Evropská unie pozastavila finanční podporu a bezpečnostní spolupráci s Nigerem, kde po vojenském puči v pátek převzal moc výbor vedený generálem Abdourahamanem Tianim a svrhl prezidenta Mohameda Bazouma. Oznámil to dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Africká unie (AU) mezitím podle agentury AFP vyzvala k tomu, aby byl v Nigeru do 15 dnů obnoven ústavní pořádek a aby se vojáci okamžitě vrátili do kasáren.
Nigerský převrat nabírá na obrátkách. Poté, co skupina pučistů ve středu večer oznámila spolu se zákazem vycházení a uzavřením hranic zadržení prezidenta Mohameda Bazouma, se oficiálně k pučistům připojila armáda. Přesto Bazoum slíbil, že bude chránit „těžce vydobyté“ demokratické výdobytky své země. Západní média upozorňují na fakt, že se jedná v krátkém čase o již několikátý státní převrat v regionu a otevírá se tím prostor pro šíření islamismu či ruského vlivu v Sahelu.
Moskva obvinila Západ, že se pokouší sabotovat nadcházející rusko-africký summit. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého zejména USA vyvíjí tlak na africké země, aby se schůzky tento týden v Petrohradu neúčastnily. Informovala o tom agentura TASS. Dvoudenní akce tento čtvrtek a pátek naváže na první rusko-africký summit v roce 2019 a je součástí úsilí Moskvy získat vliv a navázat úzké obchodní vztahy na africkém kontinentu.
Rusko se minulý týden rozhodlo neprodloužit obilnou dohodu, díky které se z ukrajinských přístavů dostalo do světa kolem 30 milionů tun obilí. Nyní se ruský prezident Vladimir Putin své kroky rozhodl vysvětlit v dopise africkým lídrům. V dopise uvádí, že z obilné dohody profitovaly především evropské firmy a nikoliv chudé země v Africe, které obilí potřebují. Zároveň v dopise ujistil, že Rusko čeká rekordní úrodu a je připravené nahradit ukrajinské obilí. Západní státy neprodloužení dohody odsoudily.
Středoafrická republika potvrdila, že ze země odcestovali někteří příslušníci Wagnerovy skupiny. Podle prezidentského mluvčího se ale nejedná o definitivní konec působení žoldnéřů v zemi, ale jen o rotaci jednotek, uvedla agentura Reuters. Není jasné, kolik příslušníků skupiny v africké zemi zůstává. Média v uplynulých dnech informovala, že ze země odjely stovky wagnerovců. Tuto informaci přinesl také jeden nejmenovaný zdroj agentuře Reuters.
Súdánský konflikt se rozšiřuje do dalších částí země. Armáda a milice dnes zahájily mobilizaci v Jižním Kurdufánu a Severním Dárfúru, píše agentura Reuters. Lidé již začali prchat z hlavního města Jižního Kurdufánu poté, co tam súdánská armáda ve středu obvinila povstaleckou milicí SPLM-N vedenou Abdal Azízem Hilúem z útoku na její pozice. V Jižním Kurdufánu, jehož část má Hilú pod kontrolou, se nacházejí hlavní súdánská ropná pole.
Delegace afrických vůdců, která přijela do Kyjeva 16. června představit mírový plán, se většinou zajímala o pozastavení zatykače na ruského diktátora Vladimira Putina, řekl podle agentury Unian poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Oficiálně představitelé afrických zemí přijeli do Kyjeva a o den později do Moskvy s desetibodovým plánem, o němž Kreml prohlásil, že bude těžké ho realizovat.
Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu řekl skupině zástupců afrických zemí, že vítá jejich vyvážený postoj ke konfliktu na Ukrajině a je otevřený konstruktivnímu dialogu. Delegace vedená jihoafrickým prezidentem Cyrilem Ramaphosou se s Putinem v sobotu sešla v Petrohradu, předtím jednala v Kyjevě. "Jsme otevřeni konstruktivnímu dialogu se všemi, kdo si přejí mír založený na principech spravedlnosti a přihlížejí k legitimním zájmům zainteresovaných stran," prohlásil podle agentury Reuters Putin.
Při džihádistickém útoku na školu na západě Ugandy zahynulo nejméně 41 lidí, včetně 38 studentů, píše v sobotu agentura AP s odvoláním na místního starostu. Původně policie informovala o 25 mrtvých. Za útokem podle ugandských činitelů stojí Sjednocené demokratické síly (ADF), což je islamistická skupina, která už několik desetiletí působí na východě Konga a proniká také do Ugandy. Útok se odehrál ve střední škole ve městě Mpondwe zhruba dva kilometry od hranice s Kongem.
V Súdánu se po dočasném zmírnění opět rozhořely boje mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Informovaly o tom televize Al-Džazíra a list The Guardian s odvoláním na svědectví místních obyvatel, která hovořila o leteckých útocích a ostřelování těžkým dělostřelectvem. Německo oznámilo, že v úterý večer provede poslední evakuační let. Čína uvedla, že evakuovala většinu svých občanů. Evakuace zahájila Británie, která má v zemi na 4000 občanů. Odjezd několika set civilistů potvrdily Francie a Ukrajina.
Za poslední rok se na zpravodajských serverech a sociálních sítích v Africe stále častěji objevuje proruský obsah. Cílem těchto zpráv je získat podporu pro invazi na Ukrajině, ukázat narůstající přítomnost Ruska na africkém kontinentu v kladném světle a zároveň kritizovat působení USA a Evropy – obzvlášť Francie – v Africe, napsal list The New York Times. Některá ze spolupracujících médií jsou podle expertů napojená na Kremlem podporovanou Wagnerovu skupinu, která působí hned v několika afrických státech.
Súdánské polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) dnes uvedly, že převzaly kontrolu nad prezidentským palácem. Tvrdí také, že se zmocnily mezinárodního letiště v hlavním městě Chartúmu a také dalších dvou letišť, a to v Maruvi na severu a ve městě Ubaid na jihu země. Agentura Reuters dění označila za zřejmý pokus o převrat. Armáda ale podle agentury AFP tvrdí, že informace polovojenských jednotek jsou lživé. Střety už si vyžádaly první civilní oběti na životech.
Paul Rusesabagina, kterého proslavil film Hotel Rwanda a který byl ve Rwandě odsouzený ke 25 letům vězení za terorismus, bude v sobotu propuštěn. Jeho osvobození nařídil rwandský prezident Paul Kagame, jehož Rusesabagina požádal o milost. S odkazem na dnešní prohlášení mluvčí vlády o tom informovala agentura Reuters. Při genocidě ve Rwandě v roce 1994 Rusesabagina, který tehdy pracoval jako manažer hotelu, poskytl útočiště více než 1200 tutsijským a hutuským uprchlíkům.
Zakladatel soukromé Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin se chystá omezit operace svých žoldnéřů na Ukrajině, kde se jim kvůli mocenským sporům dostává čím dál tím menší podpory. S odvoláním na osoby obeznámené se situací to píše Bloomberg, podle nějž Prigožin plánuje přesunout svou pozornost zpět do Afriky. Wagnerova skupina, jíž podle západních médií ruský bezpečnostní a politický aparát vnímá jako rostoucí mocenskou hrozbu, se na Ukrajině potýká s nedostatkem mužů a munice.
Rusko bezplatně poskytne africkým zemím potraviny, pokud po 60 dnech neprodlouží dohodu s Ukrajinou o dodávkách obilí, řekl podle agentury TASS prezident Vladimir Putin na konferenci nazvané Rusko-Afrika v multipolárním světě. Turecko o víkendu ohlásilo pokračování dohody umožňující vývoz zemědělských produktů z ukrajinských přístavů přes Černé moře. Podle Moskvy je nyní prodlužena o 60 dnů, ukrajinský ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov ještě v sobotu tvrdil, že jde o 120 dnů.
Kondice energetické infrastruktury v Jižní Africe se zhoršila natolik, že tamní vláda vyhlásila nouzový stav. Elektřina častěji nejde, než jde, čímž trpí jak domácnosti, tak i ten průmysl, který skoro třicetiletou vládu Afrického národního kongresu ještě přežil. V zemi s šedesáti miliony obyvatel tak hrozí další zhoršování životní úrovně. Tma, která panuje při nedostatku elektřiny, jako by byla zároveň symbolickým sdělením, kam se jih afrického kontinentu ubírá: civilizace a světlo patří k sobě a stejně tak k sobě patří tma a barbarství
Před více než 120 lety, kdy v Evropě žilo mnohem více lidí než v Africe, se evropské velmoci utkaly v „závodu o Afriku“. Ten byl veden převážně silou a hlavním cílem bylo urvat si co nejvíce území pod svoji kontrolu. Spousta těch území byla přitom spíš zdrojem problémů než zisku, ale všechny zúčastněné státy pohánělo vědomí, že neurvou-li nějaký region ony, dostane se do rukou jejich soupeřů. Hodně podivných hranic, které dodnes mapu Afriky zdobí, má původ právě v oné době – například ten podivný výběžek Namibie směrem na východ, protože Němci svého času požadovali přístup k důležité řece Zambezi.
Italská vláda schválila dekret stanovující přísnější pravidla pro lodě neziskových organizací, které na moři pomáhají zachraňovat migranty. Informoval o tom deník La Repubblica. Nově mají lodě mimo jiné povinnost žádat o přidělení bezpečného přístavu ihned po první záchranné misi nebo informovat běžence, že mohou o mezinárodní ochranu požádat v kterékoli zemi Evropské unie. Za nedodržení pravidel hrozí vysoké pokuty.
Itálie přijme ve svém přístavu loď Ocean Viking s více než stovkou migrantů na palubě, uvedla v úterý agentura AFP. Loď humanitární organizace se stala důvodem výrazné diplomatické rozepře s Paříží, když ji v polovině listopadu nechtěly italské úřady pustit do přístavu. Nakonec plavidlo s 230 migranty převzala Francie. Provozovatelé lodě si však stěžují, že jim Řím určil bezpečný přístav až na severu země.
Pouhých několik tisíc kilometrů od nás, totiž v subsaharské Africe, mají lidé úplně jiné problémy, než jsou nepatrné posuny v teplotě atmosféry, genderová identita, bezlepkové potraviny nebo muka vybírání mezi Danuší Nerudovou a Petrem Pavlem. Nejmladší stát světa, Jihosúdánská republika, se od Súdánu odtrhl v roce 2011, avšak teprve před dvěma lety země došla určitého klidu. Odtržení tohoto území je příběhem osamostatnění křesťanských kmenů a obranným reflexem proti islamizaci ze strany většinově arabského Súdánu (někdy severního Súdánu).
Ředitel kulturního střediska Ruský dům ve Středoafrické republice Dmitrij Sytyj je těžce zraněn po atentátu, uvedla agentura Interfax s odvoláním na ruské velvyslanectví v Bangui. Útok se odehrál v pátek. Sytyj dostal anonymní zásilku, která při otevření explodovala.
Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina je údajně z velké části financována skrze drancování přírodních zdrojů a nerostných surovin v Africe. Válečné aktivity Wagnerovců jsou placeny z výnosů středoafrických těžařů zlata, stříbra a diamantů, tvrdí Spojené státy. O financování polovojenské skupiny s úzkými vztahy na ruského prezidenta Vladimira Putina informuje magazín Africa Bussines s odkazem na mezinárodní skupinu investigativců European Investigative Collarobrations (EIC).
Podezření, že do pašování migrantů je vedle afrických gangů zapojeno i italské podsvětí, existovalo již dlouho. Nyní po třech letech policejního vyšetřování prokuratura v Caltanissettě oznámila, že bylo zatčeno a vzato do vazby 18 pašeráků z Itálie a Tuniska. Za jednu jízdu člunu ze Sicílie k Africe a zpět vydělávali i 70 tisíc euro, informuje agentura ANSA. Z 18 zatčených je 11 Tunisanů a sedm Italů, někteří s mafiánským pozadím. Dalším šesti pašeráků se podařilo při zátahu uniknout.
Teploty v Česku v neděli na třech místech vystoupaly na 25 stupňů Celsia a výše, čímž byla naplněna meteorologická definice letního dne. Nejtepleji bylo ve Vimperku na Prachaticku, kde odpoledne naměřili 26,2 stupně. Padl tam tak rekord pro 30. říjen, podobně jako na většině všech stanic měřících alespoň 30 let.
Na nejvyšší hoře Afriky Kilimandžáro ve východoafrické Tanzánii vypukl v pátek večer požár. Hoří porost na hoře ve výšce asi 3900 metrů, nikdo nebyl zatím zraněn, uvedl v sobotu Nurdin Babu z místní správy. William Mwakilema, komisař pro ochranu Správy národních parků Tanzanie (TANAPA), incident potvrdil a dodal, že probíhají snahy o zastavení požáru. Na místě zasahuje 320 hasičů. Práci podle informací ztěžovala v sobotu hustá oblaka kouře a vítr. Proč k požáru došlo, zatím není jasné.
Vztahy Číny se Spojenými státy a Evropou prudce ochladly. Asijská velmoc proto zahajuje novou vlnu diplomatického snažení v Africe. Cílem strategie jsou země bohaté na přírodní zdroje a udržování přátelských vztahů s povětšinou autoritářskými vůdci, které nijak neovlivňují konkurenční síly ze Západu, napsal list The New York Times. Čínské upevňování africké loajality je součástí velkého geopolitického soupeření, které zintenzivnilo od začátku války na Ukrajině.
Londýnská policie zahájila vyšetřování, které má objasnit, za jakých okolností se čtyřnásobný olympijský vítěz Mo Farah dostal jako dítě do Británie. Devětatřicetiletý britský běžec v dokumentu BBC řekl, že byl jako dítě do země zavlečen a musel pracovat jako sluha v domácnosti. „Víme o zprávách v médiích týkajících se Sira Mo Faraha. Specialisté na tuto problematiku již zahájili vyšetřování a v současné době vyhodnocují všechny dostupné informace,“ uvedla policie v tiskovém prohlášení.
Ruský prezident Vladimir Putin, který rozpoutal válku na Ukrajině, má v plánu nechat vyhladovět velkou část rozvojového světa jako další fázi své války proti Evropě, varuje přední historik Timothy Snyder. Ruská invaze na Ukrajinu totiž způsobuje humanitární krizi i tisíce kilometrů daleko od frontových linií. Konflikt ještě umocňuje hladovění v Somálsku a dalších zemích, kde se problém může stát nezvladatelným. Kvůli přerušení dodávek obilí, oleje i hnojiv více než 18,4 milionu lidí v Africe podle OSN čelí akutnímu nedostatku potravin.
Více než 200 lidí zemřelo při útoku na etnické Amhary v etiopském státě Oromia. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na svědky, podle nichž mají incident na svědomí místní povstalci. Ti to ale popřeli. Útok se ve východoafrické zemi řadí k nejkrvavějším v poslední době. „Napočítal jsem 230 těl. Obávám se, že je to útok s nejvíce oběťmi z řad civilistů, jaký jsme kdy zažili,“ řekl agentuře AP obyvatel západoetiopského okresu Gimbi Abdul-Seid Tahir, který podle svých slov útok sotva přežil.
Stále více mladých Afričanů chce emigrovat, vyplývá z průzkumu provedeného v 15 afrických zemích. Zatímco podle předchozího průzkumu z roku 2020 chtěly více než dvě třetiny mladých lidí zůstat v rodné zemi, nyní se jich 52 procent plánuje v příštích třech letech přestěhovat do zahraničí. V Nigérii a Súdánu jsou to dokonce tři čtvrtiny. Mezi faktory, které přispívají k jejich pesimistickému pohledu na budoucnost kontinentu, patří podle zjištění především covid-19, klima, nestabilita a násil.
