Konzervativní strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána zřejmě po nedělních volbách udrží v parlamentu dvoutřetinovou ústavní většinu. S odkazem na průběžné výsledky centrální volební komise to napsala agentura Reuters. Dosud měl Fidesz ve 199členném parlamentu 133 poslanců, což je nejtěsnější možná ústavní většina, nově by mohl mít o jeden mandát více.
Maďarská státní zbrojařská firma M.o.D. Arzenál koupila od České zbrojovky licenci na výrobu 200 tisíc ručních zbraní v hodnotě 100 milionů eur. Výroba se týká pistolí, samopalů a útočných pušek, které využije převážně maďarská armáda. O uzavření obchodu dnes informoval server E15.cz.
Maďarská holdingová společnost Opus Global se dohodla, že odkoupí podíl českého partnera Energetický a průmyslový holding (EPH) ve společném podniku, který získal kontrolu nad maďarskou energetickou firmou Mátrai Erömü. Ta v Maďarsku vlastní a provozuje druhou největší elektrárnu, největší solární park a dva povrchové lignitové doly, píše agentura MTI.
Americký miliardář George Soros chce Evropu proměnit v kontinent migrantů a útočí na všechny, kteří mu v tom chtějí zabránit, včetně Maďarska, Česka a Slovenska. V rozhovoru na regionální televizi Régió Plusz to dnes řekl maďarský premiér Viktor Orbán. Maďarsko, kde se začátkem dubna budou konat parlamentní volby, si podle předsedy vlády nemůže finančně dovolit přijímat migranty.
Maďarský parlament v úterý schválil rezoluci, v níž vyjádřil podporu Polsku ve sporu s Evropskou komisí ohledně reformy soudního systému, která vyvolává obavy z ohrožení právního státu v zemi. Informovala o tom agentura MTI. EK kvůli tomu zahájila vůči Polsku proceduru, jež může omezit práva Polska jako člena EU.
Kdo zpochybňuje vládní návrh zákona zvaného „Stop Sorosovi“, jehož cílem je omezit migraci, zpochybňuje pravomoc své vlády činit suverénní rozhodnutí. Řekl to v úterý maďarský ministr zahraničí Péter Szijjárto. Zákon by umožnil regulovat, popřípadě zakázat činnost nevládních organizací i jedinců podporujících migraci s odůvodněním, že představují ohrožení národní bezpečnosti. O návrhu začal v úterý jednat maďarský parlament.
Maďarský premiér Viktor Orbán v neděli v tradičním poselství o stavu země hovořil o roli Maďarska jakožto bašty proti migraci. Zároveň podle agentury MTI varoval před nebezpečím přicházejícím ze západních zemí. Zdrojem tohoto nebezpečí jsou podle něj politici v Berlíně, Paříži a Bruselu, protože tlačí Maďarsko k přijetí politiky, která z jejich zemí učinila imigrantské státy a otevřela dveře k ústupu křesťanství a k šíření islámu.
Maďarská vláda poslala do parlamentu návrh zákona, který by ministrovi vnitra umožnil zakázat nevládní organizace podporující migraci s odůvodněním, že představují ohrožení národní bezpečnosti. Předloha také počítá s pětadvaceti procentním zdaněním zahraničních darů nevládním organizacím, podporujícím migraci. Cílem je podle vlády odradit od nelegální migrace, která podle ní podkopává stabilitu v Evropě. Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International návrh odsoudila jako existenční hrozbu pro nevládní organizace a neopodstatněný útok na občanskou společnost.
Migrace teď představuje největší hrozbu pro budoucnost Evropy. Ve Vídni to v úterý po setkání s rakouským protějškem Sebastianem Kurzem řekl maďarský premiér Viktor Orbán. Vyzval přitom k zachování schengenského prostoru. Kurz řekl, že Rakousko chce plnit roli mostu mezi visegrádskou skupinou (V4) a ostatními členskými zeměmi EU.
Maďarská vláda ve čtvrtek nastínila podobu připravovaného balíčku zákonů, které by uložily nové povinnosti skupinám údajně podporujícím nelegální imigranty. Sadě opatření dal vládní mluvčí Zoltán Kovács přezdívku "Stop Sorosovi", protože Budapešť považuje amerického finančníka maďarského původu George Sorose za podněcovatele migrace, která podle ní podkopává stabilitu Evropy.
Maďarské úřady vyměřily pokutu ve výši 331,7 milionu forintů (27,5 milionu korun) nejsilnější opoziční straně Jobbik za billboardovou kampaň proti premiéru Viktoru Orbánovi. Podle státních auditorů byla pokuta udělena proto, že krajně pravicová strana inzerovala protivládní slogany na billboardech pronajatých za netržně nízké ceny. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. Jobbik tvrdí, že zaplacení částky tvořící přes dvě třetiny jeho ročního státního příspěvku může ohrozit kampaň strany před dubnovými parlamentními volbami.
Evropská komise podala u Soudního dvora Evropské unie žaloby proti Česku, Maďarsku a Polsku kvůli jejich odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl. V tiskové zprávě o tom ve čtvrtek informoval mluvčí soudu. Už na počátku prosince tento krok avizoval první místopředseda EK Frans Timmermans. Naznačil přitom tehdy, že věc stále může vyřešit změna přístupu trojice středoevropských zemí.
Premiéři Maďarska a Polska Viktor Orbán a Mateusz Morawiecki ve středu v Budapešti podle očekávání znovu důrazně odmítli kvóty Evropské unie na přerozdělování migrantů mezi unijní členské státy. Podle tiskových agentur to dali najevo při společné tiskové konferenci, kterou v maďarské metropoli uspořádali po své schůzce.
Konsorcium zahrnující českou společnost Energetický a průmyslový holding (EPH) koupí od německých společností RWE a EnBW jejich podíly ve druhé největší elektrárně v Maďarsku Mátrai Erömü a dolech na lignit. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení německých společností. EPH tak získá v elektrárně většinu. Cena nebyla zveřejněna.
Evropská komise oznámila žalobu u unijního soudu na Česko, Polsko a Maďarsko kvůli jejich neochotě podílet se na programu přerozdělování žadatelů o azyl v rámci Evropské unie. Zemím, které odmítly přijímání uprchlíků, hrozí vysoká jednorázová pokuta či pravidelné penále do doby, než věc napraví.
V Maďarsku byl ve skupině migrantů, snažících se ilegálně projít do Rakouska, zadržen Pákistánec, kterému tamní úřady přičítají sedm desítek vražd. Oznámila to ve středu agentura AFP s odvoláním na maďarskou a rakouskou policii.
Prezidenti středoevropských zemí z takzvané visegrádské čtyřky (V4) na jednání v maďarském Szekszárdu podpořili integraci zemí západního Balkánu do Evropské unie a vyslovili se pro urychlení tohoto procesu. Podle českého prezidenta Miloše Zemana, který se dvoudenní schůzky s kolegy z Maďarska, Polska a Slovenska zúčastnil, se hlavy států rovněž shodly, že hlavně v Bosně je riziko šíření radikálního islámu.
Čtyři středoevropské země chtějí, aby o budoucnosti Evropské unie jednaly společně všechny státy EU kromě Británie, která se rozhodla z evropského bloku vystoupit. Česko, Maďarsko, Polsko i Slovensko také podporují zachování schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Novinářům to řekl slovenský premiér Robert Fico.
Premiéři zemí visegrádské skupiny, tedy Maďarska, Slovenska, Polska a České republiky, by se měli 18. října sejít v Bruselu na večeři s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Příslušnou pozvánku poslal šéf komise maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, jako předsedovi vlády nynější předsednické země tohoto středoevropského uskupení. Orbán už o pozvání informoval další státy V4, plyne z diplomatických informací.
Britský řetězec supermarketů Tesco by mohl prodat své aktivity v Maďarsku a v dalších zemích v regionu, tedy v Česku, Polsku a na Slovensku. Klíčové je, zda bude pokračovat tlak na zvýšení mezd zaměstnancům. Napsal to dnes maďarský list Magyar Idők s odvoláním na informace od manažera firmy Tesco v Londýně, který si nepřál být jmenován. Řetězec ale informaci listu odmítl.
Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek ve Varšavě přirovnal výhrady Evropské komise k počínání polské vlády k inkvizici. „Zpochybňování právního státu v Polsku má politický charakter. Vypadá úplně jako nějaká inkvizice,“ prohlásil Orbán podle televize TVN 24 poté, co se setkal s polskou premiérkou Beatou Szydlovou.
Maďarsko je odhodlané čelit tlaku Bruselu, nevzdá se žádné části své národní suverenity vůči Evropské unii a bude pokračovat v boji proti systému přerozdělování žadatelů o azyl mezi země EU podle kvót. Agentuře Reuters to řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Podle maďarské vlády je plánovaná návštěva země poslanci Evropského parlamentu, která má proběhnout tento měsíc, „politicky motivována“ a zasahovala by do všeobecných voleb v zemi, plánovaných na jaro roku 2018. Jedním z cílů návštěvy je i kontrola projektů financovaných z evropských prostředků.Informuje o tom server Politico.
Pokud bude Maďarsko pokračovat v konfrontačním kurzu v otázce uprchlíků, měla by ho za to EU potrestat. Agentuře DPA to řekl německý ministr spravedlnosti Heiko Maas. Reagoval tak na prohlášení maďarského premiéra Viktora Orbána, který v pátek řekl, že jeho země nebude měnit svou migrační politiku ani po středečním verdiktu Soudního dvora EU.
Evropský soudní dvůr ve středu zamítl žalobu, kterou Slovensko a Maďarsko napadly unijní systém přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Slovenský premiér Robert Fico řekl, že verdikt soudu respektuje, i když se systémem přerozdělování nadále nesouhlasí. Ostřejší reakce přišla z Budapešti, která rozhodnutí soudu označila za nepřijatelné, otřesné a nezodpovědné.
Opakovaná kritika francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na adresu polské vlády se přímo netýká Polska, ale jde o poselství přímo určené domácí politice a veřejnému mínění ve Francii, kde se Macron ocitl v obtížné situaci kvůli očekávání okamžitých výsledků. Po setkání s kolegy z visegrádské čtyřky (V4), tedy Česka, Maďarska a Slovenska, to ve čtvrtek v Budapešti řekl šéf polské diplomacie Witold Waszczykowski.
Evropská komise posuzuje odpovědi Maďarska, Polska a České republiky na její měsíc staré stanovisko v pokračujícím řízení kvůli přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka podle kvót. Novinářům to řekla mluvčí komise Tove Ernstová. Není podle ní nyní možné uvést, kdy a jak bude komise na postoj tří zemí reagovat.
Varšava a Budapešť ve středu vzkázaly Evropské komisi, že svůj odmítavý postoj ke kvótám pro přerozdělení migrantů nehodlají měnit. EK koncem července posunula do další fáze řízení proti České republice, Maďarsku a Polsku kvůli tomu, že nedodržují povinnosti plynoucí z programu přerozdělování žadatelů o azyl podle stanovených kvót.
Polsko bude po odchodu Británie z Evropské unie „osamělejší“ než Maďarsko, řekl předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker v rozhovoru se serverem Politico.
Rakouský kancléř Christian Kern pohrozil Polsku a Maďarsku krácením unijních prostředků, pokud nebudou dodržovat pravidla Evropské unie. Stejně nepřijatelné je však podle něj odmítání relokace uprchlíků, řekl německému deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Ostře se Kern ve čtvrtek otištěném rozhovoru vyslovil také pro přerušení rozhovorů s Tureckem o vstupu do EU a související pomoci. Evropská unie by podle něj nikdy nestrávila ekonomický dopad přičlenění Turecka.
