Číňané si zavázali českého premiéra stovkami milionů Kč

Babiš – největší strategická investice Číny v ČR

Číňané si zavázali českého premiéra stovkami milionů Kč
Babiš – největší strategická investice Číny v ČR

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Přes opakované návštěvy prezidenta Miloše Zemana Číny, přes velkolepé ovace, jakých se dostalo čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi v Praze, i přes obrovský prostor věnovaný čínskému vlivu ve veřejné debatě jsou čínské investice v České republice velmi slabé. Na celkových investicích v zemi se podílí jedním procentem a na žebříčku zahraničních investorů patří Pekingu až čtyřiadvacátá příčka. Před ní je s obrovským náskokem řada zemí Evropské unie, Japonci i Korejci. Podle oficiálních údajů České národní banky byl dosud rekordní rok 2016, kdy Číňané v zemi investovali 12,5 miliardy korun.

Centrální banka sleduje přímé investice ve dvou liniích. Zaprvé srovnává rozdíl mezi tím, kolik každý rok do země čínských investic přiteklo, a tím a kolik jich naopak ze země odešlo. Po citovaném roce 2016 s rekordním plusem následují dva roky, kdy jsou tady Číňané v minusu. V roce 2017 to bylo 1,39 miliardy korun. O rok později odtud už odvedli o 15,1 miliardy víc, než za kolik tady nakoupili.

Druhou sledovanou linií je, kolik tady mají ke konci každého konkrétního roku Číňané investováno. Poslední dostupná čísla jsou tady za rok 2017. Tehdy celkové čínské investice v České republice dosahovaly 14,7 miliardy korun. Navzdory všem příslibům a očekáváním tady čínských peněz nepřibývá. Je jich naopak stále méně. „Za poslední dva roky se čínské investice v České republice snižují. Čína v letech 2014–2016 investovala podle statistiky ČNB o toku přímých zahraničních investic 19,3 miliardy korun. V  letech 2017 a 2018 naopak z České republiky odešlo 16,5 miliardy korun. Hlavním důvodem tohoto odlivu bylo splacení dříve přijatého úvěru ve výši 17,2 miliardy korun,“ uvádí Česká národní banka.

Pražská pobočka Bank of China. - Foto: Jan Zatorsky

Plané sliby z Pekingu

Velké sliby z velkolepých investičních fór pořádaných prezidentem Milošem Zemanem se zatím v konkrétní investice neproměnily. Česko není pro Číňany v Evropě magnetem. Peking se přitom po startu velkolepého projektu hedvábné stezky, od níž si slibuje získání ekonomické dominance, na strategické investice do Evropy soustřeďuje. Svůj tah na Evropskou unii ještě zesílil poté, co Donald Trump po svém zvolení rozjel obchodní válku. Snaží se jí Čínu přimět, aby respektovala pravidla Světové obchodní organizace, kam ji Západ v čele s USA v roce 2001 naivně přijal. A už pár let poté zjistil, že Číňané využili všech výhod, které jim otevřený světový obchod přinesl, aniž respektovali pravidla. Všichni věděli, že ve velkém kradou nápady, nedodržují vlastnická práva, přehnaně chrání před zahraničním kapitálem vlastní trh a manipulují měnou. Až do nástupu Donalda Trumpa tomu ale všichni jen pasivně přihlíželi a proti Pekingu nic nepodnikli.

Čína v Americe, Evropě ani v rozvojovém světě neinvestuje proto, aby rychle vydělala. Investuje do strategických oborů, aby získala vliv. V Česku zatím žádný takový projekt nerozjela. Zatím nejvíc ambiciózní byl plán společnosti CEFC získat za 19,5 miliardy korun podíl v bankovní skupině J&T Finance Group. Centrální banka ale kvůli pochybnému původu peněz odmítla Číňany do českého bankovnictví pustit. Ostatní čínské investice byly spíš statusové symboly. Fotbalová Slavia, pivovar Lobkowicz nebo budova Živnostenské banky v pražské ulici Na Příkopě.

Cedule před pražským sídlem Bank of China upozorňuje, že pobočka zatím není v provozu. - Foto: Jan Zatorsky

Půjčka od největší banky na světě

Teď to vypadá, že Číňané konečně strategický projekt v České republice objevili. Je jím ministerský předseda Andrej Babiš. Přesněji řečeno jeho holding Agrofert, toho času zaparkovaný ve svěřenském fondu ovládaném Babišovou ženou Monikou a jeho právníky. Agrofert se dostal do finančního ohrožení poté, co byl Andrej Babiš obviněn z trestného činu dotačního podvodu velkého rozsahu na Čapím hnízdě a Evropská komise vyzvala Česko, aby kvůli střetu zájmů zastavilo veškeré dotace Agrofertu. Babišova firma má podle aktuální výroční zprávy za rok 2018 na úvěrech od bank půjčeno 43,9 miliardy korun. Největším věřitelem už nejsou na rozdíl od předchozího roku Němci. Jejich bance IKB Andrej Babiš dlužil ještě v roce 2017 téměř šest miliard korun. Už loni se největším Babišovým věřitelem namísto Němců stalo konsorcium, v němž hrají důležitou roli čínské banky. Bank of China dluží 938 milionů korun. A Industrial and Commercial Bank of China dalších 514 milionů korun.

Vzhledem k obrovským dluhům Agrofertu nejsou Číňané největšími věřiteli. Tím je Komerční banka. Ta svoje půjčky Andreji Babišovi za jediný rok víc než zdvojnásobila. Ještě v roce 2017 u ní měl úvěry za necelé 3,5 miliardy korun. Loni už to bylo 7,6 miliardy.

Když se ale částky, které půjčili Číňané Andreji Babišovi, srovnají s celkovými investicemi Pekingu, jasně se ukazuje, že právě on je dnes největší čínskou investicí v České republice. Bankovnictví je v Číně tvrdě regulovaný byznys. Vlastníkem bank je stát. Zajímavé je, co jsou Babišovi věřitelé konkrétně zač. Ten angažovanější, Bank of China, patří mezi vůbec největší banky na světě. Je jednou ze třiceti nadnárodních bank, které jsou považovány za „systémově důležité finanční instituce“. Prakticky to znamená, že svými případnými potížemi by ohrozily celý globální finanční systém a mohly by vyvolat podobnou finanční krizi, jakou spustil pád banky Lehman Brothers na podzim roku 2008. Proto podléhají zvláštnímu dohledu Financial Stability Board a žádá se po nich, aby měly víc vlastního kapitálu. Na konci loňského roku to byla podle objemu spravovaných peněz třetí největší banka na světě.

Dne 6. září 2015 vstoupila velkolepě na český trh. Uváděl ji na něj přímo ve Španělském sále Pražského hradu prezident Miloš Zeman. „Se všemi poctami vstupuje na český trh čtvrtá největší čínská banka, Bank of China. Další čínské investice se blíží, třeba do energetiky. Čínským bankéřům se v pondělí ve Španělském sále Pražského hradu dostalo přivítání, které zažívají snad jen nejmocnější státníci světa,“ referoval tehdy o velké události server iDNES.cz z Babišovy mediální skupiny MAFRA. „Projevu prezidenta Miloše Zemana a šéfů Bank of China tleskalo zaplněné hlediště mocných a movitých hostů. V prvních řadách našli místo třeba miliardář Marek Dospiva, slovenský dravec Pavol Krúpa, majitel výrobní skupiny Brano Pavel Juříček, nechyběl ani vrcholový manažer Kellnerovy skupiny PPF a úvěrové společnosti Home Credit, Brit Mel Carvill. Představitele byznysu doplnili radní České národní banky a šéfové státních firem ČEZ, České dráhy či Český aeroholding. Čínské miliardy dnes nenechávají v klidu v Česku nikoho. A Bank of China má být jedním z prvních velkých vstupů čínských investičních celků do Česka. Čeká se od ní, že zahájí vlnu výraznějšího propojování českého a čínského byznysu.“

Velká vlna čínského byznysu se nekonala. Stejně jako žádný velký rozjezd Bank of China v Praze. Před pražským sídlem stojí cedule s nápisem „Vážení klienti, tato pobočka zatím není v provozu. V současné době jsou naše služby určené pouze pro korporátní klientelu. V případě zájmu navštivte, prosím, naši kancelář ve 3. patře budovy D, nebo nás kontaktujte na telefonu“. Od ovací ve Španělském sále je to podobné splasknutí jako celý příběh velkolepých čínských investic v Česku. Ani Agrofert nemá půjčené peníze od české pobočky, ale od Bank of China Maďarsko.

Čínská velvyslankyně na Pražském hradě, Čínské investiční fórum, 2016. - Foto: Jan Zatorsky

Méně angažovaný Babišův čínský věřitel, Industrial and Commercial Bank of China Limited, je ještě zajímavější. Je to největší čínská banka. Podle objemu spravovaných peněz, úvěrů, počtu klientů i zaměstnanců vůbec největší banka na světě. Stejně jako výše zmíněná Bank of China patří do takzvané velké čtyřky čínských strategických státních bank. Spolu s nimi jsou v ní ještě Agricultural Bank of China a China Construction Bank. Jsou to přímé nástroje, přes které čínská vláda řídí a organizuje svůj projekt získání globální hegemonie.

Andrej Babiš se stal strategickou investicí čínského komunistického státu v České republice. Otázka je, proč si od nich půjčil a proč oni půjčili jemu. Z pohledu do výroční zprávy je zřejmé, že Babiše opustil jeho velký věřitel, německá IKB. Peníze musel hledat jinde a Číňané mohli přijít s velmi výhodnou nabídkou. V osobě Andreje Babiše se ideálně propojují jejich zájmy. Zajímá je Agrofert, který při prohlubujících se potížích jeho vlastníka s trestním stíháním a zastavením evropských dotací může být dřív nebo později na prodej. Philippe Le Corre z Carnegie Endowment for International Peace zpracoval loni velkou studii nazvanou O čínských investicích a vlivu v Evropě. Detailně v ní rozebírá, na jaké branže se Peking v Evropě zaměřuje. Kromě technologicky nejvyspělejších firem, energetiky, telekomunikací, surovin, realit a těch zmíněných statusových symbolů, které už si u nás stihl nakoupit, je to také chemický průmysl, potravinářství a zemědělství. I ty považuje za zásadní při snaze získat v Evropě vliv a moc. A to všechno se mu v Agrofertu nabízí pěkně na jednom místě a za roky Babišova budování propojené do dominantních řetězců v chemii, zemědělství i potravinářství. Agrofert by byl pro Peking pěkné sousto, za které by Andreji Babišovi jistě dobře zaplatil. Pro něj by to byla cesta, jak se za velmi slušnou cenu na důchod zbavit čím dál problematičtějšího byznysu.

Pro Čínu je ale hodnotou nejen Agrofert, ale i samozřejmě Andrej Babiš sám o sobě. Půjčit na byznys českému premiérovi, který má potíže a zatím v domácích poměrech patří k zastáncům ostřejší linie třeba v případu firmy Huawei, může být nesrovnatelně hodnotnější investice než samotný Agrofert. Peking potřebuje, aby ve chvíli vyhrocených vztahů se Spojenými státy byla vstřícná a kooperativní většina zemí Evropské unie, která dokáže v důležitých věcech převážit ty kritické. Přes velké jízdy českého prezidenta do Pekingu zatím Česko patřívalo při debatách v Bruselu o postoji vůči Číně k té kritičtější, Americe bližší části Evropy.