VEŘEJNOPRÁVNÍ MÉDIA

Vláda finišuje zvýšení poplatků za televizi a rozhlas, opozice navrhuje „zestátnění“

VEŘEJNOPRÁVNÍ MÉDIA
Vláda finišuje zvýšení poplatků za televizi a rozhlas, opozice navrhuje „zestátnění“

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

O 10 korun navíc za rozhlas, o 25 korun navíc za televizi. Představitelé vlády Petra Fialy (ODS) jednali o návrhu ministra kultury Martina Baxy (ODS) na zvýšení poplatků za veřejnoprávní média. Kromě samotného zvýšení poplatků má novela mediálního zákona zavést nový model plateb právnických a fyzických osob. Opoziční hnutí ANO a SPD navrhují, aby se veřejnoprávní média platila ze státního rozpočtu.

Povinnost platit TV a rozhlasový poplatek mají všechny domácnosti i firmy vlastnící televizní, respektive rádiový přijímač. Televizní poplatek se má od příštího roku zvednout o 25 korun měsíčně, rozhlasový o 10. O přesných částkách ale podle Martina Baxy koalice ještě debatuje.

Mluvčí ministerstva kultury Ivana Awwadová pro Echo24 uvedla, že k mediální novele probíhají diskuse se zástupci provozovatelů soukromého rozhlasového a televizního vysílání a se zástupci online vydavatelů, a to zejména k problematice vymezení veřejné služby v oblasti rozhlasového a televizního vysílání. Vypořádání připomínkového řízení nebylo dosud ukončeno.

„Návrh zákona opouští model, podle něhož platí právnické osoby a fyzické osoby podnikatelé poplatky za každý přijímač, který vlastní nebo používají k podnikání. Novela navrhuje mimo zvýšení poplatků také nový model plateb právnických osob a fyzických osob podnikajících, který bude vycházet z počtu zaměstnanců. Podle nich stanoví násobky poplatků, které by právnické a fyzické osoby hradily. Diskutují se varianty skupin dle počtu zaměstnanců,“ řekla Awwadová s tím, že vše má být vypořádáno „v rozumném čase“. Kritiku sklízí především návrh, že by poplatek měli platit i lidé, kteří jsou připojeni k internetu.

Vláda chce chránit nezávislost

Vládní KDU-ČSL podle svého prvního místopředsedy Jana Bartoška navýšení poplatků za TV a rozhlas dlouhodobě podporuje. „Veřejnoprávní média považuji za jeden z pilířů demokracie. Fakt, že u nás ČT a ČRo skvěle fungují dokazuje i to, že se jedná dlouhodobě o nesledovanější, respektive nejposlouchanější stanice na mediálním trhu, které jsou zároveň dle průzkumů i nejdůvěryhodnější. Pokud bychom přešli na jiný typ financování, například ze státního rozpočtu, ČT tím ztratí svou nezávislost, a tedy i objektivitu. Navíc by finanční náklady ve výsledku stejně nesl daňový poplatník,“ uvedl pro Echo24 Bartošek s odkazem na alternativu, kterou nabízí hnutí ANO a SPD, která by veřejnoprávní média navázala na státní rozpočet.

„Aby si udržely stejně dobrou úroveň, potřebují veřejnoprávní média stabilní a předvídatelné financování. Proto jako lidovci dlouhodobě podporujeme variantu, na které byla loni v září dosažena shoda a který byla i odprezentována – u TV o 25 korun měsíčně a u rozhlasu o deset korun měsíčně,“ dodal Bartošek.

TOP 09 a hnutí STAN navrhují, aby stát poplatky v budoucnu valorizoval pravidelně – například podle inflace. „Silná a nezávislá média veřejné služby jsou pro TOP 09 jednou z podmínek fungování demokracie. Proto prosazujeme navázání výše poplatků na ekonomické ukazatele například na inflaci, aby financování veřejnoprávních médií bylo udržitelné a předvídatelné. Je to naprosto klíčová priorita TOP 09 a při jejím prosazeni jsme ochotni podpořit i o něco nižší růst poplatku v tomto roce, než byl původně avizován,“ řekla pro Echo24 šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Její straník a šéf poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob pro Echo24 řekl, že díky indexaci budou mít ČT a ČRo přehled, s jakými prostředky budou moci do budoucna počítat a podle toho „bez vlivu politiků zajišťovat veřejnou službu“. „Předpokládám, že dohoda by mohla být možná v řádu týdnů,“ řekl Jakob.

Šéf Pirátů Ivan Bartoš pro Echo24 řekl, že konkrétní čísla navýšení se budou ještě na vládě diskutovat. „Potřebujeme silná a nezávislá veřejnoprávní média, o která se jako společnost můžeme opřít a důvěřovat jim. A to znamená zajistit jejich udržitelné financování,“ poukázal Bartoš.

„Za Piráty jsme rovněž v koalici vyjednali, že hospodaření České televize a Českého rozhlasu bude nově hlídat Nejvyšší kontrolní úřad, aby byla zajištěna co největší transparentnost. O tom budeme jednat i s opozicí, jelikož pro schválení je potřebná ústavní většina. Rozporuplně vnímáme navrhované rozšíření okruhu poplatníků, tedy povinnost platit poplatek i pro lidi, kteří mají internet, ale televizi nebo rádio na něm nesledují. Věřím, že návrh projednáme co nejdříve na vládě a následně i v Poslanecké sněmovně,“ dodal Bartoš.

Média jako státní příspěvková organizace

O tom, že opoziční hnutí ANO a SPD chtějí média veřejné služby navázat na státní rozpočet, informovala Česká televize. „Při pohledu na dění v Maďarsku, a v současné době i na Slovensku, jde podle nás o to nejmenší, co můžeme udělat pro větší odolnost naší společnosti. Obě opoziční hnutí s plánem vládní koalice nesouhlasí. Chtějí v budoucnu poplatky zrušit a hradit provoz médií ze státního rozpočtu,“ poukázala zároveň pro Echo24 předsedkyně sněmovny Pekarová Adamová.

Mluvčí SPD Barbora Šťastná pro Echo24 uvedla, že vládní návrh je nepřijatelný a hnutí s ním jednoznačně nesouhlasí. „Televizní a rozhlasové poplatky se mají navíc nejen zvýšit, ale nově je mají platit i vlastníci všech zařízení umožňujících příjem vysílání veřejnoprávních médií, mobilů, tabletů nebo počítačů. Počet rozhlasových a televizních koncesionářů se má tímto způsobem zvýšit o 230 000. Takto enormní zvýšení rozpočtů České televize a Českého rozhlasu by přineslo i prohloubení nerovnováhy na mediálním trhu,“ uvedla Šťastná.

„V hnutí SPD zastáváme názor, že by se koncesionářské poplatky měly úplně zrušit a Česká televize a Český rozhlas by se měly transformovat na státní příspěvkové organizace se zákonem pevně stanoveným rozpočtem a s hospodařením kontrolovaným Nejvyšším kontrolním úřadem,“ dodala Šťastná.

Jan Křovák