Tag: tajné služby

Články k tagu

„BIS si vymýšlí špiony tam, kde nejsou.“ Co řekl Zeman o tajných službách a Rusku

Prezident Miloš Zeman se chystá o víkendu prolomit týden mlčení ke kauze Vrbětice. Vláda se zaštiťuje jeho podporou pro kroky, které podnikla na základě zprávy české kontrarozvědky (BIS). Ta předložila důkazy, že výbuch v muničním skladu byl sabotážní akcí ruské vojenské rozvědky GRU. V minulosti se však prezident vyjadřoval k BIS a jejímu řediteli Michalovi Koudelkovi s despektem a operace ruských tajných služeb zpochybňoval. Přenášíme přehled nejvýznamnějších prezidentových výroků k BIS a k Rusku.

„Ubohé a nízké lži pro lidi s malou inteligencí,“ prohlásil k Vrběticím šéf ruské rozvědky

Šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin v pátek prohlásil, že obvinění Ruska z účasti na výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích je založeno na „ubohé a nízké lži“. Česko se podle něj vydalo cestou konfrontace s Ruskem a dostalo se mu odpovídající odpovědi, píše agentura TASS. Podle české vlády panuje důvodné podezření, že za výbuchem ve Vrběticích z roku 2014 stála ruská vojenská rozvědka GRU. Případ rozpoutal diplomatickou roztržku mezi Prahou a Moskvou.

Ruští agenti byli v Bulharsku v době tamních explozí, píše Svobodná Evropa

Zjištěné údaje ukazují, že údajní ruští agenti byli přítomni v Bulharsku v letech 2014 a 2015 v době výbuchů v šesti tamních zbrojních skladech, které se odehrály podle stejného vzoru. Poukázala na to na svém webu rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) v souvislosti s podobnými událostmi ve Vrběticích v Česku v roce 2014, které nyní vedly k diplomatickému střetu mezi Prahou a Moskvou. Nová analýza a další důkazy podle stanice naznačují možné spojení ruské vojenské tajné služby GRU s explozemi v Bulharsku.

Randák: Operace ve Vrběticích nebyla zpackaná. Načasování mi přijde zvláštní

Česko se ocitlo uprostřed boje tajných služeb. Echo24 pokračuje v sérii rozhovorů, kdy událost kolem Vrbětic komentují bývalí členové zpravodajských služeb. „Nebyla to nijak zpackaná operace,“ domnívá se bývalý šéf české rozvědky ÚZSI v letech 2004-2006 Karel Randák. Pozastavuje se nad načasováním informování veřejnosti o kauze a dodává, že být to na něm, Rusy by z ambasády v Bubenči vyházel všechny.

Dění kolem Vrbětic je bizarní, říká bývalý zpravodajec

Sobotní oznámení premiéra Andreje Babiše spolu s ministrem vnitra a tehdy ještě zahraničí Jana Hamáčka, že za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích stojí ruská vojenská rozvědka GRU, rozpoutalo politickou bouři. Vztahy s Ruskem ocitly na bodě mrazu a Česko s Ruskem si navzájem vyhostili diplomaty. Zároveň se však objevují hlasy, které o oficiální verzi události pochybují. Mezi skeptiky patří i Rudolf Růžička, zástupce ředitele rozvědky ÚZSI v letech 1993–1998.

Budiž světlo v BIS

Jedním z posledních aktů ve funkci ministra zahraničí bude dnes pro Jana Hamáčka přijetí ruského velvyslance v Praze, kterého si pozval na kobereček. Měl by mu oznámit vypovězení dalších ruských diplomatů z Prahy. Kolik jich případně bude, z toho můžeme vyvodit, jestli Praha konflikt s Moskvou chce vyhrotit, nebo ne.

Ruské diplomaty zatím nevyhostíme, ale „může se to změnit,“ říká šéf diplomacie EU

Ani několik dní poté, co česká vláda obvinila Rusko z toho, že jeho agenti stáli za výbuchem muničních skladů ve Vrběticích, není jasné, zda nás v diplomatické roztržce s Moskvou další státy podpoří nějakou konkrétní akcí. Ministr vnitra a dočasně i zahraničí Jan Hamáček sice požádal spojence o solidaritu, dočkal se však prozatím jen opatrných slov podpory, na žádné určité odpovědi se v pondělí neshodli ani ministři zahraničí států Evropské unie. „Může se to ale změnit,“ sdělili deníku Echo24 zástupci Evropské komise.

Hamáček: Vyhoštění ruských špionů byl fenomenální úspěch

Kauza Vrbětice byla podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) nejúspěšnější bezpečnostní operací. Vedla k rozbití rezidentur ruských tajných služeb SVR a GRU v Praze, což Hamáček označil za "fenomenální úspěch". Řekl to dnes při projednávání ve Sněmovně. "To, že jsme jim (Rusku) vyhodili 18 špionů, to je to nejmenší, co můžeme udělat. Byla to správná reakce v prvním momentu," uvedl Hamáček,

Bellingcat: Za Vrběticemi je šest členů ruského komanda včetně velitele

Za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích v říjnu 2014, při kterém zemřeli dva čeští občané, bylo nejméně šest agentů ruské vojenské rozvědky GRU. Patří mezi ně i velitel komanda 29155, jehož členové mimo území Ruska provádějí násilné akce. Tvrdí to skupina Bellingcat spolu s týdeníkem Respekt, který v úterý tyto zprávy také zveřejnil na webu. Česká vláda v sobotu oznámila, že za výbuchem stáli dva agenti GRU. Na akci podle zjištění Bellingcatu osobně dohlížel velitel jednotky Andrej V. Averjanov.

Babiš mění slovník: Nebyl to útok na zboží, ale nepřijatelný terorismus, říká teď

Premiér Andrej Babiš se na úterním brífinku omluvil za svůj výrok o tom, že exploze muničního skladu u Vrbětic nebyla útokem na Českou republiku, ale „na zboží“ bulharského obchodníka. Babiš podle svých slov výroku lituje. Nově o útoku ruských tajných služeb mluví jako o teroristickém činu. Vicepremiér Jan Hamáček na brífinku ohlásil, že si na středu předvolal ruského velvyslance v tuzemsku, aby mu vyjádřil svou nespokojenost s jednáním Ruska.

Vyšetřování výbuchu ve Vrběticích je hanba a přehlídka marasmu, tvrdí ruská diplomacie

Vyšetřování výbuchů muničního skladu ve Vrběticích v České republice označila v úterý mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová za "přehlídku marasmu". Místní úřady nevěděly, že muniční sklad už armáda nevyužívala, ale že byly pronajaty soukromníkům, řekla rozhlasové stanici Vesti FM v souvislosti s krizí v česko-ruských vztazích po vzájemném vyhoštění velkého počtu diplomatů. "Sedm let české úřady nebyly s to odpovědět na otázku, kdo je vinen. Nedokázaly odpovědět ani na otázku, co se tam stalo.

Vrbětice jako součást zpravodajské války?

O věrohodnosti policejní konstrukce a o bezpečnostně-politickém trojúhelníku USA–ČR–Rusko debatují bývalý náměstek ministerstva zahraničí a velvyslanec ve Francii Petr Drulák, vedoucí katedry východoevropských studií FSV UK v Praze Daniela Kolenovská, dlouholetý náměstek ředitele rozvědky (ÚZSI), dnes výzkumný pracovník CEVRO Jan Paďourek a konečně spolupracovník prezidenta Václava Havla a posléze zástupce ředitele rozvědky v letech 1993–1998 Rudolf Růžička.

Když do Vrbětic přijede Čuk a Gek

Se zdrceným hlasem a decimovaným výrazem na mimořádné tiskové konferenci v sobotu v pět hodin odpoledne vystupuje před veřejnost premiér Andrej Babiš a double ministr Jan Hamáček, který kromě ministerstva vnitra dočasně obhospodařuje také ministerstvo zahraničí. Oznamují, že za výbuchem muničního skladu v moravských Vrběticích, který se odehrál před necelými sedmi lety, nejspíš stojí dva agenti ruské tajné služby GRU.

Člověk má právo na pochybnosti. I o Vrběticích

Existují události, u kterých není možné čekat, jak se vyvinou, a je nutné hned zaujmout postoj. Třeba 15. březen ’39 nebo 21. srpen ’68. V obou případech by postoj „počkáme, jak se to vyvine, uvidíme, co z toho bude, máme zatím málo informací“ prozrazoval velmi nemorální osobnost, vlastně přímo zrádce. To jsou události zcela jasné, zcela jasně namířené proti zásadní hodnotě, ze které prostě není možné slevit.

Za výbuchem ve Vrběticích je ruská GRU. Česko vyhostí 18 diplomatů

Premiér Andrej Babiš spolu s vicepremiérem Janem Hamáčkem oznámili v sobotu večer na mimořádné tiskové konferenci mimořádně závažnou zprávu. Za výbuchem muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 stála podle zjištění českých zpravodajských služeb ruská tajná služba GRU. Hamáček si na 19 hodinu předvolal ruského velvyslance. „Rozhodl jsem se vyhostit všechny pracovníky ruské ambasády v Praze, kteří byli jasně identifikováni jako důstojníci ruských tajných služeb," oznámil Hamáček.

Koho to zatkli – teroristu, nebo ředitele zpravodajské služby?

Uběhl rok od ustavení Matovičovy vlády a 83 procent Slováků uvádí, že s ní je nespokojeno. Čtete správně: to číslo znamená, že s vládou nejsou spokojení ani voliči a sympatizanti vládních stran. Nejen ti, kdo nějakou z nich loni volili a mezitím toho litují, ale i ti, kdo s tou či onou vládní stranou pořád sympatizují. Že vláda nedovládne do konce, předpokládá 71 procent Slováků. Samozřejmě že i preference dnes vypadají úplně jinak než výsledky voleb loni.

Špionážní skandál v Bulharsku. Bývalý šéf rozvědky prý pracoval pro Rusko

Někdejší šéf bulharské vojenské rozvědky stál podle tamní prokuratury v čele skupiny, která prováděla výzvědnou činnost pro Rusko. V souvislosti se špionážním případem byly zatčeny dvě osoby, uvedla v pátek agentura AFP s odvoláním na ministerstvo obrany. Hlavou skupiny, která budovala síť kontaktů a shromažďovala utajované informace Bulharska, NATO a EU pro třetí stranu, byl někdejší ředitel bulharského vojenského zpravodajství, uvedla v pátek podle televize BNT mluvčí generálního prokurátora Sijka Milevová.

Policie zadržela šéfa slovenské tajné služby kvůli podezření z korupce

Elitní jednotka slovenské policie ve čtvrtek podle listu Denník N zadržela šéfa civilní tajné služby SIS Vladimíra Pčolinského, patrně pro podezření z korupce. Policie tyto informace zatím nekomentovala. Pčolinský se vedení SIS ujal loni po nástupu nynější vlády premiéra Igora Matoviče, která mezi své hlavní cíle zařadila i boj proti korupci. Prezidentka Zuzana Čaputová se podle deníku SME rozhoduje, zda Pčolinského postaví mimo službu.

Povolení zabíjet v dnešním světě

Každodenní ruská korupce, jež se nevyhýbá ani tajným službám, se postarala už o několik pamětihodných provalů. Například když v roce 2018 nezávislí pátrači paralelně s britskými orgány zjistili totožnost agentů GRU, kteří provedli útok na Sergeje Skripala v Salisbury. Nedávno pak, když se Andrejovi Navalnému podařilo v roli vysokého aparátčíka rozpovídat jednoho z agentů FSB, který se podílel na jeho otrávení v Tomsku.

Rakouští zpravodajci před atentátem ve Vídni chybovali

Rakouští zpravodajci se dopustili před listopadovým teroristickým útokem ve Vídni několika vážných chyb. Zanedbali sledování atentátníka Kujtima Fejzulaie, chybovali ale i při hodnocení informace, kterou jim poskytla slovenská tajná služba. Vyplývá to z předběžné zprávy vyšetřovací komise, o které informovala agentura APA. Mezi pochybeními a atentátem ale podle zprávy nelze hledat příčinnou souvislost.

Kdo je tady čučkař?

Mezi prezidentem a ředitelem BIS vypukla otevřená válka, kdy se zatím vytahují jen mediální zbraně. A není to dobře. Konflikt doutnal několik let. Minimálně pět. To je doba, po kterou Miloš Zeman odmítá Michala Koudelku jmenovat generálem. Ten první se opírá o přátelské vztahy s Moskvou, ten druhý demonstroval podporu tajných služeb od spojenců z NATO, především od americké tajné služby CIA.

Zemanova válka s BIS pokračuje. Prezident chce po tajné službě jména ruských špionů

Prezident Miloš Zeman požaduje po Bezpečnostní informační službě (BIS) jména ruských špionů v Česku, uvedl s odkazem na tři důvěryhodné vysoce postavené zdroje Český rozhlas-Radiožurnál. Hlava státu podle něj chce po civilní kontrarozvědce také, aby doložila, jaké operace ruské zpravodajské služby v Česku podnikají nebo jací Češi s nimi spolupracují. Podle expertů oslovených rozhlasem je takový požadavek neobvyklý a jeho splnění může ohrozit fungování BIS.

Rodina generála odmítá cenu od Babiše. „Nemá morální kredit, tatínek měl čistý štít“

Cenu Bezpečnostní rady státu za letošní rok ve středu obdržel nedávno zesnulý bývalý šéf Vojenského zpravodajství a civilní rozvědky Radovan Procházka. Od premiéra a šéfa BRS Andreje Babiše (ANO) ocenění v Lichtenštejnském paláci převzal nynější ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Procházkova rodina cenu převzít odmítla. Za důvod označila Babiše, který podle ní postrádá morální kredit.

Vy jste tam úplně zapomněli na soudce

Jakoby symbolicky týden před 17. listopadem schválila česká vláda novelu zákona o policii a novelu trestního řádu, jimiž by se umožnilo používat některé informace získané tajnými službami při odposleších i v trestním řízení a u soudů. Poslanec ODS Marek Benda to označuje za nejvážnější zásah do fungování tajných služeb od roku 1989. Je fakt, že dosud se přísně odlišovala práce BIS (aby stát věděl) a práce policie (aby stát trestal).