Američtí novináři si stěžují na postupné zhoršení mediální práce v Bílém domě, kde prezident Donald Trump opustil zavedenou praxi briefingů a mluví radši s reportéry při nastupování do vrtulníku, kterým se pravidelně vydává na cesty po USA. Napsal to server Politico.
Z šestnáctileté švédské aktivistky Grety Thunbergové se stala mezinárodní star, je to těžký úděl, který bývá nad síly jednotlivce, jenž jím byl obdarován či postižen. Nese-li ho dospívající člověk, může to být ještě obtížnější, jeden by měl o Gretu Thunbergovou obavy – co s ní bude, až vyčerpá svou chvíli slávy a těkavá pozornost publika se zacílí na někoho jiného nebo na nějaký jiný problém či projekt? V současné době ten masový obdiv vůči aktivistce začíná slábnout, také kvůli její cestě plachetnicí do Ameriky.
Deník Mladá fronta DNES připomíná blížící se třicáté výročí listopadu 1989 sérií rozhovorů s pamětníky a aktéry tehdejších událostí, mimo jiné vyzpovídal tehdejšího svazáckého funkcionáře Jiřího Jaskmanického a studenta DAMU Pavla Chalupu. Na text reagovaly prohlášením různé veřejně činné osobnosti, také bývalí disidenti a významní účastníci revolučního dění.
Zaměstnanec krematoria Karel Kopfrkingl v podání Rudolfa Hrušínského i celý film Spalovač mrtvol Juraje Herze se dočkal nečekané recenze ve významných novinách. U příležitosti představení digitální verze film zrecenzoval americký deník The New York Times. „Šílená a děsivá hlavní postava je takové malé buržoazní monstrum,“ míní deník.
Bulharsko je podle Eurostatu nejchudší členskou zemí EU a současně oblíbenou prázdninovou destinací Čechů. V Sofii, kam drtivá většina z nich nezajede, žije a působí ředitel hlavní PR agentury v zemi, bulharská celebrita Maxim Behar, který má s Českou republikou společného víc než jen výbornou znalost češtiny.
Vlastníci si vjeli do vlasů, redakce je na nohou. Český podnikatel Daniel Křetínský chce očividně zvýšit svůj majetkový podíl ve světově známém listě Le Monde, uvedl v pátek na svém webu německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) v článku o plánech českého miliardáře.
Sir Roger Scruton, významný filozof a výrazná figura britské konzervativní strany, musel na jaře opustit pozici ministerského poradce kvůli údajným islamofobním a antisemitským výrokům v levicovém magazínu New Statesman.
První vážný útok na žurnalistu nakonec přišel z druhé strany, třeba jim to otevře oči, že nynější republikánská administrativa nejsou zakuklení nacisté.
Mají provozovatelé restaurací platit za puštěnou televizi? O této otázce se politici přou již řadu let. Pokud je v restauraci provozuschopný televizor, ještě to automaticky neznamená povinnost mít uzavřenou smlouvu s kolektivním správcem autorských práv výkonných umělců, rozhodl o tom nedávno Ústavní soud (ÚS), když se zastal provozovatele malého pohostinství v obci na Rakovnicku, od kterého žádala společnost Intergram peníze jako náhradu za bezdůvodné obohacení, a zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Praze.
Prezident Miloš Zeman se svým odporem k veřejnoprávní České televizi příliš netají. Nyní dokonce v pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov vyzval poslance, aby dvakrát za sebou neschválili výroční zprávy ČT a tím položili Radu ČT, která má v rukou volbu ředitele veřejnoprávní televize. Ve sněmovně se jich nakupilo rovnou pět. Proti slovům hlavy státu se už ozvali někteří politici.
Nová rakouská kancléřka Brigitte Bierleinová se ve čtvrtek stala terčem kritiky novinářských organizací. Ministrům své úřednické vlády totiž rozdala pokyn, podle kterého se mají vyhýbat kontaktu s novináři a rozhovory poskytovat jen po předchozím souhlasu ze strany kancléřčina úřadu. Informovala o tom agentura APA.
Pozornost Čechů budí záměr předsedy KSČM Vojtěcha Filipa připrabvit návrh zákona, podle něhož by novináři měli být voleni a stejně jako poslanci nebo starostové podávat majetková přiznání. Šéf komunistů ve středu ujistil, že to s novým zákonem myslí vážně, současně však dodal, že volbu novinářů by nechal na editorech. „Byl to jen mediální titulek pro připoutání pozornosti,“ napsal na Twitteru. Novou legislativu, na níž se sesypala kritika z různých stran, hodlá Filip připravit přes léto.
Britská premiérka Theresa Mayová minulý týden oznámila, že začátkem června podá rezignaci (o politických souvislostech jejího kroku více v komentáři kolegy Ondřeje Šmigola). Největší pozornost na jejím rozlučkovém projevu neupoutala ani slova, která v něm řekla, ale to, že v jeho závěru přemáhala slzy – nepříliš úspěšně. Pláč premiérky byl vyhodnocován a analyzován v mnoha komentářích – v britských médiích a na sociálních sítích. Kdekoho udivil nebo přivedl k názoru, že Mayová plakala jaksi špatně, že se jejím slzám nedalo věřit a podobně.
Britská veřejnoprávní televize BBC přichází se zcela novým diskuzním pořadem, který bezesporu vyvolá velké ohlasy i kontroverzi. Jde totiž o show, kterou bude uvádět digitálně vytvořený ruský prezident Vladimir Putin. Animovaný 3D šéf Kremlu bude zpovídat reálné hosty. „Zapomeňte na globální politiku, se dvěma pilotními epizodami přichází brzy celosvětově známá show, která znamená konečné vítězství Vlada, pána svobodného světa,“ píše BBC v článku, ve kterém na nový pořad upozorňuje. Netrvalo dlouho a ruská televizní stanice RT se proti pořadu rázně ohradila.
Německý časopis Der Spiegel videonahrávku s politikem Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinzem-Christianem Strachem nezveřejnil krátce před volbami do Evropského parlamentu záměrně. Tvrdí to redaktor týdeníku Wolf Wiedmann-Schmidt. Kvůli videu, na němž Strache vyjednává s údajnou neteří ruského oligarchy o politické podpoře výměnou za získání veřejných zakázek, padla v sobotu rakouská vláda, ve které byl Strache vicekancléřem. Vzdal se i postu předsedy FPÖ.
Od chvíle, kdy mladá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová začala cestovat po světě a dramaticky zdůrazňovat problémy, které může zapříčinit nezájem lidstava o planetu, se ochrana klimatu stala jedním z nejvzývanějších témat a sama Greta nabývá v některých interpretacích až božské, prorocké rysy. A zřetel na to berou i ta největší a nejznámější média. Dokladem je britský Guardian, který dokonce v textech o životním prostředí upravuje slovník. Jeho redaktoři už tak nebudou psát jen o „změně klimatu“, z toho už se stala téměř fádní a otřepaná fráze, nýbrž o „klimatické krizi“.
Moskevská policie neumožnila pohřeb známého ruského novináře Sergeje Dorenka plánovaný na neděli. Policisté odmítli rodině tělo mrtvého vydat kvůli "nutnosti opakované soudní expertizy". Podle ruských médií se objevilo podezření, že novinář, který zemřel ve čtvrtek při pádu z motocyklu, byl otráven. Dorenko byl šéfredaktorem stanice Govorit Moskva, dříve pracoval i v opoziční rozhlasové stanici Echo Moskvy.
Premiér Andrej Babiš (ANO) chce, aby banky odevzdávaly deset až 20 procent z dividend do zamýšleného Fondu národního rozvoje. Uvedl to v neděli v České televizi v pořadu Otázky Václava Moravce. Bankovní sektorovou daň, kterou prosazuje koaliční ČSSD, označil předseda vlády za nesmysl. "Mám jiný návrh, jak získat ty peníze z bank, aby neodcházely do zahraničí a aby pomohly všem," řekl Babiš s tím, že s bankami už jedná. Peníze z dividend hodlá použít na investice.
Prezident ČR Miloš Zeman po své mejnovější návštěvě Číny věří, že nyní už nic nestojí v cestě slibovaným miliardovým investicím. Čínští představitelé firmy CITIC podle něj vyjádřili zájem o stavbu českých dálnic a nedělá jim problém vyslat do Česka projekční tým, uvedl v neděli pro Blesk TV. Dále také nastínil, že by se v roce 2022 rád podíval na zimní olympiádu v Pekingu a rozloučil se s čínským prezidentem před koncem svého mandátu.
Tuzemská mediální scéna řeší výroky člena Rady Českého rozhlasu (ČRo) a herce Vítězslava Jandáka, který na středeční schůzi hrubě urážel české novináře. Jeho výroky o tom, že Jindřich Šídlo je „vodpad“ anebo že až potká dlouholetého redaktora ČRo Jiřího Černého, tak „mu ji flákne“, budou mít zřejmě dohru. Jandák by kvůli svému chování mohl v radě skončit. Poslankyně Miroslava Němcová (ODS) to chce otevřít na dalším jednání sněmovního volebního výboru.
Světová zdravotnická organizace (WHO) poprvé vydala doporučení ohledně denního režimu u dětí mladších pěti let. Uvádí v něm například to, že v prvních dvou letech života by dítě nemělo sedávat před televizní obrazovkou či hrát počítačové hry, v dalších třech letech by takové aktivity neměly zabírat více než hodinu denně. Zásady WHO naopak zdůrazňují význam pohybu a kvalitního spánku pro zdravý vývoj těch nejmladších. Souhlasí s nimi i české ministerstvo zdravotnictví.
Zvolení Ladislava Jakla do RRTV, kam ho nominovala strana SPD – Tomio Okamura, vyvolalo značný rozruch a vedlo i ke sporům ve vládnoucí koalici. „Někteří lidé si myslí, že demokracie je to, když vítězí oni,“ říká k reakcím Ladislav Jakl v rozhovoru pro Echo24. Spolupracovník bývalého prezidenta Václava Klause má dlouhodobě silné názory vůči veřejnoprávním mediím. „Pokud mi vadí socialismus jinde, tak mi vadí i tady,“ říká. Přesto dodává, že v radě mnoho nezmůže. Jakl zároveň nevyloučil spolupráci se vznikajícím politickým subjektem Václava Klause mladšího.
Kdysi uznávaný a slavný časopis Time zařadil evropskou komisařku pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví Věru Jourovou mezi sto nejvlivnějších lidí na světě, ještě ke všemu do kategorie Titáni, vedle takových osobností, jako je šéf Facebooku Mark Zuckerberg nebo fotbalová star Mohamed Salah. Umístění Jourové a tak poloviny dalších „osobností“, o kterých nikdo nikdy neslyšel, více vypovídá o nesmyslnosti podobných žebříčků než o reálných zásluhách zařazených.
Svoboda tisku se ve světě opět zhoršila, uvádí se v každoroční zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Česká republika se v žebříčku 180 zemí proti loňsku propadla z 34. na 40. místo, je ale před Spojenými státy, které spadly ještě níž. Největší svobodu tisku poskytuje médiím Norsko, následuje Finsko, Švédsko a Nizozemsko. Na opačném konci žebříčku je Turkmenistán, Severní Korea a Eritrea.
Česká eurokomisařka Věra Jourová zazářila v seznamu nejvlivnějších osobností pro rok 2019, který uveřejnil americký časopis Time. Ten ji sem umístil po bok například fotbalisty Mohameda Salaha, golfové hvězdy Tigere Woodse, či zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga. Časopis Time vydává seznam světových „influencerů“ již po šestnácté. Zařazuje sem směs lídrů, kteří určují směr ve vládách, v obchodě, zdraví či průmyslu, sportu nebo vědě.
Bývalý ministr zahraničí a obrany a kandidát ODS do europarlamentu Alexandr Vondra pozval do Prahy britského konzervativního filozofa Rogera Scrutona. Toho v tomto týdnu odvolali z neplaceného postu vládního poradce pro bydlení kvůli údajným kontroverzním výrokům o islamofobii, homofobii a antisemitismu. Vondra deníku Echo24 řekl, že jde podle něj o neuvěřitelné porkytectví a chce mu tímto vyjádřit podporu. Konkrétní termín Scrutonovy možné cesty do Prahy zatím není.
Prezident Miloš Zeman ocenil úterní verdikt Ústavního soudu (ÚS) ve prospěch údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina. Bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO), který podle ÚS při vydání hackera do USA porušil Nikulinova práva, se podle Zemana podbízel zahraniční velmoci. Prezident to řekl v pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov. Nikulin je od loňska v USA, kde čeká na soud. Podle tamních úřadů ukradl data z desítek milionů on-line účtů významných společností.
Bývalý slovenský voják a jeden z obviněných z vraždy slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Miroslav Marček se přiznal ke střelbě. Podle předchozích informací měl Marček při cestě plnit úlohu řidiče a ke Kuciakovu domu dovézt svého bratrance Tomáše Szabóa. Právě on byl původně považován za střelce. Informovala o tom slovenská RTVS a také server Aktuality.sk na základě dobře informovaného zdroje.
Britský konzervativní filozof, spisovatel a skladatel Roger Scruton byl odvolán z neplaceného postu vládního poradce bydlení, informuje The Guardian. Důvodem byly kontroverzní výroky o islamofobii, homofobii a antisemitismu, které měl údajně říct v rozhovoru pro levicový týdeníkem New Statesman. Řada lidí ale Scrutona brání a dodává, že některá jeho slova jsou vytržená z kontextu.
Žádost premiérky Theresy Mayové o další odklad odchodu Británie z Evropské unie v sobotu dominuje titulním stránkám řady britských deníků. Krok bude mít podle nich dopad i na jednotu vládní Konzervativní strany. Některé noviny upozorňují, že odezva ze strany představitelů zbývajících členských zemí evropského bloku byla chladná, zatímco jiné píší, že například Francie, Španělsko či Belgie chtějí přistoupit jenom na velmi krátký odklad brexitu, a to v řádu týdnů.
