Takzvaná velká mediální novela, která počítá se zvýšením koncesionářských poplatků za využívání České televize a Českého rozhlasu, se ocitá pod palbou kritiky firemních asociací a komor. Problémem přitom není ani tak nová výše poplatků, jako spíše záměr rozšířit je na všechny, kteří vlastní počítače, tablety nebo chytré telefony s připojením k internetu, a také nutnost platit dle počtu zaměstnanců či zařízení. Kritika hovoří až o snaze zavést novou daň. Ministerstvo kultury, které návrh zákona zaštiťuje, reagovalo tím, že si je výtek vědomo, teď ale věc nechce komentovat, protože ještě neskončilo připomínkové řízení.

Novela, kterou představil resort kultur jako návrh vládní koalice, mimo jiné od začátku roku 2025 navrhuje zvýšit poplatek pro Českou televizi ze 135 na 160 korun a o deset Kč na 55 Kč zvýšit měsíční poplatek pro Český rozhlas. Rozšiřuje ale také skupinu povinných poplatníků – nově by musel platit každý s téměř jakýmkoliv zařízením, počítá se také se zpoplatněním třeba většího počtu zaměstnanců ve firmě.

To se nelíbí řadě firemních a mediálních asociací, které teď předlohu napadly. Momentálně totiž běží veřejné připomínkové řízení, v němž se mohou jednotlivé instituce k legislativě vyjadřovat.

„Vzhledem k tomu, že firmy s přechodem na Průmysl 4.0 např. osazují každou výrobní linku či samostatný stroj obrazovkou k zobrazování výsledků výkonnosti, ke kontrole kvality výrobků nebo k řízení celých výrobních linek, je takových zařízení ve firmě i několik desítek a náklady spojené s platbou televizních poplatků se stávají zatěžujícími. Zproštění by znamenalo snížení nákladů a administrativní zátěže pro firmy a také podporu digitální transformace českého průmyslu,“ uvádí třeba Svaz průmyslu a dopravy.

Výjimka pro více zařízení původně existovala, pak ji ale přebil požadavek ministerstva platit podle počtu zaměstnanců. „Přestože by se novela v tomto znění dotkla téměř všech firem v ČR, nebyl s námi tento návrh před jeho představením vůbec konzultován, což považujeme za zcela nepřijatelné,“ argumentuje svaz.

Dalším argumentem svazu je i to, že zaměstnanci mnohdy ani zařízení ke sledování televize nebo poslechu rozhlasu nemohou používat. „Odmítáme tak, aby firmy platily za služby, které jsou z jejich strany nevyžádané, které nevyužívají a které již jednou zaplatily fyzické osoby.“

Hospodářské komoře vzhledem k zahrnutí i mobilů a tabletů vadí nemožnost se poplatku vyhnout, i když člověk nemá zájem veřejnoprávní média sledovat, a hovoří až o uvalení nové daně. „Návrh rozšiřuje působnost zákona i na počítače, tablety a telefony s argumentem, že uživatelé těchto zařízení mohou využívat služeb přes internet. Tato zařízení ovšem primárně slouží jiným účelům a sledování/poslouchání veřejnoprávních medií je pouze doplňkovou službou nevyužívanou všemi uživateli těchto zařízení. Rozšíření působnosti zákona i na tato zařízení vzbuzuje dojem, zda úmyslem zákonodárce není spíše skrytě uzákonit nový poplatek/daň za využívání internetu či daň z vlastnictví takových zařízení,“ argumentuje komora.

Vadí jí také to, že nový zákon by nutil platit všechny s připojením k internetu, třebaže ČT a rozhlas nemají dle legislativy povinnost své služby přes internet distribuovat.

Slyšíme, říká ministerstvo

Resort kultury podle jeho mluvčí Jany Malíkové diskuzi vnímá, v tuto chvíli ale nic měnit nehodlá. „Meziresortní připomínkové řízení ukončeno ještě nebylo, nicméně ministerstvo kultury si je vědomo připomínek některých institucí. Připomínky se budou postupně vypořádávat, jde o standardní součást legislativního procesu, v této chvíli je předčasné komentovat případné úpravy. Ministerstvo kultury chce časově postupovat tak, aby novela zákona o poplatcích začala platit tak, jak bylo plánováno, tedy od 1. 1. 2025,“ sdělila redakci.

Odborníci už dříve návrh zhodnotili jako nešťastný. „Za mě je to extrémně složitě proveditelné. Televizi a rádio máte doma a není podstatné, zda je užíváte, nebo ne. V momentě, kdy jsou schopné přijímat signál, vám vzniká povinnost hradit koncesionářské poplatky. Nedovedu si tak představit, jak by to vypadalo u chytrého telefonu, počítače nebo tabletu,“ sdělil redakci mediální právník Jan Schneider z advokátní kanceláře Ondřejová.

Povinnost platit by totiž logicky měla vznikat všem. „Z tohoto hlediska mi to přijde velice těžce uchopitelné a nevím, jak by se to provádělo. Samozřejmě jsme v rovině úvah a musíme vydržet jaké řešení, a zda vůbec nějaké, zvolí zákonodárce,“ dodal.

Podle místopředsedy opozičního hnutí ANO a šéfa stínové vlády Karla Havlíčka přistupuje koalice k poplatkům principiálně špatně. „My jsme jako stínová vláda proti zvyšování koncesionářských poplatků, protože považujeme tento model za překonaný. Existují jiné přístupy, které by pro financování médií veřejné služby byly vhodnější. Ale především si myslím, že dříve než o rozpočtu těchto médií bychom měli hovořit o tom, co mají tato média plnit. Je třeba si uvědomit, že koncept veřejnoprávních médií je z doby, kdy nebyl internet nebo digitální vysílání. Logicky se tak na média kladly jiné požadavky, než dnes,“ uvedl pro Echo24.

Návrh novel zákonů o Českém rozhlase, České televizi a rozhlasových a televizních poplatcích kritizují rovněž komerční televize, zástupci rozhlasových stanic nebo Unie vydavatelů a Sdružení pro internetový rozvoj.