Pro ponechání úrokových sazeb beze změny ve středu hlasovalo pět členů bankovní rady ČNB. Dva členové byli pro zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. Na tiskové konferenci po jednání rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Podle něj se rada na příštím listopadovém měnovém zasedání k diskusi o zvýšení sazeb vrátí. V listopadu totiž bude mít rada k dispozici novou makroekonomickou prognózu.
Od soboty vstoupila v platnost nová evropská směrnice zvyšující bezpečnost bezkontaktních a internetových plateb. Česká národní banka varovala, že problémy mohou mít lidé při platbě kartou do 500 Kč v kamenných obchodech. Obchodníci se obávají, že silnější ověřování při platbě bude znamenat alespoň v první fázi pro internetové obchody komplikace. Banky ale při internetových platbách větší změny nečekají.
Jako vítězství ideologie nad ekonomikou vidí někteří europoslanci postoje budoucí šéfky Evropské centrální banky Christiny Lagardeové. Ta se přitom má od listopadu právě o ekonomické záležitost eurozóny starat. Boj s negativními důsledky klimatických změn považuje budoucí šéfka ECB za zcela zásadní. Banka se tak nejspíš stane další evropskou institucí, která bude snižování emisí oxidu uhličitého prosazovat i navzdory zhoršení ekonomiky.
Přes opakované návštěvy prezidenta Miloše Zemana Číny, přes velkolepé ovace, jakých se dostalo čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi v Praze, i přes obrovský prostor věnovaný čínskému vlivu ve veřejné debatě jsou čínské investice v České republice velmi slabé. Na celkových investicích v zemi se podílí jedním procentem a na žebříčku zahraničních investorů patří Pekingu až čtyřiadvacátá příčka. Před ní je s obrovským náskokem řada zemí Evropské unie, Japonci i Korejci.
Sociální demokraté znovu rozehrávají své velké téma. V době, kdy ministři ČSSD vyjednávají o zvýšení peněz pro svá ministerstva na příští rok, ČSSD dál tlačí na zavedení sektorové bankovní daně. Podle ČSSD by se tím do rozpočtu dostaly další miliardy. A a o víkendu proto zveřejnila video demonstrující, kolik platů zdravotních sester či kilometrů postavených dálnic by bankovní daň přinesla. Návrh ale dlouhodobě odmítá premiér Andrej Babiš (ANO), za špatný jej považuje i bankovní asociace.
Vláda Andreje Babiše se dostala do stadia, že zdroje na další transfery svým voličům na penzích, dávkách atd. už tu nejsou. A se slábnoucí ekonomikou jich bude čím dál méně. Babiš ale transfery peněz v žádném případě nezastaví. Proto hledá zdroje, kde se dá. Jedním z nejbrutálnějších zásahů je vyrabování technických rezerv, které mají na horší časy nastřádané pojišťovny. Stát si z nich chce stáhnout daň ve výši 19 procent a v příštích dvou letech tak získat do rozpočtu 8,7 miliardy korun. Je to částečná náhrada za bankovní daň. Tu Andrej Babiš nikdy nedovolí, protože ho banky drží pod krkem.
Banky na tuzemském trhu se nepřestávají přetahovat o klienty, kterým nabízejí zvýhodněné sazby k hypotékám. Sestupný trend začal v únoru letošního roku a sazby v dubnu klesly na průměrně 2,85 procenta. Důvodem je na prvním místě regulace ze strany České národní banky (ČNB), která v minulém roce navyšovala sazby celkem pětkrát. Vyššími úrokovými sazbami lákají banky také na své spořící účty, které jsou však pro zákazníky nevýhodné kvůli vysoké inflaci.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman upozorňuje, že zjištění z auditu Evropské komise o tom, jak je Andrej Babiš ve střetu zájmů a zneužívá dotace, jsou závažná. Mohla by podle něj zavdávat podezření na trestný čin. Proto si Nejvyšší státní zastupitelství udělá vlastní analýzu zprávy Evropské komise. Andrej Babiš se rozčílil nad míru, která u něj bývá běžná. To ukazuje, že i on ví, že jde do tuhého. Popis konkrétních případů Babišových dotací ve zprávě totiž ty trestné činy víc než naznačuje.
Peníze vybrané od bank do speciálního Fondu národního rozvoje se mají použít na projekty v rámci vládního investičního plánu. Ten vytvořila Babišova první vláda, která objížděla regiony a slibovala mohutné investice. Vládní postoj je přitom takový, že by mělo jít o nenávratně poskytnuté prostředky. Manažeři však počítají s tím, že by peníze do fondů měly být vynaloženy jen jako zvýhodněné úvěry pro prospěšné projekty.
Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek na Pražském hradě přijal čínské delegace z banky Industrial and Commercial Bank of China (ICBC) a z východočínské provincie Če-ťiang. Zástupci banky podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka přislíbili financování projektů čínských investorů v České republice a českých v Číně. Delegace z provincie Če-ťiang jednala především o ekonomice a železničním spojení.
Banky budou od července 2020 odvádět více peněz do rezerv na ochranu úvěrového trhu. Česká národní banka (ČNB) totiž zvýšila tzv. sazbu proticyklické kapitálové rezervy na dvě procenta. Informovala o tom ČNB. Sazbu, která platí pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníky s cennými papíry, stanovuje ČNB pravidelně každé čtvrtletí s účinností za rok. Ve čtvrtek zveřejněné rozhodnutí je tedy platné od 1. července 2020.
Sociálním demokratům se za celou dobu společného vládnutí poprvé podařilo dostat Andreje Babiše do kouta. Pod chytlavým heslem „Děti, nebo banky“ se ho snaží dotlačit k uvalení sektorové daně na banky. Jejich průkopníkem bylo v Evropě Rakousko pod vládou sociálnědemokratického kancléře Fajmana. Postupně je pod politickými slogany o „daních z hamižnosti“ bankéřů zavedl v Maďarsku Viktor Orbán, na Slovensku Robert Fico a v Polsku Jarosłav Kaczyński.
Investoři přestali českou korunu vnímat jako bezpečné útočiště a v důsledku nadměrných sázek na její růst se česká měna změnila "z miláčka ve vyděděnce". Píše o tom na svých internetových stránkách agentura Bloomberg. Analytici před rokem předpovídali tříprocentní růst kurzu koruny, který se ale nedostavil. Koruna se nyní k euru prodává v kurzu kolem 25,70 Kč za euro.
Návrh premiéra Andreje Babiše (ANO), aby banky odevzdávaly až pětinu svých dividend do zamýšleného Fondu národního rozvoje, vyvolává více otázek než odpovědí. Premiér totiž neuvedl detaily a není jasné, co přesně chce zavést. V extrémním případě je plán, který Babiš oznámil v České televizi, návrhem na zvýšení daně z dividendy bankám až o dvacet procent, a tedy snížení zisků akcionářů bank. Daň z dividend je nyní patnáctiprocentní. Samotné banky jsou v hodnocení Babišova návrhu opatrné.
Výroky Andreje Babiše o zdanění bank je třeba brát s obrovskou rezervou. Ministerský předseda je tady v brutálním konfliktu mezi svými existenčně-ekonomickými a politickými zájmy. A z toho, jak mezi nimi manévruje, nakonec vznikají slovně a myšlenkově podivuhodné výroky. Většinou platí nejdéle dva dny, než je sám Babiš odvolá. S odvoláním na to, že byl špatně pochopen. Pozoruhodné jazykové konstrukce je skutečně třeba brát s rezervou.
Premiér Andrej Babiš (ANO) chce, aby banky odevzdávaly deset až 20 procent z dividend do zamýšleného Fondu národního rozvoje. Uvedl to v neděli v České televizi v pořadu Otázky Václava Moravce. Bankovní sektorovou daň, kterou prosazuje koaliční ČSSD, označil předseda vlády za nesmysl. "Mám jiný návrh, jak získat ty peníze z bank, aby neodcházely do zahraničí a aby pomohly všem," řekl Babiš s tím, že s bankami už jedná. Peníze z dividend hodlá použít na investice.
Komunikace na sociálních sítích má hodně společného s procházkou minovým polem, to už se tak nějak všeobecně ví. I v tomhle celkově k explozím náchylném prostředí ale existují témata, jež svou výbušností daleko přesahují místní normy. Třeba porody. Nebo kojení. Prakticky všechno, co souvisí s rodičovstvím nebo spíš s jeho ranou fází. Jestli existuje nějaké téma, na něž je dobré a bezpečné prostě nemít názor – zvlášť je-li člověk muž –, je to tohle.
Pondělní demonstrace kojících matek v pobočkách Raiffeisenbank nedopadla nijak velkolepě, aspoň pokud úspěch měříme počtem účastnic – zhruba deset matek a deset kojenců. Tento protest vznikl na protest proti incidentu, kdy z pobočky na Václavském náměstí vykázala ochranka kojící matku a prý ji obvinila z exhibování. Zpráva o incidentu se dostala na Facebook, případu se ujala Laktační liga (autor přiznává, že o lize dosud nevěděl), poslala stížnost bance, která se matce obratem omluvila.
V posledních měsících nastává v bankovním sektoru zajímavý fenomén, který může těšit české zákazníky. Některé peněžní ústavy při stagnaci úrokových sazeb mírně zlevňují půjčky a úvěry, úroky na spořících účtech naopak řada z nich zvedla. ČNB minulý týden úrokové sazby nezměnila. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, zůstává na 1,75 procenta. Za chování bank může kromě nízké úrokové sazby rovněž konkurenční prostředí.
Československá obchodní banka a Raiffeisenbank přestaly od pondělí poskytovat směnárenské služby, vyplývá z ankety mezi největšími bankami. Komerční banka, Česká spořitelna, UniCredit Bank či Moneta Money bank tyto služby dále poskytují. Od pondělí platí novela zákona, která posiluje postavení klientů směnáren například tím, že mohou do tří hodin od provedení výměny od směny peněz odstoupit.
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 1,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem rozhodnutí je podle ekonomů především nejistý vývoj v zahraničí. Ten souvisí hlavně s vyjednáváním o brexitu a zhoršením výhledu vývoje německé ekonomiky. „Stejně jako na předchozím únorovém jednání rozhodování ČNB nebylo ani tolik o samotné domácí ekonomice, ale spíše o vnímání vývoje v zahraničí.
Událostí nadcházejícího týdne se zase jednou stane rozhodnutí České národní banky o tom, jestli zvýšit základní úrokovou sazbu. Napětí je pochopitelné. Když centrální banka sazbu zvýší, pak to znamená, že nám hrozí zdražování. Když ji nechá na současné úrovni, pak půjde o výstrahu, že na obzoru je krize.
Pokud Bankovní rada České národní banky nezvýší úrokové sazby na zasedání ve čtvrtek 28. března, učiní tak na zasedání v květnu. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Pro růst sazeb hovoří podle ekonomů slabá koruna a vývoj na trhu práce, proti ovšem nejistoty ohledně vývoje v zahraničí, především brexit nebo zhoršení výhledu vývoje německé ekonomiky. Čtvrteční výsledek jednání rady je tak podle ekonomů nejistý.
Německé bankovní domy Commerzbank a Deutsche Bank potvrdily spekulace médií, že zvažují fúzi. Commerzbank v krátkém sdělení uvedla, že banky se dohodly na zahájení rozhovorů, Deutsche Bank ale upozorňuje, že jednání nemusejí žádný výsledek přinést. Deutsche je největší bankou v Německu a pokud by se spojila s Commerzbank, vznikla by zřejmě třetí největší banka v Evropě za britskou HSBC a francouzskou BNP Paribas, uvedla agentura Reuters.
Průměrný dluh z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření na jednoho klienta dosahoval koncem loňského roku v Česku 1,6 milionu korun. Nejvyšší byl v Praze, kde meziročně stoupl na 2,9 milionu Kč. Následoval Středočeský kraj s průměrným dluhem vázaným na bydlení 1,9 milionu Kč. Vyplývá to ze statistik Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
Česká vládní koalice začíná debatovat o rozpočtu na příští rok. V půlce března k tomu dokonce Andrej Babiš a sociální demokraté budou mít zvláštní zasedání. V koalici kupodivu panuje shoda na tom, že výdaje v letošním rozpočtu vylétly příliš vysoko a je potřeba uvést je do většího souladu s příjmy.
Stát nabízí mladým rodinám půjčky na bydlení od loňského srpna, za tu dobu se o peníze na koupi či modernizaci bydlení přihlásilo 642 zájemců, respektive mladých rodin. Zájem o státní půjčky se ale koncentroval do prvních dnů po jejich zavedení. Mezi 15. a 25. srpnem se o peníze přihlásilo 368 rodin. V následujícím půlroce už zájem takový nebyl, do 10. ledna dorazilo dalších 274 žádostí.
Objem hypotečních úvěrů činil loni 220 miliard korun, což je o šest miliard méně než v roce 2017. Odhady zveřejnila Hypoteční banka, která je lídrem tuzemského trhu. Generální ředitel banky Jiří Feix očekává v letošním roce pokles na 200 miliard korun. Podle odhadů banky rostly vysokým tempem i ceny nemovitostí a pozemků. Vývoj na trhu hypoték v minulém roce podle Feixe výrazně ovlivňovaly regulace ze strany České národní banky, které znamenaly postupný růst úrokových sazeb i výrazné zpřísnění podmínek pro získání hypotéky.
Prezident Světové banky Jim Yong Kim se rozhodl na přelomu ledna a února odstoupit z funkce, ve které strávil více než šest let. Oznámila to banka. Nynější funkční období devětapadesátiletého Kima přitom mělo vypršet až v roce 2022. Prozatímní prezidentkou Světové banky se od 1. února stane její výkonná ředitelka Kristalina Georgievová.
Některé banky v souvislosti s růstem úrokových sazeb České národní banky začaly zvyšovat úročení spořicích účtů. Ke středě zvýšila jejich úročení Raiffeisenbank, vyplývá z údajů peněžních ústavů. Základní úroková sazba ČNB, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla loni po pěti zvýšeních na 1,75 procenta.
