Záhady Jeffreyho Epsteina
Kolem Epsteina se tak vytvořila rozsáhlá konspirační teorie. Finančník měl být středem rozsáhlého pedofilního spiknutí, kdy se mocní celého světa měli na jeho ostrově oddávat zvrhlým choutkám.
Kolem Epsteina se tak vytvořila rozsáhlá konspirační teorie. Finančník měl být středem rozsáhlého pedofilního spiknutí, kdy se mocní celého světa měli na jeho ostrově oddávat zvrhlým choutkám.
Dnešní kritici médií mají pravdu. Kdyby k událostem na pražské filozofické fakultě došlo před deseti lety, už bychom byli zaplaveni informacemi všeho druhu. Reportéři by bivakovali v okolí vrahova bydliště a pásli po „osudových detailech“, policie by na tiskové konferenci dostala erudované dotazy, z nichž by bylo zřejmé, že samotní reportéři by zásah provedli daleko kompetentněji. Ke slovu by se dostaly oblíbené krizové žánry jako „minutu po minutě“ nebo „otázky, které zůstávají nezodpovězené“. Po Novém roce, když už by první nápor zpráv opadl, by se někdo z redaktorů MF DNES vypravil „na vlastní kůži“ zjistit, jak snadné je legálně si opatřit zbraň.
Televizní stanice "Channel 1" přišla se šokující novinkou. Podle jejich plánu by totiž počínaje únorem nového roku měla přijít revoluce v podobě moderátorů na bázi umělé inteligence. Diváci by tedy brzy měli na obrazovkách vidět vytvořené avatary, případně pak dvojníky skutečných moderátorů. S touto zprávou přišla vlna bouřlivých reakcí. "Naprosto děsivé," vyjádřily se jednohlasně američtí novináři k této novince. O zprávě informují Daily Mail.
Že informace jsou důležité, ale jejich publikování má své hranice. Že práce v médiích není jen honba za vzrušujícím titulkem. Že každá profese předpokládá myšlení, a práce se slovy dvojnásob. Že lidé v médiích by měli přijímat pouze úkoly srovnatelné s jejich profesionální důstojností.
Vedení Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze rozeslalo interní zprávu, která doporučuje pedagogům, zaměstnancům i externím spolupracovníkům, aby neposkytovali rozhovory a nechodili do médií. Podle informací deníku Echo24 dostalo velké množství zaměstnanců Univerzity Karlovy, včetně doktorandů e-mailovou zprávu, která jim zapovídá spolupráci s médii a předepisuje povinnou psychoterapii i těm, kteří během masakru na FF UK nebyli přítomní.
Po frenetickém rauši, kdy některá média publikovala záběry šíleného střelce z filozofické fakulty, ještě než byl mrtvý, jako by se po něm zem slehla. Má to tak být? Jako by se média zastyděla a rozhodla se napravit si reputaci. Nejdřív podlehla svému přirozenému instinktu být první, mít co nejvíc informací co nejdřív. Ještě když byl na střeše. Pak ale nastoupilo něco, co se podobá aktuálnímu doporučení z USA. Tam má novinařina mohutný akademický aparát nesrovnatelný s naším, připravený rozdávat „nejlepší praxi“, a bohužel taky nejvíc zkušeností se zpravodajským pokrýváním šílených střelců. To aktuální doporučení zní: Mlčte o útočníkovi.
Jednou z nejdůležitějších věcí doby posváteční bylo – a snad stále je a zůstává – odborné zhodnocení každoroční nadílky nových vánočních pohádek. Vánoční pohádka je, jak známo, zvláštní věc, která se národu předkládá, aby se pak stala předmětem velmi závažného posouzení. Byly doby, kdy se této mimořádně odpovědné činnosti věnovali vysoce specializovaní posuzovači, tzv. pohádkáři, kteří byli v redakcích drženi jen právě na to, aby se ve dnech mezi Božím hodem (nikoli koulí či oštěpem) a Silvestrem předvedli a ukázali, co v nich je. Celý národ na to čekal.
Polský ministr kultury Bartlomiej Sienkiewicz dnes rozhodl o likvidaci polské veřejnoprávní televize TVP, veřejnoprávního rozhlasu PR a státní tiskové agentury PAP. Své rozhodnutí podle serveru v prohlášení označil za reakci na veto zákona o rozpočtu na příští rok, které před Vánoci vydal polský prezident Andrzej Duda právě kvůli konfliktu o veřejnoprávní média. Vlády v Polsku se tento měsíc ujala proevropská koalice v čele s premiérem Donaldem Tuskem a zahájila revizi veřejnoprávních a státních mediálních institucí,
Volby mají důsledky – a čím vyhrocenější atmosféra v zemi, tím jsou důsledky větší. Nyní to krásně ilustruje Polsko. To má tradičně oproti Česku o dost drsnější politickou kulturu. Před volbami létala obvinění z diktatury z jedné strany a ze zaprodání země Německu ze strany druhé. Když tedy dojde na střídání vlády, čistky bývají rozsáhlé, rychlé a hluboké. Poláci pro tento povolební jev mají i zkratku TKM neboli „teraz kurwa my“, což snad netřeba překládat. Staronový premiér Donald Tusk z Občanské platformy to nyní krásně předvedl na příkladu veřejnoprávních médií.
Desítky lidí přišly v pondělí před polednem ke hrobu spisovatele Karla Čapka v Praze na Vyšehradě. Setkání se koná prakticky pravidelně ve výroční den jeho úmrtí v roce 1938. Scenárista a publicista František Novotný vyzdvihl v projevu Čapkovu moudrost a "člověčinu", mravní hodnoty i smysl pro nadhled a humor. Čapek zemřel před 85 lety na následky zápalu plic, v době událostí roku 1938. Těžce nesl tehdejší mnichovskou dohodu a po ní následující kapitulaci
Hlavním tématem letošního roku byly pro čtenáře důchody. Zajímala je zejména ekonomická témata týkající se budoucnosti důchodů a s tím související reformy penzijního systému. Velkou pozornost ale měly také texty zabývající se transgenderovou ideologií a válkou na Ukrajině. Připomeňte si s námi pět článků, které letos nejvíce upoutaly vaši pozornost.
Povzbuzen neúspěšnou ukrajinskou protiofenzívou a slábnoucí podporou Západu Putin tvrdí, že válečné cíle Ruska se nezměnily. Při úterním projevu ke svým generálům se pochlubil, že Ukrajina je tak obležená, že ruská invazní vojska dělají "to, co chceme". Putin však v nedávné době v rámci zákulisní diplomacie vysílal jiný vzkaz: Je připraven se dohodnout, píše server The New York Times (NYT). Přinejmenším od září Putin prostřednictvím svých prostředníků signalizuje, že je otevřen příměří, které zmrazí boje na současné linii
Jako porušení ústavy kritizoval polský prezident Andrzej Duda rozhodnutí ministra kultury vyměnit vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu a státní tiskové agentury a vyzval vládu k respektování k právního řádu. Premiér Donald Tusk šéfovi státu odpověděl, že cílem zmíněných kroků je obnovit právo a obyčejnou slušnost, uvedla dnes soukromá televize TVN 24 na svém webu.
Polský ministr kultury Bartlomiej Sienkiewicz odvolal šéfy veřejnoprávní televize TVP a veřejnoprávního rozhlasu PR a státní tiskové agentury PAP a jmenoval nové dozorčí rady, které povolaly nové vedení těchto médií. Uvedla to ve středu soukromá televize TVN 24 na svém webu. V zemi tak zřejmě došlo ke krizi ve veřejnoprávních médiích, dopoledne totiž přestal vysílat program TVP Info a nefungoval ani jeho web.
Dolní komora polského parlamentu schválila v úterý pozdě večer usnesení vyzývající k obnovení nestrannosti veřejnoprávních médií. Poslanci nově opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) hlasování bojkotovali a shromáždili se v budovách veřejnoprávní televize TVP. Informovala o tom v noci na středu polská média. Nová vláda slíbila reformovat média, která se podle kritiků za vládnutí PiS dostala pod politický vliv této strany a kanál TVP Info se stal hlásnou troubou vládní propagandy, napsala televize TVN 24 na svém webu.
Stávkující hollywoodští scenáristé se domáhali mimo jiné i toho, aby streamovací společnosti zveřejňovaly údaje o tom, jak jsou programy z jejich nabídky sledovány – úspěch u diváků totiž nemívá žádný vliv na to, jak jsou autoři zaplaceni. I tenhle požadavek se jim podařilo prosadit.
Předseda SPD Tomio Okamura podal ústavní stížnost ve sporu s vydavatelem Reflexu, společností Czech News Center. Směřuje proti letošnímu rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle kterého se vydavatel nemusí omlouvat Okamurovi za to, že jej Reflex v roce 2012 označil přezdívkou Pitomio. Podání stížnosti je patrné z justičních databází.
Na jaře se chystá bývalý šéfredaktor Reportérů ČT Marek Wollner vydat knihu s názvu Mňoukání koček. Odkazuje tím na skandál s bývalou podřízenou Markétou Dobiášovou. Reportérka ho tehdy obvinila z obtěžování a bossingu, za což ji nyní podle serveru Extra.cz žaluje. Svěřil se také, že kvůli šikaně na pracovišti a skandálu byl „asi dva kroky od sebevraždy“.
V České republice už asi rok funguje novela autorského zákona, která měla mediálním vydavatelům přinést větší jistotu, v realitě je ale efekt mnohdy opačný – zpravodajským webům klesla návštěvnost a uživatelům komfort. Libor Matoušek se jako předseda Asociace online vydavatelů (AOV) už dlouhé měsíce snaží najít shodu s dalšími vydavatelskými kolegy na nápravě situace. V rozhovoru deníku Echo24 mimo jiné popisuje, jak by měl vypadat takzvaný kolektivní správce.
Zástupkyní ředitele odboru komunikace Kanceláře prezidenta republiky (KPR) se stane Karolína Blinková. KPR o tom informovala na síti X. Blinková v minulosti působila jako mluvčí České televize, z pozice odešla letos na podzim v souvislosti s koncem bývalého generálního ředitele Petra Dvořáka a nástupem Jana Součka. Ředitelem komunikace Hradu a prezidentovým mluvčím je od listopadu Vít Kolář, který v minulosti v České televizi rovněž působil.
Na daně jsme sáhnout museli, byl bych ale radši, kdybychom to dělat nemuseli. V nedělní televizní debatě na TV Nova to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Zopakoval ale, že balíček ze dvou třetin hledal škrty na výdajové straně. Fialův předchůdce a nynější šéf opozice Andrej Babiš (ANO) označil tzv. konsolidační balíček za „brutální daňový balíček“. Fiala se s Babišem střetl v debatě u příležitosti druhého výročí jmenování svého kabinetu. Kromě jiných témat se také hovořilo o zásadním politickém tématu tohoto roku – tzv. konsolidačním balíčku.
Koaliční vláda Petra Fialy (ODS) by měla hledat pomoc u odborníků na komunikaci. Kabinet musí věnovat maximální pozornost tomu, jak vysvětlit veřejnosti nepopulární opatření. O výměně ministrů lze začít uvažovat až ve chvíli, kdy se ukáže, že nejde o komunikační problém. Pro Seznam Zprávy to řekl prezident Petr Pavel. Fialův kabinet má za sebou polovinu vládnutí. Mluvil i o prověrce pro svého poradce Petra Koláře.
Kauza novináře a moderátora České televize Václava Moravce, který nedávno na adresu exprezidenta Václava Klause pronesl, že jde o „Putinova gubernátora“, se dál vleče. Původně se měla projednat na zasedání Rady ČT ve středu, radní ji nicméně nakonec odložili až na příští rok. Důvodem je nová posila rady volená Senátem, která se ještě nemohla seznámit se všemi podrobnostmi. Stížnost z pera výkonného ředitele Institutu Václava Klause (IVK) Jiřího Weigla tak zůstává nevyslyšena, i když v lednu by se na ní už podle všeho mělo dostat.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek vystoupil na obsáhlé tiskové konferenci, kde mu mohli pokládat otázky i lidé z řad veřejnosti. V přímém přenosu tak odpověděl například i jeho „digitálnímu dvojníkovi“. Ten byl vytvořený pomocí umělé inteligence (AI) a představil se jako student z Petrohradu. Hlavy státu se zeptal, zda je pravda, že má řadu dvojníků a jak se dívá na problematiku AI. Informoval o tom list Kommersant, který ze situace zveřejnil video. Mezi otázkami v televizi se objevila i kritika, padla tam například otázka „proč je vaše realita jiná než naše?“.
Rada České tiskové kanceláře (ČTK) na svém pondělním zasedání vyzvala agenturu, aby hnutí Hamás označovala za teroristickou organizaci. Usnesení schválila v reakci na stížnost bývalé členky Rady ČTK a exministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové, informoval na sociální síti X Newsroom ČT24. Generální ředitel ČTK Jaroslav Kábele podle České televize dosavadní postup agentury bránil s tím, že jejím úkolem není předkládat vlastní hodnocení a že fakta jsou dostatečně výmluvná.
Moderátor České televize (ČT) Jakub Železný ke konci roku ze zdravotních důvodů skončí s uváděním hlavní zpravodajské relace Události, napsal na sociální síti X. Nahradí ho dlouholetý zlínský zpravodaj ČT Josef Kvasnička. Železný se má podle mluvčí veřejnoprávní televize podílet na přípravě nových projektů ČT24. Události bude dál moderovat i Michal Kubal, který se v listopadu stal šéfredaktorem, uvedla mluvčí ČT Vendula Krejčová. Stalo se tak den poté, co ČT oznámila příchod Josefa Kvasničky do Událostí a přechod Terezy Řezníčkové do Událostí, komentářů.
Nevyžádané telefonáty by měly být vzhledem k nedávné změně zákona minulostí, přesto se u Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) dál hromadí stížnosti na nekalé praktiky firem. Úřad od minulého roku eviduje celkem 1678 stížností na 3084 útoků. Rozdal při tom i několik pokut, některé navíc nově. Mnohé společnosti totiž legislativu dále obcházejí hlasovými automaty nebo skrýváním, kdo vlastně volá. ČTÚ situaci neusnadňuje ani to, že podvodníci tají svou identitu, co to jen jde.
Od loňského listopadu, kdy organizace OpenAI vypustila na veřejnost chatbot ChatGPT, vlna toho největšího zájmu pominula. Až teď přišla umělá inteligence s novým kusem, jaký nikdo nečekal – s nebývalým korporátním dramatem. V několika měsících po spuštění prvního chatbotu jako by pro laiky ohledně potenciálu i nebezpečí této nové technologie bylo prozatím řečeno vše. Navzdory různým varovným otevřeným dopisům se už žádné zpřítomnění existenciální hrozby umělé inteligence nekonalo.
Český prezident Petr Pavel se dostal na seznam 28 nejvlivnějších osobností, které budou podle bruselského webu Politico spoluurčovat charakter Evropy v roce 2024. Redakce serveru jej označila za výrazného "jestřába" ve vztahu k Rusku a Číně, který jednoznačně podporuje Ukrajinu a volá po rozšíření NATO. Politico v Pavlově krátkém profilu zdůrazňuje, že využívá své zkušenosti z působení ve funkci šéfa vojenského výboru NATO a usiluje o efektivnější podporu pro Kyjev.
Prodejte své ostrovy, vzkazuje Řecko Německu poté, co západoevropská země přiznala rozpočtovou krizi. Stejnou "radu" totiž dostali Řekové během svého bankrotu v roce 2010 právě od Němců. O tom, zda by pomohlo Německu v krizi prodat Rujánu, Helgoland nebo Wangerooge, píše deník Bild. "Proč neprodáte své ostrovy, vy zkrachovalí Řekové?" zněl v roce 2010 titulek deníku Bild související s tehdejším řeckým bankrotem. Nyní do Německa na oplátku putují úsporné návrhy z Řecka.