Tag: energetika

Články k tagu

„Najdeme si jiné kupce,“ vzkázalo Rusko po summitu. EU prý není v dobrém stavu

Rusko si po částečném zákazu dovozu ropy do Evropské unie najde pro svoji ropu jiné kupce. Uvedl to stálý zástupce Ruska při mezinárodních organizacích ve Vídni Michail Uljanov v reakci na pondělní rozhodnutí summitu sedmadvacítky, která počítá s ukončením dovozu většiny ruské ropy do regionu do konce letošního roku. Částečné embargo na ruskou ropu je součástí nového balíčku opatření, jejichž cílem je potrestat Kreml za invazi na Ukrajinu. Embargo se vztahuje na ruskou ropu dováženou do EU po moři.

Chceme společně nakupovat energie a doplnit jejich zásobníky, shodli se lídři EU

Evropská unie by se měla co nejdříve odstřihnout od všech ruských energií prostřednictvím urychlení přechodu k obnovitelným zdrojům, energetických úspor a investic do infrastruktury. Shodli se na tom v úterý prezidenti a premiéři unijních zemí na závěr dvoudenního mimořádného jednání věnovaného dopadům ruské války na Ukrajině a související energetické krizi. Lídři vyzvali k zavedení společných nákupů energií a rychlému doplnění plynových zásobníků před zimní sezónou.

Piráti chtějí sáhnout na zisk uhelných elektráren. žádají od nich „solidární příspěvek“

Piráti budou ve vládě navrhovat, aby se zdražování domácnostem kompenzovalo na úkor zisků uhelných elektráren. Před dnešním zasedáním Sněmovny to novinářům řekl předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek. Řešení označil za solidární, ale i rozpočtově zodpovědné. Podle místopředsedy ANO a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka by měl stát využít výrazně vyššího zisku energetické skupiny ČEZ.

Češi slaví hokejový bronz, ale kluby se děsí podzimu. Chybí peníze na energie

Čeští hokejisté získali na mistrovství světa ve Finsku bronzovou medaili. Euforie z výhry českého týmu nad USA 8:4 po deseti letech ale nemusí trvat dlouho. Na druhé straně se rojí obavy ze strany tuzemských sportovních klubů, které s neklidem hledí na podzimní sezónu. Situace je kritická. Kluby nemají peníze na neustále dražší energie: ceny rapidně rostou a s největší pravděpodobností se budou muset zvyšovat příspěvky.

Síkelovné na drahou elektřinu a plyn

Z evropské energetiky se staly dostihy v regulaci, kompenzacích, sociálních dávkách, dotacích a sociálních tarifech na elektřinu. Poté, co kvůli nedostatku elektřiny, který je výsledkem vypínání uhelných a jaderných zdrojů po Evropě, vyskočily ceny elektřiny na násobky a s nimi šel nahoru i plyn, vyskočily lidem i firmám účty o desítky procent. Často na násobky. Dražší energie přirozeně rychle zvedly všechny ostatní ceny od potravin po služby. To přináší pád životní úrovně o desítky procent. Politici bez ohledu na ideologii, k níž se hlásí, intuitivně cítí, že musejí konat, a dopad do životní úrovně státními zásahy mírnit.

ČEZ prudce zdražil, další dodavatelé budou následovat

Největší energetický hráč na trhu ČEZ od prázdnin znovu masivně zdraží jak elektřinu, tak plyn. Změna ceníku se nyní sice dotkne jen těch zákazníků, kterým končí fixace, lze však očekávat další zvyšování cen, a to i u dalších dodavatelů, kteří budou muset na stávající situaci reagovat. Mnoha lidem budou fixované smlouvy končit až na podzim, tehdy tedy mnoho domácností zažije šok v podobě až násobného růstu záloh. Lidé mnohdy také neví, že mohou výši předepsaných plateb odmítnout a dodavatel by jim měl vyhovět.

Na úsporný tarif energií podle Síkely dosáhnou všichni. Bude stát 16 až 24 miliard

Náklady státního rozpočtu na úsporný energetický tarif, který by měl ulevit českým domácnostem od vysokých cen elektřiny a plynu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) odhaduje mezi 16 až 24 miliardami korun. Lidé by mohli mít část spotřeby levnější o 15 až 20 procent. Základem tarifu, na němž ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) pracuje, je podle Síkely zajistit domácnostem slevu na určitou část spotřeby energií.

Krizové scénáře Bruselu: na stole je zastropování cen plynu a zlevnění elektřiny

Obavy z černých energetických scénářů nutí Evropu vymýšlet krizové plány. Brusel se proto připravuje nejen na možné úplné odstřižení od ruského plynu a zavedení přídělového systému ve prospěch těch nejpostiženějších států, jak jsme informovali zde. Jak vyplývá z dokumentu o „krátkodobých intervencích na trhu s energiemi“, ve hře je i zavedení cenového stropu zemního plynu a stejně tak i přezkoumání fungování evropského trhu s elektřinou, po kterém mnohé státy volají.

Hybrid, který se přežil

Energetická krize s prudkým vzestupem cen, která zasahuje Evropu, vrací do hry otázku, jak velkou roli má ve výrobě a prodeji elektřiny hrát stát. Ještě před ní ale stojí zásadnější otázka. Čím je dnes obchod s elektřinou? Je to normální, silně konkurenční trh, do něhož má stát zasahovat jen minimálně? Nebo je elektřina strategickou komoditou, fakticky veřejnou službou, které má výrazně bezpečnostní dimenzi a musí být státem regulována?

Pravý energetický šok přijde až na podzim. Loňské zvyšování záloh byla jen předehra

Loňská zima a do té doby nevídaný růst cen energií znamenaly pro mnoho domácností velmi nepříjemný finanční náraz. Ten, kdo neměl ceny elektřiny a plynu fixované, zažil od dodavatele už několikeré zvýšení záloh. Na podzim mnoho fixací skončí a lidé se tak dostanou do velmi nepříjemné situace. Zálohy už nemusí růst „jen“ o desítky procent, ale často půjde o násobné zdražení. Snížení životní úrovně tak pravděpodobně zasáhne další velkou část obyvatel.

Další energetická rána v Německu: Ministerstvo už vyzývá k likvidaci plynárenské sítě

Ačkoliv Evropa zažívá dlouho nebývalou energetickou krizi, která se bude možná ještě stupňovat, pokud dojde k odstřižení od ruského plynu, německé ministerstvo hospodářství vedené Zelenými už vyzývá komunální služby k „demontáži“ německé plynárenské sítě, protože žádný zemní plyn podle představ Green Dealu v sítích do 23 let už nebude. Se zprávou, kterou přirovnává k radikálnímu řezu jako bylo někdejěší rozhodnutí o ukončení jaderné energetiky v Německu, přišel list Welt am Sonntag.

„Lidi vážně nezajímá, z čeho vznikla inflace. Levnější elektřinu musíme dopřát všem“

Vysoké ceny energií se dávno nejeví jako problém jen těch nejchudších obyvatel. Vláda by proto měla přestat rozdělovat společnost a levnější elektřinu nabídnout legální cestou přes její výkup od výrobců všem lidem, říká v rozhovoru pro deník Echo24 někdejší šéf ČEZ Jaroslav Míl. Pokud podle něj budeme postupovat rychle, zřízení státního obchodníka s energiemi by domácnostem i firmám mohlo snížit zálohy na elektřinu už letos na podzim. Výrazné zlevnění energií je navíc cestou, jak zastavit prudkou inflaci.

Šlápněte někomu na krk

Meziročně inflace v dubnu stoupla o 14,2 procenta, i meziměsíční číslo – 1,2 procenta – je vysoké. Boj s inflací už jsme prohráli, oznámil v reakci na tato čísla ČSÚ minulý týden hlavní ekonomický poradce českého premiéra Štěpán Křeček. Na jak dlouho, kdo nebo spíš co za tu vysokou inflaci může – a především co se vládě nabízí za možnosti proti vysoké inflaci teď dělat, přišli do Salonu Echa vedle Křečka diskutovat jeho kolegyně z vládního poradního týmu Helena Horská, nezávislý ekonom Karel Kříž a konečně Milan Smutný, dlouhá léta mluvčí Škody Mladá Boleslav, dnes v think-tanku Realistická energetika a ekologie.

Zestátnění elektráren ČEZ: „Není k tomu žádný důvod, zálohy to lidem nesníží“

V době, kdy vysoké ceny energií a stále rostoucí měsíční zálohy drtí nemalou část domácností, začíná se opět vytahovat na světlo myšlenka rozdělení největší tuzemské energetické firmy ČEZ. Podrobnosti o restrukturalizaci a možném zestátnění výroby elektřiny jsou zatím spíše v rovině spekulací, ačkoliv vláda už potvrdila, že o změnách vážně uvažuje. Slibuje si od toho snazší regulaci cen. Ke stoprocentnímu ovládnutí výroby v ČEZ mohlo dojít už téměř před pěti lety za vlády Andreje Babiše (ANO).

Odstřižení od Ruska: EU plánuje mimo jiné povinné soláry na nových domech

Rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie, zvýšení energetické účinnosti a úspory či společné nákupy plynu od nových dodavatelů. To jsou hlavní součásti ve středu zveřejněné strategie, s níž chce EK v příštích letech ukončit závislost EU na energiích dovážených z Ruska. Komise počítá s tím, že tento přechod bude do roku 2030 vyžadovat investice ve výši téměř 300 miliard eur (7,4 bilionu Kč). Část z nich chce členským zemím poskytnout v rámci mimořádného fondu obnovy, další část získat například navýšením prodeje emisních povolenek

LNG jako spása pro Evropu místo ruského plynu. Katar může plány pohřbít

Evropa naplno rozjela svou snahu o nahrazování ruského plynu. Síly se upínají především k dohodám o dodávkách zkapalněného plynu (LNG), budování potřebné infrastruktury a zajišťování kapacit v terminálech. Problém ovšem může nastat kvůli nedostatku samotného LNG, objem potřebných dodávek totiž dramaticky stoupl. USA či Katar jakožto významní dodavatelé navíc požadují uzavírání pouze dlouhodobých kontraktů. Jednání s Německem proto začínají váznout.

Děravý deštník proti drahotě. Poškodila ho byrokracie po Babišovi i nesystémový příspěvek

Na vládním Deštníku proti drahotě se objevují trhliny, které podle kritiků brání potřebným dosáhnout na pomoc se zdražováním. Může za to zřejmě i přitvrzení v byrokracii, které vláda zdědila od bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), a on se za to nyní do vlády strefuje. Ministerstvo práce však zůstává pozadu za svými sliby a u stěžejního příspěvku na bydlení se lidé stále „topí“ v záplavě formulářů. A jak ukázala čísla samotného resortu, o příspěvek požádal stále jen zlomek těch, kteří na něj mají nárok.

Drahý plyn a embargo na dovoz ze Západu. Ruský běžný účet je v rekordním přebytku

Přebytek bilance běžného účtu Ruska za první čtyři měsíce letošního roku vystoupil na 95,8 miliardy USD (2,3 bilionu Kč). To je maximum nejméně od roku 1994 a znamená to prudký růst ve srovnání se stejným obdobím loni, kdy přebytek činil 27,5 miliardy USD. Přispěl k tomu prudký růst cen ropy a zemního plynu a naopak pokles dovozu vlivem sankcí uvalených na Rusko za invazi na Ukrajinu. S odkazem na data ruské centrální banky to uvedla agentura Bloomberg.

Vláda vytvoří státního obchodníka s energiemi, potvrdil Síkela

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje vytvoření státního obchodníka s energiemi. Má sloužit především pro nákup plynu, do budoucna možná i dalších energií. Cílem státního obchodníka je mimo jiné zvýšení energetické bezpečnosti, ale i zvýšení vlivu státu na zásobách plynu v Česku, oznámil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). O vzniku státního obchodníka jako první informoval Týdeník Echo v rozhovoru s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS).

Levicový recept pravicové vlády. Stanjurova státního obchodníka s elektřinou kritizuje ekonom

Stát doposud otálel s větší pomocí proti drahým cenám elektřiny a plynu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro Týdeník Echo uvedl, že vláda chce zřídit státního obchodníka s elektřinou, který by ji nakupoval mimo burzu a prodával levněji. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáš Kovandy se však jedná o levicový recept, který pouze zatíží státní rozpočet nově vytvořenou společností. Řešení by podle něj mělo být na evropské úrovni.

Nebudeme pouštět plyn do EU přes Polsko, oznámilo Rusko

Ruská plynárenská společnost Gazprom už nebude moci vyvážet plyn do Evropské unie potrubím Jamal přes Polsko. Firma dnes oznámila, že důvodem jsou ruské sankce na firmu EuRoPol GAZ, která vlastní polskou část plynovodu Jamal. Ten vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa. Německý úřad pro regulaci energetického trhu ale podle agentury Reuters nepředpokládá, že by přerušení dodávek vedlo k bezprostřednímu zhoršení situace v zásobování plynem. Česká republika podstatnou část ruského plynu odebírá přes Německo.

Zasáhneme proti drahé elektřině

Česká republika zažívá třetí nejrychlejší zdražování ze všech zemí Evropské unie. Významnou roli v tom hrají ceny elektřiny. Do těch na rozdíl od plynu nebo ropy může stát zasáhnout, protože si dostatek elektřiny vyrábíme doma a nemusíme ji dovážet. Ministr financí Zbyněk Stanjura popisuje, jak by chtěl stát prudký růst cen elektřiny zkrotit fixováním ceny. Vysvětluje také, kdo dosáhne na levnější elektřinu, kterou státu aktuálně nabízí miliardář Pavel Tykač se svou firmou Sev.en.

A nevyhovuje jim vlastně to zdražování?

Evropa se ocitá na pokraji všestranné energetické krize. Po faktickém vetu Viktora Orbána na zákaz rychlého dovozu ruské ropy do EU následují dnes zprávy, které jako by měly za úkol potvrdit Orbánovu obavu, že ropa z Ruska snadno nahradit nepůjde. Toto embargo by Evropě přineslo výpadek 2,2 milionu barelů surové ropy a 1,2 milionu barelů ropných produktů denně, odhaduje Mezinárodní agentura pro energii. Otázka je, jak ruský výpadek nahradit. Stanice CNN (!) zkompilovala přehled všech ropných vývozců, kteří nás co nevidět zklamou.

Energetická spása z Alžírska a Egyptu se zdrží. Příští zima bude kritická

EU se po ruské invazi na Ukrajinu nadále snaží diverzifikovat dovoz klíčových surovin – ropy a plynu. Jednou z možností by mohlo být severoafrické Alžírsko a také Egypt. V posledních týdnech výrazně vzrostla důležitost středomořského regionu, který by mohl znamenat cestu k energetické bezpečnosti Evropy, uvádí experti. Problém bude nicméně s vybudováním potřebné infrastruktury a proto minimálně příští topná sezóna bude ještě kritická. Energetiku vyrazil řešit do Berlína také český premiér Petr Fiala.

Ochrana planety i lidí jde ruku v ruce

Investoři již dávno nehledí jen na skvělý byznysplán, důležité je, aby firma dosahovala zisku eticky, říká Kateřina Bohuslavová. Ta ve společnosti ČEZ řídí útvar ESG Skupiny ČEZ a dohlíží na plnění ambiciózních cílů v ochraně životního prostředí, sociálních vztazích a transparentním řízení. V rozhovoru také vysvětluje, co vše se skrývá pod nefinančním reportingem a proč je nutné chápat ESG ne jako trend, ale jako nový přístup k podnikání.

Evropa v sevření energetické nejistoty

Obrovská krize na trhu s energiemi je jednou z největších výzev dnešní doby. Výzvou jak pro domácnosti a podniky, které dusí několikanásobně vyšší zálohy, tak pro vlády, které zatím spíš tápou v tom, zda a jak proti zdražování zakročit. Skončila léta nirvány, jak období levných energií mezi lety 2015 a 2020 příhodně nazývá odborník na energetiku a investor Michal Šnobr. Ani před vypuknutím války na Ukrajině předpovědi nevěstily rychlý pokles cen plynu a elektřiny, uklidnění na trhu se však v kratším časovém horizontu očekávalo.

Trh už neexistuje. „Stát stejně nakonec zastropuje cenu elektřiny“

Energetická krize žene vysoko ceny plynu a elektřiny. Současná vláda řeší dílčí podporu pro nejohroženější domácnosti, kterým chce nejrůznějšími příspěvky pomoci. Podle energetického experta a bývalého předsedy představenstva Pražské plynárenské Pavla Janečka však vládě stejně nezbude nic jiného než ceny zastropovat. Dávno totiž podle něho neexistuje férový trh. Ten je pokřiven drtivými regulacemi, jejichž důsledkem je právě současná krize.

Naši klíčoví spojenci v krizi

Minulý týden byl diplomaticky výrazně česko-polský. Nejdřív ve středu navštívil prezident Andrzej Duda svého českého kolegu Miloše Zemana na Pražském hradě. Jen dva dny poté zamířil premiér Petr Fiala do Varšavy za polským premiérem Mateuszem Morawieckým. Ty návštěvy měly symbolický význam i velmi věcný a konkrétní obsah. Polsko se v těžké době energetické krize a ruské agrese na Ukrajině stalo lídrem Evropské unie a zároveň naším klíčovým spojencem v prosazování zájmů a představ o tom, jak by měla Unie v krizových časech manévrovat.

„Vrátím se k tomu, co Babišova vláda zanedbala.“ Fiala letí do Berlína jednat o energetice

Premiér Petr Fiala (ODS) chce při čtvrteční návštěvě Berlína s kancléřem Olafem Scholzem hovořit o možnosti využití německých terminálů na zkapalněný zemní plyn pro zásoby, které by byly k dispozici Česku. Novinářům před odletem do Německa řekl, že energetika bude v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině klíčovým tématem schůzky. Se Scholzem plánuje jednat například o zvýšení kapacity ropovodu TAL (Transalpinský ropovod) z italského Terstu.

„Odpusťte lidem poplatky za obnovitelné zdroje,“ navrhl Havlíček ve sněmovně

Spor mezi koalicí a opozicí o způsob zmírnění dopadů zdražení energií na obyvatele a firmy by mohlo podle místopředsedy Sněmovny Karla Havlíčka (ANO) vyřešit odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje. Řekl to v debatě o návrhu programu čtvrteční mimořádné schůze dolní komory ke čtveřici předloh opozičního hnutí ANO na plošnou pomoc kvůli růstu cen plynu, elektřiny a pohonných hmot. Vládní koalice s plošnou pomocí nesouhlasí, dává přednost adresné.