Islamizace kontinentu

Orbán: Evropu teď nejvíce ohrožuje migrace

Islamizace kontinentu
Orbán: Evropu teď nejvíce ohrožuje migrace

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Migrace teď představuje největší hrozbu pro budoucnost Evropy. Ve Vídni to v úterý po setkání s rakouským protějškem Sebastianem Kurzem řekl maďarský premiér Viktor Orbán. Vyzval přitom k zachování schengenského prostoru, což ale podle něj předpokládá důkladné zabezpečení jeho vnějších hranic. Kurz řekl, že Rakousko chce plnit roli mostu mezi visegrádskou skupinou (V4) a ostatními členskými zeměmi EU a mimo jiné podle agentury AP poznamenal, že souhlasí s názorem V4, že povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků jsou neúčinné. Součástí V4 je Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko.

"Existuje křesťanská kultura a způsob života, které bychom chtěli chránit," řekl na společné tiskové konferenci po jednáních s rakouským protějškem Orbán, kterého citovala agentura MTI. Zdůraznil také potřebu zachování identity Evropy a jejich křesťanských základů.

Schengenský režim je podle šéfa maďarské vlády možné ochránit, "pokud ho ochránit chceme". Zdůraznil, že vnější hranice schengenského prostoru by měly zůstat zavřené, aby ty vnitřní mohly dál být otevřené. V současnosti jsou podle něj vnější hranice otevřené a ty vnitřní mají být uzavírány. "Já podporuji v té nejradikálnější podobě ochranu vnější hranice tak, jak to učinilo Maďarsko stavbou plotu," řekl maďarský politik, který vyzdvihl příspěvek Maďarska k ochraně vnějších hranic EU. "V Maďarsku nejsou žádní ilegální migranti," dodal.

Orbán i Kurz podle agentury DPA také prohlásili, že jejich země se chtějí vzhledem k ilegálnímu příchodu mnoha migrantů společně zasadit o silnou ochranu vnějších hranic EU. Oba se shodli, že systém kvót je neúčinným způsobem řešení migrační krize.

Oba šéfové vlád rovněž odmítli spekulace médií o možném rozšíření takzvané visegrádské skupiny o Rakousko. "Naším velkým cílem je být staviteli mostu mezi visegrádskými státy a ostatními, západoevropskými státy," citovala rakouského kancléře agentura Reuters. Orbán tuto ambici Rakouska uvítal a poznamenal, že alpská republika vzhledem ke svým dějinám "oběma stranám rozumí".

Zastáncem rozšíření visegrádské skupiny o Rakousko je šéf protiimigrační Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinz-Christian Strache, který je nyní vicekancléřem. Také s ním se dnes Orbán sešel a na společné tiskové konferenci obou politiků řekl, že Rakousko a Maďarsko musejí spolupracovat na vzájemném zajišťování bezpečnosti.

Maďarský premiér také řekl, že Rakousko mělo až donedávna "protimaďarskou" vládu. To se podle něj změnilo po prosincovém vytvoření vlády lidovců a svobodných. Strache pochválil například migrační politiku šéfa maďarské vlády. "Bez Orbána by nebylo ochrany vnějších hranic EU," řekl.

Nejednota mezi Budapeští a Vídní přetrvává v otázce plánované dostavby maďarské jaderné elektrárny Paks a v otázce plánu rakouské vlády snížit přídavky na děti zahraničním pracovníkům, jejichž děti žijí v některé z chudších zemí EU. Orbán ale zdůraznil, že jde o otázky, které bude třeba vyřešit spíše na unijní, než na bilaterální úrovni.

Návštěva kontroverzního maďarského premiéra ve Vídni vyvolala kritiku rakouské opozice. Šéf liberálního uskupení NEOS Matthias Strolz řekl, že Orbán je představitelem "neliberální demokracie". Orbán, označovaný mnohde v Evropě za pravicového populistu, dnes na novinářský dotaz takové nálepkování odmítl. Sám prý považuje za nejlepší demokracii "demokracii bez přívlastků".

,