Dosavadní rakouský prezident Alexander Van der Bellen byl podle prognóz již v prvním kole prezidentských voleb znovu zvolen hlavou státu. Více než polovinu hlasů mu přisuzují prognózy agentur ARGE a SORA. Osmasedmdesátiletý Van der Bellen, který býval předsedou strany Zelených, byl považován za favorita voleb. Jeho největším rivalem byl kandidát pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ), šedesátiletý advokát Walter Rosenkranz.
Většina hlavních prezidentských kandidátů souhlasí se vstupem Ukrajiny do Evropské unie, pozitivně se staví i k přičlenění do NATO. Shodují se ale většinou, že země nejprve musí splnit všechna přístupová kritéria. Česko by podle nich mělo i nadále podporovat Ukrajinu v její obraně před Ruskem. Domnívají se také, že by měla Česká republika Ukrajině dodávat zbraně.
Současný velvyslanec v Izraeli a bývalý ministr obrany a zahraničí za hnutí ANO Martin Stropnický zvažuje kandidaturu na prezidenta. Podle informací deníku Echo24 už se dotazoval na ministerstvu zahraničí, jak to udělat, aby se mohl v případě volebního neúspěchu na lukrativní post velvyslance vrátit. Na dotazy Echo24 ohledně kandidatury Stropnický nereagoval.
Podporovat Petra Pavla na prezidenta nebudeme, nechal se loni na podzim při interních diskusích v ODS slyšet Zbyněk Stanjura. Doprovodil to bonmotem, že nebýt listopadu 1989, generál by nás neoslňoval bezvadnou znalostí angličtiny, ale bezvadnou znalostí ruštiny. Mezitím se stalo, že Petr Pavel žádnou podporu politiků nepotřebuje - překonal hranici 50 tisíc podpisů. Ovšem Stanjurův bonmot vystihuje něco, co může Pavla po ty čtyři měsíce do voleb asi jako jediná věc pronásledovat: Do jaké míry lze věřit kandidátovi na funkci hlavy státu, pokud má nejasnou minulost a vypráví o ní matoucím způsobem?
Pokud do prezidentské volby nenaskočí ještě v posledních třech měsících, které do ní zbývají, nějaká masově oblíbená celebrita typu Jiřího Bartošky, Marka Ebena nebo Jaromíra Jágra, máme už před sebou v zásadě kompletní nabídku zájemců. Už v této chvíli se dá říct, že mezi kandidáty se šancí na Hradě skutečně zasednout, nebude žádný zkušený politik. Poprvé v historii České republiky budeme volit politicky neukotvenou osobnost. Někoho, jehož rozhodovací instinkty neprověřila reálná politika.
Oznámení koalice Spolu o tom, že do nadcházející prezidentské volby nevyšle vlastního kandidáta ani nepodpoří jednoho konkrétního vyvolává poněkud rozpačité reakce. Na jedné straně se z vládního tábora ozývá chvála za rozumné a obezřetné rozhodnutí ODS, KDU-ČSL a TOP 09, na straně druhé kabinet mnozí kritizují za slabost a nevýraznost. Spolu nakonec jen v obecné rovině vyzdvihla kandidáty Pavla Fischera, Danuši Nerudovou a Petra Pavla.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a kandidát na prezidenta Josef Středula odmítá poslední zvěst o výši svého platu, která se objevila na sociálních sítích. Ta bez zveřejnění jakýchkoli důkazů hovoří o tom, že Středula za svou práci bere 420.000 Kč měsíčně plus náhrady. „Tolik neberu ani za čtvrtletí,“ řekl Středula deníku Echo24. Informace o údajné výši Středulova platu vydal známý anonymní účet @JaraEfko, který se vydává za účet poslance za ANO Jaroslava Faltýnka.
Koalice Spolu nenabídne v nadcházející prezidentské volbě žádného vlastního kandidáta a v prvním kole ani nikoho konkrétního nepodpoří. Ohlásil to premiér Petr Fiala na tiskovém brífinku v Brně s tím, že nechtějí štěpit síly kandidátů. Představám koalice podle něj nicméně nejvíce odpovídají senátor Pavel Fischer, Danuše Nerudová a Petr Pavel.
Koalice Spolu toto úterý oznámí, koho nasadí, nebo alespoň podpoří v kandidatuře na příštího prezidenta. Nominant Spolu by se měl postavit prozatím největším favoritům předvolebních průzkumů. Podle politologa Lubomíra Kopečka, který působí na MUNI a SYRI, ale nelze očekávat, že by Spolu vytáhla nějaký těžký politický kalibr, protože by se na takového kandidáta snesla všechna kritika společnosti za stav na trzích s energiemi.
Současný senátor za Prahu 12 Pavel Fischer se rozhodl k opětovné kandidatuře na prezidenta. Potvrdil to deníku Echo24, oficiálně má kandidaturu zahájit v příštích týdnech. Fischer v prvním kole minulé volby skončil třetí za Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem. Současný senátor za Prahu 12 Pavel Fischer se rozhodl k opětovné kandidatuře na prezidenta. Potvrdil to deníku Echo24, oficiálně má kandidaturu zahájit v příštích týdnech. Fischer v prvním kole minulé volby skončil třetí za Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem.
Kandidát na prezidenta, kterého vyšle, nebo podpoří koalice Spolu, bude znám 4. října. Oznámil to premiér Petr Fiala na brífinku po skončení druhého kola senátních voleb. Lidé měli znát jméno kandidáta Spolu do konce září, podle Fialy se vše ale lehce zpozdilo jeho krátkou nemocí.
S koncem druhého mandátu prezidenta Miloše Zemana přichází i loučení Ivany Zemanové s rolí první dámy České republiky. Na Hradě toho po sobě ale mnoho nezanechá. Před dvěma lety nechala dokonce škrtnout oddělení sekretariátu první dámy s dvěma pracovními místy, která zdědila po manželkách Václava Havla a Václava Klause. Role první dámy u nás není určena žádným zákonem a manželce prezidenta nejsou z rozpočtu kanceláře přiznávány ani žádné zvláštní výlohy související s výkonem tohoto neformálního úřadu jako v Německu nebo Francii.
Vládní strany možná místo svého adepta na prezidenta podpoří některého z občanských kandidátů. V úvahu připadají generál Petr Pavel, bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová nebo senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer. V debatě České televize ke komunálním volbám tuto čtveřici jmenovali předsedové koaličních stran Marian Jurečka (KDU-ČSL), Vít Rakušan (STAN) a Ivan Bartoš (Piráti).
Kandidát na prezidenta Petr Pavel spolupracuje se slovenským marketingovým expertem Michalem Repou, který dělal úspěšnou kampaň i pro slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou nebo bratislavského primátora Matúše Valla. Ti s ním ale v roce 2019 ukončili spolupráci poté, co jeho agentura začala být spojována s proruským pučem v Černé Hoře.
Ze sobotního rozhovoru, který dal Andrej Babiš serveru Lidovky.cz, by se mohlo vyplývat, že šéf hnutí ANO začíná dávat ruce pryč od prezidentské kandidatury. Babiš v něm prohlásil, že za ním čím dál tím víc lidí chodí s tím, aby na vládní úrovni něco udělal s cenami energií. Podle svých slov je spíše manažer a více mu svědčí premiérská role, než prezidentská. Na hlavu státu by podle něj mohl kandidovat někdo jiný z hnutí ANO, v minulosti už zmínil jména místopředsedů Aleny Schillerové a Karla Havlíčka.
Prezident Miloš Zeman by za nejlepší řešení energetické krize považoval zastropování cen energií, jiné možnosti považuje za okrajové. Řekl to dnes v Lánech v rozhovoru rádiu Frekvence 1. Kulatý stůl o energetice s vládou, členy Parlamentu či odboráři svolá až po komunálních a senátních volbách. O možné debatě hovořil tento týden s odborovým předákem Josefem Středulou. „Kladu důraz především na zastropování. Myslím si, že všechno ostatní je okrajové,“ řekl prezident.
Kandidátem hnutí SPD na prezidenta bude bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině a nynější poslanec Jaroslav Bašta. Podpořilo ho 20 poslanců SPD, oznámil na dnešní tiskové konferenci v pražském Hotelu Duo předseda hnutí Tomio Okamura. Volby se budou konat v lednu, přihlášku k nim musí kandidáti podat nejpozději počátkem listopadu. Okamura návrh dnes přednesl celostátnímu grémiu hnutí, které Baštu jednomyslně doporučilo.
Nejen Josef Středula, Petr Pavel, Danuše Nerudová nebo Karel Janeček. O kandidaturu na Hrad už usiluje řada dalších kandidátů, jako poslední svou kandidaturu oznámil brněnský šéfkuchař Petr Kováč. O dostatečné množství podpisů, které kandidaturu umožňují, usiluje ale také třeba komik Miloš Knor a teolog Ivo Mareš. Na souboj bývalých rektorů by také Nerudovou mohl vyzvat bývalý šéf Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Celkové číslo už se začíná blížit ke dvaceti
Pět měsíců před lednovými prezidentskými volbami mají podle průzkumů největší šance na postup do 2. kola expremiér Andrej Babiš a Petr Pavel. Překvapit ale mohou i doposud méně viditelní kandidát. Politolog z brněnské Masarykovy univerzity a autor knihy o prvních třech českých prezidentech Lubomír Kopeček si myslí, že hlavní bitva o křeslo prezidenta nastane až během horké fáze kampaně.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš stále odsouvá oznámení kandidatury v prezidentských volbách. Naposledy řekl, že své rozhodnutí oznámí veřejně na státní svátek 28. října, tedy téměř na poslední chvíli. Na co bývalý premiér čeká? Důvodů může být celá řada. Ačkoli průzkumy i velká část veřejnosti s kandidaturou Andreje Babiše na Hrad počítá, sám předseda hnutí ANO ji zatím nechce komentovat. Ještě na konci minulého roku prohlašoval, že se rozhodne v září.
Před námi jsou zanedlouho také prezidentské volby, na které se může těšit jen úplný cynik nebo sociopat. Problém veřejné volby prezidenta spočívá v tom, že ti, kteří by se na to dobře hodili, o to obvykle nemají zájem (nebo ani čas a peníze), takže o tom, že by na to byli vhodní, třeba ani nevědí. A i kdyby o tom věděli a zájem přece jen měli, museli by o tom přesvědčit příliš mnoho lidí, kteří by jim za to nestáli, takže tím spíše o to zájem mít nebudou.
V průzkumu Medianu by do druhého kola prezidentských voleb postoupil s Andrejem Babišem generál Petr Pavel a v něm by oligarchu předhonil a porazil. Kritiky generála v.v. Pavla irituje především jeho komunistická minulost. Pavel nebyl jen řadovým členem KSČ, byl předsedou místní organizace, kromě toho studoval na Zpravodajském institutu spadajícím pod vojenskou rozvědku, aby byl vysazen do zahraničí, ať už jako agent, nebo jako parašutista, obojí by znamenalo škodit za železnou oponou.
Keňská volební komise vyhlásila dosavadního viceprezidenta Williama Ruta vítězem prezidentských voleb. Podle komise pro Ruta hlasovalo 50,49 procenta voličů. Část volební komise ale s výsledkem nesouhlasí, napsala agentura Reuters. Už předchozí informace ukazovaly, že výsledek bude velmi těsný, největším Rutovým soupeřem byl vůdce opozice Raila Odinga. Opozice mluví o podvodu během sčítání hlasů a země se zmítá v násilnostech, ale také v bujarých oslavách.
Češi v polovině ledna rozhodnou, kdo nahradí současného prezidenta Miloše Zemana. Průzkumy zatím favorizují expremiéra Andreje Babiše a někdejšího šéfa vojenského výboru NATO generála Petra Pavla. Za nimi je s odstupem Danuše Nerudová. Také vzhledem k tomu, jak nakonec dopadly první přímé volby, je ale potřeba vnímat tyto předpovědi s určitou rezervou.
Majiteli TV Barrandov, moderátorovi a podnikateli Jaromíru Soukupovi se podařilo zmást politické pozorovatele. V tomto týdnu na instagramu své partnerky Agáty Hanychové rozebíral svou případnou kandidaturu na prezidenta a veřejnost tak nabyla dojmu, že se Soukup bude o post prezidenta ucházet. V sobotu, opět na livestreamu se svou partnerkou, ale oznámil, že si minule "dělali srandu" a vypadá to, že kandidovat nebude.
Prezidentské volby se blíží a mezi favority, kteří oficiálně oznámili svou kandidaturu na Hrad, patří i Danuše Nerudová. Bývalou rektorku brněnské Mendelovy univerzity podpořil i někdejší předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, který podepsal Nerudové petiční arch. "Není mým favoritem č.1 pro první kolo, ale jsem rád, že kandiduje. Je pro mě jednou z možných přijatelných voleb pro kolo druhé," napsal na twitteru.
Naposledy takhle dav obsadil prezidentský palác v roce 2014, když na Ukrajině vyhnali Janukovyče. Od té doby tomu byl nejblíž Emmanuel Macron, když vrcholilo hnutí žlutých vest. Ale v plné parádě to máme znovu až teď. Obyvatelé Šrí Lanky vydrancovali sídlo premiéra, nejvyššího činitele země, poté, co prezident Gotabaja Radžapaksa uprchl ze země. Výrazné příběhy si žádají výrazná vysvětlení. Nic není větším pokušením pro iluzi, že něčemu rozumíme.
Letos bude v tuzemských kinech premiérováno na padesát nových českých fikcí a dokumentů. Loni jich bylo plánováno ke třicítce, ovšem z té se nejen kvůli pandemii některá čísla přesunula na letošek (například životopisný snímek Il Boemo či pokračování komedie Copak je to za vojáka…, návodně nazvané Copak je to za mazáka…).
Koalice Spolu, která sdružuje ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, nemá ve svých řadách podle prezidenta Miloše Zemana žádnou dostatečně výraznou osobnost pro volbu jeho nástupce. Řekl to v rozhovoru televize CNN Prima News, jehož plnou verzi odvysílá stanice v neděli. Hlava státu rovněž přiblížila, jak stráví svoji letní dovolenou. Prezident v minulosti hovořil o tom, že by se mu jako kandidáti zamlouvali šéf odborů Josef Středula a prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Kandidát na ministra školství Vladimír Balaš, který má nahradit odstupujícího Petra Gazdíka (oba STAN), nastoupí do funkce asi od 1. července. Balaš to dnes řekl novinářům po jednání s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech. S prezidentem hovořil o tom, že je potřeba pokračovat v modernizaci školství. Zeman mu doporučil, aby si doplnil znalosti o regionálním školství. Prezident jmenuje Balaše ministrem školství ve středu v podvečer na Pražském hradě.
