Francouzský prezident Emmanuel Macron svým čtvrtečním projevem nepřesvědčil 63 procent Francouzů, vyplynulo podle deníku Le Figaro z průzkumu institutu Harris Interactive a agentury Epoka. Pouze 30 procent respondentů shledalo šéfa Elysejského paláce přesvědčivým a sedm procent velmi přesvědčivým. Macron představil odpověď vlády na protesty „žlutých vest“ a poznatky z dvouměsíční celonárodní debaty o směřování země.
Výrazné snížení daně z příjmu, navázání nejnižších důchodů na vývoj inflace či zastavení rušení nemocnic a škol až do roku 2022. Taková opatření dnes navrhl francouzský prezident Emmanuel Macron při mimořádném vystoupení, které je reakcí na protestní hnutí tzv. žlutých vest a následnou "velkou národní debatu". Šéf Elysejského paláce také řekl, že při setkáních s občany zaznamenal jejich nespokojenost a obavy, kurz nastolený jeho reformní politikou ale považuje za správný.
Francouzský prezident Emmanuel Macron zřídil komisi, která má v archivech zjistit, jakou roli hrála Francie při stodenní genocidě ve Rwandě. Od počátku masového vraždění menšinových Tutsiů příslušníky většinového kmene Hutuů uplyne v neděli 25 let. Zřízení komise v pátek Macron oznámil u příležitosti setkání s některými přeživšími rwandské genocidy i zástupci organizace, která jim pomáhá, uvedla agentura AFP.
O recipročně vyrovnaný obchod mezi Čínou a evropskými zeměmi se v Paříži mimo jiné zasazovali francouzský prezident Emmanuel Macron, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a německá kancléřka Angela Merkelová při jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Nejvýznamnější vedoucí politici Evropské unie se podle agentury AFP snažili při schůzce prezentovat Evropu jako jednotnou v hlavních světových otázkách.
Německý Bundestag po vzoru Francie schválil vznik společného sněmu, který vychází francouzsko-německé smlouvy o kooperaci z Cách podepsané v lednu a jež má prohloubit vazby mezi zeměmi. Zasedání se bude účastnit celkem stovka poslanců, po padesáti z každé země. Na prvním zasedání budou poslanci řešit například myšlenku evropské armády, píše německý server Deutsche Welle.
Po necelých třech měsících se Emmanuel Macron oklepal z šoku, do nějž ho uvrhly tvrdé a často násilné protesty Žlutých vest, které se neobešly bez mrtvých, několika set zraněných, slzného plynu a střelby gumovými projektily. Na přelomu listopadu a prosince roku 2018, kdy zloba Žlutých vest kulminovala, se Macron ukryl v Elysejském paláci. Nedaleko od něho demonstranti křičeli: „Jdeme si pro něj.“
Předsedkyně nejsilnější německé strany Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová nesouhlasí s budováním evropského superstátu, naopak vítá snahy reformovat schengenský systém Evropy bez vnitřních hranic či azylovou a imigrační politiku Evropské unie. Krampová-Karrenbauerová, která loni ve vedení CDU nahradila kancléřku Angelu Merkelovou, tak reaguje na vizi Evropy, kterou obyvatelům kontinentu předložil francouzský prezident Emmanuel Macron.
Špičky Evropské unie a vlády Belgie či Finska v úterý vyjádřily podporu vizi Evropy, jak ji předestřel francouzský prezident Emmanuel Macron v textu otištěném v denících ve všech 28 členských zemích Evropské unie. Mluvčí německé vlády zdůraznil, že je důležité, aby proevropské síly představily své myšlenky před květnovými volbami do Evropského parlamentu. Podle českého premiéra Andreje Babiše je Macronův návrh mimo realitu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí v otevřeném dopise představil před květnovými volbami do Evropského parlamentu svou vizi Evropy. Text nazvaný „Za evropskou renesanci“ obsahuje mimo jiné návrh na vznik evropského azylového úřadu či klimatické banky. Do konce roku by se podle jeho představ měla uskutečnit evropská konference, která by navrhla reformu evropského projektu. Liberální francouzský prezident v dopise také kritizuje nacionalisty a vyjadřuje naději, že v reformované Evropě by své místo opět našla i Británie.
Nizozemská vláda musí vysvětlit, jaké má záměry s leteckou skupinou Air France-KLM, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Reagoval tak na zprávu, že Nizozemsko ve firmě koupilo významný akciový podíl a k nákupu dalších akcií se chystá. Záměrem je mít alespoň takový vliv, jaký má francouzská vláda, aby se Nizozemci mohli podílet na důležitých rozhodnutích. Haag není s fungováním Air France-KLM spokojen a o koupi akcií vládu v Paříži předem neinformoval.
Španělsko, Francie a Německo jsou připraveny uznat lídra venezuelské opozice a předsedu parlamentu Juana Guaidóa prezidentem, pokud vláda autoritářské dosavadní hlavy státu Nicoláse Madura do osmi dnů neoznámí nové prezidentské volby. Oznámili to v sobotu španělský premiér Pedro Sánchez, francouzský prezident Emmanuel Macron a mluvčí německé vlády. Guaidóa už tento týden uznaly za hlavu Venezuely některé americké země, včetně USA.
Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý v západoněmeckých Cáchách podepsali smlouvu o spolupráci a integraci. Cílem je prohloubení spolupráce v oblastech zahraniční politiky, obrany, hospodářství nebo při integraci příhraničních regionů. Podle Macrona obě země takzvanou Cášskou smlouvou otevírají novou kapitolu spolupráce, Merkelová tento den označila za důležitý den německo-francouzského přátelství.
Ve švýcarském horském středisku Davos v úterý začíná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF), kterého se od 70. let minulého století každý rok účastní špičky světové politiky, vrcholní manažeři, bankéři, podnikatelé, ekonomové a další elity. Letos mezi hosty nebude chybět ani český premiér Andrej Babiš. Letos ovšem chybí řada státníků, jako je třeba Donald Trump, Theresa Mayová či Emmanuel Macron. Diskuse a proslovy mocných tohoto světa se letos mají točit kolem témat jako globalizace a budoucnost planety Země.
Kolem 27 000 lidí se podle odhadu policie v sobotu odpoledne zapojilo ve francouzských městech do protestu žlutých vest. Francouzskou metropolí prošlo podle odhadu pařížské policie asi 7000 demonstrantů. „Macrone odstup!“ volali na adresu prezidenta Emmanuela Macrona, pokoušejícího se uklidnit vztek protestujících spuštěním celonárodní debaty o problémech země. V Paříži má na pořádek dohlížet na 5000 policistů, uvedla agentura AFP s odvoláním na policejní prefekturu. K zajištění pořádku v celé zemi bylo nasazeno okolo 80 000 policistů, tedy přibližně stejně, jako bylo minulý víkend demonstrantů.
Francouzská armáda se letos bude dál účastnit bojů v Sýrii a v dalších zemích Blízkého východu i severní Afriky. V projevu na vojenské základně v Toulouse to avizoval francouzský prezident Emmanuel Macron. Oznámené stažení amerických jednotek ze Sýrie podle něj není důvodem k odklonu od strategického cíle, kterým je „vymýcení“ tzv. Islámského státu (IS).
Stoupenci protestního hnutí takzvaných žlutých vest v sobotu opět vyrazili do ulic a na silnice francouzských měst, aby demonstrovali proti vládě a politice prezidenta Emmanuela Macrona. Ten jejich počínaní večer označil za útok na republiku. Poklidné demonstrace se v průběhu dne vystupňovaly a odpoledne nespokojenci zapalovali skútry a barikády na pařížském bulváru Saint-Germain a házeli zápalné láhve na policisty na mostech vedoucích přes Seinu. Policie mosty zatarasila a použila slzný plyn, aby demonstrantům zabránila dostat se k budově Národního shromáždění.
Ruské ministerstvo zahraničí v sobotu dotčeně reagovalo na páteční výroky německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona týkající se rusko-ukrajinského incidentu v Kerčském průlivu a Ruskem okupovaného Krymu. Ministerstvo podle agentury TASS mimo jiné prohlásilo, že Německo a Francie by se místo „poučování“ Ruska o lidských právech měly podívat na to, jak tato práva porušuje Kyjev.
Do letního sídla francouzských prezidentů na Azurovém pobřeží se ve čtvrtek večer pokusili vniknout členové takzvaného hnutí žlutých vest. S odvoláním na starostu nedalekého městečka Borme-les-Mimosas François Arizziho o tom informovala agentura AFP. „Žlutým vestám“ se do pevnosti Brégançon dostat nepodařilo, v pátek by se o to ale mohly pokusit znovu.
Rozpočtový schodek Francie se bude příští rok pohybovat kolem 3,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Uvedl to francouzský premiér Édouard Philippe v rozhovoru, který zveřejnil list Les Echos. Země by tak opět překročila požadovanou tříprocentní hranici stanovenou pravidly Evropské unie, která má zajistit, aby se členské státy přehnaně nezadlužovaly.
Protestní hnutí francouzských žlutých vest získalo v Česku i jinde v Evropě nemálo sympatizantů, vidí v něm „autentický“ protest proti odcizeným evropským elitám a vůbec krizi evropské politiky. Hlas lidu, který si uchoval zdravý rozum a bouří se proti shora naordinovanému šílenství. Někteří z těch fanoušků jsou u nových oblíbenců ochotni přehlížet pouliční excesy, které by u politických protivníků považovali za důvod reakce ve stylu generála Pinocheta. Může za tím být uvažování ve stylu „nepřítel mého nepřítele je můj přítel“, přičemž tím nepřítelem je v dané situaci vágně definovaný evropský politický establishment. Může za tím taky být zaměňování symptomu choroby za její léčbu.
Pro progresivistické elity, ovládající byrokracii, klíčové instituce a média, je těžko uvěřitelné, že odpor většiny společnosti proti jejich představám o světě může být autentický.
Na mnoha místech Francie v úterý pokračují blokády silnic na protest proti vládě prezidenta Emmanuela Macrona. Demonstrace neutichly ani po pondělním proslovu šéfa Elysejského paláce, v němž Macron slíbil hospodářská a sociální opatření, která by měla zmírnit dopad vládních hospodářských reforem na obyvatele a zamezit dalším protestům takzvaných „žlutých vest“.
Stávkami, demonstracemi, pouličním násilím s rozbíjením výloh a zapalováním aut proslulá Francie zažila v posledních týdnech nejsilnější vlnu protestů od roku 1968. Tři mrtví. Devět set zraněných. Z toho sto padesát policistů. Poškozená ekonomika v jedné z hlavních turistických sezon, kdy do Paříže, jež je nejatraktivnější turistickou destinací na světě, přijíždí značná část z téměř 89 milionů lidí, kteří zemi každoročně navštíví. Zničená Paříž včetně Vítězného oblouku.
Po týdnech bouřlivých protestů po celé Francii se francouzský prezident Emmanuel Macron rozhodl ustoupit demonstrantům. V pondělí večer v televizním projevu k národu slíbil řadu opatření v hospodářské a sociální oblasti, které by měly přispět ke zlepšení situace obyvatel země. Od nového roku zvýší minimální mzdu a daňové úlevy. Jeho vystoupení následovalo po několikahodinovém jednání s politickými a sociálními partnery.
Francouzská vláda se obává, že bude sobotní protivládní demonstrace provázet velké násilí. S odvoláním na Elysejský palác to ve čtvrtek uvedla agentura AFP. Protestovat se příznivci hnutí takzvaných žlutých vest chystají navzdory středečnímu oznámení, že vláda nepočítá v rozpočtu na příští rok se zavedením daně na pohonné hmoty. Právě proti zdražení paliv žluté vesty původně protestovaly. Podle francouzských médií ale nyní lidé na demonstracích již vyjadřují širší nespokojenost se situací ve Francii. Policie ve čtvrtek také zadržela několik stovek studentů, kteří se podíleli na mnohdy násilných blokádách škol. Podle agentury Reuters je nynější vlna protestů největší od nepokojů v roce 1968.
Kdo stál za masovými a divokými protesty žlutých vest ve Francii?
Proč je francouzský prezident Emmanuel Macron větší populista než Viktor Orbán a Matteo Salvini dohromady? Proč prudce otáčí u migrace i ústupu od jaderné energetiky?
Francie sníží podíl energie, kterou získává z jádra, pomaleji, než bylo v plánu. Na 50 procent klesne do roku 2035, původně se tak mělo stát do roku 2025. Oznámil to v úterý francouzský prezident Emmanuel Macron, a prodloužil tak uprostřed pouličních nepokojů vyvolaných mimo jiné chystanými vysokými cenami energie lhůtu stanovenou svým předchůdcem Françoisem Hollandem. V současnosti Francie získává z atomu 75 procent své spotřeby elektrické energie.
Přes 106 000 účastníků registrovalo francouzské ministerstvo vnitra v sobotu v 17.00 SEČ na demonstracích „žlutých vest“, jejichž protestní hnutí je namířeno zejména proti plánu vlády zvýšit od ledna ceny pohonných hmot. Policisté po celé Francii vzali do vazby 130 lidí a v Paříži, kde byly události nejbouřlivější, utrpělo zranění 20 osob včetně čtyř příslušníků pořádkových sil. Francouzský prezident Emmanuel Macron na twitteru odsoudil násilí ze strany demonstrantů.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová odsoudili jako „nelegální a nelegitimní“ volby uspořádané v neděli u proruských separatistů v samozvané Doněcké lidové republice a Luhanské lidové republice v Donbasu na východě Ukrajiny.
