Zásadní změna v připravované velké mediální novele překvapila i některé poslance. Z návrhu novely zákona o České televizi a Českém rozhlasu totiž aktuálně vypadlo ustanovení, které doposud považovalo porušení kodexu médií veřejné služby za porušení pracovní kázně podle zákoníku práce. Odpůrci novely hovoří o tom, že by nová úprava oslabila dosavadní funkci kodexu médií veřejné služby.

Rada ČT kupříkladu nedávno řešila možné porušení kodexu ČT od Václava Moravce kvůli jeho kritickému výroku o exprezidentu Václavu Klausovi. Více jsme psali ZDE. Kvůli tomu někteří hovoří o úpravě zákona jako o "lex Moravec".

O změně se veřejně příliš nehovořilo, a to přesto, že novela leží ve sněmovně už ve druhém čtení. To se nelíbí poslancům opozičního hnutí ANO, kteří chtějí předložit pozměňovací návrh. Ministerstvo kultury, pod nějž zákon spadá, tvrdí, že větu vypustilo „z čistě technických důvodů“ a že se do legislativy vrátí.

Původní verze léta zahrnovala ustanovení, že „porušení Kodexu České televize je kvalifikováno jako porušení pracovní kázně podle zvláštního zákona.“ Stejný princip platil pro Kodex rozhlasu, který měl být právně závazný pro všechny pracovníky veřejnoprávních médií. Dodržování etických a profesních standardů tak nebylo jen vnitřní záležitostí organizací, ale mělo oporu i v pracovním právu a dalo se tak uplatnit v případě výraznějšího vybočení v chování některého z redaktorů.

Kodex ČT, stejně jako Kodex Českého rozhlasu, slouží jako etický dokument, který určuje profesionální a morální standardy pro novináře a pracovníky těchto veřejnoprávních institucí. Kodex má být schválen Poslaneckou sněmovnou, čímž se jeho význam dostává na úroveň právního předpisu, i když v podstatě jde o normu samoregulační povahy.

Dosavadní znění zákona o České televizi a rozhlasu předjímalo, že porušení kodexu bude považováno za porušení pracovní kázně, což by mělo přímé důsledky na pracovněprávní vztahy zaměstnanců. Právě tato část však byla nyní z návrhu zákona ve verzi poslané poslancům na stůl odstraněna, třebaže v preambuli Kodexu ČT se o tomto ustanovení stále dočteme.

Potají tam vkládají změny

Změna se nelíbí poslancům opozičního ANO, kteří poukazují na to, že nebyla pořádně projednána. „Přišlo se na to pozdě, nikdo o tom příliš nemluvil. My jsme se rozhodli narychlo připravit pozměňovací návrh, který tam kolegové vloží,“ sdělil deníku Echo24 předseda sněmovního mediálního výboru Patrik Nacher.

Podle Nachera je vkládání změn do takto zásadních dokumentů bez větší veřejné debaty problematické. „Za mě toto není správná cesta, potají vkládat změny, které se týkají kodexu a jednání zaměstnanců veřejnoprávních médií, především viditelných redaktorů ČT,“ zdůraznil Nacher. Opakovaně se například hovoří o některých veřejně prezentovaných názorech moderátorů Václava Moravce, nyní už bývalé redaktorky Nory Fridrichové či například Jakuba Železného.

Kritiku směřoval především na to, že se tímto krokem de facto oslabuje důraz na etické chování redaktorů a novinářů veřejnoprávních médií. „Neustále se bavíme o tom, že z jednání některých redaktorů vyzařuje, komu fandí a komu ne, a místo toho, aby se to řešilo, se jde opačnou cestou,“ doplnil.

Nacher dále uvedl, že inspirací by pro Českou televizi mohla být finská veřejnoprávní televize, kde mají redaktoři přísné zásady týkající se vyjadřování svých politických nebo společenských názorů na veřejnosti.

Resort kultury ve středu na dotaz redakce uvedl, že „tato část byla vypuštěna v rámci legislativních prací z čistě technických důvodů, neboť toto ustanovení bylo nepřímou novelou zákoníku práce“.

„Nicméně v průběhu diskusí nad textem novely zákona bylo rozhodnuto, že tato věta bude i v budoucnu zachována – bude doplněna zpět v rámci pozměňovacích návrhů v průběhu projednávání v PSP ČR,“ dodala mluvčí ministerstva Jana Malíková.

Kauzy spojené s porušováním Kodexu ČT

V minulosti se několikrát veřejně řešilo, jak by měla být dodržována pravidla Kodexu ČT, zejména v kontextu pořadů, které byly kritizovány za neobjektivitu a nedostatečnou vyváženost. Příkladem je kauza pořadu 168 hodin, který vedení České televize zrušilo v červenci 2024.

Podle generálního ředitele ČT Jana Součka pořad opakovaně porušoval Kodex ČT, což konstatovala i Rada ČT, a zároveň byl pořad kritizován za porušení zákona o vysílání, což potvrdila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Jedním z hlavních důvodů pro zrušení pořadu bylo také zveřejnění soukromé konverzace moderátorky Nory Fridrichové s bývalým vedoucím pořadu Reportéři ČT Markem Wollnerem.

Dalším kontroverzním případem byla kauza radního Lubomíra Veselého, o jehož odvolání se v srpnu diskutovalo v Poslanecké sněmovně. Veselý čelil kritice za své vulgární a urážlivé výroky, které podle poslance Jana Jakoba (TOP 09) „narušovaly důstojnost funkce člena Rady ČT“ a poškozovaly dobré jméno veřejnoprávní televize.

Do médií se rovněž dostaly informace o odstoupení všech pěti členů Etického panelu ČT, kteří rezignovali v reakci na spory s generálním ředitelem Součkem. Panel měl posoudit kontroverzní vyjádření moderátora Václava Moravce a reportéra Jiřího Hynka, jejichž jednání bylo v rozporu s Kodexem ČT. Spor ohledně Moravce se týkal jeho komentáře, ve kterém exprezidenta Václava Klause označil za „Putinova gubernátora“.

Zákon ve sněmovně

Velká mediální novela je nyní ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně, kde se kromě otázek týkajících se Kodexu ČT řeší i zvýšení koncesionářských poplatků. Novela počítá s navýšením poplatku za Českou televizi o 15 korun na 150 korun měsíčně a za Český rozhlas o deset korun na 55 korun měsíčně. Kromě toho novela rozšiřuje okruh poplatníků na všechny domácnosti vlastnící zařízení schopné přijímat internetové vysílání, tedy i chytré telefony, tablety či počítače. Tento krok přinese další diskuze mezi koalicí a opozicí, která se již během prvního čtení novely postavila proti některým jejím bodům.