poslanecká sněmovna by se mohla v prvním čtení zabývat velkou mediální novelou ještě před sněmovními prázdninami, které začínají v druhé polovině července. Novela by pak mohla vstoupit v platnost od roku 2025. Pokud k tomu ale nedojde, Česká televize bude muset podle generálního ředitele snížit objem výroby o třetinu. Vzhledem k nejistotě, zda bude novela schválena, připravuje vedení České televize dvě verze rozpočtu pro rok 2025.