Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil dvě rozhodnutí ministerstva vnitra, které původně podnikatele Karla Diviše neregistrovalo kvůli nedostatku podpisů občanů, podle ministerstva mu jich chybělo 116. Naopak Denisa Rohanová se nakonec o hlasy voličů ucházet nemůže, protože kandidaturu podložila pouze podpisy poslanců z bývalé sněmovny. Podle dřívějšího vyjádření vnitra je ale takový postup v souladu se zákonem. NSS měl nicméně jiný názor. Poslední naděje se rozplynuly také pro matematika Karla Janečka, jehož stížnost soud zamítl. Janeček a Rohanová se kvůli tomu, že nemohou kandidovat na funkci prezidenta, obrátí na Ústavní soud, uvedli.

Správní soud obdržel k registračnímu procesu pro prezidentskou volbu 13 podnětů, dneškem jsou už všechny vyřízené. Nadále platí, že kandidátů je devět, pouze Rohanovou nahradí Diviš.

Předseda volebního senátu NSS Tomáš Langášek rozhodnutí v případě Rohanové zdůvodnil termínem, kdy kandidátka podala přihlášku. Ministerstvo vnitra podle něj pochybilo.

„Nelze podávat kandidátní listiny dříve, než je konkrétní volba prezidenta republiky řádně vyhlášena předsedou Senátu Parlamentu ČR. Nadcházející volba prezidenta republiky byla vyhlášena 1. července tohoto roku. Kandidátní listina Denisy Rohanové podaná někdejšími poslanci loni v říjnu, v době kdy jim mandát skončil, protože se ve volbách vůbec nedostavili do Poslanecké sněmovny, byla právně neúčinná. Ministerstvo ji nemělo uchovávat do registračního řízení, to vůbec nebylo zahájeno, ministerstvo o ni nemělo vůbec rozhodovat, natož, aby kandidátní listinu paní Rohnové zaregistrovalo,“ řekl předseda volebního senátu Langášek.

„S rozhodnutím NSS k registraci kandidátů na prezidenta se musíme nejprve seznámit. Rozhodnutí však respektujeme a zohledníme ho v budoucí praxi,“ uvedlo dnes ministerstvo vnitra na twitteru.

Šéf štábu Rohanové: Vnitro nám řeklo, že je to správně

Rohanová se podle šéfa jejího volebního štábu opírala o podpisy poslanců ANO, SPD, KSČM a ČSSD z minulé sněmovny. A přihlášku podala už 20. října 2021. Podle Legnavského to nicméně není v rozporu s volebním zákonem, pokud navíc byla přihláška podána v době jejich aktivního mandátu. „Vnitro nám řeklo, že je to správně. Máme na to právní rozbor,“ řekl začátkem listopadu pro deník Echo24 Martin Legnavský.

Podle dřívějšího vyjádření ministerstva vnitra nemělo jít o žádný problém. „Zákon stanoví pouze mezní lhůtu pro podání kandidátní listiny. Podat ji však lze kdykoliv před tím, podmínkou není ani oficiální vyhlášení voleb, neboť minimálně rok konání voleb je dán Ústavou a je tedy známý. Z logiky věci je tedy přípustné podat kandidátní listinu pro příští volby kdykoliv během funkčního období stávající hlavy státu. Rozhodnuto o ní však nemůže být dříve, než jak stanoví volební zákon. Ministerstvo vnitra tedy zkoumá, v případě, že je kandidátní listina podána s podporou skupiny poslanců nebo skupiny senátorů, zda v době podání kandidátní listiny obsahuje podporu osob, které v době podání kandidátní listiny disponují mandátem poslance nebo senátora,“ uvedl k situaci za vnitro Adam Rözler.

Někteří právníci to ale viděli jinak. Například Jan Kysela je přesvědčen, že kandidaturu by nemělo být možné podávat ještě před vyhlášením voleb. Výklad zákona podle ministerstva vnitra je podle něj problematický. „To byste si mohl takto opatřit podpisy poslanců z doby před pěti, šesti, sedmi lety, podpisy senátorů, kteří už dávno nejsou senátory,“ řekl Kysela pro Českou televizi letos v únoru, kdy předpovídal, že ministerstvo kandidaturu Rohanové nepřijme.

Janečkovi soud sice uznal několik stovek podpisů, které vnitro původně nezapočítalo, ani tak se ale nedostal přes hranici 50.000 občanských podpisů vyžadovaných pro kandidaturu na Hrad. V jeho petičních arších bylo podle soudce Iva Pospíšila na první pohled mnoho smyšlených údajů, údajů o neexistujících osobách, žijících na neexistujících adresách.

Podpisy staršího data má i Zima

O podpisy dnes již bývalých senátorů se z části opírá také lékař a pedagog Tomáš Zima. Na rozdíl od Rohanové je ale jeho přihláška k volbám podle soudu v pořádku. „Předložil jsem arch se třinácti podpisy končících, pokračujících i nově zvolených senátorů,“ řekl Deníku bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Kandidaturu ale podal až v polovině letošního října.