KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ

Nebezpečný chaos v energetice

KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ
Nebezpečný chaos v energetice

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Vláda Petra Fialy by nutně potřebovala svého „šerpu pro energetiku“. Člověka, který bude dobře rozumět tomu, co se s cenami elektřiny, plynu, ropy a spol. děje. A bude hlavně schopen lidem jasně, srozumitelně a zcela konkrétně vysvětlovat, co kabinet Petra Fialy skutečně chystá.

V čase, kdy Česká republika zažívá největší zdražování v historii a čtvrtý nejvyšší růst cen z celé Evropské unie, lidi máloco zajímá víc než to, s jakými účty za elektřinu a plyn můžou v nejbližších měsících počítat. A co konkrétně kabinet v energetice připravuje.

Jeho plánům totiž nejsou schopni z veřejných výroků premiéra Petra Fialy a jeho ministrů porozumět ani energetičtí experti, ekonomové a investoři, kteří se cenám elektřiny profesionálně věnují. Jak jim pak má rozumět člověk, který se profesionálně věnuje něčemu úplně jinému?

Vládní komunikace záměrů a plánů v energetice je zoufalá. Petr Fiala ani žádný z jeho ministrů nebyl dosud schopen vysvětlit, s čím přesně mají lidé a firmy počítat. Slyšíme hodně obecných frází. Hesla jako „energetická suverenita“. Chybí ale jasné odpovědi a jasné plány. Petr Fiala nebo jeho ministři vždycky do veřejného debaty vystřelí nějaký obecný šrapnel. Ale tím, že nevysvětlí přesně svůj záměr, detaily a konkrétní dopad na rodiny a firmy, jen vyvolají informační šum a chaos.

Takové šrapnely teď v debatě visí tři.

Prvním je výrok Petra Fialy z mimořádného televizního projevu 22. června, kde ministerský předseda ohlásil, že vláda chce, aby stát ovládl část výroby elektřiny. Všichni si to vyložili jako zestátnění elektrárenské společnosti ČEZ, v níž má nyní stát 70 procent a zbývající část drží investoři a obchoduje se na burze. Premiér tuto interpretaci nikdy nezpochybnil, ale začal ji všelijak rozmělňovat slovy, že je to běh na dlouhou trať přinejmenším dvou let. Pak ještě dodal, že první plán, jak to udělat, by mohl být někdy v létě 2023. Za rok. Do té doby chaos a nejistota. Když premiér přesně neví, co chce s ČEZ dělat, je lepší o tom nemluvit vůbec. Nebo naopak ukázat alespoň v obecných rysech nějaký plán.

Druhým příběhem je takzvaný úsporný tarif. Vláda jím chce kompenzovat domácnostem část dražší elektřiny. Do veřejného prostoru už vypustila, že by to mělo být zhruba 16 tisíc korun pro domácnost. Že kompenzace bude plošná. A že na ni za rok letošním podzimem počínaje stát utratí zhruba 66 miliard korun. Kompenzovat se mají účty za elektřinu, plyn i dálkové topení. Nikdo neřekl, jak přesně budou ty částky kompenzací rozloženy. Jestli budou slevy na fakturách každý měsíc. Kdy přesně začnou.

Média tak přirozeně pátrají po věci, která dnes lidi nejvíc zajímá. Když Hospodářské noviny přinesly zprávu „z anonymních zdrojů“, že letos nikdo nemůže počítat s více než dvěma a půl tisíci korun a že ten příspěvek bude plošný, členové vlády celý den tuto výbušnou zprávu přecházeli mlčením. Nechali ji proudit veřejnou debatou. A ona přirozeně budila zděšení. Když lidem chodí zálohy v desítkách tisíc, dva tisíce od vlády moc nikoho nevytrhnou. Až večer vystoupil ministr financí Zbyněk Stanjura a pro Právo informaci Hospodářských novin dementoval. Prý se už od podzimu začnou pravidelně plynule vyplácet kompenzace, které celkově za ten rok do podzimu 2023 pro průměrnou domácnost dosáhnou oněch 16 tisíc korun. Kdyby vláda reagovala hned v pondělí po zprávě Hospodářských novin, žádný chaos by se nerozjel. Stačilo dát dementi se správným výkladem na Twitter. Všechna média by to lačně převzala. To zas nikoho tolik práce nestojí. Rychlá reakce je disciplína, kterou Fialův kabinet chronicky nezvládá.

Třetím příběhem vystřelených šrapnelů, u nichž chybí jakýkoli detail, je chystaná windfall tax (daň z mimořádných zisků). Vláda s ní podle výroků Petra Fialy a Zbyňka Stanjury počítá pro banky a energetiku. Nástin konkrétní představy opět chybí. Nikdo z vlády ho detailně nevysvětlil. Takže se do debaty pouštějí různí ekonomové z Národní ekonomické rady vlády (NERV) a spekulují, jak asi by ta daň mohla vypadat. Pak udělají někteří bankéři propočty. Převezme to televize a opět se šíří informační chaos, který nemá vláda vůbec pod kontrolou.

Otázek o všech třech tématech od role státu ve výrobě elektřiny přes úsporný tarif až po novou daň z mimořádných zisků je víc než odpovědí.

Vláda by měla ukončit informační chaos v energetice a jasně říct, co opravdu chystá. Je nejvyšší čas. Průměrná cena elektřiny, která se teď nakupuje pro příští rok, je závratných 400 eur za MWh. Tohle bez vládního zásahu domácnosti a firmy neunesou. A vzletná slova o energetické suverenitě jim nedají představu, jaké účty je skutečně čekají. Z toho neznámého vzniká strach, nejistota a pesimismus a velká nedůvěra k vládě. Mimořádně výbušná kombinace, která rozkládá společnost a ničí ekonomiku.

3. srpna 2022