Od chvíle, kdy mladá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová začala cestovat po světě a dramaticky zdůrazňovat problémy, které může zapříčinit nezájem lidstava o planetu, se ochrana klimatu stala jedním z nejvzývanějších témat a sama Greta nabývá v některých interpretacích až božské, prorocké rysy. A zřetel na to berou i ta největší a nejznámější média. Dokladem je britský Guardian, který dokonce v textech o životním prostředí upravuje slovník. Jeho redaktoři už tak nebudou psát jen o „změně klimatu“, z toho už se stala téměř fádní a otřepaná fráze, nýbrž o „klimatické krizi“. Guardian též dává zčásti vale vlažným pojmům jako „biodiverzita“, respektive „biologická různorodost“, ale do svého slovníku zavádí „divokou příroda“. Deník totiž prý chce přesněji popsat krizi, která dnešnímu světu hrozí.

Původní citované termíny nejsou zcela zapovězené, ale redaktoři by si měli dvakrát rozmyslet, zda je použijí. A pokud si nebudou jisti, mají si dát poradit od svých kolegů. Mimo jmenovaných výrazů se mění rovněž „globální oteplování“ (global warming) na obtížněji přeložitelné „globální zahřívání či žhnutí“ (global heating), a „fish stock“ na „fish population“ (oboje víceméně rybí populace, v prvním případě též stav). Také „klimatický skeptik“ (climate sceptic) zažívá v Guardianu metamorfózu a stává se z něj „popírač klimatických změn“ (climate science denier, climate denier).

+BREAKING+

The Guardian's editor has just issued this new guidance to all staff on language to use when writing about climate change and the environment... pic.twitter.com/yylPXJzdbc

— Leo Hickman (@LeoHickman) 17. května 2019

„Chceme zajistit, abychom byli vědecky přesní a současně dali naším čtenářům jasně najevo, že jde velice závažný problém,“ obhajuje kroky redakce šéfredaktorka Katharine Vinerová. „Například výraz změna klimatu zní spíše pasivně a jemně, zatímco vědci hovoří o katastrofě pro lidstvo,“ pokračuje. „Vědci, kteří se životním prostředím zabývají, a organizace od OSN po Met Office (britská meteorologická společnost) stále více mění slovník a přitvrzují, aby správně popsali situaci, která nastala,“ uvedla Vinerová.

Deník posléze uvádí příklady světových politiků i dalších význačných osob, kteří pomalu přecházejí na novou ideologii. Mají jimi být António Guterres, generální tajemník OSN, nebo Hans Joachim Schellnhuber, bývalý poradce Angely Merkelové. Iniciátorka nedávného hnutí Greta Thunbergová hovoří podobně. „Je rok 2019. Můžeme všichni začít nazývat věci pravými jmény? Klimatické zhroucení, klimatická krize, klimatický stav nouze, ekologické zhroucení, ekologická krize a ekologický stav nouze?“ nechala se slyšet v květnu letošního roku.

Blatant scaremongering:
Guardian has now declared that the scientifically correct expression of global warming or climate change is not terrifying enoughhttps://t.co/IEPpeOTDIo

— Bjorn Lomborg (@BjornLomborg) 17. května 2019

Reakce na sociálních sítích jsou rozpolcené. Někteří Guardian chválí za včasné změny redakční politiky. „Jako vždy je Guardian o míle napřed před ostatními, tentokrát v případě klimatického kolapsu aktualizoval svůj seznam upřednostňovaných pojmů,“ píše jeden z uživatelů. Jiní protestují. „Guardian se právě nechal slyšet, že vědecky přesný výraz globálního oteplování nebo změny klimatu není dostatečně strašidelný,“ míní další uživatel.