Pokuty za kontrolní hlášení DPH stále drtí podnikatele. V letošním roce finanční správa udělila skoro 60 tisíc pokut v hodnotě 531 milionů korun. Před dvěma lety přitom správa vydala necelých 20 tisíc pokut. Stát si od zavedení kontrolního hlášení sliboval nástroj, který zamete s daňovými podvody. Peníze však správa vybírá zejména z pokut, které padají za promeškání lhůty.
S rekordním navýšením daňového zatížení počítá ministerstvo financí na příští rok. Složená daňová kvóta, která vyjadřuje podíl výnosů z daní, cel a povinných příspěvků za sociální a zdravotní pojištění na HDP, totiž vzroste na 35,9 procenta. Data evropský statistický úřad Eurostat však ve své prognóze na příští rok zhoršuje, protože uvádí navýšení na 36,2 procenta. Šlo by tak o nejvyšší daňové zatížení za posledních 25 let.
Finanční úřady vybraly loni na dani z přidané hodnoty (DPH) 413,3 miliardy korun, tedy meziročně o 8,3 procenta více. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral 174 miliard korun, a výběr daně tak stoupl meziročně o dvě procenta. Vyplývá to z dat zveřejněných Finanční správou na internetu. Více stát získal loni i v případě dalších daní. Celkové příjmy státu z daní bez pojistného na sociální zabezpečení loni stouply meziročně o sedm procent, tedy o 67 miliard na 1019,8 miliardy korun.
Stát v oblasti daní zvyšuje svou represi. Otevírá se prostor pro trestání neúmyslných chyb podnikatelů. Neúměrné pokuty. Tak reagují daňoví poradci a advokáti za návrh ministerstva financí na zavedení nové pokuty, kterou budou moci ukládat finanční úřady za špatné vyplnění údajů v kontrolním hlášení k DPH. Návrh je součástí daňového balíčku, který mění deset zákonů v oblasti daní a nyní je ve sněmovně po druhém čtení. Resort Aleny Schillerové argumentuje tím, že plátci daně záměrně údaje nevyplňují.
Ministerstvo financí navrhuje v daňovém balíčku zavedení nové pokuty, kterou budou moci ukládat finanční úřady za špatné vyplnění údajů v kontrolním hlášení k dani z přidané hodnoty. Za závažné ztěžování nebo maření správy DPH bude moci plátce dostat až půlmilionovou pokutu. Pokuty kvůli kontrolnímu hlášení hrozí už nyní, podle ministerstva financí však nelze některé postupy plátců postihnout.
Finanční úřady vybraly v prvním pololetí na dani z přidané hodnoty (DPH) zhruba 194,5 miliardy Kč, což je meziroční růst o osm procent. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral 93,2 miliardy korun, mírně méně než loni. Vyplývá to z dat zveřejněných Finanční správou na internetu. Celkové příjmy státu z daní bez pojistného na sociální zabezpečení v prvním pololetí stouply meziročně o šest procent, tedy o 28,8 miliardy na 490,1 miliardy korun.
Za dva roky fungování kontrolního hlášení DPH padlo více než 21 tisíc pokut v celkové výši přes 763 milionů korun. Vyinkasovat se finanční správě povedlo zatím asi 200 milionů, třetinu pokut úředníci odpustili, zbytek ale stále vymáhají. V asi osmi tisících případů přitom padla nejvyšší padesátitisícová pokuta, kterou podnikatel dostane, pokud nepodá hlášení vůbec. Podle daňových poradců přitom pokuty nejčastěji dostávají malí podnikatelé.
Finanční úřady pod taktovkou Andreje Babiše porušují ve svatém honu proti ''karuselovým obchodům' a únikům na DPH zákony. Nejvyšší správní soud rozhodl, že berní úředníci poškodili firmy, které neoprávněně podezřívaly z úniků na dani z přidané hodnoty.
V lednu počet nespolehlivých plátců DPH poprvé za pět let existence registru klesl - o 46 na 10 567. Institut nespolehlivého plátce DPH je nálepka, kterou si nepřeje žádný podnikatel. Stává se tím totiž pro ostatní podnikatele určitým rizikem. Jenže pokles je jen optickým klamem. Zároveň totiž přibývají tzv. nespolehlivé osoby, jež zrušily svou registraci k DPH.
Týden před koncem roku schválil italský Senát novou daň z on-line transakcí. Chce donutit Google, Facebook, Amazon a spol., aby konečně začaly v Itálii platit daně.
Zákon o kontrolním hlášení DPH je složitý i pro specialisty a nejvíce komplikací přináší účetním, které kvůli tomu určitě „dobře nespí“, říká v rozhovoru pro server Echo24 odbornice na DPH Olga Holubová. Kvůli kontrolnímu hlášení totiž padají nesmyslně vysoké sankce, celkově za tento půlrok napařila finanční správa pokuty za dalších 430 milionů. A s jejich udělováním pokračuje dál, přestože většinu z nich následně odpustí.
Požadavky na obsah kontrolního hlášení k dani z přidané hodnoty (DPH) zřejmě dostanou zákonnou úpravu. Obsahuje ji takzvaná změnová norma k návrhu nového zákona o platebním styku, kterou v pátek schválila sněmovna. Dosavadní znění zrušil loni na podnět skupiny senátorů Ústavní soud, a to s účinností ke konci letošního roku. Změnová předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu.
Skupina senátorů chce u Ústavního soudu zrušit část ustanovení daňového řádu, kterým se úřady řídí při výběru daní. Jejich krok souvisí s loňským rozhodnutím soudu, který s účinností ke konci letošního roku zrušil část ustanovení zákona upravující obsah kontrolního hlášení k dani z přidané hodnoty.
Udělování a odpouštění pokut za kontrolní hlášení DPH je postavené na hlavu. Ze statistik vyplývá, že finanční správa odpustila téměř všechny pokuty, které padly loni. Přesto důsledně pokutuje dál každý prohřešek, takže celkově za tento půlrok napařila pokuty za dalších 430 milionů. Nejvíc to přitom bylo těch nejvyšších padesátitisícových.
Mezi opozicí a hnutím ANO se opět rozvířil spor. Tentokrát kvůli zajišťovacím příkazům, sporném opatření, kvůli kterému jsou likvidovány tisíce podnikatelů ročně. Podle opoziční TOP 09 jej totiž finanční správa nadužívá a sněmovna by se dle ní měla k zajišťovacím příkazům jasně postavit. Podle hnutí ANO by za to ale měli být úředníci pochváleni.
Podnikatel si musí o svém obchodním partnerovi preventivně zjistit kolem deseti různých informací, než s ním začne obchodovat. Pokud tak neučiní, finanční správa ho často potrestá, protože podle ní neověřoval dostatečně. Nyní se ukazuje, že sama finanční správa uzavřela obchod s firmou, která s největší pravděpodobností podváděla s DPH.
Jak je snadné ošidit české občany! Něco takového muselo v tomto týdnu napadnout generálního ředitele finanční správy Martina Janečka.
